Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít už brzy, ale zatím není úplně jasné, kdy a jak tento proces proběhne. Na možné změny v dosavadním plánu architektury kampaně Artemis jsme se zaměřili v minulém dílu. Nejohroženější je budoucnost nosné rakety SLS.

Zdroj: https://pbs.twimg.com
Bylo by však příliš zjednodušující říct, že SLS je drahá a neudržitelná slepá ulička, zralá na okamžité zrušení. Lidé, kteří o tom budou rozhodovat, nemusí uvažovat racionálně jen podle vynaložených částek. Zvlášť architektura mise Artemis 3 může záviset na tom, jestli prezident Donald Trump bude během svého druhého funkčního období chtít telefonicky hovořit z Oválné pracovny s americkými astronauty na povrchu Měsíce. Stažení SLS z architektury mise by vedlo k vyššímu riziku odkladu ze současného cílového data v létě 2027 o víc než rok a půl. Když je NASA tak blízko cílové čáře, mohla by optika „velké Ameriky“ a vesmírné dominance převážit nad finančními argumenty.
Ve svém inauguračním projevu však Donald Trump mluvil jinak. Měsíc nezmínil, ale mluvil o vyslání amerických astronautů, aby umístili americkou vlajku na Mars. Termín nekonkretizoval, v současném prezidentském období však není přistání prvních lidí na Marsu uskutečnitelné. Startovní okna k Marsu se otevírají každých 25 až 26 měsíců. Na poslední dny Trumpova funkčního období vychází startovní okno, které se otevře v prosinci 2028 a zavře v lednu 2029. To by odpovídalo Muskovu odhadu přistání na Marsu z roku 2022, vysvětleném v záměru z roku 2024. Situace je nejasná a bude nutné vyčkat na další informace.
Do potvrzovacího slyšení kandidáta na nového administrátora NASA Jareda Isaacmana před Výborem Senátu pro obchod, vědu a dopravu může uplynout ještě několik měsíců. Historicky nejrychleji byl po změně prezidenta potvrzen Michael Griffin, který se stal administrátorem 14. dubna 2005. Druhým nejrychlejším byl Bill Nelson, který nastoupil do úřadu 3. května 2021.
Priority nových administrativ bývají obvykle zveřejněny v jejich prvních prezidentských žádostech o rozpočet NASA. Podrobnější informace tedy můžeme očekávat v žádosti o rozpočet na fiskální rok 2026. V žádostech obvykle bývá uveden i stručný souhrn prací, které mají být v rámci požadovaného rozpočtu provedeny. Konečné slovo však bude mít Kongres.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V roce nástupu nových administrativ se však zpracování žádosti obvykle opozdí, a proto bývá zvykem, že je nejprve zveřejněn předběžný rozpis rozpočtu NASA. Například první Trumpova prezidentská administrativa v předběžném rozpisu z 13. března 2017 oznámila, že nebude financovat robotickou misi ARM, která by dopravila k Měsíci několikametrový balvan z asteroidu. Vývoj vysoce výkonného solárně elektrického pohonu z mise ARM administrativa přesměrovala do projektu modulu PPE kosmické stanice Gateway.
21. března 2017 pak prezident Trump podepsal autorizační zákon pro NASA č. S.442, který mimo jiné uložil povinnost pokračovat ve vývoji deep space habitatu. Ten byl později transformován do projektu modulu HALO stanice Gateway. Standardní prezidentská žádost rozpočtu NASA byla tehdy zveřejněna a předložena Kongresu až 23. května.
Původním úkolem v projektu nosných raket SLS bylo vynášení kosmických lodí Orion k Měsíci. První Trumpova administrativa přidala úkol postavit a provozovat na oběžné dráze Měsíce kosmickou stanici Gateway. Úkoly pro Gateway později rozšířila o kotvení lunárních landerů pro pilotované mise na Měsíc.
Bidenova administrativa zveřejnila ve svém prvním roce základní obrysy prezidentské žádosti dne 9. dubna 2021. V nich byla Artemis zdůrazněna jako jedna z priorit s požadavkem 6,9 miliard USD bez členění na položky Orion, SLS, Gateway a HLS. Hlavním smyslem zveřejnění základních obrysů bylo sdělení, že požadovaná částka udrží NASA na cestě k realizaci stanice Gateway i k obnovení pilotovaných misí na povrch Měsíce. Samotná prezidentská žádost byla zveřejněna až 28. května.

Zdroj: https://mediarenditions.airbus.com/
Zajímavostí je, že první Trumpova administrativa nikdy nežádala o finance na vývoj výkonnější konfigurace SLS Block 1B. Potřebné peníze vždy přidal do rozpočtového zákona až Kongres. Bidenova administrativa přístup k SLS Block 1B změnila a už od své první prezidentské žádosti vždy o financování vývoje horního stupně EUS a mobilní vypouštěcí plošiny ML-2 žádala.
Před vynesením prvních modulů stanice Gateway chce NASA uskutečnit dvě pilotované mise Artemis, pro které chystá nosné rakety SLS v konfiguraci Block 1. Na jaro 2026 je připravována mise Artemis 2 s průletem kolem Měsíce, o níž jsme psali před třemi týdny. Na léto 2027 je plánována mise Artemis 3 s prvním přistáním astronautů na Měsíci od Apolla 17.
Artemis 3
Pro Artemis 3 chystá společnost SpaceX komerční pilotovaný lunární lander Starship HLS. V rámci integrovaných suborbitálních letových testů lodí Starship se 16. ledna uskutečnil ze základny Starbase test IFT-7. Zatímco raketa Super Heavy se úspěšně vrátila na startovní rampu, na lodi Starship, která byla prvním exemplářem verze V2, začaly od T+ 7 minut 39 sekund selhávat motory. V T+ 8 minut 26 sekund byl s lodí, nacházející se ve výšce 146 km, ztracen kontakt. Její trosky následně dopadly do Atlantského oceánu.
Je zřejmé, že v důsledku havárie bude letový test IFT-8 opět naplánován jako další suborbitální s přistáním do Indického oceánu. První let na nízkou oběžnou dráhu Země se tedy odkládá. To bude mít dopad i na nejbližší milník v rámci kontraktu s NASA na pilotovaný lunární lander. V rámci milníku chystá SpaceX na letošní rok demonstrační přečerpávání kryogenních pohonných látek na oběžné dráze Země mezi dvěma loděmi Starship, vynesenými ze Starbase. Milník má už 2,5 roku zpoždění a informace, že je plánovaný na březen 2025, je už půl roku stará.

Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Stephen Clark z portálu Ars Technica hovořil před letem IFT-7 s programovou manažerkou NASA pro program HLS Lisou Watson-Morgan. Z rozhovoru vyplynulo, že demonstrace přečerpávání kapalného metanu a kyslíku mezi dvěma loděmi Starship na oběžné dráze je plánovaná na rok 2025, ale určitě ne na jaro. SpaceX použije pro experiment dvě lodě Starship verze V3.
Watson-Morgan potvrdila, že návrat lodí Starship není požadavkem NASA. Strategie opětovného používání je komerční přístup SpaceX, který umožnil snížit cenu kontraktu. Pro NASA není pro test nezbytně nutná ani druhá startovní věž na Starbase. Vše, co je potřeba, jsou dva starty lodí Starship. Druhý start může být uskutečněn po týdnu, dvou nebo třech, v závislosti na konceptu, s nímž přijde SpaceX. Obě lodi musí být schopny se k sobě přiblížit a spojit se, přečerpat pohonné látky, změřit množství přečerpaných látek, bezpečně se odpojit a navést do atmosféry Země.
Současně bude ze smlouvy na HLS splněn i milník dlouhodobého letu. Pojem dlouhodobost je ze strany NASA považován za relativní. V podstatě znamená, že let již nebude hodinový, ale že bude dostatečně dlouhý na provedení všech úkonů spojených s tankováním.

Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
V žádosti pro Federální komunikační komisi FCC uvedla společnost SpaceX dosud nepublikované podrobnosti plánu tankování lunárního landeru Starship pro misi Artemis 3.
Dosud jsme věděli, že sklad pohonných hmot bude nejprve naplněn z vícero tankerů Starship, a teprve později má obsloužit lunární lander Starship HLS. Podle žádosti se palivové depo bude nacházet na nízké kruhové oběžné dráze Země ve výšce 281 km +/- 100 km.
Lunární mise landeru Starship HLS však má podle žádosti zahrnovat také sekundární tankování na finální tankovací dráze FTO. Perigeum eliptické dráhy FTO má být ve výšce 281 km +/- 100 km, apogeum někde mezi 10 000 km a 150 000 km. Z textu žádosti není jasné, zda SpaceX zamýšlí sekundární tankování před odletem landeru k Měsíci, nebo po realizaci mise Artemis 3 pro návrat landeru na nízkou oběžnou dráhu Země.
Významně zpožděna byla i příprava SLS a Orionu, která podle posledního harmonogramu podporuje start mise Artemis 3 v polovině roku 2027. Na vodíkovou nádrž pro centrální stupeň rakety SLS by měla být letos v lednu v továrně MAF aplikována tepelně izolační pěna. Na kyslíkovou nádrž by měl být v následujících měsících nanesen nátěr základové barvy.
V budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku probíhá v modulu pro posádku Orionu instalace kabelových svazků systému podpory života ECLSS a některých souvisejících komponent. Servisní modul byl v budově O&C na začátku prosince přemístěn do zkušební buňky pro provedení tlakových zkoušek potrubí. Po nich bude následovat kontrola svarů.

Zdroj: https://www.bechtel.com/
Gateway
V průběhu roku 2024 bylo poskytováno stále méně kontextu a budoucího výhledu stanice. Zatímco pro dnešní díl našeho seriálu byly k dispozici půl roku staré fotografie modulu HALO, únorový díl by mohl obsahovat aktuální fotografie. ESA totiž zveřejnila informaci, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v Turíně konat mediální akce před odesláním modulu do Spojených států.
Podle žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA pracovala na plánu vynesení spojených modulů HALO a PPE ve fiskálním roce 2026. Ten skončí 30. září 2026. Podle stejného zdroje však na základě hodnocení rizik vycházel start až na konec roku 2027.
Tato rizika vyšla najevo o čtyři měsíce později v červencové zprávě Úřadu pro vládní odpovědnost GAO, který veřejně odhalil problém s překročením přidělených hmotností obou modulů. NASA však ani poté veřejně neoznámila žádnou aktualizaci cílového data startu. Odpověď na otázky ohledně harmonogramu, případně širšího osudu stanice Gateway, by mohl přinést text žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2026.
Zdroje informací:
https://spacepolicyonline.com/
https://www.airbus.com/
https://arstechnica.com/
https://www.reddit.com/
https://x.com/
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Gg8427fW4AAT_os?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/Gg841dQXwAADAAR?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2024e055360/jsc2024e055360~medium.jpg
https://mediarenditions.airbus.com/…/679363-pfyinowjh6.jpg&w=1440&h=1440&t=fit&f=webp
https://pbs.twimg.com/media/GhluEiaacAAt0Za?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=50157.0;attach=2344264;image
https://www.bechtel.com/getmedia/10ae54bd-8259-49a7-875e-43d800ae66ae/IMG_5920.JPG
reálně nikdo nevěří, že by Artemis 3 letěla v roce 2027, celý program se neskutečně zpožďuje, už teď mají mise Artemis zpoždění 5 až 6 let, upřímně budu velice rád, když Artemis 2 se stihne do konce roku 2027 a Artemis 3 tím pádem sklouzne až na konec dekády, tedy ne dříve než 2029, a to zejména za situace, kdy Trumpova administrativa bude tlačit SpaceX a program SLS bude odstaven na vedlejší kolej
Sestavování SRB pro Artemis 2 probíhá s několikadenním předstihem téměř přesně 4 roky po sestavování SRB po Artemis 1, viz https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=144423#p14442
Centrální stupeň pro Artemis 1 byl ovšem převezen do VAB až 29.4.2021 a vložen mezi SRB 12.6.2021. Oproti tomu už je centrální stupeň pro Artemis 2 ve VAB a jeho připravenost k vložení mezi SRB je plánována na březen 2025. To by mělo dobu sestavování SLS oproti Artemis 1 zkrátit. Vzhledem ke startu Artemis 1 v listopadu 2022 vychází Artemis 2 na rok 2026. Vámi zmíněný rok 2027 by si tedy zasloužil bližší vysvětlení.
Ohledně Artemis 3 jsou naše úvahy zřejmě podobné. V článku jsem napsal, že léto 2027 je pouze současné cílové datum, zatížené rizikem odkladu až za rok 2028 (za Trumpovo funkční období) a bez financování SLS by toto riziko bylo vyšší.
vysvětlení k termínu A2 je úplně jednoduché: tato mise měla proběhnout v roce 2021 .) zatím aktuální posunutí je jaro 2026 a bohužel nemám vůbec žádný důvod věřit, že tento termín bude konečně ten poslední, ale věřte mi, že mě tyto odklady a posuny opravdu vůbec netěší
Čistě podle analogie s Artemis 1 by to vypadalo na další skluzy v celkové délce 7 měsíců a start Artemis 2 v listopadu 2026. Uvidíme, jestli půjdou přípravy rychleji, nebo pomaleji než u Artemis 1.
Sestavením SRB začíná běžet lhůta životnost O kroužků, těch, co způsobily havárii Challengeru. Původně se mluvilo o nutnosti odstartovat do 12 měsíců, A1 letělo skoro po dvou létech. Mohou kroužky přecertifikovat, ale i tak ta doba nebude nekonečná a kroužky by se musely vyměnit, což znamená SRB prakticky rozmontovat. To opravdu nikdo nechce, proto MUSÍ letět do 2 let od sestavení, čili do listopadu 2026.
Podle sdělení na tiskové konferenci z 5.12.2024 nebude 24 měsíců problém. Nepočítá se to však od umístění spodních sestav SRB na ML-1 (listopad 2024), ale až od připojení druhého segmentu na spodní sestavu (19.12.2024 u levého SRB, 8.1.2025 u pravého SRB).
Sledovaná životnost se netýká O-kroužků, ale J-spoje v izolaci segmentů. To je bezpečnostní prvek přidaný po havárii Challengeru, který zabraňuje proniknutí spalin k O-kroužkům. Na této grafice jsou znázorněny přidané bezpečnostní prvky a zesílené stávající po havárii Challengeru.
„Nejohroženější je budoucnost nosné rakety SLS.“
Vidite pane Hosku v tomto smeru i vetsi ohrozeni pro Gateway?
Vim ze to je mezinarodni projekt, ale nova US administrativa je trochu razantnejsi, tak by na to nemusela brat tolik ohledy.
Vynesení posádek a zahraničních modulů pro stanici Gateway je v současném plánu vázáno na rakety SLS Block 1B, takže v tomto směru je Gateway ohrožena. Jak píšu v poslední větě článku, odpověď by mohl přinést text žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2026.
Dekuju za odpoved, cely program byl od zacatku podfinancovany(Artemis, Gateway), coz vedlo k improvizacim, ktere ho ted ted mohou zahubit.
SLS by mela bezet dal, SPHVY+STARSHIP je velice ambiciozni, kdyz vyjde bude to bezva, kdyz ne, nebo bude mit velke skluzy melo by tu byt SLS a pokud chceme krome GT i povrchove mise, tak i zalozni konzervativni lunarni modul.
Tak SLS už spolykala mnohonásobek rozpočtu SHS. Pokud by po SpaceX dneska NASA chtěla jednorázovou SHS, tak jim ji během pár měsíců dodá a náhrada za SLS tady je byť „jen“ asi 10x levnější. Cíl SpaceX je však mnohem výše, takže to ještě chvilku potrvá.
Dobre, tak znovu:
Ona NASA by celkem jiste zvolila neco jineho, pokud by mela volnou ruku a finance. Uprimne, je s podivem, ze i po tolikerem vysvetleni, tento fakt stale ignorujete. 🤷♂️ ts ts ts
… Tolik ohledne SLS. A co se tyka jednorazove SS, tak prave to NASA po SX pozaduje ve forme HLS. Coz proste nebude k dispozici behem par mesicu. Bez tankovani SS Orion k Mesici nedotlaci. Takze je potreba nekolik startu, coz nejde dohromady s tou jednorazovosti. Kdyz se budou SS zahazovat, tak to 10x levnejsi nebude.
Takže já reaguji na příspěvek, který tvrdí, že Artemis je podfinancována a vy na to reagujete tímhle?
Ano, reaguji na vas text, kde pisete (1) SH/SS misto SLS; (2) jednorazova SS 10x levnejsi.
Ve skutecnosti se NASA nemohla SLS vyhnout a tedy (1) neni a nebylo realne a (2) jednorazova SS by ani dnes nebyla „behem par mesicu“ a nebyla by 10x levnejsi.
Jestli se NASA mohla nebo nemohla SLS (jako následku zprznění původně celkem sympatického programu Constellation) za „demokratických“ administrativ vyhnout, to je otázka. Já souhlasím s vámi, že asi nemohla, protože v čele NASA zpravidla býval loajální úředník, a nikoliv nezávislý ranař, který by si mohl dovolit poslat všechny ke všem čertům, s tím, že když bude vyhozen, tak je existenčně za vodou a ať si tedy místo něj najdou jiného blbce, co to půjde dělat.
Jenže, pane kolego, Trump!
Přesněji řečeno triumvirát Trump – Musk – Isaacson!
Dneska si podobný vývoj dovedu snadno představit jako synergii působení výše zmíněných tří mužů.
Tři megamiliardáři s geniálními mozky, obrovským egem a ochotou prosadit svou vizi stůj co stůj. Vůbec mě nepřekvapí, jestli se v NASA i v celé americké kosmonautice v příštím čtyřletí uskuteční víc změn než za předchozích padesát let.
Artemis 2 a 3 mají SLS jisté. Rakety jsou v podstatě vyrobené, zbývá jen montáž. Měnit teď něco radikálně by naštvalo kongresmany. Otázkou bude Artemis 4 a další mise. Po výbuchu Starship to ale Musk nebude mít lehké prosadit, zatím nedosáhl orbity.
Nosice Saturn 5 pro Apollo 18-20 byly tez defacto hotove…
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=611
Tady přece vůbec nejde o dosažení orbity. Pokud by to byl cíl, tak na ní už mohl být při minulém letu, jen by nechali běžet zkušební zážeh déle, ale co z toho.
To, že jim teď bouchla SS na věci směrem k cíli mnoho neznamená (2-3 měsíce zpoždění max a jak to známe, tak možná ani to ne).
Nicméně souhlas s tím, že teď překotně rušit komplet SLS by byl nesmysl, jak již bylo uvedeno nejen v tomto článku.
Důvody, proč IFT-6 ani IFT-7 nemířily na nízkou oběžnou dráhu Země, jsou bezpečnostního charakteru.
Tady nejde o překotné rušení, tady jde o to si říct, bylo to hezké, ale bylo toho dost a číslem tři to skončí. Nic víc a nic méně.
No, Voschody, o kterých tu byl dlouhý seriál, přes velikou slávu, jaká se s nimi nadělala (první výstup do vesmíru, tři lidi namačkaní v jedné lodi), nakonec letěly jen dvakrát. Pak musely ustoupit nesrovnatelně pokročilejším Sojuzům. Třeba je to příklad k následování…