sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Suparco

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) a Komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (Suparco) podepsaly 5. února Memorandum o porozumění, které umožňuje prvnímu pákistánskému roveru letět na Chang’e-8 k Měsíci.

NOM4D

Agentura pro obranné pokročilé výzkumné projekty vybrala California Institute of Technology a University of Illinois Urbana-Champaign, aby vedla konečnou fázi programu NOM4D (Novel Orbital and Moon Manufacturing, Materials, and Mass-efficient Design).

Pandora

NASA 10. února oznámila, že udělila zakázku SpaceX na vypuštění vědeckých družic Pandora. Zakázka je sjednána prostřednictvím mlouvy o akvizici dedikovaných a sdílených služeb (VADR) třídy Venture, určené pro malé mise s vyšší mírou akceptace rizika.

SEARF

Texaská státní agentura udělila granty ve výši 47,7 milionu dolarů pěti vesmírným společnostem na podporu projektů. Granty získaly společnosti Blue Origin, Firefly Aerospace, Intuitive Machines, SpaceX a Starlab Space.

Mobile User Objective System

Dodavatelé obrany, společnosti Boeing a Lockheed Martin, nedávno schválili prvotní přezkoumání návrhu programu Mobile User Objective System Service Life Extension, která má za cíl modernizaci ultravysokofrekvenční úzkopásmové družicové sítě.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Falconu

Včera jste u nás na webu mohli číst článek o chystaném startu Falconu 9 se třiadvaceti družicemi Starlink. Ten se ale nakonec neuskutečnil kvůli velmi netradičnímu problému. Odpočet byl přerušen v čase T- 30 sekund a to kvůli problému se separačním mechanismem mezi prvním a druhým stupněm. Došlo tak k odkladu o 24 hodin a SpaceX během dnešního dne potvrdila, že se o start pokusí dvacet minut po dnešní půlnoci, tedy 31. října v 00:20.

#15 Aktuality o Starship: Kdy se dočkáme druhého letu Starship? Zeptejte se FWS

Dny a týdny pomalu ubíhají a tak je tu opět čas na shrnutí toho, co se na texaské základně Starbase, kde SpaceX vyvíjí nejsilnější, největší a nejtěžší raketu, jakou kdy lidstvo postavilo, událo. Zhruba měsíc a půl zpět, kdy vyšel poslední díl našeho seriálu jsem psal o tom, že SpaceX neúnavně pokračuje v testování prototypů Super Heavy B9 a Starship S25. V tom pokračuje i nadále, i když v polovině měsíce září jsme si stále mohli myslet, že touto dobou už bude druhý integrovaný letový test Super Heavy Starship za námi. Jak si ale dnes popíšeme, celý proces kolem vyřizování nezbytné startovní licence by se mohl díky úřadu U.S. Fish and Wildlife Service (zkráceně FWS), který má mimo jiné na starosti ochranu ohrožených živočichů, ještě velmi protáhnout. V tom nejhorším případě až do jara roku 2024.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední říjnový start se Starlinky

Pětačtyřicet minut po dnešní půlnoci nás čeká další start Falconu 9 a tentokrát hned s třiadvaceti družicemi Starlink V2-mini, které při této misi míří do páté orbitální slupky konstelace Starlink. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a poletí se na dráhu s výškou 293 × 285 kilometrů a sklonem 43° vůči rovníku. Pro tento start byl vybrán první stupeň B1077, který poletí po osmé a o přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat přibližně 612 kilometrů od místa startu.

Nový lunární fotoaparát

Kosmotýdeník 580 (23.10. – 29.10.)

Týden se s týdnem sešel a máme tu další nedělní poledne! Nejlepší čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí posledních sedmi dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát zaměříme na testování nového fotoaparátu, který bude sloužit astronautům na povrchu Měsíce v rámci výprav Artemis. V dalších tématech se zaměříme na dva připravované lunární landery, které by již relativně brzy mohly začít svoji cestu k Měsíci. Nevynecháme ani test plného tankování Super Heavy Starship a dojde i na tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2023_43

Vesmírná technika: Kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WFPC2

Minulý díl Vesmírné techniky se věnoval kombinované širokoúhlé a planetární kameře WF/PC, která byla součástí Hubbleova teleskopu jen do první servisní mise. Tehdy byla nahrazena svou vylepšenou verzí – kamerou WFPC2. Ta jednak nabízela modernizované součástky, nebo měla různá vylepšení vytvořená na základě zkušeností s provozem první kamery. Především však obsahovala korekční optiku, která vyřešila problém se špatně vybroušeným primárním zrcadlem Hubbleova teleskopu.

S Webbem za hlubokým nebem – 7. díl

V minulém období jsem si musel dokonce vybírat co se do seriálu dostane, a co nikoliv, jinak by délka posledního dílu překročila veškeré únosné meze. Na některé zajímavosti se tedy proto už nedostalo. S potěšením kvituji, a jistě i vy budete, že v posledním dvouměsíční se situace uklidnila, a nemusel jsem tedy opakovat variantu s vyřazováním některých výsledků. Vše co se objevilo na oficiální stránce ESA jako fotografie bylo zařazeno. Dnes se proto podíváme na dvě zajímavé galaxie, mlhovinu, známou supernovu či zcela nový typ objektů, o nichž jsme zde ještě nehovořili. Začneme ale u jedné dosti pozoruhodné hvězdy.

ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední Starlinky tento měsíc?

Na sobotní ráno si pro nás SpaceX připravila start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Při tomto startu bude překvapivě vynášet další várku družic Starlink druhé generace. Těch bude s největší pravděpodobností pod aerodynamickým krytem dvacet jedna, jejich celková hmotnost tak bude přibližně 16 800 kilogramů a jsou určeny pro šestou orbitální slupku konstelace Starlink, která má sklon 53° vůči rovníku. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu.

Pokec s kosmonautixem – Říjen 2023

Taky máte pocit, že říjen utekl nějak moc rychle? Člověk by řekl, že minulý pokec s kosmonautixem byl nedávno a přesto nám pohled do kalendáře jednoznačně říká, že tu máme opět poslední pátek v měsíci, takže je nejvyšší čas na další přátelské povídání o kosmonautice. Zhruba dvouhodinové vysílání, které začne na našem YouTube kanálu v osm hodin večer, se bude opět věnovat tématům, která vyberete Vy, diváci. v rámci tohoto pořadu totiž odpovídáme na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když se zúčastníte – ať už budete klást otázky, nebo jen sledovat vysílání.

Zařízení ILLUMA-T umístěné na ISS bude přes laserové paprsky komunikovat se zařízením LCRD na geostacionární dráze, které pošle data do jedné ze dvou pozemních stanic.

Dragon doveze na ISS nové experimenty

Již 29. komerční zásobovací mise firmy SpaceX, tedy CRS-29, dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici vědecké experimenty a technologické demonstrátory, mezi kterými najdeme třeba zařízení pro optickou komunikaci, či přístroj pro měření atmosférických vln. Bezpilotní kosmická loď Dragon 2 odstartuje vstříc oběžné dráze z Kennedyho kosmického střediska na Floridě nejdříve 5. listopadu. V tomto článku si posvítíme na některé zajímavé projekty, které Dragon přiveze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.