Články

  • Nové technologie v kosmickém taxíku

    Nové technologie v kosmickém taxíku

    Spousta aplikací, které považujeme za běžné díky našim chytrým mobilním telefonům a tabletům, sice začíná pomalu pronikat i na Mezinárodní kosmickou stanici, ovšem kosmické lodě, které dokud brázdily či brázdí vesmír, jsou nepoměrně konzervativnější. Přestože u nich dochází k postupné modernizaci, stále připomínají v oblasti designu a IT spíše technologické dědečky. Využít nové technologie naplno, počítat s nimi už od samého počátku a dát tak kosmickým lodím konečně pořádný nádech 21.století se nyní snaží Boeing se svým připravovaným strojem CST-100 ve spolupráci s lídrem na trhu s mobilními telefony, firmou Samsung.

  • Vesmírné osudy 58. díl – Eugene Cernan

    Vesmírné osudy 58. díl – Eugene Cernan

    Spojené státy se pozvolna měnily. Reforma školství, podpora průmyslu a velký cíl, kterým byl pokus o mírové přistání na Měsíci, odstartovaly obrovskou společenskou a ekonomickou proměnu, která měla nakonec vést k tomu všemu, co dnes denně používáme. Mezi mnohé změny, které musely nastat během tohoto obrovského projektu, bylo najít i nové hlavní středisko NASA. Skupina pro pilotované lety (Space Task Group – STG) měla představovat pracoviště, kde mělo vznikat vše podstatné pro program Apollo. Florida pak zůstávala branou do nebe. O městě, kde mělo stát toto nové středisko, se dlouho rozhodovalo. Byl to složitý výběr a bylo ve hře mnoho peněz, pracovních příležitostí, rozvoje a prestiže – ostatně proto o něj bojovalo více jak čtyřicet měst. V komisi, která o tom rozhodovala, seděl i toho času viceprezident Lyndon B. Johnson, rodilý Texasan, který věděl, kde zatlačit. A tak se NASA usídlila v Hustonu. Když tam probíhal čilý stavební ruch, navštívil místo i Eugene Cernan. Jel zrovna za manželkou, aby si…

  • Zrod nové vlajkové lodi americké astronomie

    Zrod nové vlajkové lodi americké astronomie

    Dalekohled Jamese Webba si na svůj start do vesmíru musí počkat ještě několik let. Ale po období nejistot, kdy celému projektu hrozilo zrušení, můžeme být rádi – dalekohled se stal jednou z priorit budoucího směřování NASA a má se stát vlajkovou lodí americké nepilotované kosmonautiky v další dekádě. Ačkoliv je tedy start plánován na rok 2018, už nyní probíhá sestavování vědeckých přístrojů a testování všech klíčových systémů. Náš dnešní článek shrne postup prací na všech frontách.

  • Kosmotýdeník 90. díl (2.6. – 8.6.2014)

    Kosmotýdeník 90. díl (2.6. – 8.6.2014)

    Ani dnes nepřijdete o tradiční souhrn kosmonautických událostí z minulého týdne. Je tu přece neděle a to znamená, že se můžete těšit na další vydání Kosmotýdeníku. I dnes jsme pro Vás připravili tři hlavní témata a k tomu i pár menších. Věnovat se budeme přibližování sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, zmíníme i pokrok v testování laserové komunikace z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi, která se již brzy možná několikanásobně zrychlí. Nakonec se zaměříme na aktivitu německého astronauta Alexandra Gersta na sociálních sítích.

  • Nová éra se blíží

    Nová éra se blíží

    Americká kosmonautika se připravuje na svou novou etapu. Po úspěšné éře raketoplánů se můžeme těšit na období, kterému bude dominovat superraketa SLS a kosmická loď Orion. Do jejich ostrého nasazení sice ještě v řekách proteče hodně vody, ale Amerika se na jejich nasazení připravuje už dnes. Pracuje se v mnoha střediscích. Někde se modernizuje, jinde se testují nejrůznější systémy. Jednou za čtvrt roku NASA připraví rekapitulaci, která shrne pokroky, které se udělaly. A právě o tomto tématu bude náš dnešní článek. Pro neangličtináře přeložíme obsah rekapitulačního videa.

  • Pegasus znovu ožije

    Pegasus znovu ožije

    Hned na začátek uveďme věci na pravou míru – tento článek nebude o soukromé raketě Pegasus, která startuje z podvěsu pod letadlem. Řeč bude o unikátní nákladní lodi, která se honosí stejným názvem. Tento nenápadný dříč vznikl už v éře raketoplánů, ale neztratí se ani v nové etapě americké kosmonautiky. NASA se totiž snaží co nejvíc využít již existujících, osvědčených technologií, které jen lehce poupraví a modernizuje, aby zvládly větší zátěž.

  • Testy nového štítu pro Mars

    Testy nového štítu pro Mars

    Dopravit náklad k Marsu se v posledních letech jeví jako poměrně jednoduchý úkol. Vědci již vychytali většinu problémů a proto poslední mise (až na ruský Fobos-Grunt) slavily úspěch. Jenže pokud chceme pokračovat ve vývoji a posílat na Mars v dalších letech větší náklady, neobejdeme se bez nových technologií. Hlavní pozornost se v současné době točí kolem  štítu, který má za úkol výrazně zpomalit náklad prolétávající atmosférou Rudé planety.

  • Krásy modré planety – 19. díl

    Krásy modré planety – 19. díl

    Naše rodná planeta vypadá rázem úplně jinak, když se na ní podíváme z pořádného nadhledu. Své by o tom mohli vyprávět astronauti pobývající na mezinárodní vesmírné stanici. Ti mohou ve chvílích volna ulehnout do prostoru u okének a kochat se pohledem na ubíhající Zemi. Mohou pozorovat pestrou paletu modré barvy v oceánech, působivé mraky, do noci zářící města i nejrůznější útvary pobřeží, či hor. Náš nepravidelný seriál přináší pokaždé dvacet působivých fotek. Dnešní díl ale bude v něčem trochu jiný – nebudou v něm snímky od jediného astronauta, zato však půjde o snímky na jedno téma – sopky.

  • Vesmírné osudy 57. díl – Eugene Cernan

    Vesmírné osudy 57. díl – Eugene Cernan

    Obyčejné pípání. Přesto pohnulo velmocemi a navždy změnilo svět. Pípání prvního Sputniku, první umělé družice Země, rozehrálo velkou hru, na konci které měl jeden muž zaklapnout dvířka lunárního modulu a naposledy tak podepsat konečné vítězství jednoho vesmírného závodu. Ta doba byla však neuvěřitelně daleko a před ní stálo mnoho nejistého, mnoho proher a nejistoty, jak tento závod skončí. V roce 1958 měl však podobné úvahy možná Werhner von Braun. Eugene Cernan byl v té době stále jen pilotem v zaučení a představa, že by se měl stát někým, kdo bude kráčet po Měsíci, byla daleko za hranicemi jeho snů a dozajista jej ani nenapadla. Přesto se však začalo pomalu schylovat k událostem, které svedou mladého Gena na cestu ke hvězdám.

  • Co mohlo za poslední havárii Protonu?

    Co mohlo za poslední havárii Protonu?

    Ruská raketa Proton v posledních letech neprožívá šťastné období. I přesto, že už má za sebou více než 400 startů, tak v poslední době ji stíhá jedna nehoda za druhou. Selhání se objevuje průměrně jednou za pět a půl startu! Naposledy Proton selhal 15. května při vynášení moderní telekomunikační družice Ekspress AM-4R. Třetí stupeň rakety se předčasně vypnul, náklad tak nemohl dosáhnout oběžné dráhy a čekal na něj zánik. Rusové ihned rozjeli vyšetřování a nyní se už objevují první kusé informace.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗