Články

  • AKTUALIZOVÁNO: MAVEN zakotvil u Marsu

    AKTUALIZOVÁNO: MAVEN zakotvil u Marsu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Fanoušci kosmonautiky budou mít v noci z neděle na pondělí jen krátký spánek. O půl čtvrté ráno totiž americká sonda MAVEN zažehne na půl hodiny svůj motor proti směru letu. Bude totiž u cíle své cesty – planety Mars. Během zážehu spálí více než polovinu zásob v nádrži a usadí se na silně protáhlé oběžné dráze kolem Rudé planety. V našem článku našli čtenáři okno s živým přenosem celé kritické chvíle, která rozhodla o úspěchu či neúspěchu celé mise. Děkujeme všem, kdo obětovali měkkou a teplou postel a sledovali s námi přílet MAVENu k Marsu.

  • Kosmotýdeník 105. díl (15.9. – 21.9.2014)

    Kosmotýdeník 105. díl (15.9. – 21.9.2014)

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Týden se s týdnem sešel, máme tu opět neděli, čas oběda. V televizi běží politická debata a na našem portálu vychází Kosmotýdeník – náš nejdéle fungující seriál, jehož cílem je shrnout kosmické události z uplynulých sedmi dnů. Dnes na Vás čekají tři velká témata a pár menších. Obecně by se dalo říct, že se budeme pohybovat okolo tématu soukromých kosmických agentur. Nejprve si řekneme pár slov o výběru soukromých lodí, které budou na ISS vozit posádku, připomeneme si start soukromé lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a v posledním velkém tématu bude řeč o pokusu amerických firem nahradit závislost jejich země na ruských motorech.

  • Gaia posouvá své možnosti

    Gaia posouvá své možnosti

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropské sondě Gaia, která má za úkol vytvořit přesný 3D model našeho vesmírného okolí a zmapovat polohu miliardy hvězd, jsme se na našem portálu věnovali již v několika článcích. Dnes se k této sondě znovu vracíme v krátkém článku, jelikož pozemní týmy zpřesnily palubní software, takže Gaia může monitorovat i slabší hvězdy. Díky tomu bude výsledná mapa našeho hvězdného okolí podrobnější a přesnější. Momentálně tak každý den Gaia pozoruje téměř 40 milionů hvězd, které projdou jejím zorným polem.

  • 3D tiskárna, myši a vědecký náklad poletí na ISS

    3D tiskárna, myši a vědecký náklad poletí na ISS

    Dušan Majer5 komentářů

    V době, kdy vzniká tento článek se na floridském mysu Canaveral připravují technici firmy SpaceX na další start rakety Falcon 9 v1.1. Tentokrát je na její špičce umístěná nákladní loď Dragon. Pokud se vše podaří, zažehne se dnes v 8:14 našeho času všech devět motorů Merlin 1D na prvním stupni rakety a celá sestava se vydá vstříc obloze. Dnešní článek na našem blogu rozebere přípravy na start, aktuální situaci ohledně pravděpodobnosti startu a stranou nezůstane ani představení nákladu se zvláštním důrazem na rekapitulaci vědeckých přístrojů.

  • Dawn bude mít zpoždění

    Dawn bude mít zpoždění

    Michael Voplatka2 komentáře

    Americká sonda Dawn zkoumající dvě největší tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem bude na svém příletu k trpasličí planetce Ceres opožděna. Dawn odstartovala ze Země v roce 2007 a zamířila si to k planetce Vesta. Tu podrobně zkoumala z její oběžné dráhy od července 2011 do září 2012, kdy se vydala na druhé putování, jehož cílem je trpasličí planetka Ceres s průměrem 975 km. Tam měla sonda dorazit v březnu příštího roku. NASA ale oznámila, že se Dawn přibližně o jeden měsíc opozdí. Proč?

  • Americký „čichač“ je téměř u cíle

    Americký „čichač“ je téměř u cíle

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.

  • Země z ISS ve 4K rozlišení

    Země z ISS ve 4K rozlišení

    Dušan MajerŽádné komentáře

    O tom, že astronauti na ISS rádi fotografují Zemi není pochyb – ostatně náš nepravidelný seriál Krásy modré planety má už více než 20 dílů. Pokud se ale působivé fotky složí za sebe a doplní se podmanivou hudbou, je o zážitek postaráno. Časosběrných videí z ISS se po internetu povalují tuny, ale dnes Vám přinášíme jeden z nejnovějších příspěvků od německého astronauta Alexandra Gersta, který momentálně pobývá na ISS. Jeho video trvá sice jen minutu a půl, ovšem každá vteřina je napěchována úžasnými snímky. Uvidíte jak stovky kilometrů pod Vámi ubíhají světla měst, která se slévají do barevných pruhů i to, jak se Slunce pomalu rozlévá po staniční robotické paži.

  • Satelit, o kterém se neví skoro nic

    Satelit, o kterém se neví skoro nic

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných.…

  • Porovnání nových soukromých lodí

    Porovnání nových soukromých lodí

    Dušan Majer3 komentáře

    Jak už jsme na našem webu psali v dnešním hlavním článku, NASA včera oznámila, že americké astronauty by měly od roku 2017 vozit na ISS dvě soukromé lodě – Dragon V2 od SpaceX a CST-100 od Boeingu. V dnešním článku se zaměříme na infografiky obou vybraných lodí, které nám ukáží mnoho zajímavých detailů, které člověk snadno přehlédne. Autorem obou informačních obrázků je Karl Tate z amerického portálu Space.com. Ale ani čtenáři, kteří si s angličtinou příliš netykají nemusí smutnit. Obě infografiky jsme pro Vás kompletně přeložili do češtiny.

  • Dragon V2 vs. CST-100 vs. Dream Chaser – kdo s koho?

    Dragon V2 vs. CST-100 vs. Dream Chaser – kdo s koho?

    Dušan Majer6 komentářů

    SpaceX, Boeing a Sierra Nevada Corporation – tři firmy, které v uplynulých týdnech a měsících připravovaly své kosmické lodě. V rámci programu CCdev, který vyhlásila NASA se tyto tři firmy dostaly až do nejužšího finále. Nejde o nic menšího než o výběr lodi, která bude v příštích letech dopravovat americké (a další „západní“) astronauty na ISS a zbaví tak americkou kosmickou agenturu závislosti na ruských lodích Sojuz.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗