Americký „čichač“ je téměř u cíle

Americká družice MAVEN

Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.

MAVEN včera vstoupil do takzvané Hillovy sféry Marsu. Hillova sféra je oblast kolem planety, kde už gravitace planety převažuje nad gravitací Slunce. Jinými slovy – Mars si začal sondu pomalu svou gravitací přitahovat. Tím vzroste rychlost sondy vůči planetě (momentálně 3,2 km/s) a pokud bychom nechtěli vstoupit na oběžnou dráhu Marsu, měli bychom tu krásný příklad gravitačního praku. Aby ale sonda zakotvila u Rudé planety, bude muset na 33 minut zažehnout svůj hlavní motor a zpomalit o 1230 m/s.

Infografika příletu sondy MAVEN k Marsu
Infografika příletu sondy MAVEN k Marsu
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Překlad: Autor

My, Středoevropané, můžeme litovat, že zážeh začne v pondělí 22. září ve 3:50 našeho času. V té době bude vzájemná rychlost sondy a planety 4,7 km/s. Až MAVEN ve 4:22 našeho času vypne svůj motor, budou jeho nádrže z více než poloviny prázdné a sonda se bude nacházet na vysoce protáhlé oběžné dráze. Nejnižší bod dráhy bude 380 km nad povrchem, nejvyšší celých 44 600 km vysoko. Celá dráha bude vůči rovníku skloněna o 75°. Jeden oběh kolem Marsu tak sondě zabere 35 hodin. Celou událost bude živě přenášet jak NASA TV, tak i specializovaný web Planetary Society.

Dráha sondy se bude v dalších týdnech pomocí šesti kratších zážehů postupně snižovat, až se MAVEN usadí na finální oběžné dráze, ve které bude nejbližší bod dráhy pouhých 150 kilometrů nad Marsem a nejvzdálenější 6 200 km vysoko, čímž oběžná doba klesne na čtyři a půl hodiny. V této fázi se aktivují vědecké přístroje a začne hlavní fáze celé mise. MAVEN má totiž za úkol zmapovat atmosféru Marsu, prozkoumat její interakce se Slunečním větrem. Zatím žádná sonda se atmosféře Marsu a především jejím nejvyšším vrstvám nevěnvoala tak podrobně jako právě MAVEN.

Jak Slunce ovlivňuje atmosféru Marsu? Snad nám MAVEN odpoví
Jak Slunce ovlivňuje atmosféru Marsu? Snad nám MAVEN odpoví
Zdroj: http://time-az.com/

Výsledky z této sondy nám pomohou pochopit, co přesně se s Marsem před mnoha miliony let stalo – planeta, na které byly podmínky srovnatelné se Zemí se změnila v pustou poušť. Nabité částice slunečního větru totiž neustále odnášejí molekuly marsovské atmosféry. Tato zjištění nás sice při momentální úrovni techniky příliš zajímat nemusí, ovšem pokud se jednou bude lidstvo snažit o terraforming Marsu, bude nutné počítat i s tím, že atmosféru bude potřeba neustále doplňovat.

Ale pojďme od sci-fi zpět do reality. Sonda MAVEN nebude atmosféru mapovat jen z uctivé dálky. Během aktuálně naplánované roční základní mise by měla sonda vykonat pět „ponoření“ do horních vrstev atmosféry. Zde provede kontaktní měření složení, což vysvětluje, proč jsme ji v nadpise nazvali „čichačem“. Na její palubě najdeme celou řadu přístrojů – od analyzátorů elektronů a iontů ze slunečního větru, přes magnetometr až po UV spektrometr.

NASA počítá s tím, že podle výsledků prodlouží službu MAVENu i po dokončení základní roční mise. Kromě toho by tato sonda měla pomoci sondám MRO a Mars Odyssey, které zajišťují komunikaci mezi Zemí a vozítky Opportunity a Curiosity. MAVEN by měl převzít část jejich úloh. Na závěr dnešního článku přiložíme krátké informační video, které přehledně ukazuje všechny výše popsané kroky, včetně  názorné ukázky oběžné dráhy.

P.S. Přílet k Marsu čeká v nejbližších dnech i malou indickou sondu MOM, které se říká také Mangalyaan. Také jejímu vstupu na oběžnou dráhu Rudé planety se budeme na našem webu věnovat. Mangalyaan by měla na oběžnou dráhu vstoupit 24. září.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.planetary.org/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://mars.nasa.gov/images/MAVEN-illustration-br2.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/14-254_0.png
http://time-az.com/images/2012/04/20120420MAVEN-at-Mars.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Americký „čichač“ je téměř u cíle

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗