sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Command

U.S. Space Command dne 6. listopadu oznámilo, že rozšiřuje svou iniciativu pro sdílení komerčních zpravodajských informací a přidává pět nových společností do programu, který pomáhá koordinovat reakce na vesmírné hrozby a družicové anomálie.

Virgin Galactic

Virgin Galactic navrhuje získat 300 milionů dolarů dodatečného kapitálu na urychlení výroby suborbitálních kosmických letadel a druhého nosného letounu.

IFT-6 Super Heavy/Starship

Společnost SpaceX dne 6. listopadu oznámila, že na odpoledne 18. listopadu plánuje šestý integrovaný let sestavy Starship/Super Heavy ze své základny v Boca Chica v Texasu. Oznámení se časově shodovalo s oznámenín o omezení vzdušného prostoru.

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Anuvu

Americký specialista na mobilní konektivitu, společnost Anuvu, minulý týden oznámila partnerství se společností D-Orbit USA, nově založenou dceřinou společností italské vesmírné logistické společnosti D-Orbit.

Gilmour Space

Společnost Gilmour Space 5. listopadu oznámila, že obdržela od Australské vesmírné agentury povolení ke startu pro první let své malé nosné rakety Eris z Bowen Orbital Spaceport. První let by se mohl uskutečnit do konce roku.

Wideband Global Satcom

Japonsko a Polsko se chystají získat přístup k satelitní síti Wideband Global Satcom (WGS) americké armády. Satelity WGS, postavené Boeingem a provozované americkými vesmírnými silami, poskytují vysokokapacitní komunikační služby pro vojenské operace.

SpX-31

Ze vzletové rampy LC-39A na kosmodromu KSC odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní kosmickou lodi Dragon2 k misi SpX-31. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze celkem 2762 kg nákladu.

Antaris

Společnost Antaris™, přední softwarová platforma pro vesmírné mise, oznámila spolupráci se společností SEAKR Engineering, která je součástí společnosti RTX. Spolupráce zahrnuje integraci produktů SEAKR do cloudové platformy Antaris.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Satelit, o kterém se neví skoro nic

Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to pokusíme. Je ale na místě poznamenat, že tentokrát budeme na mnoha místech spoléhat pouze na spekulace.

Logo satelitu CLIO
Logo satelitu CLIO
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Jedním z mála záchytných bodů, které máme k dispozici je informace, že družice vznikla na základě konstrukce A2100. Ta se používá především pro telekomunikační satelity. Tvoří ale i základ satelitů SBIRS, které v inraspektru hlídají, zda nedošlo k odpálení nepřátelské rakety. Z konstrukční firmy Lockheed Martin ale žádné další informace kromě použité konstrukce neunikly. Dokonce ani neznáme důvod, proč se satelit jmenuje právě CLIO a ani jeho logo nám mnoho nenapoví.

Při tom, jak utajený satelit CLIO je, se skoro ani nechce věřit tomu, co udělala společnost ULA, která zodpovídá za přípravu nosné rakety Atlas V. ULA totiž zveřejnila přesný harmonogram startu – od zážehu motorů, přes oddělování stupňů a zážehy horního stupně. Takové informace se sice běžně udávají u komerčních nákladů, ale nikdy se s nimi nesetkáte u startu pro NRO. Dalo by se tedy očekávat, že u ještě tajnějšího satelitu CLIO něco takového nepřipadá v úvahu – ale evidentně se mýlíme.

Raketa Atlas V včera odstartovala z floridského kosmodromu po několika odkladech kvůli počasí ve 2:10 našeho času. Po vyhoření prvního stupně se na 13 minut a 40 sekund zapálil horní stupeň Centaur. Výpočty naznačují, že výsledkem byla protáhlá oběžná dráha se sklonem cca. 25° vůči rovníku. Na základě zveřejněných dat víme, že po tomto zážehu trvala dvě a půl hodiny dlouhá přeletová fáze. Centaur se podruhé zažehl během přeletu nad Indickým oceánem. Hořel ale pouze po dobu jedné minuty a 10 sekund. Satelit se od horního stupně oddělil 2 hodiny a 52 sekund po startu.

Takový profil letu je značně neobvyklý a neodpovídá ani situaci, kdy se družice dopravuje na dráhu přechodovou ke geostacionární (např. 185 x 35 786 km), ani letu na supersynchronní dráhu (např. 225 x 50 000 km) – v obou případech by let trval jen okolo 35 minut. V úvahu tedy připadají dvě možnosti – CLIO míří buďto na střední oběžnou dráhu, kde krouží například navigační satelity, nebo raketa využila letu na dráhu přechodovou ke geostacionární, ale se zvýšeným perigeem. Druhá možnost by lépe odpovídala tomu, jak krátký byl druhý zážeh Centauru. Je tedy možné, že horní stupeň využil veškeré své palivo, aby satelitu usnadnil jeho cestu na geostacionární dráhu.

Grafika ke startu družice CLIO
Grafika ke startu družice CLIO
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Více už z aktuálního startu nevymáčkeme. Pojďme se tedy podívat do historie. Při hledání misí, které by byly úrovní utajení srovnatelné s družicí CLIO v moderní době mnoho nenajdeme. Přesto je tu satelit PAN – vypuštěný v roce 2009. Kolem jeho startu bylo také k dispozici mnohem méně informací než je obvyklé. Vědělo se například, že se jedná o zkratku Palladium At Night, což ovšem k rozluštění jeho čelu příliš nepomohlo.

Amatérští sledovači družic jej nedlouho po startu objevili na geostacionární dráze – konkrétně nad 33. poledníkem východní délky, což by naznačovalo jeho telekomunikační pozadí. Ale PAN rozhodně nebyl obvyklým satelitem na geostacionární dráze. Během své mise se totiž pohyboval! Čas od času se na geostacionární dráze posunul na jiné místo – průběžně visel na různých místech mezi 33. a 52,5. stupněm východní délky, což by naznačovalo, že pomáhal taktickému přenosu informací v místech, kde byl zrovna potřeba.

Satelit PAN během pozemních příprav
Satelit PAN během pozemních příprav
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Po vypuštění satelitu PAN sice jeho výrobce (opět Lockheed Martin) zveřejnil fotografii z přípravy, ale jeho účel zůstává tajný. Nejrozšířenější teorie jeho účelu hovoří o tom, že PAN vyplňuje technickou mezeru mezi vojenskými komunikačními družicemi UFO (Ultra High Frequency Follow-On)MUOS (Mobile User Objective System). Tato teorie odpovídá i tomu, že frekvence zachycená z této družice odpovídá těm, které používají satelity UFO (což je mimochodem hodně „nebezpečná“ zkratka).

Pokud si spojíme dohromady souvislosti uvedené v dnešním článku, vyjde nám, že satelit CLIO je pravděpodobně vysoce specializovanou družicí na geostacionární dráze určenou pro telekomunikační přenos. Dá se předpokládat, že za jejím provozem nestojí nikdo menší než ministerstvo obrany Spojených států amerických.

Nasvědčuje tomu použitá základní kostra družice i zvolený profil startu. Podezřelá je i podobnost se satelitem PAN. Pokud se nejedná o telekomunikační družici, pak je velmi pravděpodobné, že se jedná o nějakým způsobem vylepšený systém SBIRS monitorující starty nepřátelských raket. Jelikož ale armáda s takovými družicemi nikdy nedělala tajnosti, příliš pravděpodobné to není.

Dá se očekávat, že amatérští „lovci družic“ v dalších dnech objeví nově vypuštěný satelit CLIO. Jeho přesný účel ale zůstane i přesto veřejnosti utajený. Budeme moci pořád pouze spekulovat.

Je na místě upozornit, že informační embargo rozhodně nesouvisí s aktuálně vypjatými vztahy mezi USA a Ruskem. S vypuštěním satelitu CLIO se počítalo už dlouho a už od začátku bylo jasné, že informací bude k dispozici méně, než bývá obvyklé. to se vědělo už dávno předtím, než na Ukrajině vypukly první nepokoje.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4780833_orig.jpg?381
http://www.nasaspaceflight.com/…V401-CLIO-Cape-Canaveral-Sept-16-2014-350×297.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5621678_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7603952_orig.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.