Články

  • Suší vědci? Ale kdepak!

    Suší vědci? Ale kdepak!

    Náš dnešní krátký článek bude takovým menším odlehčením. Ukážeme si, že i špičkoví vědci, kteří pracují pro NASA jsou jen lidé z masa a kostí, kteří se umí bavit. Když před více než dvěma lety zaútočil na hudební trh korejský rapper Psy, zrodil se nový internetový mem, který se rychle šířil.Skladbě přibývaly remaky – od těch obyčejných, až po mimořádně povedené. Asi si říkáte jak to souvisí s kosmonautikou. Jeden takový remake mají totiž na svém kontě zaměstnanci Johnsonova kosmického střediska. Kromě zajímavých prostředí, kde se natáčelo se můžete těšit i na pozměněný text.

  • ISS je po výstupu opět v plném provozu

    ISS je po výstupu opět v plném provozu

    Mezinárodní vesmírná stanice zažila včera další předem naplánovanou vesmírnou procházku. Astronauti Barry Wilmore a Gregory „Reid“ Wiseman, měli dva hlavní úkoly. Tím prvním byla oprava elektrického přepínače, který zajišťoval převod elektrické energie z jednoho pole solárních panelů. Druhým úkolem byla příprava stanice na situaci, která sice nastane až za několik let, ale je potřeba se na ni začít připravovat už nyní. Řeč je o příletech soukromých pilotovaných kosmických lodí, které by měly na stanici vozit astronauty od roku 2017.

  • AKTUALIZOVÁNO: Američtí astronauti a jejich kosmická procházka

    AKTUALIZOVÁNO: Američtí astronauti a jejich kosmická procházka

    Dnes ve 13:00 našeho času začala NASA TV vysílat živý přenos z výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru. Výstup, který začne ve 14:20 našeho času má trvat šest a půl hodiny a úkolem Barryho Wilmora a Gregry Wisemana je třeba výměna poškozeného elektronického zařízení na solárním panelu, o kterém jsme Vás informovali v tomto článku. Naplánované jsou také úpravy, které mají v dalších letech umožnit připojování soukromých lodí ke stanici. Celý výstup můžete sledovat živě v našem dnešním krátkém článku, do kterého jsme vložili přehrávač s živým přenosem.

  • Jak moc to na Zemi fouká?

    Jak moc to na Zemi fouká?

    Před pár dny dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá loď Dragon. Kromě tradičních zásob pro posádku nesla na své palubě i velké množství vědeckých přístrojů. V nehermetizované sekci, takzvaném trunku bychom našli nenápadný přístroj RapidScat, jehož vývoj stál 26 milionů dolarů. Tento přístroj se zaměří na monitorování větrů nad oceány na naší planetě. Díky tomu, že ISS přelétá nad většinou povrchu Země, by měli mít vědci k dispozici komplexní data, která pomohou zpřesnit předpovědi počasí – ať už ty běžné, nebo mimořádné – třeba při předvídání dalšího vývoje tropických bouří. Ty se totiž rodí nad pustými oceány, v oblastech, které jsou pozemní meteostanice příliš daleko. Ke slovu proto musí přijít kosmonautika.

  • Vítej domů, X-37B..?

    Vítej domů, X-37B..?

    Před necelými dvěma roky započala tajemstvím obestřená vojenská mise bezpilotního raketoplánu amerického letectva X-37B. Ten se vydal do vesmíru 11. prosince 2012 v 18:03 UT na špici nosiče Atlas V 501. Původně měla sestava odstartovat už 25. října 2012, problémy s nosičem však zapříčinily odsunutí startu na prosinec. Pak už vše fungovalo podle plánu. Start z odpalovacího komplexu 41 základny Cape Canaveral Air Force Station proběhl bez problémů a bezpilotní raketoplán mohl začít plnit své úkoly, ať už byly jakékoli. Jedná se o celkově třetí misi typu X-37B, oficiální označení letu je OTV-3, přičemž na orbit se dostal exemplář, který v průběhu roku 2010 vykonal první let tohoto typu (v roce 2011 pak startoval druhý kus X-37B na misi OTV-2). USAF předem neoznámilo parametry dráhy, ovšem velmi záhy kosmický letoun zpozorovali amatérští stopaři satelitů. X-37B obíhal po dráze 345 x 363 km se sklonem 43,497° vzhledem k rovníku a v průběhu mise se tyto charakteristiky měnily minimálně.

  • Vesmírné osudy 76. díl – Alexej Leonov

    Vesmírné osudy 76. díl – Alexej Leonov

    Časy, kdy Rudé náměstí, zaplněné do posledního místečka, aplaudovalo průkopníkům dobývání kosmu, jsou už dávno pryč. Realita se změnila, Rusko už dávno není tím, čím bylo před padesáti lety. Kosmičtí cestovatelé dneška jsou sice svého druhu celebritami, ale jejich postavení je nesrovnatelné s těmi, kteří jim cestu do vesmíru kdysi prošlapávali. A ani oni hrdinové prvních nesmělých krůčků mimo naši odvěkou kolébku už se nekoupají v záři všeobjímající popularity. Jejich jména, která kdysi znal snad úplně každý, pomalu mizí ze všeobecného povědomí. Kdo, krom kosmických nadšenců, si dnes vzpomene na muže jako Gorbatko, Bykovskij, Volynov? Moderní Rusko má dnes zcela jiné problémy, zcela jiné věci na starosti. A přece je pár výjimek, které vyvolávají v běžných lidech podobné pocity, jako tenkrát, když se zdálo, že doba letů na Mars a dál je za dveřmi. Pro jednoho z oněch mužů to však platí více, než pro ostatní. Kdekoli se objeví, vyvolává svou přítomností rozruch a ani v současném Rusku snad není…

  • Poznejte SLS

    Poznejte SLS

    Do jejího prvního startu zbývají celé čtyři roky a tak si můžeme čekání zkracovat jen prohlížením vizualizací a různých infografik. Řeč je o nové americké superraketě Space Launch System, která je známá pod zkratkou SLS. Náš dnešní článek Vám přináší přehlednou infografiku, ve které se můžete podívat na srovnání velikosti SLS s jinými známými objekty, nebo porovnat tah tohoto nosiče oproti jiným raketám. Nebude chybět ani průřez konstrukcí nové rakety. A jako bonus navíc – infografika je kompletně přeložená do češtiny.

  • Galileo – a co dál?

    Galileo – a co dál?

    O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.

  • Robotický balet v podání JWST

    Robotický balet v podání JWST

    Nástupce Hubbleova kosmického teleskopu, tedy dalekohled Jamese Webba má do startu ještě 4 roky, ale už nyní je potřeba otestovat všechny palubní systémy. Jelikož je dalekohled moc velký, nevešel by se v rozloženém stavu pod žádný aerodynamický kryt rakety. Technici jej proto musí složit do kompaktního stavu, ve kterém přečká start a vymyslet, jak pak celou sestavu na oběžné dráze automaticky rozložit. V minulých dnech se proto zkoušelo vyklápění konstrukce, která bude držet sekundární zrcadlo vlastního teleskopu. V našem krátkém článku Vám přinášíme časosběrné video z celé operace.

  • Kosmotýdeník 108. díl (6.10. – 12.10.2014)

    Kosmotýdeník 108. díl (6.10. – 12.10.2014)

    Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗