Články

  • Jak přistálo Philae

    Jak přistálo Philae

    Ačkoliv se to skoro nezdá, tak dnes je to přesně rok od chvíle, kdy evropský modul Philae dosedl jako první lidmi vyrobený stroj na povrch jádra komety. při této příležitosti vzniklo video, které ukazuje, jak přesně přistání probíhalo. Až doposud totiž jakákoliv vizualizace založená rekonstrukci skutečných dat chyběla a věděli jsme jen, že došlo k několika odrazům. Nyní můžeme konečně vidět, jaké odrazy potkaly lander během zhruba dvouhodinové fáze mezi prvním kontaktem s lokalitou Agilkia a uvíznutím v oblasti Abydos.

  • Co všechno nás čeká před premiérou SLS?

    Co všechno nás čeká před premiérou SLS?

    Nová americká superraketa má v těchto dnech zhruba tři roky do startu – s misí označovanou jako EM-1 se počítá na listopad roku 2018. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho věcí. Od záchranného systému, přes loď Orion až po samotnou raketu SLS. Dílů je mnoho, zkoušek a úkolů ještě více, proto jsme se rozhodli sepsat tento článek, který se pokusí shrnout plány a termíny jednotlivých úkonů, které povedou k tomu, že Space Launch System poprvé zaburácí a dopraví nepilotovaný Orion k Měsíci.

  • ANKETA: Na kterou kosmonautickou událost v roce 2016 se těšíte nejvíce?

    ANKETA: Na kterou kosmonautickou událost v roce 2016 se těšíte nejvíce?

    Kosmonautika neustále přináší zajímavé momenty a pořád je na co se těšit. Do konce roku 2015 nám zbývá ještě měsíc a půl, ale už je pomalu na čase, abychom začali své zraky obracet k roku nadcházejícímu. Čeká nás mnoho zajímavých momentů. Proto jsme dnes na našem webu spustili anketu, která je zaměřená právě na události, kterých bychom se měli dočkat v příštím roce. Abychom Vám rozhodování alespoň trochu usnadnili, dáváme Vám možnost udělit svůj hlas rovnou třem projektům.

  • Ledové sopky na Plutu

    Ledové sopky na Plutu

    Bývalá planeta Pluto nás neustále udivuje svou rozmanitostí, kterou nám zprostředkovává sonda New Horizons. Sonda proletěla okolo Pluta a jeho měsíců už 14. července. Fotky a zejména vědecká data z arzenálu svých palubních přístrojů bude zasílat ještě dlouho. Ostatně má na to dost času. Další cíl, objekt 2014 MU69, ji čeká až 1. ledna 2019. Na pondělní tiskové konferenci představili vědci z tohoto projektu nové objevy a hypotézy. Mimo jiné nás čekalo odhalení pravděpodobných ledových vulkánů na jižní polokouli této trpasličí planety.

  • Věž pro Starliner jde do finiše

    Věž pro Starliner jde do finiše

    Před zhruba šesti týdny jsme Vás informovali o průběhu stavby obslužné věže, která vyrůstá vedle rampy 41 na floridském kosmodromu. Úkolem této věže bude umožnit astronautům nastoupit do útrob lodi Starliner. V těchto dnech již dostala hlavní část věže svou finální podobu, což pěkně zachycuje přiložené časosběrné video. Pozornost pracovníků se nyní zaměřuje na vrchol samotné věže, kde bude umístěna čistá bílá místnost, kterou známe třeba z éry raketoplánů. Tato místnost bude umístěna na konci výklopného ramene, které technici sestavují na staveništi v Oak Hill. Během příštího roku by se měla celá konstrukce připojit k věži.

  • Bolístky hrdinů vesmíru (5/5)

    Bolístky hrdinů vesmíru (5/5)

    Naprostá většina komplikací a nepříjemností, souvisejících se zdravotním stavem kosmických cestovatelů se obejde bez vážných následků, byť jsou mnohdy tyto problémy nepříjemné. Vlastně je až s podivem, že ze tří stovek pilotovaných letů, které dosud proběhly, se jen v jednotkách případů odehrála skutečně vážná dramata se zdravotním podtextem. Poměrně specifickou kategorií jsou také výstupy do vesmíru, jež jsou z podstaty riskantní pro ty, kteří je vykonávají. Nezapomínejme, že tito odvážlivci se pohybují v prostředí, které je nám naprosto cizí a jsou obklopeni technikou, jejíž selhání jim může v jediném okamžiku přivodit těžký úraz, či smrt. V tomto ohledu nesmí být zanedbána žádná maličkost a na každém, byť sebemenším detailu záleží. Tuto zkušenost jsme však nezískali zadarmo – než jsme pochopili alespoň základní zákonitosti pohybu a práce ve volném prostoru, stálo to několik odvážlivců málem život…

  • Věda z ISS – Význam spolupráce

    Věda z ISS – Význam spolupráce

    Pokud náš web čtete pár měsíců, pak asi víme, že se Vám snažíme každý měsíc přinášet velmi zajímavá videa ze série StationLIFE, která vychází na YouTube kanálu Johnsonova kosmického střediska, které spadá pod NASA. Ani tentokrát neuděláme výjimku. Dnešní díl bude trochu speciální a dozvíme se z něj, jaký význam mají dva termíny, které se kolem ISS často skloňují – prvním z nich je vědecká spolupráce mezi národy a druhým pak širší zapojování soukromého sektoru – nejen do samotného zásobování stanice – to je jen špička ledovce. Tohle video krásně ukazuje, jak je ISS doslova živým organismem, na kterém má nezastupitelné místo každý dílčí faktor.

  • Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

    Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

    Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

  • Co zrovna vidí Rosetta

    Co zrovna vidí Rosetta

    Dnes Vás seznámíme se šikovnou internetovou stránkou, která není složitá, nic na ní nemusíte nastavovat, jen se kocháte. Ano, jak z názvu článku poznáváte, řeč bude o sondě Rosetta, konkrétně pak o stránce Rosetta NOW. Na ní vidíte počítačem generovaný obrázek aktuální polohy sondy vůči kometě jako kdybyste byli 30 metrů za Rosettou a 7,5 na stranu od jejího středu. Pod obrázkem vidíte informace o vzdálenosti sondy od komety, Země i Slunce a aktuální čas. Ještě zajímavější je ale možnost pomocí šipek hýbat s časem a posouvat se buďto dozadu (až do 20. ledna 2014, kdy se Rosetta probrala z hibernace, nebo do budoucnosti. Tady ale nemůžete jít výrazně dopředu, protože plány na příští dráhy se průběžně připravují a upravují.

  • Kosmotýdeník 164. díl (2.11. – 8.11.2015)

    Kosmotýdeník 164. díl (2.11. – 8.11.2015)

    Týden opět utekl jako voda a k nedělnímu obědu jako již tradičně vychází aktuální vydání Kosmotýdeníku. O čem bude ten dnešní? Podíváme se na Mezinárodní kosmickou stanici, kde v sobotu proběhla kosmická vycházka, během které se astronauti pokusili napravit nedodělky z havárie chladicího systému, který stanici postihl v roce 2012. Poté se vypravíme na Floridu, kam dorazila první zásilka satelitů pro první let rakety Falcon 9 po její havárii. Povíme si o tom, jak skončí mise sondy Rosetta, navštívíme sondu Dawn a trpasličí planetu Ceres a nevynecháme ani dění za oběžnou drahou Pluta. To a mnoho dalšího se dozvíte v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗