Články

  • Křesla a pistole – pomůcky pro pohyb při EVA (1. díl)

    Křesla a pistole – pomůcky pro pohyb při EVA (1. díl)

    Hned na úvod bych rád vážené čtenáře ubezpečil, že i přes ne zcela obvyklý název seriálu se nemusejí obávat radikální změny zaměření tohoto serveru. Nehodláme se zabývat přestřelkami v zakouřených saloonech ani příběhy gangsterských bossů, vydávajících pokyny k likvidaci svých soků z pohodlí luxusních křesel Chesterfield a se sklenkou pašované whisky v ruce. Zůstaneme i nadále věrni kosmonautice. Když Konstatntin Eduardovič Ciolkovskij ve svých pracích předvídal budoucnost lidských výbojů do vesmírného prostoru, jistě netušil, že jím označené techniky se již po několika desetiletích stanou realitou. Kupodivu se to netýká pouze rámcových teorií, ale i drobných detailů. Jako příklad může posloužit idea opuštění kabiny a práce ve volném prostoru. V pozdějších letech tuto myšlenku přijalo za svou mnoho autorů vědeckofantastické literatury a také mnoho autorů populárních komiksů. Když pak skutečně přišel čas pro plánování prvních výstupů do vesmíru, stál před techniky a konstruktéry zajímavý úkol. Výstupy neměly být samoúčelné, kosmonauti a astronauti měli během nich provádět rozličné práce včetně oprav vlastních…

  • Curiosity, ta tvrdý chleba má!

    Curiosity, ta tvrdý chleba má!

    Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už více než tři roky. Má na svém kontě již třináct a půl ujetých kilometrů a pomalu se blíží k solu (marsovskému dni) s pořadovým číslem 1300. Mars má sice jen třetinovou gravitaci, ale ostré kameny, po kterých vozítko přejíždí, neustále ničí plášť šesti kol roveru. Zatím jde spíše jen o kosmetický problém, ale pozemní týmy se přesto rozhodly být při plánování cest opatrnější a pokud možno zohledňovat vybírání tras s menším rizikem poškození plášťů. Kromě toho rover čas od času provede snímkování svých kol. Díky tomu pak může vzniknout složený obrázek, který Vám dnes přinášíme.

  • Jak bude vypadat první let Orionu s posádkou?

    Jak bude vypadat první let Orionu s posádkou?

    NASA už chystá svojí novou superraketu SLS na její první misi, zvanou Exploration Mission 1 (EM-1). Ta by měla odstartovat v listopadu roku 2018 a poslat vesmírnou loď Orion na cestu okolo Měsíce. Na palubě ještě nebude žádná posádka a jako druhý stupeň rakety SLS bude použit upravený horní stupeň rakety Delta IV, zvaný ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Po této misi měla přijít, podle původního plánu, mise EM-2, která by už konečně byla pilotovaná a vzala by 4 astronauty na oběžnou dráhu okolo Měsíce. I pro tuto misi měl být původně použit horní stupeň ICPS, který by ale kvůli tomu musel být certifikován pro lety s lidskou posádkou, což není vůbec levný proces. Tento plán byl velmi brzy kritizován, jelikož by byl stupeň ICPS po drahé certifikaci použit jen pro jedinou misi, po které by ho nahradil mnohem výkonnější stupeň Exploration Upper Stage (EUS).

  • ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Rusko startují k Marsu

    ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Rusko startují k Marsu

    Zítra, tedy v pondělí 14. března, nastane jeden z mimořádně očekávaných dní. Bez přehánění můžeme o blížící se události hovořit jako o jednom z nejdůležitějších kosmonautických momentů roku 2016. Ruská raketa Proton-M totiž vynese z kazašského kosmodromu Bajkonur do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM, které zamíří k Marsu. Jedná se o první část evropsko-ruského programu ExoMars, který si klade za cíl prozkoumat rudou planetu především s důrazem na její obyvatelnost v historii. Jelikož jde o velmi sledovanou a důležitou událost, nemohli jsme si ujít příležitost poskytnout Vám ji s českým, živým komentářem.

  • Kosmotýdeník 182. díl (7.3. – 13.3.2016)

    Kosmotýdeník 182. díl (7.3. – 13.3.2016)

    K nedělnímu poledni tradičně patří souhrn zajímavých kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V dnešním vydání Kosmotýdeníku se tak dozvíte, kdo ukousl kus Pluta. Krom toho se vypravíme na start evropské rakety Ariane 5, nebo na nezdařený pokus o start Sojuzu, který se stal včera večer. Nevynecháme ani prohlášení Scotta Kellyho o jeho odstoupení z pozice astronauta. To a mnoho dalšího naleznete v článku. Přeji příjemné čtení a hezkou neděli.

  • 10 let na oběžné dráze Marsu

    10 let na oběžné dráze Marsu

    Sonda MRO jedinečná! Vím, říká se to o každé kosmické sondě, ale každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, moc dobře ví, co sonda známá pod trojpísmennou zkratkou originálního názvu Mars Reconnaissance Orbiter umí. V první řadě je vybavena nejdokonalejší kamerou, jakou jsme kdy dostali na oběžnou dráhu Marsu – HiRiSE je ve své podstatě teleskop mířící k planetě. Právě z této kamery získáváme neskutečně podrobné fotky povrchu Marsu. Druhým, neméně důležitým úkolem je, že MRO zajišťuje oboustrannou komunikaci mezi vozítky na povrchu a Zemí. Vozítka sice mohou komunikovat i přes jiné sondy, ale MRO poskytuje opravdu „vysokorychlostní připojení.“

  • Letový model se probudil k životu

    Letový model se probudil k životu

    NASA v minulých měsících provedla několik zkušebních zážehů motorů RS-25, o kterých jsme naše čtenáře informovali. Testovaly se především nové řídící jednotky, tedy jakési mozky každého motoru, které musely projít konstrukčními změnami oproti provozu na raketoplánech. Jenže zážeh, který přišel desátého března byl jiný, mnohem zajímavější. Poprvé totiž došlo k zážehu kompletního motoru, který bude použit při druhém letu nové americké rakety SLS – při misi EM-2, což by měl být první pilotovaný let tohoto nosiče. Motor s kódovým označením 2059 hořel přesně podle plánu po celou dobu testu, tedy 500 sekund a může se tak připravovat na misi, při které se lidská posádka po více než 45 letech vydá mimo nízkou oběžnou dráhu Země.

  • ExoMars na startovní rampě

    ExoMars na startovní rampě

    Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.

  • InSight na Mars poletí, ale až v roce 2018

    InSight na Mars poletí, ale až v roce 2018

    NASA nově plánuje start mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na rok 2018. Startovní okno konkrétně začíná 5. května a cesta k Marsu by měla trvat 206 dní. InSight je lander, který má za úkol přistát poblíž rovníku Marsu a pomocí citlivého seismometru a tepelné sondy zkoumat geologickou aktivitu Marsu. Mise měla původně startovat už letos, na raketě Atlas V v konfiguraci 401, ale kvůli problémům se seismometrem musel být start zrušen. Před NASA stálo těžké rozhodnutí, protože další okno pro přelet k Marsu se otevírá až za dva roky. Dokonce se vážně uvažovalo i o zrušení celé mise, NASA se ale nakonec rozhodla investovat další finance a přesunout start na rok 2018.

  • ANKETA: Který název nové verze rakety od SpaceX Vám vyhovuje více?

    ANKETA: Který název nové verze rakety od SpaceX Vám vyhovuje více?

    Minulá verze rakety Falcon 9 od firmy SpaceX se označovala jako Falcon 9 v1.1, zdálo se tedy logické, že její vylepšená varianta dostane označení Falcon 9 v1.2. Na toto označení si již hodně lidí zvyklo, ale pak přišla nečekaná změna – o raketě se na některých portálech začalo psát jako o Falcon 9 FT, přičemž FT zde reprezentuje „Full Thrust“, tedy plný tah. V redakci proto řešíme dilema, jak máme novou verzi rakety v článcích označovat. Jelikož se tato otázka z velké části dotýká vkusu a názoru našich čtenářů, rozhodli jsme se Vás oslovit, zda byste nám při rozhodování nepomohli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗