Další týden uplynul jako voda, jaro se nezadržitelně blíží a kosmonautika jako vždy postupuje vpřed. Přichází proto Kosmotýdeník, který jako obvykle shrne všechno podstatné z uplynulých sedmi dní. Jelikož jsme všechna velká témata již rozpracovali v průběhu týdne do jednotlivých článků, rozhodli jsme se v tomto díle našeho seriálu zaměřit svou pozornost na detaily, které se u velkých témat do článků nedostaly a také na několik drobnějších témat.
Kosmické rakety Falcon od firmy SpaceX už překonaly téměř půlroční pauzu od loňské havárie a nyní létají poměrně pravidelně. Stále se však čeká, až se do provozu vrátí zásobovací loď Dragon. Mezinárodní vesmírná stanice je momentálně dobře zásobená, takže nebyl důvod na let Dragonu nějak pospíchat. NASA však nyní oznámila termín plánovaného startu. Nás Středoevropany může těšit, že se jedná o poměrně přijatelný termín. K zážehu motorů nosiče Falcon 9 by mělo dojít 8. dubna ve 22:43 našeho času.
Nebojte se, není to žádná výhrůžka, ani anonymní hrozba duševně vyšinutého jedince. Jde o vědecký experiment, který má naopak pomoci k bezpečnějším kosmickým letům. Když se zeptáte kosmonautů, jaká hrozba jim při pobytu ve stavu beztíže nahání největší strach, bude se mezi nejčastějšími odpověďmi zmiňovat oheň. S tímto živlem se sice lidé přímo setkali pouze jednou – na stanici MIR, ale je jasné, že časem mohou nastat podobné situace – čím častěji budeme létat do kosmu, tím spíše se budou lidé dostávat do podobných situací – statistika a pravděpodobnost se obelhat nedají. Je proto potřeba být dobře připraven.
Dnes je na plánu start rakety Sojuz-FG na které bude usazena kosmická loď Sojuz TMA-20M. Posádku tvoří Američan Jeffrey Williams a dva Rusové – Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin. Tato trojice doplní současnou pouze tříčlennou posádku ISS do plného stavu. Pokud půjde vše podle plánu tak by mělo ke startu rakety dojít dnes v 22:26 našeho času. Tentokrát se česky komentovaného přenosu ujme Martin Gembec. Stream se rozjede zhruba ve 22:10.
Na Mezinárodní vesmírné stanici momentálně pobývají zástupci tří států – Rus Jurij Malenčenko, Brit Tim Peake a Američan Tim Kopra – tato trojice tvoří základ 47. dlouhodobé expedice, které velí právě americký astronaut. Jenže jak asi každý fanoušek kosmonautiky ví, posádky na ISS jsou šestičlenné. Na kosmodromu Bajkonur proto v těchto hodinách probíhají poslední horečné přípravy na start rakety Sojuz FG, která má na oběžnou dráhu dopravit kosmickou loď Sojuz TMA-20M. V jejích anatomicky tvarovaných křeslech se vstříc ISS vydají Rusové Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin a Američan Jeffrey Williams. Ke startu by mělo dojít dnes večer ve 22:26 našeho času. V tomto článku si celou posádku představíme.
Americké sondě SDO, která už více než šest let sleduje Slunce, se na našem webu věnujeme pohříchu málo. Dnes to napravíme alespoň snímkem, který kombinuje skutečnou fotku naší hvězdy pořízenou touto sondou a počítačově dopočítané siločáry slunečního magnetického pole. Výsledkem je obrázek, který balancuje na pomezí mezi vědou a uměním. Je to jedna z fotek, které zaujmou i laickou veřejnost, která se o téma většinou nezajímá, ale dokáže ocenit krásu mimořádně detailního pohledu na Slunce.
Tento článek začne trochu netradičně – malým pohledem do fungování redakce našeho blogu. Někdy se nové seriály rodí dlouhé týdny – promýšlí se, jak je nejlépe pojmout a z jakých zdrojů čerpat, jindy zase stačí dobrý námět a nápad na seriál vykvete prakticky sám. Právě druhý případ nastal u článku, který právě čtete. Oficiálně jde o první díl nepravidelného seriálu, který si klade za úkol přinášet trochu detailnější technické informace o nově vypuštěných kosmických sondách. Všechno to začalo tím, že portál spaceflight101.com vydal sérii čtyř článků, ve kterých důkladně rozebírá technické aspekty sondy TGO a pouzdra EDM, tedy dvou součástí mise ExoMars 2016. Při pohledu na tyto články jsme si řekli, že by byl hřích nepřeložit je do češtiny a neumožnit k nim našim čtenářům přístup.
Kosmická loď Cygnus by měla 23. března vyrazil k Mezinárodní vesmírné stanici. Nosná raketa Atlas V by měla z floridského kosmodromu odstartovat pět minut po čtvrté hodině ráno našeho času. Půjde o poslední start lodi Cygnus na raketě Atlas V – další zásobovací mise by už měla vynášet vylepšená raketa Antares s novými motory prvního stupně. Ale to je ještě daleko – nyní je v hlavní roli Atlas V. Před několika hodinami se k raketě, která čeká na startovní rampě připojil aerodynamický kryt ukrývající loď Cygnus. Ta dostala pojmenování SS Rick Husband – na počest astronauta, který dvakrát letěl do vesmíru – nejprve na misi STS-96 a pak i na osudnou STS-107. V tomto článku najdete fotogalerii ze spojení lodi s raketou.
První start z nově budovaného ruského kosmodromu Vostočnyj se pomalu blíží. Už na konci března by měli technici zahájit hlavní prověrku všech systémů startovního i technického komplexu. Půjde o takzvaný „suchý vývoz“, při kterém se raketa Sojuz 2.1a přesune z montážní haly na jedinou startovní rampu a začne důkladné testování všech systémů. Na jejich základě se státní komise rozhodne, na kdy stanoví termín prvního startu. Při něm na raketu Sojuz 2.1a posadí horní stupeň Volga a jejich úkolem bude vynést do vesmíru satelity Lomonosov, Aist-2D a Samsat-218. Ruská kosmická agentura vydala nové a povedené fotky kosmodromu a proto jsme se rozhodli, že Vás s nimi v tomto článku seznámíme.
Ve včerejším článku jsme se věnovali vývoji stavu kol vozítka Curiosity, které od roku 2012 brázdí povrch Marsu. V diskusi se rozjela velmi živá a zajímavá debata a řeč přišla i na chystané dvojče roveru Curiosity, které se zatím označuje pouze podle plánovaného roku vypuštění jako Mars rover 2020. Řekli jsme si proto, že by bylo vhodné zmínit se o zkouškách, které momentálně probíhají – technici se snaží nalézt vhodný design kol. Z dostupných fotek se zdá, že pláště testovaných exemplářů jsou silnější, než ty, které známe z Curiosity – byť za cenu vyšší váhy celé sestavy.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
