Články

  • Drobečci prozkoumají hurikány

    Drobečci prozkoumají hurikány

    Na meteorology kdekdo nadává, když jim nevyjde předpověď. Jejich práce ale není vůbec snadná i když mají k dispozici nejrůznější údaje. Stále totiž nerozumíme zdaleka všemu. Když předpověď v našich zeměpisných šířkách nevyjde, tak se může tak maximálně stát, že zmokneme i když nám bylo slibováno modré nebe. Ovšem ve světě jsou oblasti, kde meteorologické předpovědi rozhodují bez velkého přehánění o životě a smrti. Řeč je o lokalitách, které jsou každý rok ohroženy řáděním hurikánů. Důkladně pochopit chování této obrovské masy vzduchu není vůbec snadné a předvídat její další vývoj je ještě těžší. Pomoc ale nabízejí družice na oběžné dráze.

  • ExoMars zaměřil svůj cíl

    ExoMars zaměřil svůj cíl

    V březnu jsme byli svědky bezproblémového startu ruské rakety Proton-M, která do meziplanetárního prostoru vystřelila první část evropsko-ruského projektu ExoMars. Sonda TGO a experimentální přistávací pouzdro EDM (Schiaparelli) doletí k Marsu v polovině října. Sestava se tedy v těchto dnech nachází zhruba v polovině své cesty, která měří téměř půl miliardy kilometrů. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila prvním snímkem planety Mars z této mise. Fotku pořídila kamera CaSSIS umístěná na sondě TGO v době, kdy byla od Marsu vzdálená zhruba úctyhodných 41 milionů kilometrů.

  • Série úspěšných přistání raket Falcon skončila

    Série úspěšných přistání raket Falcon skončila

    Včera v 16:29 našeho času odstartovala raketa Falcon 9 od firmy SpaceX, na kterou čekal již třetí let na dráhu vyšší než nízkou za posledních 6 týdnů. Náklad o celkové hmotnosti přes 4 tuny tvořily hned dva telekomunikační satelity – Eutelsat 117 West B, který bude šířit signál po Latinské Americe a ABS 2A zaměřený na služby pro Jižní Asii a Rusko. Kromě tohoto primárního úkolu se ale čekalo, zda SpaceX dokáže na šňůrku úspěšných přistání v řadě navléknout i čtvrtý korálek. Zatímco družice úspěšně dosáhly oběžné dráhy, přistání prvního stupně se nezdařilo.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s dvojitým nákladem startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s dvojitým nákladem startuje

    Pro někoho se už možná snažení firmy SpaceX začíná dostávat na úroveň stereotypu, ale pro většinu našich čtenářů jde stále o neuvěřitelně atraktivní momenty. Na startovní rampě číslo 40 na mysu Canavaral stojí raketa Falcon 9 v 1.2, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývají telekomunikační družice Eutelsat 117 West B a ABS 2A. Jejich vynesení na oběžnou dráhu je sice hlavním úkolem mise, ale fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že zhruba osm a půl minuty po startu nás čeká experimentální přistání prvního raketového stupně na mořské plošině, která kotví 680 kilometrů od pobřeží. V rámci našeho přímého, česky komentovaného přenosu máte možnost sledovat celou událost naživo.

  • Kosmická lednička pro JWST místo bedny s ledem

    Kosmická lednička pro JWST místo bedny s ledem

    V ledničce je chladno, v mrazáku ještě chladněji, ale ve srovnání s chladičem, který bude obhospodařovat jeden z přístrojů na připravovaném dalekohledu Jamese Webba jsou tato naše chladící zařízení téměř k smíchu. Neliší se od sebe ani tak rozměrově, jako určením – speciální chladič, který je prvním kosmickým exemplářem svého druhu, nebude pochopitelně chladit potraviny, ale místo toho pomůže zachytit slabounké světelné paprsky prvních hvězd, které se v našem vesmíru zrodily před miliardami let. Tento chladič, který vidíte na levé straně jako náhledovou fotku celého článku bude ochlazovat MIRI (Mid-Infrared Instrument), což je jeden ze čtyř přístrojů toužebně očekávaného teleskopu.

  • AKTUALIZOVÁNO: Cygnus opouští ISS a čeká na požár

    AKTUALIZOVÁNO: Cygnus opouští ISS a čeká na požár

    Kosmická loď Cygnus dopravila na konci března k Mezinárodní vesmírné stanici více než tři tuny nákladu včetně mnoha vědeckých experimentů. Nyní je již naložena nepotřebným materiálem a odpadky. Posádka ISS má dnes naplánováno oddělení zásobovací lodi od stanice – Američan Tim Kopra a jeho britský kolega Tim Peake by měli společnými silami loď vypustit z držení staniční robotické paže okolo 15:30 našeho času. Vysílání NASA TV by mělo začít zhruba o půl hodiny dříve. V tomto článku máte možnost sledovat celou operaci živě.

  • Výzkum Venuše – 7. díl

    Výzkum Venuše – 7. díl

    V našem seriálu jsme prošli první čtvrtstoletí výzkumu Venuše kosmickými sondami. Během tohoto období jsme zažili prvenství i neúspěchy. Poznali jsme základní charakteristiku atmosféry a podívali se na povrch planety. Začala vznikat první mapa povrchu včetně detailních záběrů. Výzkum Venuše se však samozřejmě nezastavil. Naopak, k pochopení geologie planety bylo třeba povrch zmapovat mnohem detailněji. NASA kvůli tomu připravila ambiciózní misi Magellan, která je symbolem současného poznání povrchu planety. Sonda startovala poněkud nezvyklým způsobem, totiž na palubě raketoplánu, ale to, jak si ukážeme, bylo v té době celkem běžné. Koneckonců nacházíme se v období vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu, který byl také vynesen na palubě raketoplánu Discovery. A nejen Magellan se k Venuši vydal tímto způsobem.

  • Paxiho dobrodružství jsou i v češtině

    Paxiho dobrodružství jsou i v češtině

    Fanoušci kosmonautiky vědí, že maskotem Evropské kosmické agentury je malý zelený mimozemšťan jménem Paxi. ESA této postavy využívá především na akcích, kde jsou přítomné děti, protože s popularizací vhodnou formou je potřeba začít včas. Na YouTube kanále Evropské kosmické agentury jsou krátká animovaná videa, ve kterých Paxi vysvětluje dětem třeba to, jak vypadá Sluneční soustava, nebo co vlastně dokázala sonda Rosetta. Ještě lepší zprávou ale je, že tento seriál má několik jazykových mutací, mezi kterými nechybí ani čeština! Tomuto nápadu dáváme velký palec nahoru a těšíme se i na další videa, která podobně povedeně zpopularizují kosmonautiku.

  • Dva v jednom – Falcon 9 připraven na další start

    Dva v jednom – Falcon 9 připraven na další start

    Soukromá společnost SpaceX, která je kromě znovupoužitelných raket známá také častými odklady a přesuny startů si posledních několik měsíců udržuje úctyhodnou kadenci startů. Jen za poslední tři měsíce jsme mohli vidět hned čtyři starty a k tomu ještě hned tři úspěšná přistání. SpaceX v tomto nastaveném tempu pokračuje dalším startem, který je zatím naplánovaný na středu 15. června. Úkolem bude vynést hned dvě telekomunikační družice, které mají namířeno na geostacionární dráhu. Podobně jako u minulých misí na vyšší oběžné dráhy bude přistání prvního stupně složitější, ale SpaceX už dvakrát po sobě ukázala, že to možné je.

  • Stavba prvního Starlineru

    Stavba prvního Starlineru

    Po roce 2018 by měly americké astronauty na ISS vozit dvě soukromé lodě – Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. A právě od druhé jmenované firmy přišla v minulých dnech potěšující zpráva – technici v Commercial Crew and Cargo Processing Facility na Kennedyho středisku začali se sestavováním prvního exempláře lodi Starliner. Ten nese označení Spacecraft 1 (kosmická loď 1) a jeho úkolem bude podstoupit zkoušku záchranného systému z rampy. Firma Boeing momentálně s touto zkouškou počítá na srpen roku 2017.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗