Články

  • Na západě Čech si v sobotu připomenou kosmického průkopníka

    Na západě Čech si v sobotu připomenou kosmického průkopníka

    Město Plasy na Plzeňsku bude již tuto sobotu pořádat Den Ludvíka Očenáška, který má připomenout téměř zapomenutou osobnost našich dějin, která se snažila rozvíjet raketovou techniku, tedy obor, který byl v té době sotva v plenkách. Součástí oslavného dne bude kromě několika uměleckých vystoupení (kromě zdejší ZUŠ přijal pozvání i Spiritual kvintet) bude slavnostní vernisáž výstavy Ludvík Očenášek Vynálezce & vlastenec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám. Výstava proběhne v areálu Národního technického muzea v Centru stavitelského dědictví Plasy – v prostorách bývalého pivovaru (Pivovarská 5). Bohatý program začíná ve 14:00 a organizátoři slibují i křest čerstvé knihy z pera Michala Plavce, která se zaobírá životem Ludvíka Očenáška. Na své si ale přijdou i fanoušci raket na alternativní pohon, nebo ti, kdo se rádi dívají na oblohu astronomickými dalekohledy.

  • Indie darovala satelit Jižní Asii. Pákistán je mimo

    Indie darovala satelit Jižní Asii. Pákistán je mimo

    V pátek 5. května se z indického kosmodromu Sriharikota vznesla indická raketa GSLV Mk II a vynesla telekomunikační satelit GSAT-9, který nese také označení South Asia Sattelite. O startu se nevědělo dopředu a tradiční indické živé přenosy tentokrát také neproběhly. Přesto nejde o tajný satelit, ale o satelit veřejný, který pojem tohoto slova dokonale naplňuje. Jde však také o satelit politický, který nese nálepku indického politického slibu a někde v pozadí i dlouholetý mocenský boj dvou rivalů v regionu o nadvládu.

  • Dvojitá porce Red Dragonů v roce 2020?

    Dvojitá porce Red Dragonů v roce 2020?

    Projekt Red Dragon, který počítá s vysláním upravené lodi Dragon 2 na Falconu Heavy k Marsu, kde dojde k motorickému přistání, jsme na našem webu již několikrát zmiňovali. První start byl plánován na rok 2018, ale postupem času se ukázalo, že se tento termín nedá stihnout a SpaceX proto premiérový let přesunula na další startovní okno. To nastává jednou za 26 měsíců a tím pádem se otevře v roce 2020. Nové informace ale naznačují, že by start v tomto okně nemusel být jediný.

  • Návrhy na nové průzkumné mise

    Návrhy na nové průzkumné mise

    V lednu jsme Vás s potěšením informovali o výběru dvou projektů v rámci amerického programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers.

  • Webb je po přesunu připraven na zkoušky

    Webb je po přesunu připraven na zkoušky

    V minulých článcích jsme často zmiňovali, že Dalekohled Jamese Webba bude čekat v květnu přesun z Goddardova střediska na Johnsonovo středisko. K přesunu již došlo a NASA o něm informovala až zpětně, což dává smysl z hlediska bezpečnosti nákladu. Nejprve byl teleskop uložen do speciálního transportního kontejneru, kterého se ujal tahač. Ten jej vyvezl z Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, kde teleskop strávil dlouhé měsíce, během kterých dostal primární zrcadlo, vědecké přístroje a podstoupil vibrační zkoušky.

  • Sága jménem Saljut – 13. díl

    Sága jménem Saljut – 13. díl

    Zatímco se posádka čtvrté dlouhodobé expedice pomalu blížila konci své mise, na Zemi probíhalo velké rozhodování. Saljut 6 už výrazně přesluhoval a jeho technický stav se pomalu horšil. Některé agregáty a bloky bylo možné nahradit, ovšem na palubě stanice se nacházely také systémy, jež byly koncipovány jako bezúdržbové a do jejichž útrob se kosmonauti ani neměli jak dostat. Aby bylo možné zjistit, jak na tom Saljut je, bylo třeba vyslat k němu experty, kteří by se stanici „podívali na zoubek“. Právě k tomuto účelu se už od června připravovala trojice kosmonautů Leonid Kizim, Oleg Makarov a Konstantin Feoktistov. Dva posledně jmenovaní byli kosmonautickými veterány – Makarov už měl za sebou jeden suborbitální let (Sojuz-18a) a dva krátkodobé lety (Sojuz-12 a Sojuz-26/27), Feoktistov zase figuroval v posádce první vícemístné kosmické lodi světa (Voschod-1). Navíc byli oba zkušenými inženýry NPO Eněrgija a Saljut znali jako své boty. Záložní posádkou byl tým Lazarev/Strekalov/Poljakov. Původně byl start plánován na září, posléze byl přeložen na…

  • O krok blíže ke kosmickému letadlu

    O krok blíže ke kosmickému letadlu

    4. květen letošního roku přinesl na první pohled malý, ale v konečném důsledku možná výrazný krok v před v rámci projektu Skylon. V tento den začala ve Velké Británii stavba stanoviště pro zkoušky motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které by tu mohly začít během tří let. Jen připomenu, že motory SABRE mají v první části letu využívat kyslík přítomný v atmosféře. Díky tomu s sebou Skylon může nést mnohem menší nádrže s tímto okysličovadlem, které přijdou ke slovu ve chvíli, kdy stroj vystoupá do větších výšek. Tyto motory by mohly přinést revoluci v kosmické dopravě – stroje, které by je používaly, by mohly startovat a přistávat na běžných letištích.

  • Thomasův fotokoutek (24)

    Thomasův fotokoutek (24)

    V minulém týdnu se francouzský astronaut Thomas Pesquet, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, opravdu činil. Na Vás, milí čtenáři, tak čeká rekordní dávka fotografií pořízených z oběžné dráhy naší planety. Mezi fotografiemi najdete především sérii, která Vám ukáže, jakým způsobem si kosmonauti připravují své skafandry Sokol na návrat na Zemi, ale i mnoho dalších poutavých snímků. Navrch pak přidáme rekordních šest časosběrných videí z přeletů nad různými částmi planety nebo z připojování zásobovací lodě Cygnus ke stanici. Přejeme Vám příjemné sváteční pondělí a přejeme, ať se Vám dvacátý čtvrtý díl Thomasova fotokoutku líbí.

  • Tajný miniraketoplán se vrátil z rekordní mise

    Tajný miniraketoplán se vrátil z rekordní mise

    718 dní – přesně tolik času strávil ve vesmíru tajný armádní miniraketoplán X-37B na misi OTV-4. Ke startu na raketě Atlas V došlo 20. května 2015 a dnes odpoledne miniraketoplán přistál relativně nedaleko místa startu – na ranveji SLF (Shuttle Landing Facility) floridského kosmodromu. Nejen, že šlo o rekordně dlouhou misi, ale navíc byla ranvej na Kennedyho středisku pro tento miniraketoplán použita vůbec poprvé v historii. Šlo navíc o její první ostré využití k přistání kosmického stroje od konce mise STS-135 v červenci 2011, kdy sem dosedl raketoplán Atlantis.

  • Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

    Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

    Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗