Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Česká a slovenská družice na jedné raketě

    ŽIVĚ A ČESKY: Česká a slovenská družice na jedné raketě

    Fanoušci kosmonautiky mají radost z každého úspěšného satelitu na oběžné dráze. Přesto jsou některé důležitější – většinou je to případ nějakých významných vědeckých sond, ale velký zájem vzbudí i situace, kdy do vesmíru letí družice vyrobená daným státem. Češi už takový pocit již zažili, ale jde o poměrně dávnější vzpomínky, Slováci zatím na podobný zážitek čekají. Ale obě čekání se chýlí ke konci a do jejich skončení zbývají pouhé hodiny – na indickém kosmodromu Šríharikota stojí raketa PSLV-XL, která zítra ráno našeho času vynese kromě mnoha dalších i český a slovenský cubesat – VZLUSat-1 a SkCube. A to už je pořádný důvod uspořádat česky komentovaný přenos.

  • SpaceX ovládne konec týdne

    SpaceX ovládne konec týdne

    Na to, že rakety Falcon 9 od firmy SpaceX startují +/- každé dva týdny jsme si už tak trochu zvykli, byť poslední starty potkalo pár odkladů kvůli počasí nebo kvůli technickým komplikacím. Ale aby došlo ke statickému zážehu jednoho Falconu 9 ještě předtím, než odstartuje raketa předchozí, to tu ještě nebylo. Stejně tak visí ve vzduchu možnost, že by se o tomto víkendu mohl rozestup mezi dvěma starty smrsknout na pouhopouhé dva dny! Zatímco misi BulgariaSat-1 jsme se věnovali v jednom z předchozích článků, dnes se seznámíme především s misí Iridium Next 2. Při něm totiž bude pokračovat největší výměna satelitního systému v dějinách, ale čeká nás zřejmě i několik velmi zajímavých novinek.

  • Orion prověří svou konstrukci

    Orion prověří svou konstrukci

    Zatímco na Floridě probíhá stavba letového exempláře lodi Orion pro misi EM-1, jeho téměř identické dvojče určené pro strukturální zkoušky vzniká na testovacím stanovišti v Coloradu. Odborníci z firmy Lockheed Martin provedou nedaleko Denveru sérii zkoušek, která má ověřit, zda je současný návrh lodi Orion správný a zda splňuje veškeré požadavky pro mise mimo nízkou oběžnou dráhu. Strukturální sestavu tvoří tři hlavní díly – návratová kabina pro posádku, servisní modul a záchranná věžička.

  • Komunikační družici potkal zatím neznámý problém

    Komunikační družici potkal zatím neznámý problém

    Společnost SES, která provozuje celou flotilu telekomunikačních družic oznámila v pondělí, že jejich družice AMC 9 postihla během víkendu „závažná anomálie“, přičemž služby zákazníků byly přesunuty na alternativní satelity, aby byl dopad nehody na klienty co nejmenší. Lucemburská společnost si problémů všimla v sobotu 17. června a zprávu ihned předala všem zákazníkům, kteří využívali služeb této 14 let staré družice zavěšené nad 83. stupněm západní délky, odkud pokrývala oblast Spojených států a Mexika.

  • ANKETA: Jak se Vám líbí krátké zprávy?

    ANKETA: Jak se Vám líbí krátké zprávy?

    Přesně po čtyřech měsících jsme se rozhodli, že se na Vás, naše čtenáře, obrátíme s novou anketou. Mnoho z Vás nám poslední dobou psalo, že by se měla anketní otázka změnit a někteří nám dokonce poslali tipy na nové ankety, za což Vám velice děkujeme. Nakonec jsme se rozhodli založit anketu, která cílí na novinku, které jsou dnes přesně dva týdny. 6. června jsme do horní části pravého sloupce vložili krátké zprávy, aby našim čtenářům nic neuniklo. Po 14 dnech by nás tedy zajímal Váš názor na tuto novinku. Vedl tento krok správným směrem, nebo jsme šlápli vedle?

  • Fascinující dynamika atmosféry Jupiteru

    Fascinující dynamika atmosféry Jupiteru

    NASA vybrala jako snímek dne fotku, kterou její sonda Juno pořídila 19. června letošního roku. Snímek vznikl v době, kdy se sonda vzdalovala od Jupiteru po sedmém průletu nejnižším bodem dráhy. V době pořízení fotky byla Juno zhruba 46 900 kilometrů od horních vrstev atmosféry Jupiteru a nacházela se nad 65,9. stupněm jižní šířky. Mohl tak vzniknout snímek, který zachycuje velkou část jižního pólu tohoto plynného obra. Po odeslání na Zemi byla fotka drobně upravena, aby více vynikly rozdíly mezi jednotlivými barvami. Díky tomu mohou vědci mnohem lépe sledovat fantastickou pestrost vířící atmosféry. Snímek, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku si můžete pro více detailů rozkliknout na plnou velikost. Výsledek zachycuje surrealný svět se živými barvami, úžasnou čistotou a kontrastem. Čtyři bílé skvrny v horní části snímku si už vysloužily označení „perly na šňůrce“. V oblasti, kde končí středový pás, vidíme jednu vířící bouři zbarvenou do oranžova, kterou doplňují další víry, jejichž barva je ale spíše krémová.

  • Sága jménem Saljut – 19. díl

    Sága jménem Saljut – 19. díl

    20. února 1986 krátce před půl třetí ráno místního času se nad Bajkonurem rozzářila obloha a ozval se hromový rachot. Ze startovní rampy 200L se právě zvedal Proton-K, pod jehož aerodynamickým krytem na špici se skrýval dlouho očekávaný stroj – základní blok stanice nové generace. Základní blok nesl tovární označení 17КS №12701 a mezi svými tvůrci byl znám také jako DOS-7. Nosič opět fungoval bezvadně a po navedení na předběžný orbit dostal onen stroj název, jež se stane legendou – „Mir“. Tentokrát neměl být DOS-7 monolitní stanicí, jeho koncepce byla modulární a předpokládala v průběhu několika let připojení dalších pěti modulů, jež měly nebývale rozšířit možnosti výzkumu a pozorování zemského povrchu, mikrogravitace, prostředí nízkého orbitu, vesmírných těles a dalších oblastí zájmu vědců a výzkumníků. Osud stanice Mir by vydal na velmi tlustou knihu (a koneckonců vícero velmi tlustých knih na téma Mir už spatřilo světlo světa), ovšem náš seriál je zaměřen čistě na program Saljut a Mirem se zabývat nebude.…

  • Čínská družice na špatné dráze

    Čínská družice na špatné dráze

    Včera vynesla raketa Dlouhý pochod 3B telekomunikační družici Zhongxing 9A (ZX 9A), nazývaná též ChinaSat 9A. Satelit o hmotnosti lehce přes pět tun měl s pomocí vlastních motorů dosáhnout geostacionární dráhy (101,4. stupeň východní délky), odkud měl sloužit po dobu 15 let a šířit signál na území Číny. Nyní je ale jeho osud nejistý. Čína po několika hodinách informačního ticha potvrdila, že sestava sice dosáhla oběžné dráhy, ale třetí stupeň nepracoval správně a dráha je nižší než plánovaná – byť nevíme o kolik. Družice samotná funguje správně – vyklopila solární panely i komunikační antény. Není však jisté, zda bude schopná s pomocí vlastních motorů vyšplhat na plánovanou oběžnou dráhu.

  • Astronauti po roce opět zamíří pod vodu

    Astronauti po roce opět zamíří pod vodu

    Mezinárodní posádka se vydává na izolovanou stanici, aby s pomocí vědeckých experimentů nacvičila procesy a metody, které se budou hodit v budoucnu, až lidé opustí nízkou oběžnou dráhu Země. Podle této úvodní věty se může zdát, že mluvíme o Mezinárodní vesmírné stanici, ale tentokrát tomu tak není. Nebojte se, na oběžné dráze nevznikla žádná nová stanice. V tomto článku totiž neopustíme naši rodnou planetu a přesto má tohle povídání na webu o kosmonautice své důležité místo.

  • Rozvinovací solární panel na ISS

    Rozvinovací solární panel na ISS

    O experimentu ROSA (Roll Out Solar Array) jsme na našem webu již psali. Tento nový typ solárního panelu, který je schopný se na oběžné dráze rozvinout, dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici soukromá loď Dragon. Před několika hodinami začala na ISS robotická operace, jejímž úkolem bylo vyjmout ROSA z nákladového prostoru Dragonu (tzv. trunku) a vyzkoušet klíčový prvek celého systému – rozvíjecí mechanismus, který se postará o rozložení svinutého solárního panelu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗