Články

  • SLEDUJEME: Start z Vostočného nebyl úspěšný

    SLEDUJEME: Start z Vostočného nebyl úspěšný

    Dnes v 6:41 našeho času odstartovala z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2.1b s hydrometeorologickou družicí Meteor M 2-1. Teprve druhý start z tohoto kosmodromu na Dálném východě probíhal podle plánu, ale jen do závěrečné fáze, kdy se měl horní stupeň Fregat postarat o usazení nákladu na dráze s perigeem ve výšce 789 km a apogeem 829 km vysoko při sklonu vůči rovníku 98,57°. Jenže 2700 kilogramů těžká družice se z oběžné dráhy neozvala a do řídícího střediska nepřicházely telemetrické údaje.

  • Jak Starliner nabírá dech

    Jak Starliner nabírá dech

    Společnost Boeing pokračuje v postupném vývoji hned tří exemplářů své pilotované lodi Starliner. Právě v útrobách jedné z nich poletí i astronauti na zkušební misi vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho práce a splnit několik důležitých milníků. Jedním z nich je třeba kontrola návrhu certifikace (DCR – Design Certification Review). Společně s lodí Dragon 2 od SpaceX bude mít Starliner za úkol vrátit Spojeným státům nezávislost z hlediska pilotovaných kosmických letů. O tu Američané na několik let přišli v roce 2011, kdy se z oběžné dráhy vrátil raketoplán Atlantis a mise STS-135 skončila stejně jako tři dekády trvající provoz raketoplánů. Soukromé lodě nyní mají za úkol dostat americké astronauty na ISS a zase zpátky.

  • ŽIVĚ: Na Vostočném to podruhé zaburácí

    ŽIVĚ: Na Vostočném to podruhé zaburácí

    Kosmodrom Vostočnyj na ruském Dálném východě zatím zažil pouze jediný start – 28. dubna roku 2016 odsud startoval Sojuz-2.1a s družicí Michail Lomonosov. Raketa tehdy použila horní stupeň Volga, ale protože další mise mají létat se stupni Fregat, bylo potřeba provést na rampě úpravy. Ty nakonec trvaly rok a půl a nyní je již kosmodrom připraven ke svému druhému startu. Raketa Sojuz-2.1b s hydrometeorologickou družicí Meteor-M 2-1 a 18 malými družicemi již stojí na startovní rampě 1S a pokud se nic nepokazí, měli bychom se zítra v 6:41 našeho času dočkat startu.

  • Rok ve víru změn

    Rok ve víru změn

    V dubnu 2017 provedl Roskosmos historicky již druhou, tentokrát však dost překvapivou, změnu v nosiči pro plánovanou novou kosmickou loď Federaci. Angaru-5P, která po dvou dekádách trvajícím vývoji v roce 2014 konečně absolvovala ostré testovací lety a jejíž regulérní výroba se rozjížděla v novém výrobním závodě PO Poljot v Omsku, nahradil Sojuz 5. Změna o to překvapivější, že se jednalo o zcela nový nosič, který zatím existoval pouze v plánech a představách konstruktérů. Kam dospělo toto rozhodnutí v závěru letošního roku? Jaké jsou jeho možné dopady na ruský pilotovaný program? Základní informace vám nabídnou následující řádky.

  • Listopadová Kosmoschůzka

    Listopadová Kosmoschůzka

    Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. !!!POZOR Kosmoschůzka proběhne na jiném místě!!!: Bar California Republic (salonek po schodech dolů), Belgická 275/24, 120 00 Praha 2-Vinohrady (viz mapa níže). První část aktuální Kosmoschůzky bude vyhrazena legendě mezi raketami a sice Koroljovově R-7. V druhé části vás čeká neobvyklý projekt, který slibuje cestu na oběžnou dráhu a zpět bez raket. Na závěr si budete moci prohlédnout obrázky z budování planetární stezky.

  • Kosmotýdeník 271 (20.11. – 26.11.)

    Kosmotýdeník 271 (20.11. – 26.11.)

    Další týden se chýlí ke svému konci a proto přichází čas na rekapitulaci toho, co nám přinesl. Celkově můžeme říct, že uplynulých sedm dní patřilo spíše ke klidnějším týdnům, takže většinu důležitých momentů jsme stihli pokrýt v rámci aktuálně vydávaných článků. Ale to neznamená, že by Kosmotýdeník neměl důvod vyjít – podíváme se v něm třeba na vypuštění tří čínských snímkovacích družic, ale nahlédneme také na ruský kosmodrom Vostočnyj, kde se připravuje již druhý start rakety Sojuz. A jako bonus Vám ukážeme křest knihy Vesmírné osudy.

  • Poslední mozaika Saturnu z Cassini

    Poslední mozaika Saturnu z Cassini

    Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn, a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.

  • ESA připravuje další cubesat

    ESA připravuje další cubesat

    Cubesat se jménem GomX-4B je nejnovějším a také největším evropským cubesatem, který má za úkol testovat nové technologie. Malá družice už prošla zkouškami a nyní se připravuje na start, který proběhne na začátku roku z Číny. Společnost mu přitom bude dělat téměř identický cubesat GomX-4A. Úkolem této dvojice bude testovat systémy pro mezisatelitní komunikaci i varianty pohonu, přičemž oba kvádry bude od sebe dělit vzdálenost až 4 500 kilometrů. Velikostí jsou tyto družice srovnatelná s krabicí od cereálií a jejich výrobu zajistila dánská firma GomSpace. Na začátku prosince zamíří tato zásilka do Číny, kde začnou předstartovní přípravy. „GomX-4B poletí 1. února na raketě Dlouhý pochod (2D – pozn. aut.) společně s ním poletí i GomX-4A, který vlastní dánské ministerstvo obrany,“ vysvětluje Roger Walker, který v ESA předsedá skupině pro cubesaty.

  • Oběžná dráha jako moderní umění

    Oběžná dráha jako moderní umění

    17. listopadu roku 2002 startovala z Bajkonuru evropská sonda Integral (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která sledovala vesmír v pásmu energeticky výrazného záření. Šlo o první vesmírný teleskop schopný simultánního sledování v oblasti gamma záření, rentgenového záření i viditelného světla. Dráha družice je geosynchronní a silně protáhlá. V průběhu let se však parametry dráhy měnily – vždy však zůstávaly v řádu desítek tisíc kilometrů nad Zemí.

  • Situace kolem SpaceX se mění každou chvíli

    Situace kolem SpaceX se mění každou chvíli

    S oblibou tvrdím, že fanoušci kosmonautiky zažívají velmi podobné pocity, jako fanoušci sportovních týmů – radují se ze startů, či nových objevů, které jim vynahrazují góly a získané body do tabulky, stejně tak těžko nesou havárie nebo odklady projektů, což je jakýsi ekvivalent prohraných zápasů a sestupů do nižších soutěží. Pokud bych tedy měl současné dění kolem SpaceX pojmenovat pomocí sportovní hantýrky, pak bych řekl, že tohle utkání se hraje stylem nahoru dolů, šance se přelévají ze strany na stranu a fanoušci se rozhodně nenudí. Okamžiky smutku střídají optimistické náznaky. Dnešní článek se pokusí zrekapitulovat události z posledních dní.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗