Články

  • Čtyři Galilea se chystají na start

    Čtyři Galilea se chystají na start

    Na kosmodromu v Kourou se na prosincový start připravují čtyři evropské navigační družice Galileo, ale také nosná raketa Ariane 5, která je vynese na oběžnou dráhu. V úterý 21. listopadu byly družice Galileo 19 – 22 označeny jako připravené k letu, což značí, že již brzy dojde k jejich spojení s nosnou raketou. Družice se do Francouzské Guyany dostaly na palubě letadel vždy po dvojicích během minulého měsíce. Zde byly v čistém prostředí vybaleny z transportních kontejnerů a začalo jejich předstartovní testování, které mělo ověřit, zda se během letu přes oceán nic nepoškodilo.

  • Jak prozkoumat výtrysky na Enceladu?

    Jak prozkoumat výtrysky na Enceladu?

    Každý den obrátí miliony lidí na celém světě svůj mobilní telefon vstříc své tváři, aby stisknutím spouště vytvořili další exemplář fenoménu posledních let – selfie. Když však z tohoto názvu škrtneme poslední písmeno, dostaneme se k SELFI, což už se tématicky na náš portál hodí mnohem více. SELFI je totiž návrh přístroje, který pracuje na submilimetrových vlnách a mohl by pomoci prozkoumat složení gejzírů, které z jižního pólu Saturnova měsíce Enceladu vyvrhují vodní páru a ledové částice.

  • Vesmírné osudy pokřtíme v sobotu na Valašsku

    Vesmírné osudy pokřtíme v sobotu na Valašsku

    Dámy a pánové, před pár dny jsme Vám sdělili radostnou zprávu – náš čtenářsky velmi oblíbený seriál Vesmírné osudy se dočkal převedení do knižní podoby. V závěru článku jsem avizoval, že již velmi brzo přijde bližší informace o křtu, který nebude v Praze a potěší obyvatele východní části republiky. Dnes bychom Vás tedy velice rádi pozvali do Valašského Meziříčí, kde se bude o víkendu konat tradiční seminář KOSMONAUTIKA, RAKETOVÁ TECHNIKA A KOSMICKÉ TECHNOLOGIE. V sobotu ve 14:00 bychom v rámci tohoto semináře rádi naši 2,5 kilogramu těžkou knihu pokřtili za účasti obou autorů – Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky. Zároveň bychom na křest chtěli pozvat všechny čtenáře našeho portálu, kteří žijí v okolí a mají zájem se zúčastnit. Vzhledem k omezenému počtu míst je potřeba se zaregistrovat – detaily najdete na webu hvězdárny. Ale pozor tím ještě přísun dobrý zpráv nekončí!

  • Trnitá cesta k ruské superraketě

    Trnitá cesta k ruské superraketě

    Pomalu končící rok 2017 přinesl posun v dlouhodobě komplikovaném vývoji nové ruské supertěžké rakety. Po několika letech diskusí na inženýrském i politickém poli se konečně ruská vláda rozhodla udělat první kroky vstříc vytvoření programu dlouhodobého financování nosiče, který by po dokončení mohl dopravovat lidské posádky k Měsíci a jednou snad pomoci i s lety pilotovaných expedic k Marsu. Cesta to ale rozhodně nebude jednoduchá. Na začátku letošního roku odhadoval Roskosmos, že ke startu nové supertěžké rakety by mohlo dojít kolem roku 2035. Tento poměrně vzdálený termín se zakládal na tehdejších odhadech dostupných financí. Ty byly původně vyčleněny pro Výzkumný a vývojový projekt OKR – Elementy STK. Tento projekt měl položit strojírensky využitelné základy pro stavbu budoucí těžké rakety. Už v dalších měsících však tento program dostal povzbuzující injekci.

  • Čára přes rozpočet startů SpaceX

    Čára přes rozpočet startů SpaceX

    Všichni jsme si to malovali až moc hezky – v polovině listopadu odstartuje Falcon s tajnou misí Zuma, čímž bude možné zahájit přestavbu zařízení TEL, aby bylo kompatibilní s Falconem Heavy, který by mohl být sestaven na konci listopadu, v polovině prosince přijde jeho první statický zážeh a do konce roku snad i start. Jenže všechno se pokazilo jen pár hodin před startem Falconu vstříc tajné misi. SpaceX start odsunula o jeden den, aby bylo možné prozkoumat aerodynamický kryt. Firma totiž během zkoušek jiného krytu zjistila blíže nespecifikovanou závadu.

  • Po třech měsících dokončil JWST kryogenní zkoušku

    Po třech měsících dokončil JWST kryogenní zkoušku

    Tím, že se po téměř sto dnech otevřely masivní dveře historické vakuové komory, se podařilo splnit významný milník na cestě k vypuštění Dalekohledu Jamese Webba. Komora na Johnsonově středisku byla hermeticky uzavřena 10. července letošního roku a odborníci od té chvíle podrobili samotnou konstrukci teleskopu (OTIS) i jeho vědecké přístroje sérii zkoušek. Ty měly důkladně prověřit současný stav teleskopu a prokázat, že vše funguje tak, jak má i v extrémně chladných podmínkách bez okolní atmosféry, což je prostředí, ve kterém bude teleskop pracovat.

  • MMX zná americký podíl

    MMX zná americký podíl

    Americká agentura NASA oznámila výběr vědeckého přístroje, kterým přispěje k chystané mezinárodní misi MMX (Mars Moons eXploration), v jejímž čele stojí Japonsko. Ke startu tohoto projektu by mohlo dojít v roce 2024 a Američané budou mít na palubě sofistikovaný neutronový a gamma spektrometr. Jeho úkolem bude přinést odpověď na otázku, která vrtá vědcům už desítky let hlavou – jak a kdy přesně vznikly malé měsíce, které krouží kolem Marsu. Kromě toho pomůže zasadit výsledky měření do širších souvislostí.

  • Druhý exemplář „elektrické“ rakety na kosmodromu

    Druhý exemplář „elektrické“ rakety na kosmodromu

    Ačkoliv naši stálí čtenáři dokáží nadpis rozklíčovat, musíme pamatovat i na nováčky, kteří se staršími články nepřišli do styku. Dnes bude řeč o malé raketě Electron, která se vyznačuje unikátním technologickým řešením. Zatímco všechny raketové motory používají turbočerpadla spalující stejnou palivovou směs jako motor, Electron sází na elektrická čerpadla, která berou energii z palubních baterií. Firma Rocket Lab před pár dny oznámila, že na novozélandský kosmodrom již dorazil druhý exemplář tohoto nosiče, který navíc jako první ponese i užitečný náklad tvořený malými komerčními družicemi.

  • OBRAZEM: Předposlední start rakety Delta II

    OBRAZEM: Předposlední start rakety Delta II

    Po několika odkladech nakonec úspěšně odstartovala raketa Delta II ve verzi 7920. 18. listopadu tak skončil provoz této konkrétní verze rakety Delta II úspěšným vynesením meteorologické družice Joint Polar Satellite System (JPSS). Rodinu raket Delta II čeká odchod do důchodu až při následujícím startu. Pokud se i ten vydaří, připíše si rodina raket Delta II při svém posledním letu stý úspěšný start v řadě. Ten poslední byl 99. a nyní se můžete podívat na snímky, které při tomto startu vznikly.

  • Kosmotýdeník 270 (7.11. – 19.11.)

    Kosmotýdeník 270 (7.11. – 19.11.)

    Tento týden by se s nadsázkou dal označit týdnem odkladů. Nakonec však i několikrát odložená raketa Delta II do vesmíru vzletěla. Úspěšný start si také připsala Čína, jejíž vynesené meteorologické družici nové generace se budeme věnovat v hlavním tématu. Podíváme se také na připojení kosmické lodě Cygnus k ISS a dojde i na tradiční rubriky. Kosmotýdeník, jehož 270. díl právě čtěte je připraven. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗