Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Japonsko letí k Merkuru

    ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Japonsko letí k Merkuru

    Kolotoč zajímavých startů v roce 2018 se točí vysokou rychlostí a stále na něm zůstává jeden mimořádně atraktivní cíl. Opět se poletí mimo zemské gravitační pole a navíc k cíli, kolem kterého zatím obíhala jen jedna sonda. Evropsko-japonský projekt BepiColombo chce na oběžnou dráhu kolem planety Merkur usadit dvě samostatné sondy – evropskou MPO a japonskou MMO. Ke startu se použije nejsilnější evropská raketa Ariane 5, ale i tak bude let k Merkuru trvat sedm let.

  • Electron poletí příští rok poprvé z USA

    Electron poletí příští rok poprvé z USA

    Americká společnost Rocket Lab ve středu 17. října oznámila, že si pro vybudování své první startovní rampy na území USA vybrala ostrov Wallops ve Virginii, konkrétně pak jde o již existující kosmodrom Mid-Atlantic Regional Spaceport. Tato volba neznamená opuštění současné startovní rampy na Novém Zélandu, spíše jde o rozšíření možností. Tato zpráva přišla zhruba měsíc před očekávaným startem rakety Electron z Nového Zélandu. Mise nazvaná It’s Business Time, bude pro raketu Electron prvním plně komerčním startem po dvou testovacích misích v letech 2017 a 2018.

  • Návrat k poslovi bohů – 2. díl

    Návrat k poslovi bohů – 2. díl

    V sobotu jste si na našem webu mohli přečíst úvod do našeho nového seriálu Návrat k poslovi bohů, který vás seznámil s hrubými rysy evropsko-japonské mise BepiColombo. Slíbili jsme, že budeme následující díly vydávat každou sobotu, což i nadále platí. Dnešek ovšem bude drobnou výjimkou. Evropská kosmická agentura totiž vydala video, které svým obsahem výborně doplňuje náš první díl seriálu a bude rozhodně smysluplnější Vám jej nabídnout s našimi českými titulky ještě před startem sondy, než abychom zatvrzele čekali na další sobotu. Ve videu uvidíte záběry z čisté místnosti na evropském kosmodromu v Kourou, kde půl roku probíhaly finální přípravy na start, nebo se například dozvíte, čím je mise BepiColombo tak významná.

  • Evropské solární sondy

    Evropské solární sondy

    Před časem jsme uveřejnili přehled solárních misí asijských států (zejména japonských). Byly zmíněny i dvě čínské sondy a jedna indická. Tentokrát se budeme věnovat evropským solárním misím. Jsou to mise vypravené většinou ve spolupráci s americkou NASA (National Aeronautics and Space Administration). Na evropské straně byly spolupracujícími organizacemi ESRO (European Space Research Organisation) – předchůdkyně ESA (European Space Agency), ESA samotná a německá DFVLR (Deutsche Forschungs- und Versuchsanstalt für Luft- und Raumfahrt) – předchůdkyně současné DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).

  • Odpočítáváme do startu družice ICON

    Odpočítáváme do startu družice ICON

    Na konci října, tedy již za pár dní (zatím to vypadá na 26. října), by se měla do vesmíru dostat nová americká vědecká družice. Jmenuje se ICON, což je zkratka názvu Ionospheric Connection Explorer a na palubě nese přístroje pro kontaktní i dálkový průzkum. Vědci si od ní slibují zlepšení chápání procesů v rozhraní mezi zemskou atmosférou a vesmírem. ICON by mohl pomoci pochopit, jak jsou procesy v této oblasti závislé na kosmickém i atmosférickém počasí. Porozumění jevům v tomto dynamickém prostředí je důležité, protože tyto procesy ovlivňují družice i astronauty na oběžné dráze. NASA připravila k tomuto startu povedené odpočítávání, když ke každému číslu našla něco, co souvisí s touto misí.

  • Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad

    Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad

    Pokud se podíváme do historie měkkých přistání na Měsíci, zjistíme, že tento úkol dokázaly splnit pouze tři státy – Sovětský svaz (jako první Luna 9), USA (jako první Surveyor 1) a Čína (jako první a poslední zatím Chang’e-3). Ambice na zařazení do tohoto elitního klubu má Izrael, který by se rád stal čtvrtým zástupcem v této lukrativní společnosti. SpaceIL chce totiž na Falconu 9 vypustit lunární lander, který by se pokusil o přistání na povrchu našeho souputníka. Na začátku října však Izraelci oznámili, že projekt postihlo zdržení o několik týdnů, takže startovat by se mělo až začátkem roku 2019, přičemž k samotnému přistání má dojít osm týdnů po startu.

  • ŽIVĚ: Těžký Atlas V startuje

    ŽIVĚ: Těžký Atlas V startuje

    Než se začne používat dvoumotorový horní stupeň Centaur, bude nejsilnější verzí rakety Atlas V konfigurace 551 s pětimetrovým krytem a pěti urychlovacími bloky. Právě v této konfiguraci, která byla použita třeba pro vypuštění mise New Horizons by měla raketa odstartovat z floridské rampy číslo 41 už zítra. Na palubě se nachází družice AEHF 4, kterou pro americké letectvo postavila společnost Lockheed Martin. Jak již název napovídá, jedná se o čtvrtého zástupce systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency), který armádě zajišťuje spojení centrály s veliteli po celém světě – ať už jsou na pevnině, moři nebo ve vzduchu. AEHF-4, který bude pracovat na geostacionární dráze, je zástupcem zabezpečené komunikační sítě nové generace a pyšní se třeba vylepšenou odolností proti rušení. Tomu odpovídá i jeho cena – více než 1 miliarda amerických dolarů. Družice z hmotností 6 168 kg se na oběžné dráze připojí k dalším třem satelitům, které vynesly rakety Atlas V v letech 2010, 2012 a 2013.

  • Svět nad planetou (1. díl)

    Svět nad planetou (1. díl)

    Po prvních krůčcích lidí do vesmíru na začátku šedesátých let minulého století, během nichž kosmonauti a astronauti dokázali, že lidský organismus dokáže fungovat v podmínkách mikrogravitace alespoň po omezenou dobu, bylo pouze otázkou času, kdy budou na oběžnou dráhu vypuštěna zařízení, na jejichž palubách se člověk stane alespoň zčásti druhem „homo cosmicus“. Zrodily se první orbitální stanice. Z dnešní perspektivy se může zdát úsměvným nadšení nad několika týdny strávenými ve vesmíru, nicméně pro tehdejší laickou i odbornou veřejnost byla doba prvních stanic neustálým posouváním hranic při současném očekávání bariéry, skrze kterou už lidské tělo nebude schopno proniknout. Ve stejné době probíhal závod obou kosmických velmocí v několika rovinách jak v civilní, tak ve vojenské odnoži kosmonautiky. O to větší naději pak přineslo tání bariér v první polovině sedmdesátých let, jež vyvrcholilo společným letem sovětského Sojuzu a amerického Apolla. Naděje na postupné sbližování obou rivalů však vzaly záhy zasvé a brzy byly vzájemné vztahy opět na bodu mrazu. Když se v…

  • Bennu se blíží a OSIRIS-REx brzdí

    Bennu se blíží a OSIRIS-REx brzdí

    Americká sonda OSIRIS-REx by měla už za dva měsíce dorazil k asteroidu Bennu, který zatím známe jen jako nevýraznou tečku na obloze. V dalších týdnech se můžeme těšit na stále detailnější snímky. V současné chvíli se sonda nachází zhruba 8 500 kilometrů od cílového objektu a právě na dnešní den je naplánován druhý brzdící zážeh. Označuje se jako Asteroid Approach Maneuver-2 a jeho úkolem je snížit rychlost přibližování ze 140 m/s na 5,3 m/s. O průběhu manévru Vás budeme v tomto článku informovat, jakmile se na internetu objeví aktuální zprávy.

  • Stavba rampy pro Angaru na Vostočném začala

    Stavba rampy pro Angaru na Vostočném začala

    Po několika odkladech vydala ruská kosmická agentura Roskosmos 3. října dohodu o vývoji nové startovní rampy pro nosiče rodiny Angara na novém ruském kosmodromu Vostočnyj. Po většinu roku byly práce omezeny jen na likvidaci stromů na místě budoucí rampy. Na Vostočném zatím stojí jen jedna rampa, která je určena pro obsluhu raket Sojuz. Komplex pro rakety Angara by měl vznikat několik let a po dokončení by odsud měly létat rakety s modulární konstrukcí, které si v uplynulých letech prošly vzestupy a pády z hlediska výhledů na budoucnost. Nyní se však zdá, že by tyto rakety měly létat častěji než doposud.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗