Články

  • Další úkol pro cubesaty – zkoumat Slunce

    Další úkol pro cubesaty – zkoumat Slunce

    NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření ovlivňuje okolí, kterým se šíří. Nová mise dostala jméno SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) a půjde o sestavu šesti cubesatů, které mají pracovat jako jeden obří radioteleskop. NASA na návrh, stavbu a vypuštění mise (které nepřijde před 1. červencem 2023) přidělila 62,6 milionu dolarů.

  • Svět nad planetou (76. díl)

    Svět nad planetou (76. díl)

    Ve druhé polovině září 1997 posádka Miru začala postupně posouvat svůj denní rytmus tak, aby byla čilá a svěží v okamžiku, kdy se ke komplexu bude blížit raketoplán Atlantis. Když se 27. září večer americký stroj skutečně objevil na dohled, Solovjov, Vinogradov a Foale byli skutečně navýsost bdělí. Na jehlách byl zejména Mike Foale, který se podle svých slov „modlil k palubnímu počítači Miru“. V minulých dnech totiž počítač Saljut-5B opakovaně vypovídal službu a v případě, že se tak stane během přibližování Atlantisu, bude to znamenat, že žádné připojení nebude. Pro Foala byl raketoplán jízdenkou domů a proto se nelze divit, že ze všech osob na palubách komplexu a raketoplánu byl nejvíce nervózní právě on. Jeho modlitby nakonec byly vyslyšeny a ve 22:58 moskevského času se stykovací uzel raketoplánu dotknul protikusu na Dokovacím modulu Miru. Když se o hodinu a třičtvrtě později otevřely příklopy, velitel Atlantisu Jim Wetherbee za veselého hlaholu podával jednu ruku Anatoliji Solovjovovi, zatímco ve druhé za…

  • Oslavte Noc Jurije Gagarina online!

    Oslavte Noc Jurije Gagarina online!

    12. dubna si celý svět připomíná rok 1961, kdy se lidem otevřel kosmický prostor. Tyto oslavy se globálně organizují pod hlavičkou celosvětové akce Noc Jurije Gagarina „Yuri’s Night“. Ani v České republice nechybí akce připomínající první let člověka na oběžnou dráhu. Kosmo Klub plánoval na letošní rok svou již desátou připomínku historického letu. Akce se měla uskutečnit ve spolupráci s pražskou hvězdárnou, ale čáru přes rozpočet udělala epidemie COVID-19 a s ní spojená omezení setkávání většího množství lidí. Organizátoři se ale nevzdali a díky moderním technologiím si Gagarinův let připomenou i tak. A co víc! Zapojit se můžete i Vy.

  • Zážehy korekčních motorů pro přistání na Měsíci

    Zážehy korekčních motorů pro přistání na Měsíci

    Budoucí lunární landery vyslané k Měsíci v rámci programu Artemis by mohly používat korekční trysky nové generace. Jde vlastně o malé raketové motory, které mají za úkol korigovat dráhu či výšku stroje, stejně tak mohou zajišťovat i vstup na oběžnou dráhu Měsíce nebo sestup k povrchu. Než se však tyto malé raketové motory vydají k Měsíci, aby tam doručily vědecké přístroje a technologické demonstrátory, musí projít zevrubným testováním na pozemských zkušebních stanovištích.

  • ŽIVĚ: Starship SN3 míří na rampu

    ŽIVĚ: Starship SN3 míří na rampu

    Zhruba tři týdny probíhalo sestavování a svařování testovacího prototypu lodi Starship SN3, který SpaceX postavila na jihotexaské základně Boca Cica. Nyní přišel čas pokročit o další krok vpřed. Sestavená spodní část zkušebního prototypu právě nyní (29. března 15:00) míří na nedalekou vzletovou rampu a díky YouTube kanálu Lab Padre můžete celý přesun sledovat v přímém přenosu. Na rampě bude Starship SN3 instalována na masivní podstavec, který před pár dny dostal několik hydraulických pístů. Ty budou tlačit na spodní část nádrží a tím mají simulovat síly a vibrace od pracujícího motoru Raptor. V dalších dnech se dá očekávat tlaková zkouška celé konstrukce, instalace motoru Raptor, statický zážeh a pak (doufejme) i slibovaný skok do 150 metrů. A abychom nezapomněli – montážní oblast nezůstala dlouho prázdná –  jakmile Starship SN3 odjela, začalo se zde pracovat na sestavování Starship SN4. Pokud se testy „trojky“ povedou, měla by „čtyřka“ let do větších výšek.

  • Kosmotýdeník 393 (22.3. – 29.3.)

    Kosmotýdeník 393 (22.3. – 29.3.)

    Máme za sebou další týden a je tedy čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. I tento týden se hodně věcí točilo kolem dopadu koronaviru na kosmonautiku a proto se v hlavním tématu budeme věnovat omezením, které musela přijmout ESA v rámci svých meziplanetárních misí. Dojde však i na další zprávy. Podíváme se na povedené fotografie ze startu Atlasu V, prozkoumáme novinky kolem Starship a připravovaného skoku do 150 metrů a nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Jména lidí z celého světa mohou letět k Marsu

    Jména lidí z celého světa mohou letět k Marsu

    V rámci kampaně Send Your Name to Mars vyzývala NASA veřejnost po celém světě, aby se lidé přes internet zaregistrovali a jejich jména pak na Mars dopraví vozítko Perseverance. Celkově se do akce zapojilo 10 932 295 lidí. Jména byla elektronovým paprskem vypálena na tři křemíkové čipy o velikosti nehtu. Společnost jim dělá 155 esejí od finalistů výzvy k pojmenování tohoto vozítka. Čipy byly následně 16. března na Kennedyho středisku připojeny k hliníkové desce na roveru Perseverance. Je to další důkaz blížícího se startu – ten nás čeká už v létě a v kráteru Jezero by se mělo přistávat 18. dubna 2021.

  • Dragon XL – zásobovací loď pro Gateway

    Dragon XL – zásobovací loď pro Gateway

    NASA vybrala firmu SpaceX jakožto dodavatele zásobovacích služeb pro lunární stanici Gateway. Nový kontrakt stojí na základech úspěšné spolupráce, v rámci které probíhá zásobování Mezinárodní kosmické stanice. K vynesení nové lodě Dragon XL použije SpaceX svou raketu Falcon Heavy a vše bude probíhat v rámci programu GLS (Gateway Logistics Services). Lunární stanice Gateway je klíčovým prvkem programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé vrátit na povrch Měsíce. Ačkoliv se v současné době spekuluje o možnosti vynechat Gateway z plánu přistát na Měsíci v roce 2024, NASA opět zdůraznila význam této stanice tím, že oznámila uzavření kontraktu na její zásobování.

  • Pokec s kosmonautixem – březen 2020

    Pokec s kosmonautixem – březen 2020

    Další měsíc utekl jako voda a pomalu nám končí březen. Ještě než se s ním ale rozloučíme, nemůže chybět tradiční Pokec s kosmonautixem – tentokrát již s půlkulatým pořadovým číslem 15! Pokud si tedy chcete vyčistit hlavu od zpráv o epidemii (byť očekávám, že otázkám na toto téma se asi úplně nevyhneme), můžete se u nás zastavit – jako obvykle v pátek od 20:00. Náplní zhruba dvouhodinového živého vysílání bude jako vždy odpovídání na otázky diváků v chatu. Pokud tedy máte chuť zúčastnit se pohodové diskuse na téma, které nás všechny baví, máte v našem přenosu dveře otevřené.

  • Vesmírná architektura (11. díl)

    Vesmírná architektura (11. díl)

    Londýn byl v šedesátých letech šedivým, nepříliš přívětivým místem, kde byl pořád patrný vliv druhé světové války. Všude se stavělo a slavné město se pomalu probíralo z popela. Ona „melancholie rozbořených zdí“ jakoby přecházela i na lidi kolem. Do tohoto nepřívětivého prostředí plného neonových poutačů jednoho zářijového večera roku 1968 přijel hledat štěstí neznámý muž z Čech, který v následujících letech svým osobitým stylem obohatí architekturu jako málokdo. Tehdy 31letý Jan Kaplický přicestoval do neznámé země se sto dolary v kapse a nákresy, které tvořilo jeho portfolio. Avšak nezahálel a rychle si udělal jméno jako výborný návrhář a vizionář. Během dvou let v Londýně už navrhoval například Národní divadlo u Denyse Lasduna a navázal spolupráci s takovými velikány, jako Richard Rogers nebo Norman Foster. Ovšem sám se cítil spíše nespokojen. Neuměl se totiž ztotožnit s jednoduchými tvary, protože již tehdy jeho vize vedly jiným směrem. Život Jana Kaplického byl tak trochu předurčený designu, protože se narodil do rodiny významných umělců.…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗