Články

  • Perseverance už má kola i padák

    Perseverance už má kola i padák

    Závěrečné zkoušky a finální sestavování roveru Perseverance na Kennedyho středisku na Floridě stále probíhají. Červencové startovní okno se nezadržitelně blíží. Jedním z posledních kroků, které je potřeba udělat, než se rover složí do konfigurace, ve které bude usazen na raketu Atlas V, bylo připojení kol a padáku. K finální instalaci šesti kol došlo 30. března – tady možná leckoho překvapí, že kola na roveru už byla – vloni v prosinci se vozítko projíždělo v čisté místnosti. Jenže tehdy se jednalo o neletové exempláře určené pouze ke zkouškám. Nyní byla na vozítko připojena kola, která jsou jakousi vylepšenou verzí těch, která používá rover Curiosity při cestě po marsovské hoře Mount Sharp.

  • Kosmotýdeník 394 (30.3. – 5.4.)

    Kosmotýdeník 394 (30.3. – 5.4.)

    Týden utekl jako voda a nastává ta správná chvíle, abychom zrekapitulovali události v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako pokaždé přinese to nejzajímavější, co kosmonautika přinesla v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na pokračující přípravu dvojice astronautů, kteří se chystají na první pilotovanou výpravu lodě Crew Dragon k Mezinárodní kosmické stanici. Dále se podíváme například na nestandardní přistání čínské rakety CZ-3B, anebo na nové fotografie připravované těžkotonážní ruské rakety Angara A5. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

  • Webb vyzkoušel rozkládání zrcadla

    Webb vyzkoušel rozkládání zrcadla

    Při zatím poslední významné zkoušce Dalekohledu Jamese Webba bylo primární zrcadlo rozloženo do stejné konfigurace, kterou zaujme v kosmickém prostoru. Jak se blíží termín startu v příštím roce, musí technici a inženýři pečlivě procházet stále více úkolů na dlouhém seznamu zkoušek, kterými musí observatoř projít, než bude moci být zabalena k poslední cestě před vypuštěním do vesmíru. Zkouška provedená na začátku března, obsahovala ověření pokynů pro vnitřní systémy, které měly plně rozložit a zaaretovat ikonické primární zrcadlo o průměru 6,5 metru. Celý proces probíhal v čisté místnosti firmy Northrop Grumman Space Systems v kalifornském Redondo Beach stejně jako tomu bude po vypuštění do vesmíru.

  • Stratolaunch: znovuzrození hypersonické flotily

    Stratolaunch: znovuzrození hypersonické flotily

    Vezměte legendární letoun Boeing 747 a rozřízněte ho na dvě půlky. Upravte ho na dvoutrupou konfiguraci. Poté na jeho křídla přidělejte šest silných motorů Pratt & Whitney PW4056 a asi tušíte, že výsledkem bude letadlo s největším rozpětím křídel na světě – Stratolaunch. Za nápadem stojí Burt Rutan, který má na svědomí celou řadu podivných, ale častokrát novátorských konstrukcí, jako třeba suborbitální raketoplán SpaceShipOne nebo nosná letadla White Knight One a White Knight Two. Projekt Stratolaunch je ovšem spojen ještě s jedním jménem a to s americkým podnikatelem Paulem Allenem. Bohužel tento svět opustil příliš brzy a neměl tak šanci světu ukázat potenciál své společnosti. Zemřel na komplikace při léčbě non-Hodkingova lymfomu 15. října 2018 ve věku 65 let. Osud jeho firmy byl nějakou dobu nejistý a chvilku se dokonce zdálo, že hotový megaletoun skončí jen jako jakási kuriozita. Ovšem nakonec se našel tehdy ještě neznámý investor, který se existujícího projektu ujal a nejen Stratolaunch opět probral k životu.

  • Destrukce Starship SN3

    Destrukce Starship SN3

    V noci na dnešek proběhla na texaské základně Boca Chica tlaková zkouška testovacího prototypu Starship SN3. Nejprve ještě včera večer začal tlakový test dusíkem za pokojové teploty. Touto zkouškou konstrukce prošla bez problémů a tak se na rampu mohli vrátit lidé, kteří prototyp začali chystat na další zkoušku. Nákladní auta zatím plnila zásobníky dusíkem, který byl určen pro druhou zkoušku – i při ní měly být útroby Starship SN3 naplněny dusíkem, ale tentokrát nikoliv s pokojovou teplotou, ale dusíkem kapalným. Mělo tedy jít o zkoušku kryogenní. Dnes ráno jsme však již na kameře viděli, že došlo k destrukci. O co šlo tentokrát?

  • Starship – uživatelská příručka

    Starship – uživatelská příručka

    Chtěli byste na oběžnou dráhu vynést velký a těžký náklad? Chcete budovat velkou konstelaci družic? Nebo snad raději turistický let k Měsíci, či velkou zásobovací misi na povrch našeho nejbližšího přirozeného průvodce? Anebo jste gurmán a chcete se rovnou vypravit na Mars a postavit tam velkou kolonii? Není problém, Starship vám tyto požadavky splní. Alespoň tak by se dala prezentovat příručka Starship, kterou před pár dny zveřejnila společnost SpaceX. Je v ní skryto mnoho zajímavých informací a i když je to stále jen do jisté míry obecný přehled, rozhodli jsme se pro vás tuto příručku přeložit. Třeba je mezi vámi někdo, kdo by chtěl budovat českou kolonii na Marsu.

  • Dobrá zpráva! Sondy ESA se vrací do služby

    Dobrá zpráva! Sondy ESA se vrací do služby

    Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“

  • BepiColombo se prosmýkne kolem Země

    BepiColombo se prosmýkne kolem Země

    Pracovníci evropského střediska pro řízení kosmických misí se nyní intenzivně připravují na průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Země. Tento manévr, který má za úkol upravit dráhu sestavy tím, že využije zemské gravitace, proběhne navzdory restrikcím, která ESA přijala v rámci boje s pandemií koronaviru. Mise BepiColombo, která odstartovala v říjnu 2018, je na oběžné dráze kolem Slunce v podobné vzdálenosti jako Země. Desátého dubna ve zhruba 6:25 SELČ se sestava dvou spojených sond přiblíží k naší planetě na 12 700 km, což je zhruba poloviční vzdálenost od povrchu, než kde krouží navigační družice. Manévr má za úkol BepiColombo zpomalit a ohnout jeho trajektorii vstříc středu Sluneční soustavy, blíže ke Slunci.

  • Vesmírné výzvy – březen 2020

    Vesmírné výzvy – březen 2020

    Aktuální mimořádná situace ve společnosti promluvila i do kosmonautických událostí v březnu. Týká se to bohužel i mise, na kterou se fanoušci kosmonautiky hodně těšili a sice ExoMars 2020, která se tak musí odložit o 2 roky. O tom bude úvod Vesmírných výzev. Další mise, o kterých bude řeč, měly větší štěstí. Dočkáte se tak reportáže o startu zásobovací lodi Dragon CRS-20, další várky družic Starlink na raketách Falcon i jejího konkurenta, sítě OneWeb na špici Sojuzu. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

  • Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2020)

    Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2020)

    Zatímco nová čínská kosmická loď podstupuje na kosmodromu Wenchang finální přípravu k nepilotovanému letu na oběžnou dráhu Země s apogeem ve výši 8 000 km, Orion byl po pozemních testech 25. března vrácen na Kennedyho vesmírné středisko k dokončení přípravy pro nepilotovanou misi na oběžnou dráhu Měsíce. Z letiště, kde v minulosti přistávaly raketoplány, vedla trasa Orionu kolem montážní budovy VAB. Loď jsme v minulém dílu opustili ve chvíli, kdy ve vakuové komoře Space Simulation Vacuum Chamber na zkušební stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio probíhaly testy.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗