Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: ISS přivítá Progress MS-15

    ŽIVĚ A ČESKY: ISS přivítá Progress MS-15

    V 16:26 našeho času odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1a, která o devět minut později dosáhla nízké oběžné dráhy, kde uvolnila svůj náklad – kosmickou nákladní loď Progress MS-15. Ta pak pomocí motorických manévrů začala pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. Pokud se nic nepokazí, měla by se už v 19:47 SELČ připojit k modulu Pirs. Ani tuto událost si nenecháme ujít a připravili jsme pro Vás komentovaný přenos. Jeslti tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám připojíte.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Progress vyráží na superrychlou cestu

    ŽIVĚ A ČESKY: Progress vyráží na superrychlou cestu

    Ve čtvrtek v 16:26 našeho času by měla z kazašského Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a, která na nízkou oběžnou dráhu vynese ruskou nákladní loď Progress MS-15. Pokud se nic nepokazí, měl by se Progress už o tři hodiny později připojit k ISS, konkrétně k modulu Pirs. Ve svých útrobách doveze na stanici zhruba 2,5 tuny nákladu – od jídla a vody přes pohonné látky až po vědecké experimenty. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.

  • Sestavování teleskopu Euclid začíná

    Sestavování teleskopu Euclid začíná

    Evropská mise Euclid dospěla na své cestě vstříc startu k dalšímu milníku. Její dva vědecké přístroje jsou již sestavené a otestované. Nyní byly doručeny do areálu firmy Airbus Defence and Space ve francouzském Toulouse, kde dojde k jejich integraci do samotného teleskopu, čímž vznikne kompletní modul užitečného nákladu. Euclid bude disponovat teleskopem o průměru 1,2 metru, který je navržen tak, aby pracoval ve viditelné i infračervené části spektra. Jeho úkolem bude sbírat světlo ze vzdálených kosmických objektů a posílat jej do dvou palubních přístrojů.

  • Atlas V otestuje nové urychlovací stupně

    Atlas V otestuje nové urychlovací stupně

    Z technologického odkazu urychlovacích stupňů GEM (Graphite Epoxy Motor), které třicet let létaly na raketách Delta, společnost ULA vyvinula motory nové. Ve spolupráci s Northrop Grumman vznikly motory na tuhé pohonné látky GEM-63, které se začnou používat na raketách Atlas V a následně plynule přejdou i na nové rakety Vulcan. GEMy jsou urychlovací stupně na tuhé pohonné látky, které se připnou k tělu rakety a pomohou jí v první fázi letu zvýšit tah. Původní design byl označován jako GEM 40 (podle průměru 40 palců = 1 metr) začal být používán v roce 1990 na raketách Delta II.

  • Gateway (červenec 2020)

    Gateway (červenec 2020)

    Od našeho červnového dílu uplynul měsíc a v projektu kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce došlo k dalšímu posunu. Rada ESA se sešla 24. června na 290. zasedání, aby přijala několik rozhodnutí. Jedním z nich bylo schválení Memoranda o porozumění s NASA o spolupráci na Gateway. Toto rozhodnutí je současně vnímáno jako krok k vyslání prvního Evropana na Měsíc. Riccardo Fraccaro, tajemník Rady ministrů Itálie, následující den vyzdvihl italský příspěvek pro mise Artemis díky mezinárodně uznávaným průmyslovým kapacitám. „Naše země bude poskytovat obytný modul a průzkumné technologie; pevně jsme v tento projekt věřili, a proto jsme jako vláda na ministerském zasedání v Seville 2019 podepsali důležité finanční prostředky“.

  • ŽIVĚ: Další výstup Cassidyho a Behnkena

    ŽIVĚ: Další výstup Cassidyho a Behnkena

    Dva američtí astronauti se v úterý od 13:35 vydají ze staničního modulu Quest do volného prostoru. Na zkušené muže čeká třeba dokončení činností na příhradové konstrukci, kde v minulých týdnech měnili staré staniční akumulátory za nové. Tentokrát na ně ale čeká i další úkol. Cassidy a Behnken se zaměří i na modul Tranquility, kde na ně čekají činnosti spojené s přípravou na přílet komerční přechodové komory Bishop. Tu má ke stanici v letošním roce dopravit loď Dragon od SpaceX. Bishop umožní soukromým společnostem provádět i výzkum mimo přetlakový prostor stanice. NASA TV bude jako vždy výstup vysílat živě a v tomto článku najdete vložené okno přehrávače.

  • Svět nad planetou (92. díl)

    Svět nad planetou (92. díl)

    V roce 1976 se začal na rýsovacích prknech projektantů rodit první nástin toho, co se později zhmotnilo v podobě orbitálního komplexu Mir. Základem stanice, která zprvu nesla označení DOS-7 a následně byla s typickou inženýrskou invencí pojmenována jako 27KS, byl trup s výrobním číslem 12701. Právě tento trup, založený na předchozí generaci stanic Saljut, nakonec v roce 1986 posloužil jako základ komplexu Mir. Ovšem v dílnách výrobního závodu Chruničev spolu se základním blokem Miru vznikl i jeho dvojník, trup s výrobním číslem 12801. Pro něj bylo zamýšleno využití coby záložního základního bloku Miru pro případ, že by se jeho bratříčkovi z jakéhokoli důvodu nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy. Ještě v roce 1984 se začali konstruktéři Energije zajímat o to, jak bude vypadat nástupce Miru (jehož základní blok mimochodem v té době ještě seděl na Zemi). Éra, o které hovoříme, s sebou přinesla velký rozmach v oblasti plánů na velké orbitální stanice. Spojené státy ohlásily začátek prací na projektu obří víceúčelové stanice…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaný start Falconu pro Jižní Koreu

    ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaný start Falconu pro Jižní Koreu

    Neupřesněná technická závada na horním stupni rakety Falcon 9 způsobila odklad startu s jihokorejskou armádní komunikační družicí ANASIS II. Nyní se však již zdá, že jsou všechny problémy vyřešeny a dokonce i počasí dává krásnou 70% pravděpodobnost dobrých podmínek – letět by se mělo v pondělí ve 23:00. Stupeň, který před dvěma měsíci vynesl první pilotovaný Crew Dragon se může stát nejrychleji opakovaně použitým kosmickým nosičem a těšit se můžeme i na jeho pokus o přistání na mořské plošině. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme na našem komentovaném přenosu.

  • Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

    Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

    Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný  systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Spojené Arabské Emiráty míří k Marsu

    ŽIVĚ A ČESKY: Spojené Arabské Emiráty míří k Marsu

    Tak už je to tady! Dlouhé měsíce Vám v našich článcích opakujeme, že rok 2020 bude rokem Marsu a nyní nás čeká první ze tří startů k rudé planetě. A bude to hned start plný prvenství. Spojené Arabské Emiráty totiž vypravují svou první meziplanetární misi pojmenovanou Al-Amal, někdy nazývanou Hope, tedy Naděje. Orbiter Marsu vážící 1350 kg má startovat v neděli ve 23:58 SELČ na japonské raketě H-IIA z kosmodromu Tanegašima. Pokud chcete být u tohoto historického startu s námi, přijměte naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗