Články

  • Top 5: soukromé firmy, které si na vesmíru vylámaly zuby

    Top 5: soukromé firmy, které si na vesmíru vylámaly zuby

    OneWeb, Blue Origin, Astra, Virgin Galactic, Relativity Space, Astra Space… Jo, a málem bychom zapomněli na SpaceX. To jsou ambiciózní kosmické firmy, které dnes v menší či větší míře udávají podobu a tempo kosmonautice. Nebylo tomu tak ale vždy. Ještě před deseti lety v této oblasti platil bonmot: „Víte, jak se stát kosmickým milionářem? Buďte nejprve miliardářem, pak rozjeďte svůj kosmický program…“ Bylo to samozřejmě řečeno s mírnou nadsázkou, mnohé „vesmírné“ aktivity jsou už desítky let velmi ziskové. Jen ta nejviditelnější část – doprava na oběžnou dráhu – mezi ně dlouho nepatřila (pro úplnost: představuje jen asi 4 procenta výdajů na kosmonautiku). Ne že by nápadů nebo investorů bylo málo. Nápady tu byly, peníze taky, technologie nebo trh možná též. Ale nikdy se nepodařilo dát dohromady všechny ingredience najednou.

  • ŽIVĚ: Devátá porce družic OneWeb

    ŽIVĚ: Devátá porce družic OneWeb

    Na vzletové rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur už stojí nosná raketa Sojuz 2-1b. Ta by měla 23 minut a 17 sekund po půlnoci vynést na nízkou polární oběžnou dráhu 34 nových družic OneWeb, které budou zajišťovat celosvětové připojení k internetu. Od adaptéru připojeného k hornímu stupni Fregat se budou družice uvolňovat postupně, přičemž Fregat se před každým oddělením postará o změnu orientace v prostoru. Pokud se Vám tedy nechce v noci ze čtvrtka na pátek spát, můžete sledovat přímý přenos, který najdete v tomto článku. Tedy, abych byl přesnější, v článku najdete dokonce přenosy dva. Ten první je přímo od společnosti OneWeb, druhý pak od ruské kosmické agentury Roskosmos.

  • Testy v hodně zaprášené místnosti

    Testy v hodně zaprášené místnosti

    Aby lunární lander bezpečně přistál, musí zbrzdit klesání pomocí svých raketových motorů, které se postarají o měkké dosednutí. Během tohoto procesu však spaliny z motorů zvíří regolit (prach a kameny na povrchu Měsíce), což může být zdrojem problémů – od destabilizace landeru, přes poškození přístrojů až po zhoršenou viditelnost. Aby se tyto problémy co nejvíce omezily, pustily se týmy na Kennedyho středisku do přípravy 16 tun simulantu lunárního regolitu označovaného jako BP-1 (Black Point-1), který bude využit při experimentech pro lepší porozumění interakcím se spalinami trysek. Vědci chtějí zjistit, jak se regolit chová, když je ovlivněn proudem spalin během přistávání.

  • První díl SLS pro Artemis II je na kosmodromu

    První díl SLS pro Artemis II je na kosmodromu

    Druhý start rakety SLS, tedy mise Artemis II, je od 28. července o drobný kousek blíže. Právě v tento den totiž na Floridu dorazil první kus letového hardwaru nosiče pro tuto misi. Jde o horní stupeň ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), který tu čeká závěrečná fáze příprav. Tento horní stupeň i s jediným motorem RL-10 poskytne potřebný pohon, aby mohla být kosmická loď Orion (vůbec poprvé s posádkou na palubě) navedena na přesnou dráhu vstříc Měsíci. Firmy Boeing a United Launch Alliance, tedy hlavní dodavatelé tohoto stupně, zajistily přepravu ICPS z výrobního závodu firmy ULA v alabamském městě Decatur do střediska Delta IV Operation Center na Cape Canaveral Space Force Station. Stupeň teď projde závěrečným zpracováním a kontrolami. Po jejich dokončení přijde na řadu transport na Kennedyho středisko, kde budou následovat předstartovní přípravy.

  • Thomasův fotokoutek 45

    Thomasův fotokoutek 45

    ISS si dál žije svým životem. Modul Nauka je už zabydlen a v dnešním díle najdete také prohlídku s tím nejlepším průvodcem, Thomasem, který nás zásobuje nejen fotkami, ale i zajímavými videoklipy. Během týdne se stanice rozrostla dočasně o další část, nákladní loď Cygnus NG-16, zvanou Ellison Onizuka, na počest astronauta, který zahynul při startu raketoplánu Challenger v roce 1986. Pokračuje tak tradice názvů každé této lodi a tradice našeho fotoseriálu s nezbytnou anketní otázkou na konci. Příjemné čtení.

  • Ondřej Santolík – Roboti ve Sluneční soustavě (27.11.2020)

    Ondřej Santolík – Roboti ve Sluneční soustavě (27.11.2020)

    Dnešní přednáška nás vrátí v čase do podzimu roku 2020. Tehdy se, jako už pravidelně více než 10 let, pořádala akce Noc vědců. Tato iniciativa vzešla od Evropské komise. V rámci této akce se každoročně otevírají ve večerních a nočních hodinách vědecká pracoviště, konají se zde komentované prohlídky, přednášky, workshopy a jiné zajímavé akce. Akce se pravidelně pořádává poslední zářijový týden. Výjimkou byl loňský rok, kdy se Noc vědců uskutečnila až na samém konci listopadu. I popularizační přednášky probíhaly jinak, místo před naplněným sálem přednášející promlouvali z tepla svých domovů. Loňský rok nabídl zájemcům téma Člověk a robot. Co to však jsou roboti? Z hlediska kosmonautiky můžeme každou družici či kosmickou sondu považovat za robota. A tak jste se jako diváci a zájemci o kosmonautiku dočkali na konci listopadu řady zajímavých přednášek. Jednou z nich je i ta dnešní. Řeč v ní bude o řadě sond a družic. Pronesl ji pan prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., který je vedoucím oddělení kosmické…

  • 12. let Ingenuity

    12. let Ingenuity

    Malý stroj, který měl původně pouze vyzkoušet, zda může vrtulový stroj létat ve velmi řídké atmosféře Marsu, nepřestává překvapovat. Zatímco původně se u něj počítalo pouze s pěti vzlety, teď už jich má na svém kontě dvanáct (a stejný počet přistání). Namísto původně plánovaného měsíc dlouhého testování tu máme misi, která samostatně (byť v těsné spolupráci s roverem Perseverance) funguje už 4 měsíce, jelikož k vysazení na povrch došlo 3. dubna. Odborníci z Jet Propulsion Laboratory, kteří za tímto projektem stojí, tak mají náběh na další misi, která se zařadí do kategorie legendárních překonání původních očekávání.

  • Zkoušky softwaru pro Artemis I

    Zkoušky softwaru pro Artemis I

    S tím, jak na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje sestavování lunární rakety SLS pro misi Artemis I, přišel čas, aby experti nainstalovali letový software, s jehož pomocí bude moci raketa zatáčet, aby letěla po plánované dráze. Inženýři 6. srpna uložili software do počítačů centrálního stupně. Bylo to poprvé od chvíle, kdy začalo sestavování rakety. Když byl software uložen, mohli inženýři z Marshallova střediska, kteří letové programy vyvinul, zahájit závěrečné kontroly a testy, které jsou nezbytné k certifikaci programového balíčku pro jeho použití na této misi.

  • ŽIVĚ: Raketa Vega startuje

    ŽIVĚ: Raketa Vega startuje

    Na dnešní noc je naplánován ze vzletové rampy ELV na evropském kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně start nosné rakety Vega (mise VV19). Vzlet je očekáván v úterý ve 03:47:06 SELČ. Hlavním nákladem je francouzská družice Pléiades-Neo 4 pro pozorování Země s prostorovým rozlišením až 30 cm. Družice o hmotnosti 922 kg bude umístěna na retrográdní oběžnou dráhu s výškou perigea 614 km, apogea 625 km a sklonem 97,89°. Pléiades-Neo 4 doplní v dubnu vypuštěnou družici číslo 3. V roce 2022 přibudou ještě dvě družice Pléiades-Neo a bude tak dokončena malá konstelace. Družice Pléiades-Neo budou následně schopny s vysokým rozlišením nasnímat 2 miliony km² za den. S přenosem takto velkého objemu dat budou využívat optické vysokorychlostní přenosové linky na družice evropského systému družic EDRS.

  • Gateway (srpen 2021)

    Gateway (srpen 2021)

    V den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu, vydala kanadská společnost MDA Ltd. tiskovou zprávu, podle níž jí Kanadská kosmická agentura udělila další kontrakt v rámci programu robotického manipulátoru Canadarm3. Po dokončené fázi A, tedy fázi definice externích rozhraní GERI (Gateway External Robotics Interfaces), nyní společnost obdržela kontrakt v hodnotě 35,3 milionů USD. Tento kontrakt je udělen na předběžný (fáze B) a podrobný (fáze C) návrh externích rozhraní GERI. Kontrakt na fázi výroby bude pravděpodobně přidělen přibližně za rok s cílem dodávky první sady standardizovaných připojovacích bodů pro moduly HALO a PPE.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗