Články

  • Almaz – diamanty na orbitě (3. díl)

    Almaz – diamanty na orbitě (3. díl)

    Idea rozvědky z oběžné dráhy nebyla v polovině šedesátých let minulého století žádnou novinkou. Již od konce předchozího desetiletí se nad hlavami nic netušících obyvatel Sovětského svazu proháněly americké výzvědné družice a o pár let později pro změnu začaly pod americkou pokličku nahlížet sovětské stroje. Bouřlivý technologický rozvoj v oblasti kosmonautiky, ale také optiky, elektroniky a dalších oborů vyvolával u výzvědných služeb obou velmocí reakce srovnatelné s Pavlovovými psy. To, co se ještě včera zdálo být technologicky nedosažitelné, se dnes posunovalo do zóny konceptů a zítra již mělo být aplikovatelné v praxi. Sovětský svaz byl rozhodnut nenechat si ujet v tomto ohledu vlak a jak vojenské tak průmyslové a politické špičky sledovaly velmi pozorně počínání Američanů. Nemohlo jim tak uniknout, že US Air Force pracuje na projektu pilotované orbitální stanice. A jestliže jsou v něčem zainteresováni vojáci, je jasné, že využití stanice nebude tak docela ve prospěch mírového výzkumu, kterým se při veřejném představení programu oháněl prezident Johnson. Když tak…

  • Další fáze výběru astronautů ESA

    Další fáze výběru astronautů ESA

    Guillaume Weerts, šéf oddělení kosmické medicíny Evropské kosmické agentury zdůrazňuje, že jak on sám, tak i jeho kolegové velmi pečlivě posuzovali každou žádost o zařazení do oddílu evropských astronautů. Každému žadateli se tak dostalo odpovídající pozornosti, protože Evropská kosmická agentura nenabírá astronauty moc často – aktuální výběr přišel po více než desetileté odmlce od minulého a tomu odpovídal i zájem veřejnosti. Celkově se přihlásilo více než 23 000 zájemců a pečlivé zpracování všech přihlášek si vyžádalo odpovídající čas, který byl nakonec delší, než agentura původně očekávala.

  • Evropská sonda přenáší data z čínského roveru

    Evropská sonda přenáší data z čínského roveru

    Sonda Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura úspěšně provedla sérii komunikačních experimentálních zkoušek. Během nich zachytávala signály z čínského marsovského vozítka Zhurong a posílala je na Zemi. Fígl je v tom, že Zhurong byl navržen tak, aby komunikoval pouze s čínskou sondou Tianwen-1, se kterou k Marsu dorazil a která stále obíhá kolem Rudé planety. Vozítko však prokázalo úctyhodnou životnost a překonalo očekávání. To však s sebou přineslo i komplikaci – čínská sonda již nadále není schopna poskytovat tak často své přenosové služby. Čínští a evropští inženýři se proto rozhodli udělat test – poslat data z vozítka Zhurong přes Mars Express na Zemi. To se sice snadno řekne, ale hůř udělá, jelikož komunikační vybavení obou účastníků není shodné. Zhurong sice dokáže přenášet data na frekvenci, kterou Mars Express umí zachytit, ale obráceně to nefunguje. Zhurong tedy může ve spolupráci s Mars Express pouze odesílat data, ale zpětnou vazbu už tímto způsobem nedostane.

  • ŽIVĚ: Proton-M vynáší dvojici komunikačních družic

    ŽIVĚ: Proton-M vynáší dvojici komunikačních družic

    Rakety z rodiny Proton patřily v minulých desítkách let k páteři ruské a sovětské kosmonautiky, ale počty jejich startů postupně klesaly. V roce 2010 letěly 12×, v roce 2015 už jen 8× a v roce 2019 jen 5×. V loňském roce letěl Proton-M pouze jedinkrát a v pondělí 13. prosince nás čeká teprve druhý start nosiče Proton-M v roce 2021 (první letošní Proton-M vynášel v červenci modul Nauka). Start byl původně plánován už na 8. prosince, ovšem musel se odložit kvůli blíže neupřesněnými problémům na horním stupni Briz-M. Raketa se kvůli vyřešení nakrátko vrátila do montážní haly a pak opět vyrazila na bajkonurský komplex 200/39. Právě odsud má 13. prosince ve 13:07 SEČ odstartovat.

  • Kosmotýdeník 482 (6.12. – 12.12.)

    Kosmotýdeník 482 (6.12. – 12.12.)

    Tento týden přinesl nejen řadu startů, ale třeba i nové americké kosmonauty. V aktuálním přehledu toho nejzajímavějšího, co v kosmonautice přineslo právě uplynulých sedm dní, se proto v hlavním tématu zaměříme na deset nových kandidátů na kosmonauty NASA. V dalších tématech si zopakujeme nedávný start rakety Electron, první Rusku, která se vypraví do kosmického prostoru v americké soukromé pilotované lodi, či se podíváme na turisty, kteří aktuálně pobývají na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Nosná raketa Pegasus – vývoj

    Vesmírná technika: Nosná raketa Pegasus – vývoj

    Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.

  • Stavba floridské rampy pro Starship opět ožívá

    Stavba floridské rampy pro Starship opět ožívá

    Šéf firmy SpaceX, Elon Musk, minulý týden na Twitteru oznámil, že stavebníci zahájili budování první vzletové rampy pro Starship na Floridě, která má být určena k orbitálním letům. „Stavba vzletové rampy pro orbitální mise Starship na Mysu začala,“ tweetoval Musk minulý pátek. Tato rampa vznikne v prostorách historického startovního komplexu 39A na Kennedyho středisku. Konkrétně se bude nacházet jihovýchodně od rampy, kterou momentálně ke svým startům využívají rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. SpaceX již v roce 2019 zahájila stavbu rampy pro Starship na 39A, ovšem tehdy mělo jít o rampu určenou k suborbitálním letům. Tyto práce se však po krátké době zastavily, neboť firma zaměřila svou pozornost na budování infrastruktury pro Starship na základně Starbase v jižním Texasu.

  • ŽIVĚ: New Shepard čeká další start s posádkou

    ŽIVĚ: New Shepard čeká další start s posádkou

    Raketu New Shepard, kterou provozuje společnost Blue Origin, čeká další let na hranici kosmického prostoru. Tato mise je pro Blue Origin třetí let, při kterém bude New Shepard vynášet lidskou posádku. Dalším prvenstvím je skutečnost, že při této misi bude na palubě šest lidí. Posádku tvoří Michael Strahan, Laura Shepard Churchley, Dylan Taylor, Evan Dick, Lane Bess a jeho syn Cameron. Michael Strahan je televizní moderátor a bývalý hráč amerického fotbalu, kterého můžete znát například z pořadu „Good Morning America“ vysílaného na stanici ABC.

  • Co mají společného Shakespeare, 50 let a rtěnka?

    Co mají společného Shakespeare, 50 let a rtěnka?

    Prospero byl mocný kouzelník ze Shakespearovo divadelní hry Bouře (The Tempest). Podmanil si větrného ducha Ariela, kterého osvobodil. Příběh inspiroval Brity natolik, že svou první družici nazvali právě Ariel-1. Všechny družice Ariel startovaly na Amerických raketách Scout a Thor-Delta. Ovšem snaha o vlastní raketu a družici tu samozřejmě byla také. Logicky se tedy nabízelo pokračovat v oné mytologii a Britové zvolili pro další družici název Prospero, přestože v plánu bylo nejprve jiné jméno — Puk (Puck anglicky) neboli Vtipálek Robin. Z velmi známé komedie Sen noci svatojánské stejného autora. Panovaly ale velké obavy, že veřejnost v případě nezdaru zamění počáteční písmeno za F, a tak se od toho raději ustoupilo. Z dnešní perspektivy, by bylo jméno asi ještě o něco trefnější, protože ve hře je Puk šprýmař, rošťák, popleta a v příběhu vše zamotá a ještě má z toho legraci. Tedy vystihuje nejen anglický smysl pro humor, ale docela dobře i osud družice samotné. K tomu ještě později. Tehdejší rozhodnutí…

  • Testy pohybu roveru VIPER

    Testy pohybu roveru VIPER

    Lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má startovat už za dva roky, takže NASA nechce nic podcenit a pilně trénuje všechny důležité fáze mise. V rámci testů se například ověřovalo, jak rover sjede z přistávací plošiny na povrch Měsíce. VIPER bude prvním americkým autonomním lunárním vozítkem. Na Johnsonově středisku v Houstonu se nyní uskutečnilo druhé kolo výše popsaného testu sjíždění z landeru na povrch. Inženýři při zkoušce využili zkušenosti nasbírané při první fázi. Tyto testy se nezaměřují na samotný pohyb po Měsíci. Důraz je kladen pouze na opuštění landeru, který vozítko dopraví na lunární povrch. Takový krok se dá přirovnat k situaci, kdy auta sjíždí z tahače – jen s tím rozdílem, že tady se bude sjíždět na jiné kosmické těleso.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗