Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Türksat 5B poletí na Falconu 9

    ŽIVĚ A ČESKY: Türksat 5B poletí na Falconu 9

    Matěj HorákŽádné komentáře

    Už to bude rok, konkrétně 8. ledna 2021, kdy raketa Falcon 9 vynesla do kosmu družici Türksat 5A. O 346 dní později se na stejné raketě, i když k tomu se ještě vrátíme, vydá další kus. Tentokrát se bude jednat o Türksat 5B. Jedná se o komunikační družici, kterou postavila firma Airbus Defense and Space, ale provozuje ji společnost Türksat. Družice bude sloužit ke komerčním, ale taky vojenským účelům. Pro tuto misi bude použita floridská rampa SLC-40 a jak už jsem říkal, tak se poletí na raketě Falcon 9, ale tady přichází jedna zajímavost …

  • Vesmírná technika: Rakety Pegasus a Pegasus-H – technické parametry

    Vesmírná technika: Rakety Pegasus a Pegasus-H – technické parametry

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Nosné rakety z rodiny Pegasus vypouštěné zpod letadel existovaly v základní, hybridní a zvětšené XL verzi. Všechny tyto varianty mohly být ve tří- i čtyřstupňové konfiguraci. V dnešním díle se zaměříme na verzi základní a hybridní, které se dnes již nepoužívají a jsou si hodně podobné. Jejich první tři stupně pohání raketové motory na tuhé pohonné látky a liší se od sebe vlastně jen uspořádáním řídících ploch – každou totiž vynášelo jiné letadlo.

  • TGO objevila skrytou vodu ve Valles Marineris

    TGO objevila skrytou vodu ve Valles Marineris

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropsko-ruská sonda TGO zaznamenala výrazné množství vody v srdci systému, kterému se občas říká marsovský Grand Canyon. Vodu, která je skrytá pod povrchem, detekoval ruský přístroj FREND, který se zaměřuje na sledování množství vodíku. Tento prvek je obsažen v molekule vody a právě tato životodárná tekutina byla detekována ve svrchním metru půdy. Ačkoliv už z dřívějška víme, že se na Marsu voda vyskytuje, většinou jde o vodní led v polárních oblastech. V oblasti rovníku se však odhalený led nenachází, protože za teplot, které zde panují, by odkrytý led nevydržel dlouho.

  • Pokrok v přípravě SLS pro Artemis II

    Pokrok v přípravě SLS pro Artemis II

    Dušan Majer28 komentářů

    Sestavování horní (či přední) sestavy centrálního stupně rakety SLS, která v rámci mise Artemis II vynese loď Orion s lidmi, bylo dokončeno. Firma Boeing, hlavní dodavatel centrálního stupně, dokončila spojování dílů, které tvoří horní část tohoto stupně. Poté mohla dokončená sestava opustit strukturu, ve které probíhalo její spojování. Stejně jako u centrálního stupně pro Artemis I platí, že tyto práce proběhly na Michoud Assembly Facility v New Orleans. Přední sestavu tvoří tři hlavní části – přední lem, nádrž na kapalný kyslík a takzvaný intertank. Přední lem se nachází v nejvyšší části centrálního stupně a je vybaven letovými počítači a avionickými systémy, které budou raketu SSL řídit při startu a letu. Nádrž na kapalný kyslík pojme 742 tisíc litrů okysličovadla o teplotě -182°C. Týmy ještě před spojením provedly funkční zkoušky elektronických systémů v předním lemu a intertanku. Po samotném spojení ještě následovala instalace systémů mezi strukturami a dokončení aplikace tepelné ochrany. Vytvořená sestava měří na výšku 20 metrů, přičemž celý centrální…

  • Zkoušky techniky pro dopravu vzorků z Marsu

    Zkoušky techniky pro dopravu vzorků z Marsu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Inženýři se pustili do vývoje a testů hardwaru, který v následujícím desetiletí umožní realizovat sérii odvážných a náročných misí, které by měly na Zemi dopravit cenné vzorky z Marsu. Tento řetězec misí je označován jako MSR (Mars Sample Return) a půjde o nejsofistikovanější výpravu, jaká se doposud k Marsu vypravila. Program MSR už vlastně začal – v únoru letošního roku přistálo na Marsu vozítko Perseverance, které studuje dno kráteru Jezero a pátrá především po stopách dávného života. Rover s sebou však také veze 43 trubiček na vzorky – čtyři z nich již byly naplněny jádrovými vrty a do jednoho byl uzavřen vzorek marsovské atmosféry. V rámci řetězce misí MSR budou vybraná pouzdra dopravena na Zemi, kde je budou moci analyzovat i další generace vědců s pomocí vybavení tak rozměrného, že se nedá dopravit na Mars.

  • ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX pokračuje v budování satelitní konstelace Starlink

    ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX pokračuje v budování satelitní konstelace Starlink

    Matěj Soukup15 komentářů

    SpaceX neustále buduje svojí satelitní konstelaci, jejímž úkolem bude poskytovat celosvětové připojení k internetu. Starlink už dorazil i do České republiky, ale ceny za tuto službu jsou dost vysoké. Česká republika ale není cílovou skupinou, na kterou SpaceX se svým družicovým internetem míří. Ve střední Evropě je pokrytí internetem ve většině oblastí dostačující a není pro nás tedy důvod, proč bychom měli za internet platit 2 579 korun měsíčně. Naopak v oblastech se špatným přístupem k internetu je tato služba velice vítána a zákazníkům nevadí si za ni připlatit. Dá se však předpokládat, že s počtem uživatelů a rostoucím počtem aktivních družic bude cena klesat.

  • Další fáze vývoje znovupoužitelné Themis

    Další fáze vývoje znovupoužitelné Themis

    Karel Zvoník23 komentářů

    Společnost SpaceX změnila nahlížení na kosmické rakety, jako na zboží na jedno použití. Přes všechnu kritiku se sázka na risk vyplatila a i nejzarytější skeptici nyní hledají cesty, jak udělat lety do kosmu levnější. Fungující koncept záchrany prvního stupně pomocí přistání za využití motorů byl sice na první pohled šílený nápad, ale o jeho úspěchu svědčí fakt, že téměř všichni výrobci raket se jím nyní nějakým způsobem zabývají. A stranou není ani Evropa, která se snaží postupnými prvky nabídnout koncept, který bude schopný konkurovat raketám Elona Muska. ArianeGroup spolu s partnery a to hlavně z Francie vyvíjejí komponenty, které povedou k opakovaně použitelné raketě chystané na rok 2030. Do programu je zapojena celá ESA, a tedy i Česká republika. V nedávné době byly odzkoušeny dvě palivové nádrže pro demonstrátor Themis. První důležitý milník na cestě k evropské znovupoužitelnosti.

  • Nová čínská retranslační družice

    Nová čínská retranslační družice

    Dušan Majer2 komentáře

    Čína dopravila na oběžnou dráhu družici, která je již druhým členem ze série družic Tianlian II pro datové přenosy. Bude tedy umožňovat komunikaci mezi družicemi a je součástí širšího programu Tianlian. Ke startu ze základny Xichang došlo 14. prosince v 0:09 místního času, přičemž ve střední Evropě bylo ještě 13. října a hodiny ukazovaly 17:09. Jako nosič byla vybrána raketa Dlouhý pochod 3B/E a podle agentury CNSA byl start úspěšný. Družice Tianlian II se využívají k datovým přenosům mezi pozemními středisky a pilotovanými loděmi či dalšími družicemi na nízké oběžné dráze. Sem spadá i komunikace s čínskou kosmickou stanicí Tiangong. První družice Tianlian II se používá od prosince 2019 a již podpořila řízení lodí Shenzhou mířících ke stanici Tiangong. Vylepšená generace celého systému má mít životnost 15 let při hmotnosti 600 kg.

  • Dvojitý test padáků pro ExoMars byl úspěšný

    Dvojitý test padáků pro ExoMars byl úspěšný

    Dušan Majer16 komentářů

    Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.

  • Vega-C připlouvá na kosmodrom

    Vega-C připlouvá na kosmodrom

    Dušan MajerŽádné komentáře

    První díly nové evropské rakety Vega-C již dorazily na kosmodrom ve Francouzské Guyaně. Vega-C má nahradit současnou raketu Vega, oproti které nabídne větší objem aerodynamického krytu, lepší výkon a schopnost obsloužit širší spektrum misí – a to vše při cenách za kilogram podobných těm při startech klasické Vegy. Nákladem první rakety Vega-C, která má startovat ve druhé polovině roku 2022, bude družice LARES-2 a několik CubeSatů, které poletí jakožto sekundární náklad. Ale zpět k aktuálnímu dění. Loď MN-Colibri dorazila do přístavu Pariacabo 9. prosince a přivezla s sebou raketové motory pro druhý stupeň Zefiro-40 a třetí stupeň Zefiro-9. Oba jsou na tuhé pohonné látky a oba byly přivezeny z italského města Colleferro, kde je vyrobila společnost Avio. Ta je pro ESA v rámci vývoje rakety Vega-C primárním kontraktorem. Na rok 2022 je naplánováno doručení dalších dílů první rakety Vega-C na kosmodrom. Půjde konkrétně o první stupeň P120C a také o horní stupeň AVUM.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗