Odvážná mise, která má vytáhnout postupně klesající kosmickou observatoř Neil Gehrels Swift Observatory agentury NASA, je nyní o krok blíže ke svému červnovému startu. 4. května pracovníci firmy Katalyst Space Technologies dokončili environmentální zkoušky své robotické servisní družice LINK, které probíhaly na Goddardově středisku v Marylandském Greenbeltu. LINK se má na oběžné dráze setkat se Swiftem a zkusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat přípravě sondy Psyche na gravitační manévr u Marsu. Bude to nejen urychlovací průlet, ale také skvělá příležitost otestovat systémy sondy. V dalších tématech nás čeká zprovoznění testovací makety landeru Blue Moon Mk2 od Blue Origin a také příprava rover VIPER, který by měl příští rok zamířit na jižní pól Měsíce. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Malé orbitální rakety se začínají objevovat také v Evropě a možná i jejich znovupoužitelnost podpoří standard, který před zhruba 30 lety vznikl pro potřeby armády. Dnes se v pořadu Kosmické Brno podíváme do firmy Sawtronics, která se zaměřuje na vývoj elektroniky, kterou by v budoucnu mohly používat právě malé evropské rakety, včetně těch znovupoužitelných. Jelikož jsou standardizované, ale dají se přizpůsobit na míru potřebám zákazníků, mohly by najít uplatnění na různých nosičích. Firma z Brna tedy může být součástí zvedající se vlny nové éry evropské kosmonautiky. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat […]
Rotory, které ponesou vrtulníky od NASA nové generace do nových marsovských výšin, překonaly při březnových zkouškách na Jet Propulsion Laboratory hranici rychlosti zvuku. Data z těchto zkoušek, které se uskutečnily ve speciální komoře schopné simulovat podmínky na rudé planetě, naznačují, že nejrychleji se pohybující části listů rotorů, jejich špičky, mohou být urychleny až na hodnotu Mach 1, aniž by došlo k jejich rozpadu. Údaje nasbírané při 137 testech umožní inženýrům navrhnout létající sondu schopnou nést těžší užitečné náklady včetně vědeckých přístrojů.
7. května na italské ambasádě v Berlíně podepsal Yamakawa Hiroshi, prezident japonské kosmické agentury JAXA memorandum o spolupráci s Josefem Aschbacherem, generálním ředitelem Evropské kosmické agentury. Dohoda má posílit spolupráci obou agentur na poli planetární obrany. V rámci memoranda také obě agentury podepsaly dohodu o spolupráci na misi RAMSES (Rapid Apophis Mission for SpacE Safety), která má za cíl blízkozemní planetku Apophis. Celá akce se uskutečnila ve spolupráci italské ambasády v Berlíně a Italské kosmické agentury ASI. Vše souviselo s rozhodnutím Evropské kosmické agentury ESA, podle kterého se má firma OHB Italia stát hlavním dodavatelem mise.
Jelikož se NASA poohlíží po průzkumu Měsíce, Marsu i vzdálenějších cílů, musí výzkumníci vyvinout materiály schopné odolávat extrémním teplotám, které jsou na měsících či jiných planetách. V mrazivých podmínkách se i jinak pružná guma může roztříštit jako sklo, desky tištěných spojů mohou selhat a elektrická spojení zamrznout, či popraskat. Získání hlubšího pochopení toho, jak materiály reagují na teplotní extrémy, je kriticky důležité. Platí to především proto, že NASA plánuje vybudovat základnu u jižního pólu Měsíce, kde povrchové teploty létají od extrémních výšin za dne do mrazivých hlubin za noci. Výzkumníci proto vyvinuli přelomovou metodu, pro testování, jak materiály odolávají extrémnímu chladu. Experti z Glennova střediska v Clevelandu vyvinuli LESTR (Lunar Environment Structural Test Rig), stroj, který může testovat materiály, elektroniku a další letový hardware při teplotách až 40 kelvinů, tedy okolo -233 °C.
Přichází čas se opět na chvíli vydat na krátkou exkurzi do budoucnosti, ve které si může kosmonautika klást smělejší cíle než dnes. Aby taková budoucnost mohla třeba za pár desítek let nastat, musíme k tomu udělat první kroky už dnes. Vývoj technologií je zdlouhavý, často naráží na nečekané překážky a některé se za současné úrovně techniky překonat nedají. Na nic z toho ale nepřijdeme, pokud se nepustíme do nejzákladnější fáze výzkumu, na které pak mohou všechny ostatní fáze stavět. A právě podporovat tyto časné fáze vývoje technologií, které mají do budoucnosti značný potenciál, je úkolem programu NIAC.
Near-Earth Object (NEO) Surveyor, první infračervený teleskop agentury NASA navržený cíleně k objevování potenciálně nebezpečných planetek a komet, podstupuje integraci a zkoušky. Jeho start je plánován nejdříve na září 2027, takže týmy po celýchSPojených státech mají plné ruce práce se stavbou jeho dílů, plánováním průzkumu a výzkumu, který bude dělat i vývojem softwaru ke zpracování obrovských kvant dat, která tato mise vygeneruje.
Dnes ráno a dopoledne našeho času probíhal na texaské základně Starbase převoz rakety SuperHeavy B19 na orbitální startovní rampu číslo 2. Takové vývozy už tento exemplář SuperHeavy 3. generace zažil v minulosti dva a pokaždé jej čekaly testy. V březnu (viz hlavní obrázek článku) šlo ještě o testy s pouhými deseti motory Raptor 3. generace, ale v dubnu už se testovala raketa s plným počtem motorů. Účel aktuálního vývozu není zřejmý. Na internetu se v diskusních skupinách hovoří o třech možných scénářích.
Inovativní elektromagnetický pohon prošel prvotními zkouškami ve speciální komoře na Jet Propulsion Laboratory. Po dalším vývoji by tento pohon mohl podpořit i pilotovanou výpravu k Marsu. Pohon, který testují ve středisku umístěném v jižní Kalifornii, by však mohl pomoci i robotickým sondám mířícím do různých částí Sluneční soustavy. 24. února byl poprvé po několika letech a s výkonem převyšujícím všechny dosavadní testy v USA úspěšně spuštěn elektromagnetický pohon využívající páry lithia. Tento prototyp dosáhl energetických hodnot, které převyšují i ty nejvýkonnější elektrické (chcete-li iontové) pohony používané na současných sondách od NASA. Cenná data z prvního „zážehu“ tohoto pohonu pomohou připravit nadcházející série testů.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
