Články

  • K záchraně prvního stupně Electronu chyběl jen kousek

    K záchraně prvního stupně Electronu chyběl jen kousek

    Firma Rocket Lab v roce 2019 oznámila, že plánuje zachraňovat a opakovaně používat první stupně svých raket Electron. Nyní se tato společnost sídlící v Kalifornii pokusila o vůbec první zachycení prvního stupně za letu. Zachycení samotné bylo sice úspěšné, ovšem pilot vrtulníku si všiml, že se charakteristiky zatížení odlišují od hodnot, které byly pozorovány při předešlých testech. Rozhodl se proto břemeno uvolnit, takže stupeň měkce dosedl na mořskou hladinu. Ale začněme hezky popořádku. Mise pojmenovaná There and Back Again (tam a zase zpátky) odstartovala 3. května v 0:49 našeho času a jejím cílem bylo doručit 34 družic na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 520 kilometrů. Mise původně měla startovat už 19. dubna, ovšem musela být několikrát odložena, protože se čekalo na vhodné počasí pro premiérový pokus o zachycení prvního stupně.

  • Skládání první rakety Vega-C

    Skládání první rakety Vega-C

    Sestavování nosné rakety Vega-C, která vyrazí na svou premiérovou misi, začalo 15. dubna dopravením prvního stupně P120 na tuhé pohonné látky na vzletovou rampu raket Vega, která se nachází na evropském kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Mimochodem P120 bude létat i na raketě Ariane 6 – buďto ve dvojicích nebo ve čtveřicích (podle charakteru mise) jakožto pomocný urychlovací stupeň. V průběhu 22. dubna došlo k usazení mezistupně na vrchol P120C. Na tomto mezistupni pak bude umístěn druhý stupeň Z40, který je také na tuhé pohonné látky.

  • Almaz – diamanty na orbitě (23. díl)

    Almaz – diamanty na orbitě (23. díl)

    Program Almaz v průběhu své existence dokázal na světlo světa (a na rýsovací prkna) přivést několik velmi zajímavých strojů. Ovšem paradoxně největší úspěch slavily ty, jejichž hvězdná hodina nastala až po ukončení programu a potom, co ostatky jeho osnovatele spočinuly na moskevském Novoděvičím hřbitově. Ač si Vladimir Čeloměj původně kreslil pro své stanice a transportní lodě zářivou a optimistickou budoucnost, již za svého života musel přihlížet tomu, jak byly všechny jeho plány postupně vykořeňovány, drancovány a přeměněny v prach. O to více by byl asi překvapen, že stroj původem právě z jeho konstrukční kanceláře se přeci jen nakonec, přes všechna protivenství osudu a nepřátel, ocitl v epicentru největšího a nejdražšího kosmického projektu v dosavadní historii. A fakt, že tento stroj nadále spolehlivě slouží, byť se na něm již podepisuje čas, je až neuvěřitelný. Ani tento stroj však neměl být posledním pohrobkem Almazu, který zavítal na oběžnou dráhu. Nemluvě o dalších plánech, které sice nebyly naplněny, nicméně dokazovaly jasnozřivost a erudici…

  • Vesmírné výzvy – duben 2022

    Vesmírné výzvy – duben 2022

    Začátek dubnových Vesmírných výzev bude patřit startu českého CubeSatu BDSAT. Další čtyři reportáže budou z ranku pilotované kosmonautiky, konkrétně o misích Axiom-1, Crew-4 a Shenzhou 13. Pilotovaný blok zakončíme dvěma výstupy z ISS do volného prostoru. Poté se podíváme jaká dostala NASA vědecká doporučení na další desetiletí. Pořad zakončí starty družic NROL-85 a Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odstartuje v noci Electron?

    ŽIVĚ A ČESKY: Odstartuje v noci Electron?

    V pátek jsme vydali článek o tom, že nás za pár hodin čeká start malé rakety Electron od Rocket Lab. K tomu však nedošlo. Po spoustě odkladů to ale vypadá, že třicet pět minut po půlnoci by mohla tato malá raketa konečně odstartovat. Za odklady mohlo většinou špatné počasí v oblasti záchytu prvního stupně a také Rocket Lab nacvičovala záchyt prvního stupně. U této mise by se firma měla pokusit zachytit na padáku klesající první stupeň helikoptérou Sikorsky S-92. Pokud jste nečetli minulý článek s více informacemi o nákladu a raketě, můžete si ho přečíst zde.

  • CubeSat CAPSTONE ověří dráhu stanice Gateway

    CubeSat CAPSTONE ověří dráhu stanice Gateway

    Má rozměry srovnatelné s mikrovlnnou troubou a váží jen 25 kilogramů, ale i přesto se mu dostane té cti, být první sondou, která otestuje jedinečnou protáhlou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Řeč je o projektu s celým názvem Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment, který se pro pohodlnější komunikaci zkracuje na CAPSTONE. Tento malý průzkumník, který má svým způsobem vyšlapat cestu k lunární stanici Gateway, je součástí amerického programu Artemis. CAPSTONE má za úkol snížit rizika pro budoucí mise. Ověří totiž inovativní navigační technologie a také potvrdí správnost současných dynamických modelů této oběžné dráhy.

  • Konec observatoře SOFIA

    Konec observatoře SOFIA

    Upravený typ Boeingu 747 registrovaný jako N747NA, byl doposud využíván jako observatoř v oblacích. Fanouškům astronomie, letectví i kosmonautiky je znám pod označením SOFIA neboli Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy. Přezdívaná taky jako Červené oko. (Red-Eye). Observatoř spravovala zejména agentura NASA a německý výzkumný ústav DLR. NASA poskytovala letadlo a letiště a DLR dodal teleskop a zaplatil náročnou přestavbu. O vysoký roční rozpočet se oba partneři programu dělili. To vše se ovšem v roce 2022 změní.

  • Kosmotýdeník 502 (25.4. – 1.5.)

    Kosmotýdeník 502 (25.4. – 1.5.)

    Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout, jaké zajímavé události nám přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere přílet nové stále posádky na Mezinárodní kosmickou stanici, která v rámci mise Crew-4 dorazila na palubu. Co je čeká za vědecký výzkum a jaké lodě během jejich pobytu ještě dorazí? Mezi dalšími tématy naleznete parádní fotku od neúnavného vrtulníčku Ingenuity, či vizuálně netradiční start čínské rakety. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Konečně! JWST má plně nastavená zrcadla

    Konečně! JWST má plně nastavená zrcadla

    Dlouhý a mimořádně pečlivý proces zarovnávání optických prvků Teleskopu Jamese Webba byl dokončen. Mohlo tedy přijít kompletní zhodnocení, které ukázalo, že observatoř je schopna pořizovat čisté a správně zaostřené snímky pomocí každého ze čtyř výkonných palubních přístrojů. Nyní, když byl dokončen sedmý (a tedy poslední) krok procesu zarovnávání zrcadel, proběhlo klíčové zasedání týmu, který měl tuto činnost na starost. Jeho členové se jednohlasně shodli, že JWST je připraven na přechod do poslední fáze příprav – zavádění vědeckých přístrojů do provozu. Tato činnost by měla trvat zhruba dva měsíce, takže by vědecká činnost mohla začít letos v létě.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗