Články

  • Tomáš Přibyl – Artemis: Ze Země (znovu) na Měsíc (1. 12. 2022)

    Tomáš Přibyl – Artemis: Ze Země (znovu) na Měsíc (1. 12. 2022)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Jednou z nejdůležitějších kosmonautických událostí letošního roku byl bezesporu start nejsilnější rakety současnosti, americké SLS. Tento majestátní nosič po dlouhých letech vývoje a příprav konečně 16. listopadu 2022 v rámci mise Artemis 1 odstartoval a připravil všem divákům nádhernou podívanou. Jde o raketu, která která by již při svém příštím startu měla na oběžnou dráhu Měsíce po více než padesáti letech opět dopravit lidské bytosti. Jaké milníky však musela tato raketa absolvovat, než se tato událost stala skutečností? Jde opravdu o zbrusu novou raketu, nebo bylo při jejím vývoji využito poznatků získaných při programu raketoplánů? O těchto a dalších zajímavých okolnostech, které této misi předcházely, vám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

  • Skončily testy lunárního spektrometru

    Skončily testy lunárního spektrometru

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Experti z Kennedyho střediska na Floridě nedávno dokončili zkoušky hmotnostního spektrometru MSolo (Mass Spectrometer observing lunar operations), který má k Měsíci letět v rámci mise PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Půjde o první demonstraci technologií k využívání místních zdrojů na Měsíci. Bude to také poprvé, kdy nějaká americká sonda provede na Měsíci robotický odběr a následnou analýzu podpovrchového ledu. V rámci zkoušek si přístroj prošel vibračními testy, kdy zažil chvění srovnatelné s vibracemi při startu rakety. Jako poslední byly prověřeny parametry letového kusu přístroje související s rozložením hmoty v něm a s tím souvisejícím určením těžiště. Tyto testy byly dokončeny 22. listopadu, což znamenalo také dokončení celé testovací kampaně.

  • Mobilní plošinu pro SLS čekají před Artemis II úpravy

    Mobilní plošinu pro SLS čekají před Artemis II úpravy

    Dušan Majer8 komentářů

    Mobilní vypouštěcí plošina pro raketu SLS byla 9. prosince zavezena zpět do montážní haly VAB, kde projde kontrolami a opravami poté, co minulý měsíc obsloužila start mise Artemis I. Tato série kontrol je nezbytná pro další krok – úpravy celé 116 metrů vysoké konstrukce před první pilotovanou výpravou programu Artemis. Oficiální údaje stále hovoří o tom, že by k lunární misi Artemis II mělo dojít v roce 2024. V jejím rámci se tři Američané a jeden Kanaďan vydají na cestu, při které obletí Měsíc a v rámci desetidenní testovací mise se dostanou dále od Země, než kde lidé zatím byli. Následující mise programu Artemis plánované na další roky už počítají i s přistáním na povrchu Měsíce, ale i se stavbou stanice Gateway na dráze kolem Měsíce.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start z Vandenbergu a třetí přistání na pevninu v řadě

    ŽIVĚ A ČESKY: Start z Vandenbergu a třetí přistání na pevninu v řadě

    Matěj Soukup2 komentáře

    Zítra krátce po poledni opět spustíme náš živě a česky komentovaný přenos, ve kterém pro Vás bude Dušan Majer komentovat start Falconu 9 s družicí SWOT. Tento start je prvním ze tří startů Falconu 9 v rozmezí jednoho a půl dne. Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography) má za úkol pozorovat všechny povrchové vody na Zemi. Bude měřit výšku hladin oceánů, jezer, řek a dalších vodních ploch. Falcon 9 odstartuje z Vandenbergovy letecké základny a zamíří na jih, aby se družice dostala na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 77,6° vůči rovníku. Díky nízké hmotnosti družice (2 000 kilogramů) bude mít první stupeň dost paliva na to, aby se mohl vrátit zpět na pevninu, a čekají nás tak opět krásné záběry na přistání. Mimochodem jde již o třetí přistání na pevninu v řadě.

  • Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

    Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

    Karel Zvoník68 komentářů

    Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.

  • ŽIVĚ A ČESKY: První Meteosat třetí generace startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: První Meteosat třetí generace startuje

    Dušan Majer2 komentáře

    S třetí generací družic Meteosat vstupujeme do nové éry sledování počasí. Evropské družice z této řady posunou sběr dat pro meteorology na novou úroveň – oproti druhé generaci nabídnou výrazně přesnější měření, protože se jednak zkrátí doba mezi pořízením dvou snímků, ale zlepší se také prostorové rozlišení. Experti tak budou moci lépe pozorovat i drobnější útvary, nebo krátkodobé jevy. Úplnou novinkou pak je sledovač blesků, který bude monitorovat tisíce elektrických výbojů v zemské atmosféře. Družice MTG-I1 však na raketě Ariane 5 nepoletí sama. Společnost jí budou dělat dvě telekomunikační družice Galaxy 35 a 36. Startovní okno se otevírá dnes ve 21:30. Právě na živě a česky komentovaný přenos z tohoto startu bychom Vás nyní chtěli pozvat.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (1. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (1. díl)

    Ondřej Šamárek29 komentářů

    Od dob, co je člověk člověkem, v každé generaci se najde mnoho takových, kteří neustále otáčejí hlavu vzhůru k hvězdnému nebi a představují si, jaké je to asi tam, za hranicí zemské atmosféry. Cesty vesmírem byly po stovky let jen bláznivým snem excentriků, milovníků fantastiky a vizionářů, jejichž čas se zdál být v nedohlednu. Dvacáté století však s sebou přineslo překotný rozvoj technologií všeho druhu a náhle se myšlenka na kosmický let člověka nezdála být tak bláznivou. Stále více bylo jasné, že otázka nezní, zda se tak stane, ale kdy se tak stane. Po skončení 2. světové války se dvě nezpochybnitelné velmoci – USA a SSSR – zaměřily i tímto směrem. Vypuštění první umělé družice Země v říjnu 1957 se stalo bodem zlomu. Nyní již mezi oběma státy otevřeně probíhal urputný závod o to, kdo vyšle svého občana do vesmíru. Vedoucí představitelé obou stran měli samozřejmě na zřeteli technologický a vědecký přínos takovéhoto podniku, v prvé řadě však měl být…

  • OBRAZEM: Návrat Orionu na Zemi

    OBRAZEM: Návrat Orionu na Zemi

    Dušan Majer5 komentářů

    Celá mise Artemis I proběhla bez vážnějších závad a kosmická loď Orion zvládla i poslední klíčovou fázi – návrat na Zemi. Tepelný štít i 11 padáků ve čtyřech různých sadách fungovalo perfektně, takže návratová kabina mohla 11. prosince v 18:40 SEČ dosednout do vln Tichého oceánu. K lodi se nikdo nejprve několik hodin nepřibližoval, což bylo součástí zkoušky, při které senzory měřily, jak kabina postupně chladne. Jakmile test skončil, ujali se kabiny experti z NASA i amerického námořnictva, kteří se postarali o její zavlečení do útrob lodi USS Portland. Právě ona obstará přepravu Orionu na pevninu. V dnešním článku si prohlédneme fotografie, které zachycují průběh návratu lodi Orion z mise Artemis I.

  • S Webbem za hlubokým nebem – 2. díl

    S Webbem za hlubokým nebem – 2. díl

    Vítězslav Škorpík4 komentáře

    V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.

  • Vesmírná technika: Složitá cesta k raketovým motorům RD-170 II

    Vesmírná technika: Složitá cesta k raketovým motorům RD-170 II

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Povídání v minulém díle Vesmírné techniky mohlo vzbudit dojem, že už je vše vyřešeno a cesta k motorům RD-170 je volná. Ale skutečnost byla zamotanější. Dnes bude řeč o dalších změnách, které obnášely plány na nové rakety z rodiny RLA. Z nich ale nakonec sešlo, ale i přesto jedna raketa po několika úpravách přežila a posloužila jako základ nosiče Energija. Všechny tyto změny koncepce nakonec vedly k vývoji nejsilnějšího ruského raketového motoru, tedy RD-170.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗