Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Orion se vrací na Zemi

    ŽIVĚ A ČESKY: Orion se vrací na Zemi

    Ve středu 16. listopadu se ze startovní rampy LC-39B v Kennedyho vesmírném středisku vznesla supertěžká raketa SLS Block I s kosmickou lodí Orion. Vy jste mohli živě sledovat náš česky komentovaný přenos z tohoto startu, který odstartoval novou éru dobývání Měsíce. 16. listopadu tak začala téměř měsíc trvající mise, při které kosmická loď doletěla k Měsíci a nyní se již vrací zpět na Zemi. Kvůli významnosti celé události pro Vás máme připravený i přenos z přistání kosmické lodi Orion, který spustíme zhruba v 18:10 našeho času.

  • Milan Halousek – Apollo 17 − před 50 lety lidé opustili Měsíc  – online přednáška 14.12.2022 v 18:00

    Milan Halousek – Apollo 17 − před 50 lety lidé opustili Měsíc – online přednáška 14.12.2022 v 18:00

    Vážení a milí diváci a zájemci o kosmonautiku, po delší době bych vás rád opět pozval na přednášku, která se teprve uskuteční. Přenášejícím bude pan Milan Halousek, známý popularizátor kosmonautiky, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Za přenosem stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Přednáška je plánována na středu 14. prosince v 18:00.  Nyní bych předal slovo Martinu Gembecovi, který pro vás připravil krátké shrnutí mise Apolla 17. Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V…

  • Kosmotýdeník 534 (5.12. – 11.12.)

    Kosmotýdeník 534 (5.12. – 11.12.)

    Dalších sedm dní uteklo a Česká republika už během krátké doby získala druhého možného kandidáta, který se možná podívá do kosmického prostoru! My si však shrneme i řadu dalších událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu se podíváme na poslední pohled na družici Meteosat třetí generace, která má naději být revolucí pro předpověď počasí. V dalších tématech se zaměříme na start čínské rakety z oceánské lodi, či dohodu ESA a NASA o vynesení vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odstartuje Falcon s japonským landerem?

    ŽIVĚ A ČESKY: Odstartuje Falcon s japonským landerem?

    Již zítra ráno nás čeká další start Falconu 9, tentokrát s landerem HAKUTO-R. Start měl původně proběhnout již 30. listopadu, ale SpaceX chtěla dát týmům více času na dodatečné kontroly. O den později byl po dodatečných inspekcích rakety start opět odložen. Nyní je start plánován na 11. prosince a nákladem je lander HAKUTO-R od japonské firmy ispace. HAKUTO-R ale není jediný náklad. Spolu s ním letí další dva rovery Rashid a SORA-Q, který váží jen neuvěřitelných 250 gramů. K Měsíci také poletí CubeSat Flaschlight, který bude na Měsíci hledat vodní led.

  • Známe posádku lunární mise DearMoon – je v ní i Čech!

    Známe posádku lunární mise DearMoon – je v ní i Čech!

    V září 2018 představil japonský podnikatel Jusaku Maezawa společně s Elonem Muskem projekt DearMoon, který se i dnes (4 roky po oznámení) vymyká standardům, na které jsme byli doposud zvyklí. Maezawa totiž koupil celý let lodi Starship, se kterou chce vyrazit na oblet Měsíce. Nepoletí však sám. Už v roce 2018 avizoval, že chce s sebou vzít umělce z celého světa. Ptáte se proč umělce? Mise DearMoon má za úkol inspirovat a předávat pocity, které většina populace nikdy nezažije. Umělci a kreativci byli vybráni proto, že po návratu vytvoří díla inspirovaná tímto silným zážitkem, který se pokusí předat široké veřejnosti.

  • Hledač potenciálně nebezpečných planetek

    Hledač potenciálně nebezpečných planetek

    Zástupci agentury NASA dokončili zevrubný proces technického a programového zhodnocení, který bývá označován zkratkou KDP-C (Key Decision Point C – klíčový rozhodovací bod C). Po jeho dokončení mohli potvrdit, že teleskop NEO Surveyor (další kosmická mise Úřadu pro koordinaci planetární obrany (PDCO)) stanovuje závazek NASA dodržet základní technické, nákladové a časové parametry mise. Přeloženo do srozumitelné řeči – rozhodnutí zavazuje agenturu NASA k základním nákladům na vývoj ve výši 1,2 miliardy dolarů, ale také k závazku, že tato bude připravena ke startu nejpozději v červnu 2028. Závazky týkající se nákladů a harmonogramu uvedené v materiálech pro rozbor KDP-C přizpůsobují misi NEO Surveyor osvědčeným postupům řízení programů, které zohledňují potenciální technická rizika a rozpočtovou nejistotu, jež jsou mimo kontrolu vývojového projektu.

  • K čemu je experiment BioNutrients?

    K čemu je experiment BioNutrients?

    Dávní námořníci nemuseli trpět kurdějemi, kdyby v době jejich objevných námořních výprav existovala agentura NASA. Tuto nemoc totiž způsobuje nedostatek vitamínu C, takže mnoho lidí zemřelo proto, že strávili několik měsíců na moři bez čerstvého ovoce a zeleniny. V éře objevných kosmických výprav budou astronauti také potřebovat dostávat správné živiny. Úvahy o tom, jak zajistit dodávky jídla pro několikaletou lunární či marsovskou misi často zmiňují možnost přípravy jídla a živin mimo Zemi. Vědci z NASA nyní testují prvotní verzi potenciálního řešení – získat mikroorganismy produkující zdravé živiny, aby je mohli astronauti vypít, kdykoliv to bude potřeba. Stejný typ systému, který se vyvíjí pro vesmír, by mohl najít uplatnění i na Zemi pro lidi, kteří se nachází v odlehlých oblastech naší planety.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon letí s OneWebem

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon letí s OneWebem

    Není to tak dávno, co startovala indická raketa GSLV Mk III s družicemi OneWeb. Dříve je vynášely rakety Sojuz. Starty Sojuzů ale byly zrušeny kvůli ruské invazi na Ukrajinu a od té doby se pracovalo na náhradním řešení, jak družice vynášet. Dozvěděli jsme se, že vynesení zbylých družic na oběžnou dráhu zajistí indická agentura ISRO a firma SpaceX. Jak jsem již řekl, tak ISRO již zajistilo jeden start a nyní přichází na řadu SpaceX. Falcon 9 při této misi vynese na oběžnou dráhu 40 družic, jejichž celková hmotnost je zhruba 6 tun. Pravděpodobně budou doručeny na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 86,4° vůči rovníku a výškou 450 – 475 kilometrů, kam je vynášel i Sojuz. Družice se pak na finální oběžnou dráhu dostanou pomocí vlastního pohonu. První stupeň, který poletí po čtvrté, se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.

  • 5 družic Sentinel má zajištěné nosiče

    5 družic Sentinel má zajištěné nosiče

    V rámci kontraktu, který byl 7. prosince podepsán zástupci agentury ESA a firmy Arianespace se pět družic Sentinel z evropského programu Copernicus (Sentinel-1D, Sentinel-2C, Sentinel-3C a Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide-A a -B) dočkalo obstarání nosné rakety. Všechny tyto družice budou vyneseny na raketách Vega-C z kosmodromu ve Francouzské Guyaně a k jejich vypuštění by mělo dojít mezi roky 2024 a 2026. Kontrakt představuje jednak důležitý milník pro zajištění kontinuity misí Sentinel i programu Copernicus pod hlavičkou EU, ale je to také důležité pro samostatný evropský přístup do kosmického prostoru.

  • Optimalizace výroby centrálních stupňů raket SLS

    Optimalizace výroby centrálních stupňů raket SLS

    Agentura NASA optimalizuje výrobní procesy rakety SLS, tím, že firma Boeing (hlavní dodavatel centrálního stupně) může využívat prostory patřící agentuře na Kennedyho středisku na Floridě. V budoucnu tu mají probíhat činnosti spojené se skládáním stupně, přičemž jako první tu bude sestaven centrální stupeň pro Artemis III. Stále však platí, že se na Michoud Assembly Facility v New Orleans budou vyrábět všechny jednotlivé díly, které tvoří centrální stupeň. S tím, jak se pomalu blíží fáze operačního nasazení rakety SLS, je potřeba řešit otázky spojené s přechodem na nový typ provozu. NASA a Boeing tedy společně vyhodnotily, jak optimalizovat čas potřebný k výrobě každého centrálního stupně a zároveň co nejlépe využít prostorů na Michoud Assembly Facility.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗