Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus mise Transporter-7

    ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus mise Transporter-7

    Čtvrteční pokus o start mise Transporter-7 byl provázen špatným počasím. Odpočet tak dospěl až do okamžiku zhruba 45 sekund před startem, kdy má letový ředitel dát souhlas ke startu. Namísto toho se však v přenosu ozvalo pouze nemilé, leč očekávané hlášení „Hold, Hold, Hold“. Podmínky pro start tedy nebyly naplněny a vypuštění 51 družic se tak odkládá o dalších 24 hodin. Ani u tohoto startu nebude chybět náš komentovaný přenos, k jehož sledování Vás tímto článkem zveme. Těšit se můžeme například i na návrat prvního stupně na pevninu.

  • Sonda ERO pro cestu k Marsu a zpět

    Sonda ERO pro cestu k Marsu a zpět

    Americko-evropský program misí MSR si rozhodně neklade malé cíle. Jeho hlavním úkolem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu, abychom je mohli analyzovat ve špičkových pozemských laboratořích. Zatímco první článek tohoto řetězce, tedy americký rover Perseverance, již brázdí povrch Marsu, kde odebírá vzorky, o landeru Sample Retrieval Lander s raketou pro vystřelení vzorků na oběžnou dráhu Marsu, jsme na našem webu už také psali, tak poslední článek tohoto řetězce, evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), zůstává stále tak trochu v pozadí. Evropská kosmická agentura proto nyní vydala článek, který má za úkol v několika přehledech představit tuto jedinečnou sondu, která zajistí dopravu vzorků od Marsu k Zemi. V tomto článku najdete překlad anglického originálu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odložené starty Falconu a Ariane 5

    ŽIVĚ A ČESKY: Odložené starty Falconu a Ariane 5

    Raketa Falcon 9 měla na sdílenou misi Transporter-7 vyrazit už v úterý, ale počasí bylo proti a firma SpaceX proto start posunula o jeden den na středu. Ani tento plán však nevydržel dlouho a opět kvůli počasí (a navíc i v zájmu dokončení předstartovních kontrol) byl start přeložen o další dva dny. Aktuálně tedy platí, že bychom se v pátek v 8:47 SELČ měli dočkat startu Falconu 9, který na polární dráhu vynese 50 malých družic. Lákadlem bude zcela jistě pokus o návrat podesáté použitého prvního stupně, který by měl přistát na betonové ploše LZ-4. Raketa Ariane 5 měla ve čtvrtek vyrazit na ostře sledovaný start se sondou JUICE, ale i zde udělalo čáru přes rozpočet počasí – zvýšené riziko blesků v okolí rampy. Start se nám tedy posunul na páteční brzké odpoledne. V tomto článku najdete vložené přehrávače obou přenosů.

  • Nehoda rakety Terran 1 otevírá dveře Terranu-R

    Nehoda rakety Terran 1 otevírá dveře Terranu-R

    Raketa Terran 1 od firmy Relativity Space se 23. března našeho času stala první 3D tištěnou raketou, která vyrazila vstříc oběžné dráze. Kvůli závadě na druhém stupni však oběžné dráhy nedosáhla a to mimo jiné znamená, že stále čekáme na první raketu spalující metan, která dosáhne oběžné dráhy. 12. dubna firma představila první bližší informace o neúspěšném letu pojmenovaném Good Luck, Have Fun a také se podělila o plány týkající se dalšího vývoje. Aktuálně se zdá, že by se pozornost společnosti měla zaměřit na novou raketu pojmenovanou Terran-R.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 5 vynáší evropskou sondu JUICE

    ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 5 vynáší evropskou sondu JUICE

    Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos. 

  • Budoucnost rakety Sojuz-5 a spory na Bajkonuru

    Budoucnost rakety Sojuz-5 a spory na Bajkonuru

    Začátkem letošního března se začaly na internetu objevovat zprávy o tom, že Kazachstán zabavil pozemky agentury Roskosmos na kosmodromu Bajkonur. Tyto zprávy byly často několikanásobně předávány a v mnoha případech efektem tiché pošty nezáměrně upravovány. Začaly se proto objevovat otázky, zda tento spor nemůže ohrozit celkový provoz nejstaršího světového kosmodromu včetně startů důležitých pilotovaných a nákladních misí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Nyní se však ukazuje, že nedávné právní kroky budou představovat větší problém pro  vývoj rakety Sojuz-5 a produkce kyslíku a dusíku.

  • Začíná příprava horního stupně pro Artemis II

    Začíná příprava horního stupně pro Artemis II

    Společnost ULA zahájila předstartovní testy a přípravy druhého exempláře horního stupně ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), který při misi Artemis II pomůže vynést první loď Orion s astronauty. Horní stupeň rakety SLS, tedy ICPS, byl použit už při loňské bezpilotní misi Artemis I. Celkem firma ULA ve své továrně v alabamském Decaturu vyrobila ve spolupráci s firmou Boeing tři stupně ICPS, které se využijí pro první tři starty raket SLS. ICPS-2 dorazil do haly firmy ULA na Mysu Canaveral již v roce 2021. Toto dočasné úložiště nedávno opustil a vydal se do budovy Delta Operation Center, kde začaly jeho naplánované kontroly a příprava na misi Artemis II.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (18. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (18. díl)

    Takzvaná „ploščadka 2“ na kosmodromu Bajkonur byla donedávna využívána jako zázemí pro obsluhu startovní rampy číslo 1, tedy historického komplexu, z něhož do vesmíru zamířil první Sputnik, první živý tvor, první sondy k Měsíci, Marsu a Venuši. Pokud bychom vyšli od montážní haly MIK a přešli místní hlavní cestu, po několika desítkách metrů bychom narazili na dva malé dřevěné domky. Ty zde byly zbudovány pro dvě nejdůležitější osobnosti raketového vojenského průmyslu padesátých let – hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova a velitele strategických raketových vojsk Mitrofana Nedělina. Dva pokoje, kuchyně, toaleta a koupelna nejsou na dnešní poměry žádným velkým luxusem, ovšem na tehdejší dobu a místní podmínky se jednalo o velmi pohodlné ubytování. Při výbuchu rakety R-16 na rampě 41 v říjnu 1960 však Nedělin zahynul a jeho domek osiřel. V první polovině dubna 1961 však znenadání nenápadná stavba opět našla svůj smysl, a to díky jedné příliš zdlouhavé proceduře. Aniž to kdo tehdy tušil, z dvojice domků ten blíže k rampě…

  • ŽIVĚ A ČESKY: První mise Transporter z Kalifornie

    ŽIVĚ A ČESKY: První mise Transporter z Kalifornie

    Od ledna 2021 provedla Firma SpaceX již šest misí z programu Transporter, který se zaměřuje na sdílené starty desítek malých družic. Ve všech šesti zmíněných případech startovaly rakety Falcon z rampy číslo 40 na Cape Canaveral Space Force Station. Nyní však finišují přípravy na start mise Transporter-7, která má v úterý dopoledne vzlétnout z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. Podesáté použitý první stupeň se navíc pokusí o návrat na místo startu a následné přistání na betonové ploše LZ-4.

  • Jak je sonda JUICE připravena na prostředí u Jupiteru?

    Jak je sonda JUICE připravena na prostředí u Jupiteru?

    Rozhodnout se poslat sondu k Jupiteru nebylo zase až tak těžké. Jde o největší planetu Sluneční soustavy, která díky svému velkému počtu měsíců tak trochu připomíná zmenšenou Sluneční soustavu. Tři z těchto zmíněných měsíců navíc mohou pod svými ledovými povrchy ukrývat oceány kapalné vody. Jenže poté přišla ryze praktická otázka: „Jak vlastně složíme misi, která se tam má vypravit?“ Právě v této fázi dostal tým připravující sondu JUICE neocenitelnou pomoc od direktoriátu Evropské kosmické agentury pro technologie, strojírenství a kvalitu. Odborníci pak společně vyřešili celou řadu technických výzev, které mohly ohrozit tuto evropskou výpravu ke králi planet.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗