Články

  • Náměšť nad Oslavou, hlavní město kosmonautiky

    Náměšť nad Oslavou, hlavní město kosmonautiky

    Věřte tomu, nebo ne, ale Náměšť nad Oslavou, v níž nenapočítáte ani pět tisíc obyvatel, se na konci března stala hlavním českým městem kosmonautiky. Konaly se tu totiž Náměšťské dny kosmonautky. Dokonce již potřetí. Jak došlo k tomu, že město na půli cesty mezi Rosicemi a Třebíčí, pro zeměpisně méně zdatné mezi Bratislavou a Prahou, se stalo hostitelem těchto prestižních dnů? Především je zde letiště a 22. základna vrtulníkového letectva, z čehož plyne bezedná zásobárna nadšenců do letectví a kosmonautiky. Ale také odsud pochází skupinka „padělatelů“ různých kosmických strojů, kterou vede Ferdinand „Ferda“ Szemla. Skupinka má na svědomí neskutečné kopie známých kosmických strojů, které jsou v téměř skutečné velikosti. Z „padělatelské“ dílny „Made in Náměšť“ vyšly třeba Falcon Heavy, lunární modul, raketoplán nebo Hubbleův teleskop. Najdete je i v České knize rekordů.

  • Ochutnávka prvních dat z JUICE

    Ochutnávka prvních dat z JUICE

    Evropská sonda JUICE zaznamenala první data o magnetickém poli, která byla pořízena při rozkládání 10,6 metrů dlouhého ramene magnetometru. Sonda byla vypuštěná 14. dubna, přičemž v rámci fáze uvádění do provozu na ni v nejbližších měsících čeká vyklápění antén a ramen, ale i aktivace senzorů a vědeckých přístrojů, přičemž se vše bude pečlivě sledovat. Rameno magnetometru J-MAG bylo vyklopeno 21. dubna, když se sonda JUICE nacházela přibližně 1,7 milionu kilometrů od Země. Data z přístroje jasně ukazují, kdy k tomuto vyklopení došlo. Níže vložený graf ukazuje intenzitu magnetického pole ze dvou senzorů, které vytvořily červenou a tyrkysovou linku. Před vyklopením byly obě linky rovné, ale během vyklápění se začaly vlnit.  Oba senzory se nachází na vzdálenějším konci ramene a dělí je vzdálenost zhruba 3 metry. Popisky OBS a IBS ukazují, zda jde o vnější (outboard = OBS), či vnitřní (inboard = IBS) senzory. To znamená, že senzory OBS jsou umístěny blíže ke konci ramene.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (21. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (21. díl)

    Pátý srpen 1961 se poznenáhlu přehoupl do šestého srpna a kazašská step si alespoň na pár hodin oddechla od ubíjejícího letního žáru. Teploty v těchto končinách mohou v létě pravidelně šplhat až přes čtyřicetistupňové hodnoty a vše je umocňováno čerstvým horkým větrem, jenž s sebou nese všudypronikající prach a písek. Ale z půlnoci ještě neuplynuly ani tři hodiny a rampa, na níž už od včerejšího dne stála raketa 8K78K s kosmickou lodí 3KA No4 na špici, začala ožívat mumrajem příslušníků bojového odřadu. V pět hodin místního času rozhodla Státní komise o zahájení tankování nosiče. V jeho průběhu se projevila jediná větší závada v rámci předstartovních příprav – u centrálního stupně se objevila netěsnost palivové instalace. Naštěstí se nejednalo o vážný problém a pod vedením Koroljovova náměstka Leonida Voskresenského se ji brzy podařilo odstranit. Obloha už byla modrá se zářícím slunečním kotoučem stoupajícím od východního obzoru, když úderem šesté hodiny v domku na ploščadce 2 do místnosti, kde spali kosmonauti, vstoupil…

  • Vesmírné výzvy – duben 2023

    Vesmírné výzvy – duben 2023

    Největší událostí dubnové kosmonautiky byl bezesporu start Super Heavy Starship. Věnuje se mu první reportáž těchto Vesmírných výzev. Dále nás čeká jedno evropské želízko v ohni a sice sonda JUICE, která se vydala směrem k Jupiteru. Pak se podíváme na bohužel neúspěšné přistání lunárního landeru HAKUTO-R. Následovat bude představení posádky mise Artemis II. Na ISS se uskutečnily dvě vesmírné procházky, jedna ruská a jedna americko-arabská. Další reportáže ukáží starty misí Tranche 0 L1, Intelsat 40e, O3b mPOWER, Transporter 7 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Nové informace o startu Super Heavy Starship

    Nové informace o startu Super Heavy Starship

    V den vydání tohoto článku uběhlo od prvního startu Super Heavy Starship, což je mimochodem nejsilnější, nejtěžší a největší raketa v historii lidstva, jedenáct dní a během této doby se objevila hromada spekulací a nepotvrzených informací týkajících se letu, a tak online schůzka Elona Muska s předplatiteli, na které oficiálně informoval o průběhu letu, problémech, stavu rampy atd. přišlo právě včas. Celá schůzka proběhla na platformě Twitter, kde se mohli připojit pouze předplatitelé. Mohli také pokládat dotazy, což je v současné chvíli vedlejší. Podstatné je, že máme spoustu nových potvrzených informací, a tak se na ně pojďme podívat.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Květen otevře Falcon Heavy

    ŽIVĚ A ČESKY: Květen otevře Falcon Heavy

    Po několika odkladech bychom se mohli v noci na pondělí dočkat již šestého startu rakety Falcon Heavy, která by měla na geostacionární dráhu dopravit tři družice – primární náklad představuje komunikační družice Viasat 3 Americas. Bohužel je však náklad mířící na geostacionární dráhu natolik těžký, že raketa bude muset využít veškerý obsah svých nádrží k jeho urychlení. To znamená, že se SpaceX vůbec poprvé u Falconu Heavy nepokusí o záchranu ani jednoho stupně. Pokud Vám tedy nevadí start v hluboké noci, rádi vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • Kosmotýdeník 554 (24.4. – 30.4.)

    Kosmotýdeník 554 (24.4. – 30.4.)

    Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Finalizace projektu teleskopu LST

    Vesmírná technika: Finalizace projektu teleskopu LST

    V průběhu 70. let 20. století byl projekt Velkého kosmického dalekohledu LST několikrát revidován. Vzhledem k postupnému bobtnání nákladů na jeho vývoj bylo rozhodnuto o zmenšení průměru jeho primárního zrcadla a vyškrtnuty byly i náročné servisní mise, při kterých by se dalekohled vracel na Zemi. Změn však bylo mnohem více – přibylo systémů, které je možné opravovat na oběžné dráze, a změnil se i počet vědeckých přístrojů. Projekt LST se tak stále více přibližoval designu, který známe u Hubbleova teleskopu.

  • Supermasivní černé díry a kosmický výzkum

    Supermasivní černé díry a kosmický výzkum

    Minule jsme dopodrobna rozebrali základní informace kolem černých děr. Řekli jsme si něco o jejich vzniku, budoucnosti, fyzikálních vlastnostech, možnostech studia i historii výzkumu. Z této kategorie fascinujících objektů se ovšem jedna přece jen trochu vymyká. Jsou to tzv. supermasivní černé díry, objekty o hmotnostech milionkrát či dokonce miliardkrát vyšší než má Slunce. Tyto černé díry najdeme uprostřed všech slušných galaxií, ta naše nepatří mezi výjimky. Také na ni se dnes podíváme, nejprve si ale stručně zopakujme, jaké druhy černých děr vlastně rozlišujeme.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty SpaceX ohrožuje počasí

    ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty SpaceX ohrožuje počasí

    Noc na sobotu by mohla být pro fanoušky kosmonautiky mimořádně plodná – vždyť už dnes ve 23:12 má z floridské rampy SLC-40 startovat Falcon 9 s dvojicí komunikačních družic O3b mPOWER a na zítřek v 1:29 je naplánován start Falconu Heavy, jehož hlavní náklad tvoří komunikační družice Viasat-3 Americas. Jenže čáru přes hezky nalajnovaný plán může udělat počasí, které mimochodem způsobilo odklad startu Falconu Heavy a ani nejnovější předpověď nevypadá dobře. Meteorologové očekávají pouze dvacetiprocentní pravděpodobnost vhodných podmínek pro první start a jen o deset procent vyšší pravděpodobnost u startu druhého. My však budeme připraveni oba starty odvysílat s českým komentářem.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗