Články

  • ŽIVĚ: Začíná instalace poslední dvojice panelů iROSA

    ŽIVĚ: Začíná instalace poslední dvojice panelů iROSA

    V úterý 6. června se k Mezinárodní kosmické stanici připojila loď Dragon 2, která k orbitálnímu komplexu kromě jiného přivezla i třetí (a tedy poslední) pár fotovoltaických panelů iROSA. Ty již byly s pomocí staničního robotického manipulátoru vyjmuty z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi a nyní přichází řada na astronauty. Stephen Bowen a Warren Hoburg se proto dnes okolo 15:15 SELČ vydají na přibližně sedm hodin do volného kosmického prostoru, při kterém se zaměří na instalaci prvního ze dvou přivezených panelů. Stejně jako v případě ostatních výstupů do volného prostoru, bude i tento vysílán živě na NASA TV, jejíž přehrávač najdete v tomto článku.

  • Příprava evropského podílu na lunární stanici Gateway

    Příprava evropského podílu na lunární stanici Gateway

    V dubnu proběhlo kritické zhodnocení komunikačního systému, který agentura ESA dodá na americký modul HALO (Habitation and Logistics Outpost) pro chystanou stanici Gateway. ESA proto při této příležitosti vyzpovídala vedoucího projektu Esprit, kterým je Luca Stagnaro. Ten zodpovídá za oba prvky, které tvoří Esprit, tedy jak za lunární komunikační systém modulu HALO (označuje se též jako Esprit-HCLS), tak i za evropský modul pro doplňování pohonných látek. Jelikož má komunikační systém startovat ze zmíněné dvojice jako první, musí být připraven a postaven v předstihu. Stejně jako každý jiný kosmický hardware, i on si prošel kritickým zhodnocením návrhu, kde všechny zainteresované strany odsouhlasily jeho design a implementaci. Od uzavření tohoto procesu je design jasně stanoven a může začít výroba.

  • Pošlete své jméno k Europě

    Pošlete své jméno k Europě

    NASA opět připravila pro veřejnost akci, v rámci které mohou zájemci zdarma poslat své jméno na nějakou zajímavou kosmickou misi. Tentokrát jde o výpravu k jupiterovu měsíci Europě, přičemž Vaše jméno stylově podepíše originální báseň. Sonda Europa Clipper se na svou cestu vydá příští rok v říjnu a zmíněná báseň na její palubě popluje vesmírem miliardy kilometrů jako symbolický vzkaz v lahvi. Zaregistrovaná jména přijatá do konce roku 2023 (konkrétně do americké půlnoci z 31. prosince na 1. ledna) budou zvěčněna na mikročipu společně s básní „In Praise of Mystery: A Poem for Europa“ (volně přeloženo: Chvála tajemství: Báseň pro Europu) od Ady Limón. Po zaregistrování Vašeho jména dostanete možnost stáhnout si malý suvenýr – certifikát s Vaším jménem na papíru v láhvi, která putuje k Jupiteru.

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (1. díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (1. díl)

    Legenda. Tímto jediným slovem lze popsat hypersonický letoun X-15, který doslova otevřel a prošlapal cestu dalším programům, mířícím za hranice naší atmosféry. Na tomto letounu létali špičkoví zkušební piloti, kteří po překročení hranice se vzduchoprázdnem, sice na malý okamžik, získávali statut pilota-astronauta. Na letoun vzpomínají piloti s láskou, ale zároveň přiznávají, že létání s ním bylo pro namáhavé řízení a přetížení velkou dřinou a dle slov zkušebního pilota Milta Thompsona, to bylo jediné letadlo, u kterého byl rád, že zhasnul motor. Jeden z pilotů, který měl tu možnost sedlat tento stroj, byl i budoucí první člověk na Měsíci – Neil Armstrong.

  • VZLUSAT-1 shořel v atmosféře

    VZLUSAT-1 shořel v atmosféře

    Český CubeSat VZLUSAT-1 vyvinutý ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (po kterém je také pojmenován), byl na oběžnou dráhu dopraven 23. června 2017 pomocí indické rakety PSLV. Od té doby sbíral vědecká, ale také inženýrská data pro další české kosmické systémy. Příběh této družice se uzavřel 6. června, kdy po necelých šesti letech a více než 33 000 obězích kolem Země vstoupila do atmosféry, což je osud všech družic vypouštěných na nízkou oběžnou dráhu Země. Jelikož VZLUSAT-1 komunikoval až do posledního dne své existence, stal se nejdéle fungující českou družicí v historii a kromě toho také drží druhé místo v pořadí dlouhověkosti mezi všemi CubeSaty velikosti 2U na celém světě.

  • #12 Aktuality o Starship: Stav po premiérovém startu Super Heavy Starship

    #12 Aktuality o Starship: Stav po premiérovém startu Super Heavy Starship

    Premiérový start Super Heavy Starship je již nějakou chvíli za námi a měli bychom si tak opět zopakovat dění kolem projektu na základně Boca Chica. Na našem webu jsme po startu vydali dva články o prvním startu, přičemž jeden z nich vyšel již devět hodin po startu, kde jsem se pokusil celý let rozebrat na základě videí, a tak většina informací nebyla oficiálně potvrzena. V druhém článku jsme Vám přinesli nové informace přímo od Elona Muska. Mohli jste se tak dozvědět o konkrétních problémech, které Super Heavy Starship potkaly. Mimo stručného shrnutí prvního letu se také podíváme na informace o plánovaných změnách pro Starship, plánech na další let, anebo na novou generaci motoru Raptor.

  • Čandraján-3 téměř připraven vyrazit k Měsíci

    Čandraján-3 téměř připraven vyrazit k Měsíci

    Dlouho očekávaná indická mise na Měsíc se blíží. Čandraján-3 se pokusí o to, co se jeho předchůdci nepovedlo – přistát na našem souputníkovi. Nejde o jednoduchou operaci. O čem svědčí množství nepovedených pokusů všemožných automatů v minulosti. Čím blíže je start, tím více stoupá napětí nejen v ISRO. Start je zatím plánován 12. července. Sestava lunárního modulu a vozítka vynese nejsilnější indická raketa LVM-3. Mise navazuje na předešlé dvě mise, ale tentokrát půjde čistě o přistání a průzkum povrchu. V předešlém případě byl součástí sestavy ještě orbiter. Družice, která měla hned několik funkcí. Třeba přenášení signálu na Zem a jelikož je stále funkční, není třeba vysílat další.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (26. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (26. díl)

    Kolosální podnik, jakým byl vývoj, výroba a lety lodí Vostok, byl v rámci Sovětského svazu srovnatelný jen s několika málo velkými projekty. Sergej Koroljov kolem sebe soustředil nejen brilantní mozky v rámci svého OKB-1, ale dokázal zorganizovat kooperaci s tucty dalších konstrukčních kanceláří, továren, organizací a dodavatelů. I z dnešního hlediska je téměř neuvěřitelné, jak dokázal Sergej Pavlovič tento olbřímí „orchestr“ dirigovat, navíc pouze za použití telefonu, dopisů a osobních jednání. Ve své době byl zřejmě jedním z nejmocnějších mužů, ne-li tím nejmocnějším vůbec, minimálně v rámci obranného a kosmického průmyslu. Šíře jeho aktivit byla neuvěřitelná a Vostok v portfoliu programů OKB-1 zaujímal sice velmi významné, nikoli však jediné místo. Pro muže, jenž byl perfekcionistou, muselo být neuvěřitelně frustrující, když se musel krom gigantických organizačních úkolů vyrovnávat také s proměnlivou kvalitou práce dodavatelů i vlastních lidí…

  • Dream Chaser se posouvá blíže ke startu

    Dream Chaser se posouvá blíže ke startu

    Firma Sierra Nevada Corporation (SNC) udělala další krok k očekávanému prvnímu letu Dream Chaser. V rámci zkoušek systémů došlo, 31. května, k vůbec prvnímu zapnutí elektrického napájení budoucí kosmické lodi s následným zapnutím letových počítačů a dalšího vybavení. Při kosmickém letu bude napájení lodě zajištěno pomocí solárních panelů. Test přišel v době, kdy se společnost připravuje na odeslání prvního kusu Dream Chaser, ke zkouškám do testovacího zařízení NASA Neil Armstrong v Ohiu. První Dream Chaser, pojmenovaný jako Tenacity, bude podroben tepelným a vakuovým testům a po jejich splnění bude odeslán na Cape Canaveral ke konečným přípravám na start. Nebyl zveřejněn, žádný konkrétní časový plán testů a přesunů. Prezidentka SNC, Janet Kavandi, pouze zmínila přesun do testovacího zařízení během července. Podle slov Janet Kavandi by po několika měsíčním testovaní a následném přesunu na Floridu, měla být loď schopna letět ještě do konce roku.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start a přílet nákladního Dragonu

    ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start a přílet nákladního Dragonu

    Včerejší pokus o start Falconu 9 s lodí Dragon 2 na misi CRS-28 musel být odložen z důvodu špatného počasí v oblasti přistání prvního stupně. Nová předpověď počasí na dnešního 17:47 SELČ však v tomto parametru nedává mnoho důvodů k radosti. Meteorologové dávají špatným podmínkám v místě přistání střední pravděpodobnost, což je mimochodem stejná úroveň, kterou meteorologové ocenili podmínky v místě přistání při včerejším (odloženém) termínu. Pokud odhlédneme od tohoto parametru, jsou podmínky pro start přijatelné – meteorologové obecně pro tento start dávají 60% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se však start odložil na středu (odklad o 24 hodin není uveden), vzrostla by pravděpodobnost dobrého počasí na 90 % a riziko špatného počasí v přistávací oblasti by pokleslo na úroveň mezi nízkou a střední. Bude tedy ještě zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗