Články

  • Temná energie a kosmický výzkum

    Temná energie a kosmický výzkum

    Objevení temné hmoty, kterou důkladně rozebíráme v minulém článku bylo pro fyziky poměrně značným překvapením. Nicméně se tato detekce nemohla ani vzdáleně rovnat šoku z jiného objevu, který přišel těsně před koncem minulého století a znamenal velkou revoluci v oblasti kosmologie. Tehdy byla objevena jiná neznámá substance nazvaná temná energie. Tato temná nebo též skrytá energie přitom tvoří více než dvě třetiny hmoty – energie našeho vesmíru. V podstatě se tak zopakovala situace s temnou hmotou, ke které došlo o několik let dříve. Sotva jsme měli pocit, že začínáme vesmíru rozumět, přišlo vystřízlivění a poznání, že rozumíme jen malé části kosmu.

  • Teleskop Euclid je natankován

    Teleskop Euclid je natankován

    V útrobách budovy firmy Astrotech na floridském Mysu Canaveral byl pohonnými látkami naplněn evropský teleskop Euclid. Jde o důležitý krok před jeho startem na raketě Falcon 9, který je zatím plánován na 1. července. Euclid využívá dva typy pohonných látek – hydrazin a dusík. Deset raketových motorů na hydrazin se postará o chemický pohon nezbytný k cestě do libračního centra L2 soustavy Slunce-Země, ale bude také provádět cca jednou za měsíc manévry, které teleskop udrží na správné dráze. Kromě toho se tento pohon použije i na konci služby, kdy se postará o vyvedení observatoře do bezpečné vzdálenosti.

  • Milník o délce 280 sekund

    Milník o délce 280 sekund

    Naši pravidelní čtenáři nejspíš společnost RFA (Rocket Factory Augsburg) už dobře znají, protože o ní nepravidelně informujeme a to hned, jak se objeví nějaká zajímavá novinka. Tato ostře sledovaná společnost z Německa totiž chce vstoupit na trh s malými nosiči a má i mnohem ambicióznější plány do budoucna. Jen připomenu, že společnost vyvíjí raketu RFA One s pohonem Helix. Dokončením zážehu v plné délce byl tento raketový motor kvalifikován pro ostrý let a přiblížil společnost zase kousek blíže ke skutečnému startu. Testu předcházelo několik kratších zážehu a bylo to vůbec poprvé v Evropě, kdy čistě soukromý subjekt úspěšně odzkoušel horní stupeň s tímto typem raketového motoru.

  • ŽIVĚ: Ruský výstup s řadou různých úkolů

    ŽIVĚ: Ruský výstup s řadou různých úkolů

    V posledních měsících bylo tradicí, že pokud ruští kosmonauti vystoupili z ISS do volného kosmického prostoru, věnovali se modulu Nauka. Teď si však od Nauky na jeden výstup dočasně odpočineme. Dnes v 16:20 našeho času by měli Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petělin v přechodové komoře modulu Poisk zahájit kosmickou vycházku s označením VKD-59. Na oba muže čeká hned několik úkolů, které se týkají především vědeckých experimentů umístěných na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice. V tomto článku kromě informací o úkolech naleznete dva přehrávače přímého přenosu – jeden od Roskosmosu, druhý od NASA TV.

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (3.díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (3.díl)

    Letoun NB-52 A letí vzduchem a stoupá do určené výšky, pod svým pravým křídlem si nese zbrusu nový letoun, který čeká jeho první let. Píše se 8. červen 1959 a na palubě prvního kusu X-15 sedí tovární pilot North American Aviation, Scott Crossfield. NB-52 A nastoupal do pracovní výšky 11 500 m s rychlostí M=0,79 a nyní již zbývá, aby se Scott se svým X-15 oddělil od mateřského letounu a klouzavým letem přistál na dně vyschlého jezera u základny Edwards AFB. Ještě nedošlo k oddělení a už musel Scott řešit výpadek v systému řízení SAS přepnutím na STANDBY a potvrdit pokračování v letu. Oddělení proběhlo čistě a X-15 konečně mohl provést svůj inaugurační let. Crossfield stočil svůj stroj doprava a ověřoval řízení. Času bylo málo, let nepřesáhne 6 minut, a už se musí chystat na přistání. Nasměroval X-15 na dráhu a začal podrovnávat a držel si rychlost, když v tom začal X-15 zvedat příď mnohem víc, než Scott čekal, rychle…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během 6 minut?

    ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během 6 minut?

    Jestli to klapne, tak to bude skvělá podívaná. Ve čtvrtek 22. června v 9:19 našeho času by měla z Vandenbergovy základny odstartovat raketa Falcon 9 se 47 družicemi Starlink. Pokud se však nic nezmění, tak v té době už bude na opačném pobřeží USA, na Floridě, odpočítávat raketa Delta IV Heavy poslední desítky sekund před svým startem na misi NROL-68 s utajeným nákladem. Ten sice měl proběhnout už ve středu ráno, ale musel být odložen kvůli závadě na pneumatickém ventilu pozemního vybavení. Nový termín jejího startu je 22. června 9:25 našeho času, tedy pouhých 6 minut po startu Falconu. Pokud se vše podaří, mohli bychom v rámci jednoho komentovaného přenosu pokrýt oba starty. Kosmonautika je však vrtkavá a odklady bývají její běžnou součástí.

  • Tmavé organické látky z planetky Ryugu

    Tmavé organické látky z planetky Ryugu

    6. března jsme na našem webu vydali článek Rozpustné organické molekuly z planetky Ryugu, což byl do češtiny přeložený odborný článek publikovaný na webu agentury JAXA zaměřený na výsledky chemické analýzy vzorků, které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. V úvodním odstavci jste se mohli dočíst, že články vyšly rovnou dva a každý ke svým výsledkům došel jinými metodami. První odstavec článku končil slibem, že se dnes podíváme na přeložený první článek a za pár dní na našem webu vyjde článek s překladem druhé studie. Nyní tedy přichází čas tento slib splnit, ačkoliv se pár dní protáhlo na téměř čtvrt roku.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední Delta IV Heavy

    ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední Delta IV Heavy

    Raketa Delta IV Heavy byla ve své době nejsilnější raketou světa, ale i když jí tento titul už nepatří, stále má své neoddiskutovatelné kouzlo. O to více nás může mrzet, že tuhle královnu ohně uvidíme startovat už pouze dvakrát. Její předposlední start se chystá na středeční dopoledne našeho času a půjde opět o velmi atraktivní událost. Kromě již zmíněného působivého pohledu na startující Deltu IV Heavy bude atraktivitu zajišťovat také utajení související s vynášeným nákladem. Jak již název mise NROL-68 napovídá, půjde o start pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství, takže oficiální informace o misi jako obvykle chybí. Spekuluje se však o průzkumné družici řady Orion, která je určena k práci na geostacionární dráze.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (28. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (28. díl)

    Jedna z největších obav před startem Valerije Bykovského byly dávky radiace, jimž bude kosmonaut vystaven. Vzhledem k tomu, že sluneční aktivita byla v předchozích dnech znatelně zvýšená, bylo rozumné těmto obavám popřát sluchu. Vostok-5 proto s sebou na palubě vezl hned několik dozimetrů, z toho i jeden ruční, u něhož mohl hodnoty odečítat sám Bykovskij v reálném čase. Podle jeho slov se však ručička ani nehnula. Jeden z největších strašáků tak byl zažehnán a přípravy ke startu lodě 3KA No8 mohly pokračovat plným tempem. Oproti patáliím během startovních příprav Bykovského se nyní zdálo, jako by kdosi držel nad Vostokem i raketou pro ženskou kosmonautku ochrannou ruku. Zcela hladký chod předstartovních operací nenarušila žádná vážnější závada a 15. června se opět otevřela vrata MIKu, aby z nich lokomotiva vytlačila raketu s lodí na špici. Toho samého dne v podvečer se konalo setkání kosmonautek s bojovým odřadem a zástupci vedení kosmického programu na startovní rampě. Ještě před ním však bylo třeba vyřešit…

  • Parker Solar Probe si posvítila na Geminidy

    Parker Solar Probe si posvítila na Geminidy

    Každou zimu rozsvítí noční pozemskou oblohu „padající hvězdy“ ze známého a výrazného meteorického roje Geminid. Americká sonda Parker Solar Probe nyní přinesla nové důkazy o události, která tento roj vytvořila. Většina meteorických rojů má původ v kometárních jádrech z prachu a ledu. Když se kometa přiblíží ke Slunci, dochází k vypaření ledu a výronům plynů, což uvolní malé pevné kousky jádra a kometa za sebou nechává prachový pás. Když se tento pomalý proces opakuje dostatečně dlouho, zaplní kometa svou oběžnou dráhu materiálem, který pak (pokud mu přijde do cesty Země) vytváří meteorické roje. V případě Geminid se však zdá, že jejich původcem je planetka, konkrétně 3200 Phaethon. Planetky obvykle nebývají Sluncem ovlivněny tak jako tomu bývá u komet, takže vědci dlouho nevěděli, co způsobilo, že Phaethon vytvořil takový pruh drobných částic.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗