V minulém dílu jsme informovali o tom, že společnost Thales Alenia Space dokončila svařování primární struktury modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway, která má být provozována na oběžné dráze Měsíce. Modul HALO je na levé straně fotografie už vyjmutý z přípravku, ve kterém byl svařen. Na pravé straně fotografie jsou připraveny k vzájemnému svaření díly pro mezinárodní obytný modul I-Hab. A právě tomuto modulu se budeme v dnešním dílu věnovat.
Že Vám název OSIRIS-APEX nic neříká? Jde o nové pojmenování mise OSIRIS-REx určené pro její nadstavbovou fázi. Sondu nyní čeká první velká zkouška této nové etapy, při které míří k planetce Apophis. Sonda proletí blíže ke Slunci, než kdy dříve a vystaví své systémy vyšším teplotám, než na jaké byly navrženy. Do bodu nejblíže ke Slunci (perihelia) se sonda dostane 2. ledna 2024, kdy se bude nacházet jen 74 milionu kilometrů od naší hvězdy. To odpovídá zhruba polovině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, takže sonda bude ke Slunci blíže než planeta Venuše. To znamená, že se sonda dostane ke Slunci o 40 milionů kilometrů blíže, než na co byla navržena. V době vzniku sondy se totiž s nadstavbovou návštěvou Apophisu nepočítalo a sonda měla pouze odebrat vzorky z planetky Bennu a dopravit je na Zemi.
V minulém díle jsme zakončili povídání o vztlakovém stroji HL-10 z dílny střediska NASA v Langley. Tím jsme vlastně ukončili i „zlatou éru“ vztlakových těles, která se pravděpodobně již nikdy, v takové míře, neuskuteční. Samotný vývoj vztlakových těles a nasbírané poznatky byly použity při vzniku raketoplánu, i když podle mnohých bylo možné dovést vývoj mnohem dál než jen k raketoplánu. Nyní se přesuneme k jednotlivým strojům, které vznikaly spíše jako možná alternativa k vesmírnému provozu či jako záchranná možnost pro vesmírné stanice. Asi nikoho nepřekvapí, že tito následníci vychází z původní zlaté éry této kategorie. Je to nakonec i logické, protože celý program výzkumu byl velmi podrobný a zahrnoval celý profil letu i podrobné zkoumání aerodynamiky těchto specifických strojů.
Dne 29. listopadu vydala NASA oznámení o problémech s jedním ze tří gyroskopů Hubbleova teleskopu. Teleskop automaticky přešel do bezpečnostního režimu, všechny přístroje jsou stabilní a teleskop je obecně v dobrém stavu. Důvodem přechodu do bezpečnostního režimu byl jeden z gyroskopů, který začal poskytovat chybné údaje úhlových rychlostí pro orientaci celého teleskopu. Kvůli přechodu do bezpečnostního režimu jsou nyní vědecké operace pozastaveny a teleskop vyčkává na příkazy ze Země. Poprvé přešel teleskop do bezpečnostního režimu 19. listopadu, tehdy se podařilo operačnímu týmu situaci vyřešit a obnovit běžný provoz teleskopu. Nestabilní gyroskop ale způsobil další výpadek již 21. listopadu a po další obnově došlo ke stejné situaci opět 23. listopadu. Agentura v prohlášení uvedla, že […]
Co se Vám už v životě podařilo ztratit? Klíče, mobil, peněženku? A co takhle dvě ze čtyř nádrží pro čtvrtý stupeň poslední rakety Vega? Právě tento případ, ke kterému došlo před několika měsíci, nyní nutí firmu Avio hledat náhradní řešení. Čtvrtý stupeň raket Vega se označuje AVUM, na výšku měří 1,74 metru a jeho průměr činí 1,9 metru. O jeho pohon se stará ukrajinský raketový motor RD-869 na nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý. Tyto pohonné látky se skladují ve čtyřech kulových nádržích. Portál European Spaceflight získal od dobře informovaného zdroje začátkem října informaci, že dvě z těchto čtyř nádrží pro poslední raketu Vega nyní chybí. Minulý týden byla tato informace potvrzena druhým nezávislým zdrojem.
Technici a inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville nedávno nainstalovali sestavu tzv. „frangible joint“ na adaptér, který bude spojovat centrální a horní stupeň rakety SLS. Adaptér o tvaru kužele se označuje jako LVSA (launch vehicle stage adapter) bude součástí rakety, která vyrazí na misi Artemis III k Měsíci. Frangible joint se nachází v horní části adaptéru a funguje jako oddělovací mechanismus. Je navržen tak, aby se při přijetí pokynu rozpadl, čímž umožní horní části rakety SLS (tedy hornímu stupni a lodi Orion) rychle se oddělit od centrálního stupně a adaptéru LVSA.
Technologický gigant Amazon přidává do seznamu nosičů pro budování své družicové sítě novou raketu. Oznámení z 1. prosince informovalo veřejnost, že si firma objednala tři starty raket Falcon 9 od SpaceX, v rámci kterých mají být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveny jednotlivé porce družic pro Projekt Kuiper. Šlo vskutku o nečekané rozhodnutí, jelikož firma SpaceX zůstala v létě 2022 mimo hru, když Amazon oznámil zajištění 77 startů, které mají obstarat rakety Ariane 6 od Arianespace, New Glenn od Blue Origin a Vulcan od United Launch Alliance. Tato velká objednávka navíc přišla poté, co si firma obstarala 9 startů raket Atlas V od United Launch Alliance. První z těchto devíti startů byl v říjnu využit k vynesení dvou prototypů družic, jelikož raketa Vulcan nabírá zpoždění.
Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován 2. listopadu a zatím vykazuje optimální fungování. SWISS využívá dvou senzorových jednotek, z nichž každá poskytuje jedinečné 360° zorné pole. Obě jednotky jsou nainstalovány kolmo vůči sobě. Přístroj nyní úspěšně měří ionty slunečního větru, především protony a alfa částice. Histogram energie zachycených vzorků vytvořený z dat nasbíraných jedním senzorem v průběhu dvou […]
Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.
Dva minulé díly jsme věnovali popisu některých návrhů, která byly předloženy pro řešení sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova kosmického teleskopu. Nakonec byla k realizaci zvolena metoda využívající dvojice zrcadel, která vyšla při posouzení jako nevhodnější řešení. Problém primárního zrcadla tak při první servisní misi Hubbleova teleskopu vyřešila aparatura COSTAR. Docela překvapivě sehrála při vývoji tohoto zařízení svou roli i výsuvná hlavice sprchy v německém hotelu.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
