Články

  • První snímek od sondy Psyche

    První snímek od sondy Psyche

    4. prosince pořídila americká sonda Psyche své první fotografie. V době, kdy se dočkala milníku zvaného první světlo (first light), byla od Země vzdálená 26 milionů kilometrů. tento milník byl jedním z mnoha, které inženýři potřebují dokončit, než sonda dorazí ke svému cíli – kovové planetce 16 Psyche. Sonda by měla k této planetce obíhající kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem přiletět v roce 2029. Psyche byla vynesena 13. října raketou Falcon Heavy z floridské rampy 39A. Několik hodin po startu sonda vstoupila do fáze prvotních kontrol systémů, která má trvat zhruba 100 dní. V této fázi inženýři testují palubní přístroje a systémy, aby si ověřili, že fungují správně. Právě zkouška kamer byla posledním krokem, který měl být v této fázi dokončen.

  • Mise IMAP má za sebou další milník

    Mise IMAP má za sebou další milník

    Projekt IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) úspěšně dokončil milník KDP-D (Key Decision Point D). Po jeho překonání může mise pokročit z fáze vývoje a plánování k sestavování, testování a integraci. V rámci KDP-D došlo také k aktualizaci plánovaného termínu startu, který byl předtím stanoven nejdříve na únor 2025. Po aktualizaci se start chystá na okno mezi koncem dubna a koncem května 2025, aby měl tým zapojený do projektu k dispozici adekvátní zdroje k řešení rizik a technické komplikací během systémové integrace a testování.

  • Kontrakt na misi TRUTHS

    Kontrakt na misi TRUTHS

    Delegáti z téměř 200 států se sjeli do Dubaje na summit COP28 organizovaný Spojenými národy, aby zhodnotili kroky, které činí pro boj s klimatickou krizí. Jelikož družice hrají v procesu sledování a pochopení klimatických změn důležitou roli, uzavřela agentura ESA kontrakt s firmou Airbus, aby se družicová mise TRUTHS mohla posunout do další vývojové fáze. TRUTHS má za úkol poskytnout data, která vytvoří „zlatý standard“ klimatických měření, což dá zákonodárcům větší jistotu v data, která používají pro boj se změnou klimatu. ESA se dlouhodobě snaží zajistit, aby data, která na Zemi posílají její družice, byla co nejspolehlivější. Jenže jak si můžeme být jistí, že jsou měření z oběžné dráhy skutečně přesná – obzvláště pak když jde o data, která ovlivňují tak důležitý obor jako je boj se změnou klimatu?

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy letí s miniraketoplánem

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy letí s miniraketoplánem

    Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.

  • Družice Galileo druhé generace

    Družice Galileo druhé generace

    Aby se mohla budoucnost systému Galileo zhmotnit, pracují zástupci agentury ESA i evropských soukromých firem na vývoji ultrapřesných atomových hodin, zkušebních lavic jednotlivých systémů, ale i pozemních stanicích a řídícím segmentu. V neposlední řadě samozřejmě pracují i na samotných družicích. Před několika dny prezentovala firma Airbus Defence and Space, která staví šest družic Galileo druhé generace, první strukturu letového modelu. Systém Galileo má na oběžné dráze 28 družic a dalších 10 je připraveno k vynesení. Díky pokročilým technologiím patří evropský systém mezi nejpřesnější navigační systémy a využívají jej více než 4 miliardy uživatelů po celém světě. Galileo jim totiž dokáže určit pozici s metrovou přesností.

  • Příprava pomocných motorů pro Artemis 2

    Příprava pomocných motorů pro Artemis 2

    V útrobách haly RPSF (Rotation, Processing and Surge Facility) na Kennedyho kosmickém středisku se inženýři a technici pustili 28. listopadu do práce na pravém předním středovém segmentu druhé rakety SLS. Toto prvotní zpracování segmentů je prvním krokem před zahájením procesu sestavování, v rámci kterého vzniknou dva pomocné motory na tuhé pohonné látky, které budou pohánět raketu SLS při misi Artemis 2. Poté, co segmenty dorazily v září po železnici na kosmodrom, se experti věnovali inspekci jednotlivých dílů a také je překlápěli do vertikální pozice, aby bylo jisté, že pohonné látky i samotné segmenty jsou připraveny na integraci i start.

  • Kosmotýdeník 586 (4.12. – 10.12.)

    Kosmotýdeník 586 (4.12. – 10.12.)

    Nedělní oběd vám již jistě voní na stole a tak si jako zákusek můžete dát pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na přípravu nových laserových koutových odražečů pro družice GPS, které pomohou zpřesnit měření jiných družic na oběžné dráze. V dalších tématech nás čeká třeba úspěšný start čínské rakety poháněné motory spalujícími kapalný metan a kyslík. Podíváme se také na pár rekordních statistik při posledních startech raket Falcon 9 a nevynecháme ani plány Indie na vlastní kosmickou stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Představení spektrometru GHRS

    Vesmírná technika: Představení spektrometru GHRS

    Po sérii věnované řešení sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova teleskopu aparaturou COSTAR se můžeme vrátit k popisu vědeckých přístrojů. V první generaci, která byla na palubě teleskopu už při jeho vypuštění na oběžnou dráhu, bychom našli také spektrometr s vysokým rozlišením GHRS. V době svého vzniku se však označoval pouze jako HRS. Tento přístroj pro pozorování v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra byl zaměřen primárně na stanovení složení, teploty a hustoty hvězd a rozsáhlých plynných oblaků ve vesmíru.

  • IXPE – blazary

    IXPE – blazary

    Galaxie, gravitačně vázané systémy hvězd a dalších kosmických objektů, jsou velmi často zkoumány předními astrofyziky i špičkovými kosmickými observatořemi. Odborníky, kteří se zabývají fyzikou vysokých energií, zajímají především galaktická jádra, konkrétně tzv. aktivní galaktická jádra. Jejich zástupců se v kosmu vyskytuje velké množství a také jednotlivých typů aktivních galaktických jader rozlišujeme celou řadu. Ostatně, na našem webu jsme už v jednom z delších článků hovořili o kvasarech. Dnes se ale podíváme podrobněji na blazary, zvláště pak na jeden zkoumaný sondou IXPE.

  • Aleš Svoboda si musí na kosmickou misi počkat

    Aleš Svoboda si musí na kosmickou misi počkat

    Když se před několika měsíci na veřejnosti objevila zpráva, že společnost Axiom Space nabídla České republice možnost dopravit našeho občana na Mezinárodní kosmickou stanici, kde by strávil přibližně 10 dní, rozbušila se srdce celé řadě fanoušků kosmonautiky v našem státu. Nabídka s cenovkou minimálně 1,25 miliardy korun (podle některých zdrojů až 1,6 miliardy) sice nebyla levná, ale přínosy pro českou ekonomiku by byly ještě větší. Naděje na prvního kosmonauta z České republiky však před pár dny utichly, když ministerstvo dopravy ústy šéfa odboru kosmických aktivit a výzkumu, Václava Kobery, oznámilo, že na misi nejsou finance. Tento článek bude trochu jiný, než jaké obvykle na našem webu vycházejí, jelikož půjde spíše o zamyšlení nad celou situací.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗