V minulém dílu jsme informovali o odkladu vynesení modulů HALO a PPE z října 2025 na pozdější datum. Důvodem je poskytnutí dodatečného času výrobcům obou modulů. HALO a PPE mají být vyneseny společně nosnou raketou Falcon Heavy a na oběžné dráze Měsíce se mají stát základem kosmické stanice Gateway. I nový termín startu má mít dostatečný předstih před misí Artemis 4, plánovanou na září 2028.
Na konci roku 2021 firma Blue Origin předpokládala, že si v prosinci 2022 připíše splněný milník v podobě makety rakety New Glenn na startovní rampě. K tomu však nedošlo ani v avizovaném termínu, ani v průběhu celého roku 2023. Dočkali jsme se až v noci na dnešek, tedy zhruba o 14 měsíců později, než se čekalo. Zpoždění zřejmě souvisí s maximální koncentrací firmy na dodávky motorů BE-4 pro raketu Vulcan. Ta si na začátku ledna připsala svůj první start (rovnou úspěšná), takže se Blue Origin může začít opět více věnovat projektu vlastního nosiče New Glenn.
Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí,…
Videí a fotek z mise IFT-2, tedy druhého integrovaného letu rakety SuperHeavy s lodí Starship, ke kterému došlo vloni 18. listopadu, vzniklo mnoho a čtenáři našeho webu je jistě dobře znají. Záznamy od SpaceX a nejrůznějších pozorovatelů v okolí však měla doplnit také videa od agentury NASA. Ta totiž před startem celého 120 metrů vysokého kolosu poslala do vzduchu svůj letoun WB-57 s výkonnou kamerou, který měl let SuperHeavy Starship natočit. Videa se však na veřejnost dostala až nedávno a nejdete je na této adrese v rubrice Videos. Lehce zamrzí asi jen dvě věci. Videa jsou jednak „pouze“ ve FullHD rozlišení a na záběrech chybí atraktivní proces hot-stagingu, tedy odpojení Starship od […]
Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
I přes všechna opatření a velkou snahu došlo v historii pilotovaných kosmických letů k několika haváriím, které si vyžádaly oběti v řadách astronautů a kosmonautů. Pro zvýšení šance na přežití během nehody je tak nosná raketa s kosmickou lodí doplněná o záchranný systém či nouzový režim letu. Ten by v ideálním případě měl zajistit bezpečnost posádky od nulové výšky a nulové rychlosti až po okamžik oddělení kosmické lodě na oběžné dráze okolo Země, tedy v každé fázi letu nosné rakety. V prvním díle minisérie věnované záchranným systémům se obecně seznámíme s celou problematikou, kterou si v dalších dílech podrobněji rozebereme.
Jen při vyslovení názvu atomová nebo vodíková puma jímá mnoho lidí velký strach. A není se co divit, lidstvo dosud nevymyslelo a neotestovalo ničivější a potenciálně více smrtící zbraně. I přesto byl jejich vývoj a objevy, které k němu vedly, dosti zajímavou kapitolou fyziky, ale i matematiky nebo chemie. Navíc našly jaderné zbraně svoje uplatnění, byť poněkud okrajové, i ve vědeckém výzkumu a dokonce i v kosmonautice, kde by to čekal zřejmě jen málokdo. Právě proto jsem se rozhodl vás dnes s touto oblastí seznámit. Politice se pochopitelně v dnešním textu zcela nevyhneme, avšak nemusíte se obávat, hlavním pilířem zůstane pochopitelně věda. Začneme výrazně dříve, než v 40. letech minulého století, nejprve se totiž musíme stručně podívat na vývoj atomové fyziky.
Americká sonda Juno provedla nejbližší průlety kolem Jupiterova měsíce Io, než jakákoliv jiná sonda za posledních více než 20 let. Přístroj JunoCam na této sondě proto mohl přinést jedinečné snímky s vysokým rozlišením. Surová data jsou již volně k dispozici pro každého, kdo by si chtěl vyzkoušet jejich zpracování, zvýraznění různých aspektů, či vědeckou analýzu. Sonda Juno se 30. prosince 2023 prosmýkla jen 1500 kilometrů nad povrchem vulkanicky nejaktivnějšího tělesa ve Sluneční soustavě. A tento týden přišel její druhý superblízký průlet kolem Io. Druhý průlet vedl primárně nad jižní polokoulí Io, zatímco předešlé průlety směřovaly nad polovinu severní. Na fotkách je toho tolik k vidění! Vědci na snímcích odhalili důkazy aktivních výtrysků, vysokých hor s ostrými stíny, ale i lávových jezer, ve kterých jsou vidět i ostrovy.
Již za pár dní se poskytovatel komerčních lunárních dodávek pro NASA, firma Intuitive Machines, dočká startu svého lunárního landeru Nova-C, který ponese hned několik vědeckých a technologických nákladů, mezi kterými je i navigační Dopplerovský lidar NDL (Navigation Doppler Lidar). Tento inovativní orientační systém vznikl na Langley Research Center v Hamptonu ve Virginii pod křídly ředitelství NASA pro kosmické technologické mise. Podle expertů má nová technologie NDL potenciál přinést revoluci do přistávání kosmických sond mimo zemský povrch.
Španělské stanoviště komunikační sítě agentury ESA nedávno dostalo nové vylepšení. Anténní přívod, který spojuje vlastní fyzickou anténu v pásmu Ka s elektronickým vysílačem a přijímačem signálu, se nyní chladí na -263 °C. To je jen 10 stupňů nad nejnižší možnou teplotou, jaké se dá dosáhnout. Chlazení na kryogenní teploty snižuje úroveň tzv. tepelného šumu, tedy rušení způsobeného okolím, které omezuje citlivost a datovou komunikační rychlost antén. A rozdíl to vůbec není malý! ESA nyní může stahovat o 100 % více vědeckých dat ze stále komplexnějších vědeckých misí, přičemž u misí do hlubokého vesmíru, jako jsou JUICE a BepiColombo, je to až o 80 % více.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
