Články

  • Gaia – dokáže změřit gravitační vlny?

    Gaia – dokáže změřit gravitační vlny?

    Vítězslav Škorpík5 komentářů

    Jednou z nejzajímavějších kosmických observatoří současnosti je bezesporu evropská Gaia. Bohužel ale většinou nepořizuje působivé snímky vesmíru a tak je mezi širší veřejností spíše neznámá. A to je přitom obrovská škoda. Její výsledky jsou totiž mimořádně zajímavé. A to ať už se bavíme o původním účelu, kterým je astrometrie, totiž důkladné proměření poloh a pozic miliardy hvězd a mnoha dalších objektů naší Mléčné dráhy, nebo úkolů vedlejších. Ukazuje se, že družice Gaia dokáže plnit i mnoho úkolů k nimž navržena nebyla. A o jednom takovém si dnes promluvíme.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Progressu MS-27 k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Progressu MS-27 k ISS

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Pokud se vše podaří, budou první červnové dny opravdu napěchované kosmonautikou. Hned v sobotu 1. června má startovat raketa Falcon s další porcí Starlinků, dále Electron s druhou družicí PREFIRE, k ISS se připojí Progress MS-27, Atlas V má vynést první kosmickou loď Starliner s posádkou a na oběžné dráze Měsíce se odpojí přistávací modul sondy Chang’e 6. Druhého června pak má Chang’e 6 přistát v kráteru Apollo a Starliner by se měl spojit s ISS. Docela nabitý program že? V dnešním článku bychom Vás chtěli pozvat ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu z připojení kosmické lodi Progress MS-27 k modulu Poisk na stanici ISS.

  • Pokec s kosmonautixem – Květen 2024

    Pokec s kosmonautixem – Květen 2024

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Poté, co minulý měsíc došlo k nezvyklému odvysílání Pokecu s kosmonautixem v sobotu, se nyní opět vracíme do kolejí, které jsou zaběhnuté už více než pět let. Máme tu poslední pátek v měsíci a to znamená, že nás čeká tradiční Pokec s kosmonautixem. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a náplní tohoto živě vysílaného pořadu jsou naše odpovědi na dotazy, které Vy, diváci, napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když přijmete naše pozvání na přátelskou diskusi o tématech, která nás baví.

  • Je to jisté, OSIRIS-APEX přežil přiblížení ke Slunci

    Je to jisté, OSIRIS-APEX přežil přiblížení ke Slunci

    Dušan Majer2 komentáře

    Inženýři zapojení do mise OSIRIS-APEX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification – Apophis Explorer) si byli jistí, že jejich sonda zvládne svůj nejbližší průlet kolem Slunce, ke kterému došlo 2. ledna 2024. Jejich výpočetní modely předpovídaly, že i když se americká sonda OSIRIS-APEX přiblíží k žáru Slunce o zhruba 25 milionů kilometrů blíže, než na co byla původně stavěna, zůstanou její systémy v bezpečí. Poté, co v polovině března došlo ke stažení uložené telemetrie, začala její analýza. Pak mohl tým definitivně s jistotou potvrdit, že sonda skutečně prošla touto fází beze šrámu. Experti také začátkem dubna otestovali palubní přístroje, protože sonda již byla dost daleko od Slunce, aby se mohla vrátit k běžnému provozu. Mezi loňským prosincem a letošním březnem byla sonda OSIRIS-APEX v plánovaném omezeném režimu, kdy týmy na Zemi dostávaly pouze omezená telemetrická data.

  • Termín startu druhé družice PREFIRE

    Termín startu druhé družice PREFIRE

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Data nasbíraná s pomocí dvou amerických 6U CubeSatů PREFIRE pomohou vědcům zlepšit chápání procesů, jak oblasti Arktidy a Antarktidy pomáhají regulovat pozemské klima. První družice byla úspěšně vynesena 25. května v 9:41 SELČ s pomocí rakety Electron, která ze startovního komplexu 1 na novozélandském kosmodromu Mahia vyrazila na misi pojmenovanou Ready, Aim, PREFIRE. Firma již dokončuje přípravu druhé rakety Electron, kterou čeká mise PREFIRE and Ice. Také ta by měla startovat ze startovního komplexu 1 na Novém Zélandu. NASA a RocketLab nyní plánují, že by ke startu druhé družice PREFIRE mohlo dojít v sobotu 1. června. Startovní okno se otevře v 5:00 našeho času.

  • Solar orbiter vystopoval zdroj slunečního větru

    Solar orbiter vystopoval zdroj slunečního větru

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Progress letí k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Progress letí k ISS

    Matěj Soukup2 komentáře

    Na čtvrteční dopoledne je naplánován start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-27, která se vydá na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Celkem by měl Progress na ISS dopravit 2 504 kilogramů nákladu, z toho 420 kilogramů pitné vody, 40 kilogramů dusíku, 754 kilogramů pohonných látek pro pohonný systém stanice a 1 290 kilogramů dalšího vybavení na údržbu stanice, vědecké experimenty a věcí pro posádku, jako jsou hygienické potřeby nebo potraviny. Kosmická loď se bude připojovat na dokovací port modulu Poisk 1. června přibližně ve 13:47 našeho času.

  • Europa Clipper už je na Floridě

    Europa Clipper už je na Floridě

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Americká sonda Europa Clipper, která byla sestavena v jižní Kalifornii na  Jet Propulsion Laboratory, dorazila 23. května na Kennedyho kosmické středisko na Floridě, kde podstoupí předstartovní přípravu. Sonda, která má za úkol prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa a jeho potenciál hostit život, přepravil napříč Spojenými státy transportní letoun C-17 Globemaster III patřící americkému letectvu, který přistál na Launch and Landing Facility. Pokud se vše podaří, dozvíme se díky sondě Europa Clipper podrobné informace o povrchu Europy, jejích útrobách a prostředí v jejím okolí. Sonda provede přibližně 50 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, přičemž ty nejbližší ji dostanou pouhých 25 kilometrů nad povrch Europy, která podle všeho ukrývá pod ledovou krustou globální oceán.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Evropsko-japonská družice startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: Evropsko-japonská družice startuje

    Matěj Soukup6 komentářů

    Na středeční půlnoc si pro nás SpaceX připravila další start z Vandenbergovy základny v Kalifornii, odkud by se měl na heliosynchronní oběžnou dráhu vydat Falcon 9 s družicí EarthCARE. Jde o projekt ve spolupráci Evropské kosmické agentury a Japonské kosmické agentury. Družice má primárně za úkol charakterizovat mraky a aerosoly v atmosféře. Díky nízké hmotnosti, která činí pouze 2 200 kilogramů, bude první stupeň Falconu 9 mít dost pohonných látek pro návrat zpět na pevninskou přistávací plochu LZ-4.

  • Květnová Kosmoschůzka 2024

    Květnová Kosmoschůzka 2024

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 29. 5. 2024. Tentokrát opět do Národní technické knihovny (!!! viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimíra Kováče, který přinese informace o čínské sondě Chang’e 6 a Jana Bašteckého s druhou částí přednášky o završení úspěšné kariéry rakety Delta IV Heavy. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 18:00.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗