Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Nejsilnější raketa v historii počtvrté, aneb Super Heavy Starship startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: Nejsilnější raketa v historii počtvrté, aneb Super Heavy Starship startuje

    Od prvního integrovaného letového testu Super Heavy Starship uběhl pouze rok a dva měsíce a na zítřejší den SpaceX plánuje již čtvrtý start tohoto kolosu, přičemž naposled startoval teprve před necelými třemi měsíci, což je na největší a nejsilnější raketu v historii lidstva neskutečný výkon. Při minulém letu udělala SpaceX obrovský skok kupředu, ovšem kvůli technickým problémům se ani jednomu stroji nepovedlo splnit hlavní cíl, kterým byl návrat na správné místo. Super Heavy B10 narazila při rychlosti 1 100 kilometrů za hodinu na hladinu Mexického zálivu a Starship S28 vstoupila do atmosféry v rotaci a kvůli tepelnému namáhání.

  • Lucy ukázala, že Dinkinesh je překvapivě komplexní

    Lucy ukázala, že Dinkinesh je překvapivě komplexní

    Snímky planetky Dinkinesh, které v listopadu 2023 pořídila americká kosmická sonda Lucy ukazují brázdu, kam se náhle posunul velký kus (asi čtvrtina) planetky, dále na nich můžeme vidět povrchový hřeben a samostatnou kontaktní dvojplanetku, která kolem hlavní planetky krouží a nyní je známa jako Selam. Podle vědců tato pozorovaná komplikovaná struktura celého systému ukazuje, že Dinkinesh a Selam mají značnou vnitřní pevnost a složitou, dynamickou historii.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starliner je připraven na misi CFT

    ŽIVĚ A ČESKY: Starliner je připraven na misi CFT

    Druhý pokus o start rakety Atlas V na pilotovanou testovací misi kosmické lodi Starliner, ke kterému došlo 1. června, nebyl korunován zážehem motorů kvůli technickému problému na pozemním vybavení. V minulých dnech technici vyměnili vadný zdroj elektrické energie u jednoho počítače, který měl na starost řízení předstartovní sekvence. V současné chvíli jsou raketa, kosmická loď i startovní rampa připraveny na třetí pokus o start, který by měl nastat 5. června v 16:52 našeho času. Meteorologové navíc na tento termín predikují 90% pravděpodobnost dobrého počasí!

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 – #4 ISTSat

    Pionýři prvního letu Ariane 6 – #4 ISTSat

    Jelikož je první start nového nosiče zcela výjimečnou událostí, věnujeme mu velkou pozornost. O to víc, že start Ariane 6 představuje zásadní událost pro Evropu. Strategický a všestranný nosič má umožnit nejen trvalý přístup Evropy do kosmického prostoru, ale také zefektivnit tyto cesty. Nosič byl od počátku navrhován pro celou řadu modelových misí a jeho schopnosti umožňuje vypustit pestrou paletu nákladů. V tomto seriálu si představujeme všechny první cestující, kteří se na tomto premiérovém letu nechají vynést. Samozřejmě nejde o nejdražší a nejkomplexnější stroje. Přeci jen první start stále představuje značné riziko. Přesto je to soubor zajímavých a hlavně inspirativních nápadů, unikátních řešení, či pro mnohé představuje příležitost vyslat do kosmu svůj projekt i s menším rozpočtem. Velkou měrou se na řadě misí podílejí studenti a různé vzdělávací instituce – tak jako v tomto případě.

  • Vybalení Europa Clipperu

    Vybalení Europa Clipperu

    Poté, co do budovy PHSF (Payload Hazardous Servicing Facility) dorazil přepravní kontejner s americkou sondou Europa Clipper, mohlo zde 28. května dojít k jeho otevření. Následovalo překlopení sondy do vertikální pozice, aby mohla pokračovat její příprava. Europa Clipper, která bude sbírat data o obyvatelnosti jupiterova ledového měsíce Europa, dorazila na Kennedyho středisko 23. května s pomocí letounu C-17 Globemaster III, který patří americkému letectvu. Sonda v něm přeletěla napříč Spojenými státy z kalifornské JPL, kde byla sestavena. Nyní bude sondu v hale RPSF čekat celá řada činností, které souvisejí s její přípravou na start. Mezi nejviditelnější kroky bude patřit instalace vysokoziskové antény, připojení fotovoltaických panelů a plnění nádrží pohonnými látkami.

  • Chang’e 6 přistála na odvrácené straně Měsíce

    Chang’e 6 přistála na odvrácené straně Měsíce

    Přistávací modul čínské sondy Chang’e 6 úspěšně přistál na odvrácené straně Měsíce. Došlo k tomu v noci na neděli 2. června a vzápětí začal tento robotický vyslanec lidstva pracovat na přípravách ke sběru jedinečných lunárních vzorků. Sonda přistála v 0:23 našeho času a čínská kosmická agentura CNSA poté tuto zprávu vyslala do světa. Lander mířil do jižní části kráteru Apollo, který se nachází z pánvi South Pole – Aitken (SPA) na odvrácené straně Měsíce. Toto přistání je kriticky důležité k tomu, aby se na Zemi dostaly vzácné a vědecky nedocenitelné lunární vzorky, které bude čekat pečlivá analýza. Ostatně soubor doporučení pro NASA od expertů z akademie věd na další desetiletí označil dopravu vzorků ze SPA na Zemi za úkol s nejvyšší vědeckou prioritou.

  • NASA podpoří technologie pro Habitable Worlds Observatory

    NASA podpoří technologie pro Habitable Worlds Observatory

    Agentura NASA oznámila, že vybrala tři návrhy od soukromých firem, které se týkají pomoci s vývojem technologií pro budoucí velké kosmické teleskopy a plánů na koncept mise Habitable Worlds Observatory, což může být první teleskop navržený k pátrání po životě mimo Sluneční soustavu. Tato mise by zvládla přímé zobrazení exoplanet o velikosti Země u hvězd podobných Slunci, ale mohla by také studovat jejich atmosféry a hledat v nich chemické stopy života. Kromě toho může provádět i další výzkumy – ať už celého vesmíru, nebo naší soustavy. NASA je momentálně v časné fázi přípravy konceptu mise a pracovní skupiny v rámci komunity analyzují její základní vědecké cíle i způsoby, jak jich nejlépe dosáhnout. Agentura rovněž připravuje zřízení projektové kanceláře pro technologické dozrání částí  Habitable Worlds Observatory, která vznikne v Goddardově středisku v Greenbeltu ve státě Maryland.

  • Kosmotýdeník 611 (27.5. – 2.6.)

    Kosmotýdeník 611 (27.5. – 2.6.)

    Další týden utekl jako voda a pro vás je v nedělní poledne přichystán pravidelný týdenní souhrn toho, co zajímavého přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal poněkud smutnou ale možná očekávanou zprávu o zrušení velmi specifické mise dearMoon, která měla vzít osm umělců a kreativců a japonského miliardáře na oblet Měsíce pomocí lodě Starship. Podíváme se také na včerejší odklad startu lodě Starliner, která měla vyrazit na svoji první pilotovanou misi. Věnovat se budeme i testování jedné makety modulu pro stanici Gateway. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírné výzvy – Květen 2024

    Vesmírné výzvy – Květen 2024

    Výsadu, zahajovat květnové Vesmírné výzvy, dostala čínská měsíční mise Chang’e 6, která právě na začátku května odstartovala z kosmodromu Wenchang. Potom nás čekají starty družic EarthCARE a PREFIRE. Mezi ně se vmáčkne reportáž o odkladu startu pilotované testovací mise lodi Starliner. Po rubrice Kosmonautika v kostce mrkneme na starty misí WorldView Legion a utajené NROL-146. Dohoda ESA a NASA o roveru Rosalind Franklin je náplní předposlední reportáže a na závěr se podívá k ISS nákladní loď Progress MS-27. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starliner opět připraven ke startu

    ŽIVĚ A ČESKY: Starliner opět připraven ke startu

    Po mnoha odkladech opět nadešel den, kdy se firma ULA pokusí o start rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner od Boeingu na první pilotovanou testovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Podle informací od Michala Václavíka způsobil problém elektromagnetický ventil rozvodu kapalného kyslíku na stupni Centaur v čase T- 2 hodiny, když posádka byla usazena ve svých sedačkách. Kvůli jeho výměně musela být rakety převezena zpět do montážní haly VIF, kde navíc technici narazili na drobný únik hélia u orientačních motorků umístěných na servisním modulu kosmické lodi. 

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗