Články

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 – #3 Robusta-3A

    Pionýři prvního letu Ariane 6 – #3 Robusta-3A

    Již potřetí se setkáváme nad jednou z položek prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Ta by měla odstartovat během prvních dvou týdnů v červenci. Zatímco jiné nosiče nesou při prvních startech prosté simulátory hmotnosti, tým nového stěžejního evropského nosiče se rozhodl ukázat všestrannost Ariane 6. Náklad tak tvoří celá plejáda nákladů a užitečných zařízení, které mají širokou škálu vědeckých i inženýrských úkolů. Tentokrát se budeme věnovat CubeSatu, který má nečekaně konkrétní, ale poměrně složitý úkol vědecký, ale zároveň má i další úkol inženýrský. Robusta-3A je navíc další z ukázkových projektů, které nevzešly z osvědčených kosmických laboratoří, ale jedná se o univerzitní projekt – ačkoli realizační tým měl z části již pestrou paletu zkušeností z předchozích projektů.

  • Firma RFA hlásí úspěšný zážeh

    Firma RFA hlásí úspěšný zážeh

    Společnost RFA (Rocket Factory Augsburg) se pochlubila videozáznamem z prvního zážehu, kterým odstartovala série statických zážehů jejich prvního stupně na SaxaVord Spaceport. Čtyři motory Helix byly zapalovány po jednom s rozestupem 4 sekund. Všechny motory běžely souběžně po dobu 8 sekund, přičemž celý zážeh trval 20 sekund. Náběh, průběh i závěrečná fáze chodu motorů byly bezchybné. Firma oznámila, že díky tomuto zážehu prokázala svou schopnost zajistit normální provoz a řídit první stupeň včetně jeho subsystémů – svazek motorů Helix nevyjímaje. Ve svém prohlášení ještě dodala, že se na první let nechystají jen týmy ve Skotsku, ale i v Augsburgu, Portugalsku a Švédsku.

  • Psyche aktivovala své iontové motory

    Psyche aktivovala své iontové motory

    Americká sonda Psyche úspěšně prošla šest měsíců trvající kontrolou technického stavu a ukázalo se, že je po startu v naprostém pořádku a nic ji nemusí omezovat. Experti zodpovědní za její řízení již aktivovali futuristicky vyhlížející iontové motory, které vydávají lehce namodralou záři. Tento pohon bude v zápřahu téměř nepřetržitě, když se bude sonda pohybovat v hlubokém vesmíru. Sonda Psyche se na svou cestu z Kennedyho střediska vydala 13. října loňského roku na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Nosič udělil sondě dostatečnou rychlost a ta se tak dostala na dráhu okolo Slunce, která zasahovala až za oběžnou dráhu Marsu.

  • NIAC – Sny o budoucnosti #10 STASH

    NIAC – Sny o budoucnosti #10 STASH

    Program NIAC založila agentura NASA, aby podpořila výzkum projektů, u kterých se dá praktické uplatnění očekávat až ve vzdálenější budoucnosti. V rámci našeho seriálu, ve kterém si představujeme jednotlivé podpořené projekty, jsme se dopracovali až k projektu STASH (Studying Torpor in Animals for Space-health in Humans), který by měl podle jeho předkladatelů přinést revoluční přístup k meziplanetárnímu cestování astronautů. Dnešní téma tedy jistě opět potěší všechny příznivce žánru sci-fi, ale na druhou stranu není oproti mnoha dalším podpořeným projektům až tak moc vzdálené.

  • Kosmotýdeník 610 (20.5. – 26.5.)

    Kosmotýdeník 610 (20.5. – 26.5.)

    Dalších sedm dní plných kosmonautiky je za námi a před vámi je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát vybral tak trochu domácí. Slovensko-česká firma Spacemanic zvítězila ve velmi specifické soutěži, která sice souvisí s kosmonautikou, ale vítězný projekt bude plavat v moři a ocenil jej módní návrhář. V dalších tématech se můžete těšit například na aktualizaci termínu startu první pilotované mise lodi Starliner, test WDR sestavy Super Heavy Starship či sobotní start Electronu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ESA ukázala pokročilý 3D tištěný díl

    ESA ukázala pokročilý 3D tištěný díl

    Objekt na obrázku vypadá, jako kdyby pocházel z dílny nějakého abstraktního umělce. Jedná se však o 3D tištěný hliníkový rám pro usazení elektronických desek pro družice, který byl navržen tak, aby pomohl vyřešit jeden z hlavních problémů, který trápí kosmické mise – teplo. V kosmickém vakuu neexistuje konvekční proudění, které na Zemi odnáší mnoho přebytečného tepla. V kosmickém prostoru se tak teplo snadno hromadí na místě. Tím, že se elektronické prvky zasunou do tohoto rámu, budou chráněny před přehříváním. Ve struktuře rámu jsou totiž zapracovány teplovodné trubičky, které odnáší odpadní teplo pryč.

  • Od Pandory po Tatooine aneb Bestiář exoplanet

    Od Pandory po Tatooine aneb Bestiář exoplanet

    O fascinujícím světě exoplanet jsme zde již v nedávné době dosti dopodrobna hovořili. Představili jsme si základní informace o exoplanetách, metody jejich detekce, historii objevů či kosmické mise, které měly a mají za cíl je hledat. Pověděli jsme si i základní informace o tom, jak by měly vypadat planety ideální pro vznik života. Protože je ale výzkum exoplanet tak fascinující a důležitý, vrátíme se k němu ještě v jednom delším článku, který však bude poněkud méně vážný než obvykle. Podíváme se totiž na různé zajímavé či extrémní zástupce mezi planetami u cizích hvězd. A věřte, že se mezi nimi skrývají skutečně mimořádně pozoruhodně a prazvláštní světy.

  • Exploze na místě zkoušek motorů Raptor

    Exploze na místě zkoušek motorů Raptor

    Raketové motory Raptor procházejí zkušebními zážehy na texaské základna McGregor. Kromě míst, kde probíhají zážehy v horizontální orientaci, se k testům ve vertikální orientaci motoru využívá letitá konstrukce, která je součástí tohoto místa prakticky od počátku. Jedná se o stanoviště známé tím, že stojí na trojici nohou. V noci na dnešek však byla zkouška motoru Raptor přerušena anomálií, která vyústila ve výbuch. Oficiální informace zatím nejsou k dispozici a proto není možné s jistotou říct, zda šlo o závadu na motoru nebo na testovacím stanovišti.

  • Airbus postaví sondu Vigil

    Airbus postaví sondu Vigil

    Evropská kosmická agentura podepsala s firmou Airbus Defence & Space UK kontrakt v hodnotě 340 milionů Euro týkající se vývoje sondy Vigil. Ta bude ze svého jedinečného pozorovacího místa získávat data, která významně zlepší schopnost lidstva včas varovat před drsnými projevy kosmického počasí jako jsou třeba sluneční bouře, které mohou způsobit na Zemi různé problémy. Zmíněný kontrakt byl podepsán nejen zástupci ESA a firmy Airbus Defence & Space, ale také britským ministrem pro vědu, výzkum a inovace. K podpisu došlo v Královském muzeu umění v Bruselu.

  • Modernizace ikonického zkušebního stanoviště

    Modernizace ikonického zkušebního stanoviště

    Pracovníci se s využitím inovativního přístupu pustili do modernizace kriticky důležitého a komplexního vodního systému zkušebního stanoviště, které na Stennisově středisku blízko Bay St. Louis (stát Mississippi) slouží k testům velkých pohonných systémů. „Je to kriticky důležité stanoviště a kriticky důležitý systém potrubí, jelikož testy nemohou proběhnout bez přívodu vody na stanoviště,“ říká Casey Wheeler, projektový manažer NASA a dodává: „V rámci tohoto projektu v podstatě resetujeme hodiny na počítadle věku starého potrubí, které bylo položeno v 60. letech, kdy se toto stanoviště budovalo.“

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗