Blíží se poslední středa v měsíci. Ta červnová vychází na 26. 6. 2024. Tentokrát opět do Národní technické knihovny (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiřího Myšku, který přinese čerstvé aktuality z kosmonautiky a Jiřího Schneidera s přednáškou, která shrne deset let projektu Hydronaut. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 18:00.
První start nové evropské rakety Ariane 6 je už skoro za rohem a my vám přinášíme další díl seriálu, který nahlíží pod sukni jednotlivých nákladů tohoto prvního letu. Pod aerodynamickým krytem bude mnoho zajímavých malých a šikovných zařízení a my se dnes podíváme na jedno, které má pěkný kosmický vzhled. Z malého CubeSatu vyčuhuje půl metru dlouhá ohebná plastová roura, díky které bude tento CubeSat zvládat nečekaně komplexní úkoly! Pojďte s námi poznat studentský projekt, který vědecky sází hodně vysoko a který v malém obalu skrývá mnoho zajímavostí.
Americká raketa SLS (Space Launch Systém) ve variantě 1B poprvé odstartuje na misi Artemis IV. Tato vylepšená a silnější verze rakety SLS umožní tomuto nosiči poslat k Měsíci až 38 tun nákladu, v čemž je započítána i kosmická loď Orion s její posádkou. Spolu se zmíněnou lodí však poletí také těžké náklady, které umožní realizovat ještě ambicioznější mise v hlubším vesmíru. Centrálního stupně, pomocných motorů na tuhé pohonné látky ani motorů RS-25 se tato změna nedotkne. Rozdíl mezi aktuální verzí Block 1 a chystanou variantou Block 1B spočívá v tom, že nová verze využije vylepšený horní stupeň EUS se čtyřmi raketovými motory RL-10 a nový adaptér USA, který umožní vynášet větší a objemnější náklady.
Nadpis tohoto článku nelže. Skutečně každý z Vás může navrhnout přístroj, který jednou může pracovat na oběžné dráze. Své návrhy mohou posílat jednotlivci i skupiny, mladí i staří, studenti i pracující, amatéři i profesionálové. Do vesmíru samozřejmě nepoletí všechny předložené návrhy, selekci provede odborná porota. Na koho se usměje štěstěna, ten bude moci říkat, že jeho přístroj se dostal na palubu CubeSatu BRNOSat, který se vydá na oběžnou dráhu už v polovině roku 2026! Času tedy není nazbyt, takže s úvahami nad svým návrhem moc dlouho neotálejte.
Indická kosmická agentura ISRO se pochlubila důležitým úspěchem. 23. června totiž proběhl třetí a závěrečný test znovupoužitelného kosmického stroje RLV (Reusable Launch Vehicle), který byl zaměřen na přistání v rámci fáze LEX (Landing EXperiment). Stroj s přezdívkou Pushpak provedl úspěšné přistání a prokázal pokročilé autonomní schopnosti za náročných podmínek. Jelikož je fáze RLV LEX dokončena, může se agentura ISRO vydat s tímto projektem do další etapy RLV-ORV, tedy orbital reusable vehicle. Jak anglický název napovídá, tady už se stroj dostane na oběžnou dráhu.
Kosmonautika je poslední dobou plná zásadních událostí, které přicházejí jak na běžícím páse. Ani tento týden tomu nebylo jinak. V aktuálním souhrnu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní se v hlavním tématu zaměříme na úspěšné absolvování zkoušky WDR rakety Ariane 6. Pro tento nosič je to poslední zásadní krok před startem! V dalších tématech nás čeká čínský start s francouzsko-čínskou družicí SVOM, jubilejní padesátý start rakety Electron společnosti Rocket Lab a také vyhlášení České cesty do vesmíru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA a Boeing upravili plán návratu lodi Starliner z mise CFT, ve které se budou ze stanice ISS vracet Barry Wilmore a Sunita Williams. Přesun odletu z původně plánovaného 26. června vyřešil časový konflikt s výstupy z ISS a zároveň umožní pozemním týmům lépe zhodnotit data o chování pohonného systému kosmické lodě. „Dáváme si na čas a postupujeme podle standardního postupu týmu pro řízení misí,“ uvedl Steve Stich, manažer NASA pro program CCP a dodal: „Necháváme se vést naměřenými údaji při rozhodování o zvládání malých úniků hélia ze systému a také o výkonu manévrovacích motorů, které jsme pozorovali během setkání a dokování lodi. Vzhledem k délce trvání mise je navíc vhodné, abychom dokončili přezkum na úrovni agentury, podobně jako tomu bylo před návratem SpaceX Demo-2 po dvou měsících na oběžné dráze, abychom zdokumentovali formální souhlas agentury s pokračováním podle plánu.“
Pokud jste v poslední době sledovali vývoj kolem Vesmírného teleskopu Jamese Webba, mohli jste si všimnout, že zajímavých výsledků byla celá řada. A protože už uplynula dostatečně dlouhá doba od našeho posledního setkání nad tímto tématem, je na čase se znovu podívat na výsledky tohoto úžasného kosmického přístroje. Čeká nás cesta z nejvzdálenějších končin vesmíru, až po relativně blízké okolí naší Sluneční soustavy. Aby se však článek udržel v aspoň trochu rozumném rozsahu, musel jsem chtě nechtě, dva původně zamýšlené body vynechat. Pokud patříte mezi jejich fanoušky a mrzí vás to, že se na ně nedostalo, nezbývá než se omluvit. Někdo jiný by na mém místě patrně vybíral jinak.
Agentura NASA jménem Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) vybrala firmu Lockheed Martin z coloradského Littletonu, aby postavila družice určené pro program GeoXO (Geostationary Extended Observations) provozovaný úřadem NOAA. Hodnota této zakázky typu cost plus award-fee je přibližně 2,27 miliardy dolarů. Její součástí je vývoj tří družic s opcí na čtyři další. Od družic se očekává desetileté funkční období na oběžné dráze a pětiletá výdrž na oběžné dráze ve vyčkávacím režimu, což pro každou družici dělá 15 let. Práce budou probíhat jednak v coloradském Littletonu, ale i na Kennedyho středisku na Floridě.
O tom, že kosmonautika není jen krásný koníček pro laickou veřejnost, která může sledovat úžasné pokroky v tomto oboru, není potřeba dlouze diskutovat. Kosmický průmysl se v průběhu let vypracoval do pozice, ve které má významný vliv na ekonomiku daných států. Kdo si nechce nechat ujet vlak pokroku, měl by rychle nasednout. České akademické instituce i soukromé firmy již na tento trend dokázaly zareagovat a podílejí se na špičkových kosmických misích. Jenže v kosmonautice více než kde jinde platí, že není možné usnout na vavřínech a co stačilo včera, už může být zítra málo. Česká republika v tomto směru nechce stát stranou a proto byla spuštěna iniciativa, jejímž nejviditelnějším bodem může být let českého astronauta na oběžnou dráhu. Jak si ale řekneme, česká cesta do vesmíru není zdaleka jen o tom.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
