Pracovní tempo se na základně Starbase v jižním Texasu každým dnem pouze zvyšuje a je až s podivem, o jaký kus se společnosti SpaceX podaří posunou za méně než pět měsíců od posledního dílu tohoto seriálu. Díky Super Heavy Starship totiž firma na podzim znovu přepsala dějiny a dnes si tak stručně shrneme pátý, šestý a především sedmý letový test, jež odstartoval (byť neúspěšně) novou éru vývoje Super Heavy Starship.
Společnost Rocket Lab National Security, dceřiná společnost ve stoprocentním vlastnictví společnosti Rocket Lab USA, 25. února oznámila úspěšným dokončením kritického zhodnocení návrhu (fáze CDR) mise kosmické taktické responzivity VICTUS HAZE pro Kosmické síly Spojených států. V roce 2024 firma oznámila, že byla vybrána pro misi od amerických kosmických sil s rozpočtem 32 milionů dolarů, kterou vede společnost Space Safari ve spolupráci s Defense Innovation Unit (DIU). Cílem mise je navrhnout, postavit, licencovat, vypustit a provozovat družici schopnou setkávání a přibližování. Společnost Rocket Lab nakonfiguruje svou vertikálně integrovanou družici Pioneer tak, aby splňovala jedinečné požadavky mise VICTUS HAZE, a vypustí ji na své raketě Electron ze startovacího komplexu 1 na základně Mahia na Novém Zélandu.
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne. Začneme poměrně napínavým shrnutím o tom, co aktuální zlobí Odin, komerční sondu mířící k prospekci planetky za účelem těžby a stejně tak problematický let zažívá i jedna sonda NASA mířící k Měsíci. Ohlédneme se za prvním úspěšným komerčním návratem vztlakového tělesa na území Austrálie a čekají nás i další zprávy z Měsíce! Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Lunární lander Blue Ghost od americké firmy Firefly Aerospace odstartoval 15. ledna na Falconu 9, poté 25 dnů kroužil kolem Země, kde testoval své systémy. Zkoušky pohonného systému využil k úpravám své dráhy a díky úspěšnému manévru TLI se vydal na čtyřdenní cestu k Měsíci. Na jeho oběžnou dráhu vstoupil 14. února a postupně z eliptické dráhy udělal téměř kruhovou. Nyní přichází vrchol celé mise – lander se pokusí přistát v oblasti Mare Crisium. Pokud se nic nepokazí, měl by dosednout už zítra, tedy 2. března okolo 9:34 SEČ. V tomto článku najdete samostatně se aktualizující psaný přímý přenos, do kterého budeme vkládat všechny horké novinky a aktualizace.
Ve čtvrtek pozdě večer našeho času jsme sledovali, jak z kosmodromu Bajkonur startuje raketa Sojuz-2.1a, která na nízkou oběžnou dráhu Země dopravila nákladní kosmickou loď Progress MS-30. Jelikož ruská bezpilotní loď letěla k Mezinárodní kosmické stanici po takzvaném klasickém letovém profilu, trval jí přesun lehce přes dva dny. K automatickému připojení Progressu na zadní dokovací uzel modulu Zvezda by mělo dojít už v neděli, jen pár minut po naší půlnoci. Rádi bychom Vás proto pozvali na náš živě a česky komentovaný přenos z tohoto připojení.
Únor byl oproti lednu, co se týče kosmonautiky, klidnější. To ovšem neznamená, že by se v tomto oboru nic nedělo, naopak. Svou cestu do kosmu zahájila mise IM-2. Mohli jsme obdivovat precizní práci při skládání pomocných stupňů druhé rakety SLS. Vstříc Mezinárodní kosmické stanici vystartovala nákladní loď Progress MS-30. Na závěr nabídnou Vesmírné výzvy start třetí dvojice družic WorldView Legion. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné […]
Evropská kosmická observatoř INTEGRAL byla 17. října 2002 vynesena z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketou Proton-K, aby studovala neustále se měnící, energetický vesmír kolem nás. „Po více než dvě desetiletí nám INTEGRAL znovu a znovu ukazoval, jak důležité je hledět na oblohu v oblasti gama záření,“ poznamenal Jan-Uwe Ness, vědec z ESA zapojený do mise INTEGRAL a dodal: „Některé záblesky spojené s extrémními kosmickými událostmi mohou být plně pochopeny, pokud zachytíme záření, které pochází přímo z jádra těchto záblesků, tedy gama záření.“
Poslední pátek v měsíci nastal (a shodou okolností jde i o úplně poslední den celého měsíce), takže je nejvyšší čas na pravidelný pokec s kosmonautixem. Již po 73. se dnes v osm hodin večer sejdeme u cca dvouhodinového přímého přenosu, abychom si popovídali o kosmonautice. Témata diskuse přitom ovlivňujete Vy, diváci, svými dotazy, na které se pak snažíme co nejlépe odpovědět. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se u našeho Pokecu zastavíte.
Když na obloze září polární záře, tak vysoko nad polárními oblastmi planety Země protékají horními vrstvami atmosféry intenzivní elektrické proudy zvané elektrojety. Tyto aurorální elektrojety posílají kolem pólů každou sekundu přibližně milion ampérů elektrického proudu. Mohou vytvářet jedny z největších magnetických poruch na Zemi a rychlé změny proudů mohou vést k takovým jevům, jako jsou výpadky proudu. V březnu NASA plánuje vynést misi EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), jejímž cílem je zjistit více o těchto silných proudech v naději, že se nakonec podaří zmírnit dopady takového vesmírného počasí na lidi na Zemi.
Fanoušci živě a česky komentovaných přenosů teď měli několik týdnů půst, ale v těchto dnech si zase přijdou na své. Po dnešním nočním startu Falconu 9 s landerem Nova-C (a dalšími zajímavými náklady) z Floridy, se pro další komentovaný přenos přesuneme do Kazachstánu na kosmodrom Bajkonur. Na tamní rampě 31/6 už stojí raketa Sojuz-2.1a, která by měla dnes pozdě večer vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-30, která poveze na ISS zásoby, ale i vědecké experimenty a prostředky pro provoz stanice. Závěrečný přehled Progress MS-30: Čas a datum startu: 27. února ve 22:24 SELČ Startovní okno: Okamžité Místo startu: Rampa 31/6, kosmodrom Bajkonur, Kazachstán Raketa: Sojuz 2.1a Primární náklad: kosmická loď Progress MS-30 Hmotnost nákladu […]
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
