Po modulu Blue Ghost firmy Firefly Aerospace přistál úspěšně na povrchu Měsíce i modul Athena firmy Intuitive Machines. Zatímco Blue Ghost přistál v Moři krizí, Athena usedla v blízkosti Jižního pólu. Ani tisková konference však nevyjasnila stav modulu po přistání. Jedním z jejich hlavních úkolů je hledání vody v temných kráterech právě na jižním pólu.
Před čtyřmi dny jsme sledovali, jak se do lunární oblasti Mare Crisium snáší lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. A dnes nás podobné nervy čekají znovu, jen v trochu jiném podání a na trochu jiném místě. V hlavní roli se tentokrát představí lunární lander Nova-C s přezdívkou Athena od firmy Intuitive Machines, který odstartoval koncem února na Falconu 9. Místem přistání se má kolem 18:32 našeho času stát okolí hory Mons Mouton, která se nachází jen asi 150 km od jižního pólu Měsíce. V tomto článku najdete jak přehrávač oficiálního přenosu od Intuitive Machines, tak i náš psaný online přenos, který se rozběhne po ukončení komentovaného přenosu ze startu Ariane 6.
Odklad startu Super Heavy Starship na misi IFT-8 se nám nakonec z úterního rána protáhl až na pátek v 00:30 našeho času. Pro rekapitulaci připomeňme, že při úterním pokusu byly přibližně v čase T- 23 minut oznámeny problémy, na jejichž řešení se středisko řízení startu snažilo přijít. V čase T-40 došlo k plánovanému pozastavení odpočtu, které mělo přinést týmu více času na závěrečné kontroly a po několika minutách byl znovu spuštěn. Jen pár sekund po jeho rozběhnutí byl však znovu zastaven, tentokrát hlavním letovým počítačem, který z bezpečnostních důvodů přerušil startovní sekvenci. Později Musk upřesnil, že chyba byla v nízkém tlaku plynu, který se používá k roztočení turbočerpadel motorů Raptor a to o 20 barů. Druhý pokus o start SpaceX nyní cílí na pátek v půl jedné ráno našeho času.
Americká agentura NASA a její italská kolegyně ASI vstoupily 3. března do historie, když se jejich experiment LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) stal prvním technologickým demonstrátorem, který dokázal zachytit na povrchu Měsíce signály z pozemských navigačních systémů. Úspěch tohoto technologického demonstrátoru na dráze kolem Měsíce i na jeho povrchu naznačují, že by i v budoucnu mělo být možné u Měsíce zachytávat signály družic GNSS (Global Navigation Satellite System). Tyto výsledky znamenají, že průzkumné mise (třeba z programu Artemis, ale i jiné) by mohly benefitovat z těchto signálů a využívat je k přesnému určení své pozice, rychlosti a času. Jedná se o první krok k pokročilým navigačním systémům a službám na Měsíci a Marsu.
Nejnovější průzkum veřejného mínění od agentury Ipsos, který proběhl na popud Ministerstva dopravy, hovoří jasně. Účast českého astronauta na misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má silnou podporu české veřejnosti. Z průzkumu vyplývá, že čtyři z pěti Čechů by považovali cestu českého astronauta do vesmíru za smysluplnou, pokud by prováděl vědecké experimenty s přínosem pro medicínu, nové technologie nebo ochranu životního prostředí. Tyto aspekty vesmírné cesty nejvíce oceňují mladí lidé ve věku od 18 do 26 let a osoby se středním či vyšším vzděláním. Téměř 80 % dotázaných uvádí, že vyslání českého astronauta na ISS by zvýšilo prestiž České republiky na mezinárodní scéně. Pro téměř 70 % dotazovaných je důležité, aby Česko aktivně podporovalo vesmírné mise, včetně vyslání vlastního astronauta do vesmíru. Obdobné procento obyvatel ČR také věří, že by tato mise mohla inspirovat mladé lidi ke studiu technických a přírodovědných oborů.
Pokud se vše podaří, vyrazí už ve druhé polovině příštího roku na oběžnou dráhu další družice z České republiky – BRNOsat. Na Hvězdárně a planetáriu Brno byly včera představeny první náklady, které na této družici poletí na oběžnou dráhu. V současné době tak již víme, že BRNOsat ponese třeba ultrafialový snímač pro vědecká pozorování vesmíru, ale třeba i experiment studující možnosti maziv. Celý projekt je momentálně ve fázi pokročilého plánování a výpočtů všech potřebných parametrů a další detaily budou představeny později.
Na přiloženém snímku vidíme dva inženýry z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley, kteří dokončují tzv. fit check (zkoušku usazení) dvou polovin atmosférického pouzdra, které bude studovat oblačnost planety Venuše a hledat v ní stopy života. Projekt vede firma RocketLab ve spolupráci s Massachusetts Institute of Technology a jedná se o první privátní misi k nějaké planetě. Úkolem agentury NASA je pomáhat komerčnímu vesmírnému podnikání tím, že poskytuje odborné znalosti v oblasti tepelné ochrany malých kosmických sond.
Malá americká sonda Lunar Trailblazer pomůže vědcům lépe porozumět tomu, kde se na Měsíci nachází voda, v jaké formě existuje, kolik jí tam je a jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tato sonda se na svou cestu vydala 27. února na Falconu 9 a jejím úkolem má být rozlousknutí otázky, která už dlouho vrtá vědcům hlavou: „Kde je na Měsíci voda?“ Sondě potrvá několik měsíců, než dorazí na oběžnou dráhu Měsíce. Do té doby máme možnost se o ní něco dozvědět, proto NASA připravila přehled šesti věcí, které bychom o ní měli vědět.
Úterý nám krátce po začátku dne ve stylu zahájí svým startem Super Heavy Starship, která se vydá na svou již osmou testovací misi. Ta má stejné cíle jako ta předchozí, která se bohužel nevydařila, jelikož Starship S33 byla kvůli harmonické odezvě, která poškodila rozvody pohonných látek, čímž došlo k únikům a následným požárům následně zničena autodestrukčním systémem. O zopakování úkolů se tak pokusí prototyp s číslem 15 u Super Heavy a 34 u Starship. Pokud Vás zajímá, v čem se liší druhá generace Starship od té první, můžete se o tom dočíst zde. I tentokrát se SpaceX pokusí o záchyt Super Heavy pomocí Chopsticks.
Přelom února a března opravdu přeje živě a česky komentovaným přenosům. Po vysílání několika startů amerických a ruských raket se nyní vrátíme do Evropy, byť start samotný proběhne z Jižní Ameriky. Dalším bodem na programu našich komentovaných přenosů je totiž druhý start nové evropské rakety Ariane 6, která si svou premiéru odbyla vloni v červenci. Téměř celá mise byla tehdy úspěšná až na úplný závěr, kdy měl horní stupeň provést deorbitační zážeh, k čemuž nedošlo. Při druhém startu bude vynesena francouzská vojenská snímkovací družice CSO-3. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
