Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.

Nejprve se podívejme, které rakety by si mohly v roce 2025 odbýt premiéru. Musíme však mít na paměti, že v mnoha případech se startu nedočkáme. V některých případech byl totiž premiérový start oznámen na rok 2025 už před mnoha lety. Od té doby se mohly plány změnit, ale pokud nedošlo k veřejnému oznámení odkladu, veřejnost o tom neví.

Pokud bychom nové rakety seřadili podle nosnosti, musíme začít u slabých nosičů. Sem patří třeba Hera-II od britské firmy Astraius, kterou má vynášet vojenský transportní letoun C-17. Nosnost této rakety na LEO by mohla dosahovat až 800 kilogramů. Americká společnost Stoke Space chystá raketu Nova, která by mohla na LEO dopravit až pětitunový náklad, zatímco by se první stupeň vrátil na místo startu. Tento první stupeň bude vybaven sedmi kyslíkometanovými raketovými motory Zenith. Ve Velké Británii pak vzniká raketa Prime od firmy Orbex s nosností 150 kg na SSO ve výšce 500 kilometrů. Německá firma RFA připravuje premiéru rakety RFA One s nosností 1,6 tuny na LEO a 1300 kg na SSO ve výšce 500 km. Náklad o hmotnosti 315 kg by měla na SSO vynést třístupňová raketa Skyrora-XL od britské firmy Skyrora. Mezi lehké nosiče bude patřit také 28 metrů vysoká SL1 od německé firmy HyImpulse s nosností 400 kg na SSO ve výšce 500 kilometrů. Dost možná nejslabší raketou tohoto článku bude Daytona I od americké firmy Phantom Space Corporation. Na LEO by totiž měla vynést pouze 180 kg těžký náklad. Raketa Eris Block 1 od firmy Gilmour Space Technologies by na LEO mohla vynést až 300 kilogramů nákladu.

Ukrajinská raketa Cyclone-4M s nosností 5 tun na LEO ve výšce 200 kilometrů při sklonu 45° vůči rovníku patří mezi středně silné rakety stejně jako čínská Kinetica 2 od CAS Space. 53 metrů vysoký nosič má na SSO ve výšce 500 km dopravit 7,8 tuny nákladu a na LEO pak dokonce 12 tun, což už se blíží kategorii těžkých nosičů. Na pomezí středně těžkých a těžkých raket je také Neutron od firmy RocketLab s nosností 13 tun na LEO v částečně znovupoužitelné konfiguraci. Na obou stupních rakety se bude používat kapalný kyslík a metan, přičemž první stupeň s raketovými motory Archimedes bude schopen přistávat motoricky. Do kategorie středně silných raket naopak jednoznačně patří Maia od firmy MaiaSpace, která by mohla na LEO vynést až 4 tuny nákladu. Raketa Pallas-1 od firmy Galactic Energy by mohla statovat už poměrně brzy a na LEO ve výšce 400 km dopraví 5 tun nákladu. Na SSO ve výšce 700 km pak vynese 3 tuny nákladu. Čínská raketa Dlouhý pochod 8 již startovala třikrát (a pokaždé úspěšně), ale v roce 2025 se má poprvé představit její varianta Dlouhý pochod 8A. Ta už na SSO ve výšce 700 km dopraví 7 tun nákladu.

V kategorii těžkých nosičů bychom se mohli dočkat čínské rakety Gravity-2 od firmy Orienspace, která již v lednu 2024 provedla první (a zatím jediný) start své rakety Gravity-1. Dvojka má být částečně znovupoužitelná raketa vysoká 60 metrů tvořená centrálním stupněm na kapalné pohonné látky a pomocnými stupni na tuhé pohonné látky. Nosnost této rakety na LEO by měla být 25,6 tuny, Na SSO ve výšce 500 kilometrů pak 19,1 tuny a na GTO vynese 7,7 tuny. Za zmínku stojí také 69 metrů vysoká raketa Hyperbola-3 od čínské firmy i-space. Tento dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky (kapalný metan a kyslík) by měla být znovupoužitelná – první stupeň dostane přistávací nohy. Nosnost na LEO v režimu znovupoužitelnosti má být nejméně 8,5 tuny a v režimu jednorázového provozu dokonce 13,4 tuny. Na úplný konec roku 2025 oznámilo Rusko premiéru rakety Irtyš alias Sojuz-5 s nosností až 18 tun na LEO a 5 tun na GTO. Na prvním stupni vysokém 37 metrů se budou používat motory RD-171MV a celá raketa bude na výšku měřit 62 metrů. Čínská firma Landspace by v roce 2025 ráda poprvé odstartovala s raketou Zhuque-3. Ta má na LEO dopravit 18,3 tuny v částečně znovupoužitelném režimu a 21 tun v jednorázovém režimu. Částečné znovupoužitelnosti má být schopna také čínská raketa Tianlong-3 od firmy Space Pioneer s nosností 17 tun na LEO a 14 tun na SSO. Jen pár dní po začátku nového roku by se navíc mohla prvního startu dočkat raketa New Glenn od firmy Blue Origin s nosností až 45 tun na LEO.

Když opustíme obor nosných raket, můžeme se přesunout ke kosmickým misím, které již putují kosmickým prostorem a v roce 2025 na ně čekají zajímavé průlety. Už 8. ledna provede evropsko-japonská mise BepiColombo svůj šestý průlet kolem Merkuru. V březnu nás pak čekají hned gravitační manévry dvou misí u Marsu – nejprve v podání sondy Europa Clipper a pak i sondy Hera. Na 20. dubna je naplánován průlet americké sondy Lucy kolem planetky 52246 Donaldjohanson ve vzdálenosti 922 kilometrů. Průzkum planetky z hlavního pásu je pro Lucy jen bonusem – objekty jejího hlavního zájmu se nacházejí dále od Slunce. Jedná se o takzvané Trojány – planetky, které krouží kolem Slunce po stejné dráze jako Jupiter, jen jsou 60° před planetou, nebo za ní. Na 31. srpna je pak naplánován průlet evropské sondy JUICE kolem Venuše. Nejpozději v září 2025 by měla skončit bohatá a velmi přínosná mise americké sondy Juno. NASA však uvedla, že konec může nastat i dříve v závislosti na potenciálním poškození systémů radiací při průletech kolem Europy (rok 2022) a Io (2023  2024).

V roce 2025 můžeme očekávat, že se bude opět posouvat rekord v počtu orbitálních startů – současné odhady hovoří o zhruba 300 plánovaných misí! Velkou pozornost jistě budou poutat lety SuperHeavy s lodí Starship od SpaceX. Nejde přitom jen o zachytávání obou strojů pomocí ramen na obslužné věži, ale na rok 2025 je stále plánováno setkání dvou Starship na oběžné dráze spojené s přečerpáváním pohonných látek. Pravděpodobně ještě v lednu se dočkáme mise IFT-7, při které bude vynesena první Starship druhé generace a jistě budou pokračovat i testy motorů Raptor 3. generace, aby se co nejdříve dostaly na rakety a lodě.

Pokračovat bude samozřejmě budování družicové sítě Starlink a to samé platí pro čínskou variantu Qianfan. Rozběhnout se mají také starty pro konkurenční síť Project Kuiper od firmy Amazon, která počítá se 3 000 družic. Jejich vynesení mají obstarat rakety New Glenn, Vulcan a Ariane 6. Abychom ještě zůstali na oběžné dráze Země, tak můžeme zmínit, že ve třetím čtvrtletí roku 2025 by Evropská kosmická agentura ráda provedla orbitální letový test bezpilotního návratového tělesa Space Rider. Ve třetím čtvrtletí roku 2025 má evropská raketa Vega-C vynést evropsko-čínskou misi SMILE. Ta bude ze silně protáhlé oběžné dráhy studovat magnetosféru Slunce v měkkém rentgenovém a ultrafialovém záření.

U Měsíce bude v dalším roce hodně živo. V lednu má Falcon 9 vynést lunární lander Blue Ghost od Firefly Aerospace a spolu s ním poletí i lunární lander RESILIENCE od japonské firmy ispace. Na únor je plánován start lunárního landeru Nova-C Athena od Intuitive Machines. U této mise k jižnímu pólu Měsíce bude zajímavé sledovat, jak se firma Intuitive Machines poučila ze své první mise, která proběhla na začátku letošního roku. Nova-C by se tak mohla stát prvním landerem z programu CLPS, který se na Měsíc vypraví dvakrát. V březnu by pak měla odstartovat raketa New Glenn s velkým bezpilotním lunárním landerem Blue Moon Mk1. Třetí lander Nova-C má k Měsíci vyrazit na Falconu 9 v říjnu 2025. V listopadu by pak mohl odstartovat Falcon Heavy s lunárním landerem Griffin od firmy Astrobotic. Původně měl při této misi letět i rover VIPER, ale jeho mise byla letos zrušena.

Do libračního centra L1 soustavy Slunce-Země se vydají tři mise, které budou vyneseny v září Falconem 9. Největší z nich je mise IMAP určená ke studiu heliosféry. Společně s ní poletí také Carruthers Geocorona Observatory (GLIDE) a družice SWFO-L1. Do ještě hlubších končin vesmíru se má letos vypravit pouze jediná mise – čínská raketa Dlouhý pochod 3B má v květnu z kosmodromu Si-čchang vynést misi Tianwen-2, kterou můžete znát i pod starším označením ZhengHe. Jejím úkolem bude dopravit na Zemi vzorky z planetky 469219 Kamoʻoalewa a poté obíhat kolem komety 311P/PANSTARRS. Sonda při kontaktu s povrchem planetky odebere zhruba 100 gramů materiálu.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://i.iinfo.cz/images/464/2025-silvestr-zmeny-novy-rok-1.webp
http://www.b14643.de/Spacerockets_3/Rocket-Factory/Gallery/RFA_7.JPG
https://danielmarin.naukas.com/files/2022/01/r4-2.jpeg
https://www.russianspaceweb.com/images/rockets/soyuz5/soyuz5_family_1.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/11%2014%2024%20fuel%20depot/11%2014%2024%20fuel%20depot~large.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/v2/t:0,l:0,cw:0,ch:0,q:80,w:970/ZPR7aFWjvCvhTbfppV5UfA.jpg.webp