Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
MEGANE je v Japonsku
Čtvrtek 14. března nebyl významný jen startem sestavy Super Heavy Starship, ale byl to také den, kdy NASA předala japonské kosmické agentuře JAXA očekávaný vědecký přístroj, který bude součástí přelomové kosmické mise MMX. Tento přístroj pomůže rozklíčovat původ dvou marsovských měsíců a určit materiály, ze kterých jsou tato tělesa tvořena.
Japonská mise MMX (Martian Moons eXploration) je jednou z nejočekávanějších výprav blízké budoucnosti. Zařízení bude studovat měsíce Phobos a Deimos u Marsu a na Phobosu provede jedno či dvě přistání, vysadí vozítko a odebere vzorky, které následně pošle zpět k Zemi. Mise je to mezinárodní a Francie krom několika přístrojů dodá také rover Idefix, který má operovat na povrchu Phobosu. NASA zase dodá neutronový spektrometr MEGANE (Mars-moon Exploration with GAmma rays and NEutrons – slovo v japonštině znamená také brýle). Právě tento přístroj převzala JAXA a čeká jej závěrečná kontrola a integrace se sondou.
MEGANE vyvinula Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu, ve spolupráci s kolegy z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) v Kalifornii. Přístroj bude hrát poměrně zásadní roli v misi MMX, jejímž cílem je charakterizovat a určit původ zmíněných marsovských měsíců. Vědci se totiž domnívají, že obě relativně malá tělesa jsou buď pozůstatky dávné srážky mezi Marsem a velkým impaktorem, nebo jsou to samotné planetky zachycené gravitací Marsu. Měření energií neutronů a gama paprsků emitovaných z povrchu Phobosu umožní právě přístroj MEGANE. A to zase misi MMX dává schopnost „vidět“ elementární složení povrchu těles a pomoci určit pravděpodobný původ Měsíce.
„MEGANE bude klíčovým nástrojem na MMX a bude velkým přínosem k dosažení cíle pochopit původ marťanských měsíců,“ řekl Thomas Statler, vědec programu MEGANE z ústředí NASA ve Washingtonu. „NASA je ráda, že MEGANE je připravena na integraci, což je další krok v pokračující spolupráci NASA s JAXA na této přelomové misi.“ Tým MEGANE dostal loni na podzim zelenou k odeslání přístroje poté, co stálá kontrolní komise projektu vyhodnotila připravenost zařízení. Tento milník znamenal konec náročného šest let trvajícího procesu navrhování a vývoje, který by vyhovoval nákladům a časovým omezením NASA. „Závěrečné detailní kontroly před odesláním a dodání hardwaru jsou významnými kroky pro všechny, kteří na takovém projektu pracují,“ řekl David Lawrence z APL, hlavní řešitel MEGANE. „Stejně jako všechny projekty kosmických přístrojů jsme měli problémy dostat se do tohoto bodu ve finančních a časových limitech, ale jsme nadšeni, když vidíme, že se to nakonec podařilo.“ Dodejme, že celá mise čelila zpoždění a její původně plánovaný start v letošním roce musel být posunut na další startovní okno.
Když je MEGANE nyní v Japonsku, tým MMX zahájí závěrečnou integraci vědeckých přístrojů, včetně MEGANE, s dalšími součástmi mise. Na závěr pak celou sondu podrobí komplexnímu testování, než přijde na řadu start, který je naplánován na rok 2026. Sonda bude vynesena novou japonskou raketou H3. „Osobně se už velmi těším na všechny integrační a testovací operace, které přijdou,“ řekla Sarah Bucior, inženýrka kosmických systémů v SES a vedoucí inženýr přístroje MEGANE I&T. „Miluji rakety, takže mě opravdu zajímá, jak staví svou japonskou kosmickou sondu a jak ji následně připraví na samotný start.“
MEGANE byl vyvinut v rámci programu NASA Discovery Program, který je zaměřen na nízkonákladové projekty.
Kosmický přehled týdne:
Na rampě 37B na Cape Canaveral Space Force Station kosmickém středisku se sestavuje úplně poslední letový exemplář rakety Delta IV Heavy. Ta bude při svém posledním letu vynášet tajnou armádní misi NROL-70. Start je zatím naplánován na 28. března. Ve své době nejsilnější dostupný nosič absolvoval od roku 2004 patnáct misí, z toho 14 úspěšných a jedna skončila částečným selháním. Svůj závěrečný účet nosič uzavře šestnáctým letem. Raketa vynášela zejména utajené armádní družice, ale v roce 2014 se stala například nosičem pro první vyrobený a testovací exemplář lodě Orion, kterou poslala na krátkou misi EFT-1.
Dvanáctého března úspěšně přistála kosmická pilotovaná loď Dragon 2 Endurance od společnosti SpaceX, která dovezla zpět na Zemi čtveřici astronautů, kteří strávili 199 dní a 6 hodin v kosmickém prostoru. Posádka samozřejmě pobývala na Mezinárodní kosmické stanici a byla součástí 70. dlouhodobé expedice. Velitelkou mise byla Američanka Jasmin Moghbeli, v roli pilota byl astronaut ESA, dán Andreas Mogensen a specialisty mise byli Japonec Satoši Furukawa a Rus Konstantin Borisov. Evropský astronaut se stal prvním neamerickým pilotem lodi Dragon 2 a během svého pobytu byl také v roli velitele ISS. Níže jsou přiložené fotografie z přistání lodi.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech témat, kterým jsme se již věnovali v rámci pravidelně vydávaných článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je zrekapitulovat. Začali jsme vydáním dalšího dílu video dokumentární série Vesmírná technika, která se nyní podrobně věnuje záchranným systémům pilotovaných kosmických lodí. Letoun T-38 sice do kosmického prostoru nelétá, ale jeho šedesátiletá služba u NASA jej pevně spojila s kosmonautikou. Pomalu se blíží start lunárního roveru VIPER, na jehož palubě může být k Měsíci vyneseno i vaše jméno. U lunárních vozítek jsme zůstali i u dalšího článku. Projekt CADRE představil trojici navzájem spolupracujících lunárních roverů, které by mohly být skutečně šikovnými pomocníky při průzkumu Měsíce. Raketa Electron zaznamenala další úspěšný start, když vynesla radarovou družici. Vyšel také březnový shrnující článek o aktuálních aktivitách a budoucích výhledech při plánování a výrobě nové mezinárodní stanice u Měsíce s názvem Gateway. Nejočekávanější událostí nejen tohoto týdne byl třetí integrační let sestavy Super Heavy Starship, který proběhl v plánovaný den a zaznamenal mnoho nových milníků, které tyto nejvýkonnější raketové stroje kdy zaznamenaly. Start jsme komentovali Živě a česky. Nově připravovaný kosmický teleskop Nancy Grace Roman se už připravuje na budoucí pozorování. Odborníci pracují na pozorovací kampani pro první období práce nového stroje. Od roku 1977 putuje kosmickým prostorem, ale v posledních měsících jej provázejí problémy s palubním počítačem. Technici nyní pokročili v chápání problému, který má sonda Voyager-1. V pátečním článku jsme se ohlédli za třetím integračním letem Super Heavy Starship a zhodnotili známé skutečnosti tohoto letu. Podívali jsme se také na skutečně obrovský solární panel pro chystanou misi Europa Clipper. V sobotním článku jsme se věnovali supravodivým materiálům a jejich využití a budoucnosti v kosmickém výzkumu. A týden jsme uzavřeli dalším dílem Vesmírné techniky.
Snímek týdne:
Let Super Heavy Starship byl při třetí integrované misi okořeněn o věci, které jsme mohli vidět úplně poprvé. Starship se dostala do kosmického prostoru a čekal jí horký návrat do atmosféry v oblasti Indického oceánu. Díky vhodně umístěné kameře na jedné z horních klapek a díky skutečnosti, že byl signál přenášen před družice Starlink, jsme mohli živě sledovat vytváření plazmatu kolem lodi a postupné nabírání na jeho intenzitě. Podobné obrázky v takové kvalitě nikdy nikdo v přímém přenosu neviděl.
Video týdne:
Velmi netradiční pohled na start Super Heavy Starship byl zachycen ze stanoviště kamer a foťáků různých informačních serverů a nadšenců. Síla, kterou nosič produkuje i na vzdálenost několika kilometrů je ohromující a kdo nemá foťák pořádně opancéřovaný, ten se trochu proletí.
Sometimes, rockets like Starship decide to turn your stationary remotes into tracking cameras.
📽️ – @NASASpaceflight
📺 – https://t.co/GcwHJMyEWk pic.twitter.com/eo8pE1Y1QS— D. Wise (@dwisecinema) March 14, 2024
Zdroje informací:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2024/01/mmx.jpg?fit=1200%2C675&ssl=1
https://www.jhuapl.edu/sites/default/files/2023-01/20201216_image1_med.jpg
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/03/psd-megane-instrument-photo.jpg?w=2048&format=webp
https://pbs.twimg.com/media/GIftL7OWAAAjrBp?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GIfuAR0XMAAY847?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GIwQxwVbAAAaRRp?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GIwQzyXbsAAksvA?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GIwQ0nha4AACdYo?format=jpg&name=large
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/
MEGANE – akronym z anglických slov, který vytváří slovo v japonštině. Zajímalo by mě, jestli ty názvy misí v téhle podobě agentury zadávají externím kreativcům nebo je vymýšlejí, spíš vytvářejí, vlastní zaměstnanci v rámci „práce navíc“ 😉
P.S. říká se, že cesta je cíl. Ale 600 je určitě úctyhodný milník!
Ano, to mě taky dost pobavilo a ať už to dělala externí agentura, nebo někdo z týmu, je to skvělý akronym 🙂
Díky! Píšu to, protože to stále někdo čte, takže za to, že to vychází už 600 týdnů můžete poděkovat i sobě 🙂