15. března 2024
Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze.
Fotka z testu WDR
Zdroj: SpaceX
Po problémech s loděmi v uzavřené oblasti a určitých obavách z počasí jsme se ve 13:34 dočkali. Letový ředitel dal souhlas k zahájení tankování. Pohonné látky se nejprve začaly plnit do kosmické lodi Starship S28, o pár minut později, konkrétně ve 13:40, i do Super Heavy B10. V ten moment se do sestavy každou sekundu natankovaly téměř dvě tuny pohonných látek. Díky vylepšení palivové farmy totiž SpaceX dokázala zkrátit čas potřebný k tankování na pouhých padesát minut. To je jen o zhruba patnáct minut více, než je potřeba k naplnění Falconu 9.
Start Super Heavy Starship na třetí integrovaný letový test.
Zdroj: Max Ewans
Ve 13:52 SpaceX spustila svůj oficiální přímý přenos ze startu a odpočet probíhal bez problémů podle plánu. Při tomto startu byly také změněny předstartovní postupy, což nám SpaceX naznačila již na svém webu v časovém harmonogramu pozemních operací. Při minulých dvou letových testech totiž došlo k pozastavení odpočtu v čase T- 40 sekund, kdy řídící středisko provádělo závěrečné předstartovní kontroly. Následně dal letový ředitel souhlas se startem a došlo ke spuštění odpočtu. Ovšem tentokrát bylo přerušení zcela přeskočeno a odpočet pokračoval bez zastavení.
Ve 14:25 došlo k okamžiku, na který jsme mnoho dní všichni čekali. Záplavový systém se aktivoval a Super Heavy Starship zažehla své motory. Celou sestavu zahalil oblak kouře a jen líně se zvedala, ale byl to ohromující pohled. Zšeřelou ranní oblohu v Boca Chica osvítilo 33 motorů Raptor prvního stupně a následoval ohlušující jásot, jak ze střediska SpaceX v kalifornském Hawthorne, tak přímo na místě, kde přihlížely davy fanoušků. Stejně jako při druhém letu se i tentokrát podařilo odstartovat hned na první pokus. Vzestupná fáze probíhala podle plánu, stejně jako při minulém letu, ovšem tentokrát jsme mohli vidět, že ze Starship S28 odpadlo mnohem méně destiček tepelného štítu. Raketa dlouhá 121 metrů bez sebemenších problémů mizela z dohledu, ale po celou dobu letu jsme měli od SpaceX k dispozici úžasné záběry přímo z rakety. Ty se dařilo ve vysokém rozlišení přenášet díky síti Starlink.
V čase T+ 02:42 došlo k vypnutí třiceti motorů na Super Heavy a o dvě sekundy později proběhl tzv. Hot-staging, tedy proces oddělení stupňů, při kterém se motory na Starship zažehávají ještě v době, kdy je stále připojena k Super Heavy. Pouhé 02:45 po startu dochází k plnému oddělení kosmické lodě Starship, která dál úspěšně pokračuje do kosmu, zatímco Super Heavy začala s přípravami na zpětný zážeh. Díky zkušenostem z minulých letů se podařilo nasbírat dostatek dat a implementovat je do techniky Hot-stagingu. Po úspěšné separaci se Super Heavy otočila proti směru letu a tentokrát se podařilo znovu úspěšně zažehnout deset Raptorů v prostředním prstenci a provést zpětný zážeh. Na jeho konci jsme si ale mohli všimnout velmi podivného chování motorů, kdy se postupně začaly vypínat ty v prostředním prstenci, ovšem pouze na jedné straně Super Heavy a postupně tento jev přecházel i na stranu druhou.
Po ukončení tohoto zážehu se raketa správně orientovala v prostoru pomocí korekčních trysek a ve výšce zhruba padesáti kilometrů se o slovo přihlásila roštová kormidla, která se snažila Super Heavy uřídit, což se jim ale v hustších vrstvách atmosféry nedařilo úplně dobře. Super Heavy sebou zmítala a házela z jedné strany na druhou. Ke stabilizaci nepomohl ani přistávací zážeh, který se navíc nezdařil. Místo zážehu osmi motorů (pěti v prostředním prstenci a tří středových) se zažehly pouze dva v prostředním, které vypadly téměř okamžitě a jeden středový, který ovšem neměl šanci Super Heavy ubrzdit. Nakonec došlo k neplánovanému zničení B10 ve výšce 462 metrů nad hladinou Mexického zálivu. V současné chvíli můžeme jen spekulovat, co způsobilo selhání Raptorů. Je ovšem možné, že motory byly poškozeny tepelným namáháním při návratu do atmosféry, jelikož Super Heavy na rozdíl od Falconu 9 nemá provádět vstupní zážeh. Počkejme si ale na výsledky vyšetřování.
Dechberoucí pohled na startující sestavu z integrační věže pár sekund po vzletu.
Zdroj: SpaceX
Kosmická loď Starship je navržena jako znovupoužitelná, což znamená, že bude schopna průletu atmosférou a právě IFT-3 bylo velkým krokem kupředu, co se příprav týče. SpaceX měla možnost si řadu věcí odzkoušet, včetně vyklopení dveří nákladového prostoru. Starship se do vesmíru dostala bez větších komplikací, ale tentokrát šlo stále ještě o transatmosférickou dráhu. Během přeletové fáze jsme měli nejen krásné záběry na část Starship s modrou Zemí v pozadí, ale počítalo se s ověřením dvou klíčových operací. Jako první se mělo odzkoušet znovuzažehnutí motoru Raptor a přesun kryogenního paliva mezi nádržemi. Přečerpávání pohonných látek dopadlo dobře, stejně jako otevření nákladového prostoru, ovšem jeho uzavření doprovázela neznámá porucha, pokud můžeme soudit podle záběrů, tak došlo k uvolnění nějaké části v oblasti otevíracího mechanismu. Kolem lodi pak v jednu chvíli poletovala řada menších trosek. Co přesně se však stalo, zatím upřesněno nebylo. Opětovný zážeh Raptoru také nebyl proveden z důvodu příliš rychlého otáčení. Pohled na jednu z klapek lodi Starship plující vesmírem v drobné rotaci vzdáleně připomínal kosatku z pohledu první osoby. Celé to působilo až neskutečným dojmem, ale to nejlepší mělo teprve přijít.
V čase T+ 46 minut začal návrat do Zemské atmosféry. Vůbec poprvé kosmická loď měla šanci otestovat svůj tepelný štít na ostro. Ze záběru bylo krásně patrné, jak fungují stabilizační plochy lodě a právě na nich bylo možné spatřit rozžhavenou plazmu. V tuto chvíli už všichni podvědomě očekávali, že brzy dojde k přerušení obrazu, ale ono ne. Prakticky celý průlet atmosférou jsme měli možnost vidět on-line a přiznám se, že jsem nikdy nic podobného neviděl. Bylo to úžasné a fascinující zároveň. Slovy Matěje Soukupa z přenosu – neměl jsem v tu chvíli slov. Navzdory chybějícím dlaždicím svůj první průlet atmosférou loď překvapivě ustála. SpaceX pak před plánovaným „žuchnutím“ do Indického oceánu ztratila s lodí kontakt a těsně před ztrátou signálu bylo na záběrech patrné, že v oblasti motorové sekce se něco pokazilo.
SpaceX od minulého pokusu udělala další mílový skok kupředu. Každý další start nás přibližuje nejen ke vstupu do služby nové kosmické rakety. Troufám si říci, že Super Heavy Starship je úplně nová třída dopravního kosmického systému. Nic podobného tu ještě nebylo. Technologicky už SpaceX ostatním konkurentům utíká a to o léta, ba co možná již o desítky let a ještě jedna věc, tento start byl důležitý i pro program Artemis, protože na základě tohoto systému má lunární verze v nadcházející dekádě přistát s posádkou na Měsíci. Díky dnešní zkoušce jsme tomuto dni zase o kousek blíž.
Časová osa:
00:00:02 – Start
00:00:52 – Sestava dosahuje Max-Q
00:02:42 – Vypnutí motorů na SH
00:02:44 – Hot staging, oddělení, zážeh motorů SS
00:02:55 – Zpětný zážeh B10
00:03:50 – Zpětný zážeh B10 – konec
00:06:36 – B10 má podzvukovou rychlost
00:06:46 – B10 přistávací zážeh
00:07:04 – B10 přistávací zážeh – konec
00:08:35 – S28 vypnutí Raptorů
00:11:46 – otevření dveří nákladového prostoru
00:24:31 – Přečerpávání paliva
00:28:21 – Zavření dveří nákladového prostoru
00:40:46 – Deorbitační zážeh
00:49:05 – Vstup S28 do atmosféry
01:03:04 – S28 má podzvukovou rychlost
01:04:39 – Dopad S28 do Indického oceánu
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GIo7gbLbIAAFmL7?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GIoE20fboAAMxiY?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GIosOkbWYAA4cNN?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GIpo5isbAAEoeM7?format=jpg&name=4096×4096
Videa: SpaceX
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
„Prakticky celý průlet atmosférou jsme měli možnost vidět on-line ….“ Podíval s autor na údaje na obrazovce. SS do atmosféry ještě pořádně ani nevstoupila. Tam kde byla je pořád extrémně řídká. Průlet atmosférou jsme neviděli, protože nenastal. Při té rotaci jí to musel roztrhat hned jak narazila na hustší vrstvu. Jinak hezký souhrn.
Neřekl bych, že se při vstupu do atmosféry něco pokazilo v motorové sekci pane Matěj Soukup a Karel Zvoník.
Ze záběrů je patrné, že S28 nedokázala stabilizovat svojí polohu v prostoru, což předpokládám měly zajišťovat orientační trysky, které to evidentně nezajistily.
Zdá se, že se systém S28 snažil stabilizovat polohu až pomocí nastavování kormidel, ale vzhledem k velmi řídkému vzduchu nevytvořily kormidla dostatečné vztlakové síly, aby S28 správně orientovali a stabilizovali ji ještě před největším dynamickým namáháním.
Takže se S28 nekontrolovatelně převalovala a tím se motorová sekce dostala v jednu chvílí do směru letu (ukazuje to i infografika SpaceX) a byla tak vystavena plazmě a nakonec velkému dynamickému namáhání.
Ta počáteční plazma která je vidět na záběrech je ještě taková pohodička, kdy namáhání bylo spíše jen tepelné. Ostatně všimněte si, že částice (nejpravděpodobněji kusy ledu-námrazy) tou plazmou v podstatě prolétají, aniž by je to nějak výrazně vychýlilo z původního směru. Takže aerodynamický tlak byl v tu chvíli nepatrný.
Já si představuji, že S28 dopadla jako Columbie. Aerodynamické síly jí roztrhaly a většina zbytků shořela v atmosféře.
Takže pokud byl cíl řízené brždění a průchod atmosférou, tak to se rozhodně nepovedlo.
Ale jinak to byl parádní úspěch! Mě nepřestává fascinovat to, že tolik motorů na prvním stupni funguje tak přesně a synchronizovaně, po tak dlouhou dobu a bez viditelných problému. Přeji SpaceX hodně štěstí v dalším testu.
Pokud byl problémem „jenom“ polofunkční systém stabilizace, tak je velká naděje, že to nebude nic nepřekonatelného.
Osobně jsem taky překvapený tím, jak už podruhé 33 Raptorů z vnějšího pohledu šlapalo jak hodinky.
Naprostý souhlas – hodnocení autorů článku je v tomto případě příliš optimistické. Telemetrie ve videu ukazuje nejvyšší rychlost během vstupu do atmosféry 26758 km/hod. Poslední „zamrzlý“ údaj z telemetrie je 25707 km/hod. Pomineme-li fakt, že současně také přišla o část své potenciální energie (ta je však celkově marginální v poměru ke kinetické energii), tak ztratila přibližně 4% své rychlosti, což odpovídá necelým 8% kinetické energie. Z toho jsme opravdu viděli jen malou část, většina ztráty rychlosti se odehrála až po výpadku obrazového signálu. Tvrzení, že jsme mohli vidět prakticky celý průběh průletu atmosférou, je tedy zcela mimo realitu, jakkoliv byly záběry úžasné a celkově jde misi považovat za velký úspěch.
Koneckonců se při tom všem zapomíná, že prakticky všechny rakety světa končí svůj úkol vynesením nákladu, cesta „dolů“ už nikoho nezajímá, pokud se tedy deorbitace alespoň provede. A z tohoto pohledu nenastal jediný nám známý problém.
Ja to pohopil tak, ze jste videli prakticky cely pruchod atmosferou predtim, ze doslo k destrukci. Coz je nejspise pravda.
Ano, přesně tak je to samozřejmě myšleno. Pán si text vyložil po svém. Pokud jde o příliš optimistické… Jednak článek vznikal jen pár hodin po startu. Prakticky bez dalších info, které se samozřejmě postupně objevují.
Tak a teď k hodnocení, to co tu sledujeme nejsou obyčejné starty jen tak nějaké rakety. SpaceX tu vstupuje do naprosto neprozkoumaných vod. Progres však i napříč tomu probíhá poměrně rychle a je to právě i díky tomu, jakou taktiku společnost zvolila. Ano, cesta vede přes množství startů, které končí na první pohled nezdarem. Každý takový nezdar je však cestou k dalšímu úspěchu. Pokud srovnám třeba s SLS, tak tam byla taktika úplně opačná. Vyzkoušet a prověřit vše ještě pred startem, aby nedošlo k žádnému fatálnímu problémů. Nevýhodou je velká časová náročnost. SpaceX je známá, že využívá neobvyklé praktiky a Super Heavy Starhip je toho jednoznačně důkazem. Optimismus je podle mě namístě, protože když si let číslo 3 srovnáme s dvojkou, tak je to posun obdivuhodný. Ano vše se nepovedlo na sto procent, ale s tím se zatím ani nepočítalo. Takže pokud někdo očekával, že nebude žádný zádrhel, tak chápu, že to bere negativně a let vnímá jako neúspěch.
Dobrá, jsem ochoten připustit i tento výklad, byť si myslím, že většina z nás tady považujeme „průlet atmosférou“ za proces končící přistáním a z toho jsme viděli opravdu jen kousíček, nikoliv většinu :-). Aniž bych snad chtěl vyvolávat nějakou rozepří, tak data na telemetrii v okamžiku posledního obrazového záběru ukazují rychlost 26650 km/hod, takže jsme viděli zpomalení o cca 100 km/hodinu. Opravdu významně začala loď brzdit podle telemetrických dat až v době, kdy jsme ji neviděli, takže i z absolvované části průletu atmosférou jsme viděli jen začátek.
Pokud jde o hodnocení mise z mého pohledu, tak já jsem nadšený, kam to dokázali zase posunout. Určitě bych nepoužil slovo neúspěch, má očekávání předčili. Za mě je velkou otázkou fungování tepelného štítu a z tohoto pohledu tento let moc neprokázal, protože loď vstoupila do atmosféry v rotaci prakticky ve všech osách. SpaceX tedy už nyní, podle mě, pracuje na analýzách příčin a návrhu řešení, aby dokázali loď uřídit nad atmosférou. A věřím, že příště už půjde StarShip „na přistání“ pěkně bříškem dolů. Plazmové divadlo bylo super a já se moc těším na pokračování.
V tom odstavci jsou dvě následující věty.
„Prakticky celý průlet atmosférou jsme měli možnost vidět on-line…“
„Navzdory chybějícím dlaždicím svůj první průlet atmosférou loď překvapivě ustála.“
Autoři si sice mohou nebo mohli myslet v době psaní článku co chtěli, ale tyhle dvě věty, použité navíc krátce po sobě, připouštějí jediný výklad: „Viděli jsme celý průlet atmosférou a loď ho překvapivě ustála.“
Ani jedno z toho není pravda, a bylo to zřejmé už z online přenosu, podle výšky a rychlosti, při níž došlo ke ztrátě telemetrie.
Pane Petře. Myslet si můžete cokoli, že jste nepochopil psaný text a fabulujete tu s tím, jak by se Vám to hodilo, aby to bylo, za to já opravdu nemohu. Jiní to pochopili, což je pro mě známkou, že to jasné bylo tomu, kdo za tím nehledá něco, co tam prostě není. Takže ano pobavil jste i podruhé. Baví mě, jak si nejdříve sám vytvoříte problém a pak tu proti němu bojujete. A snažíte se mi tu vnutit vlastní přesvědčení, jak jsem to vlastně myslel a je mylné. Možná jsem mohl zvolit lepší formulaci, ale myslím, že těm kdo chtěli to došlo a ty, co rádi opravují ty druhé a za každou cenu hledají chyby, tak pro ně se vždy něco najde. Vůči nim už jsem za ta léta imunní. Navíc se často chovají jako hulvati bez špetky vychování.
Vážený pane Zvoníku, nevím, jestli předchozí příspěvek byl reakcí na mě, nebo na pana Scheiricha, máme stejné křestní jméno. On se mě jen trochu zastal, za což mu samozřejmě děkuji, protože tím vidím, že nejsem sám, kdo text pochopil stejným způsobem. Ani jeden z nás se nevyjádřil nijak neslušně, obešlo se to zcela bez jakýkoliv osobních invektiv. Za sebe bych neřekl, že se tu snažím vytvářet problém – proč taky, já sem na Kosmonautix chodím rád, Vás řadím mezi své nejoblíbenější autory spolu s panem Šamárkem a Škorpíkem. Vím, že to děláte ve volném čase a opravdu upřímně za to děkuji.
Dovolil jsem si pouze nesouhlasit s jednou větou v hodnocení mise a přidal jsem se tak k názoru pana Somíka, který na to upozornil jako první. Svůj názor jsem podložil dostupným fakty. Měl jsem za to, že k tomu diskuze slouží, abychom se mohli podělit o názory na téma článku. A ta jedna věta je minimálně zavádějící. Nicméně zdůrazňuji, že já tu nechci proti ničemu a nikomu bojovat, mrzí mě, že se Vás odlišný názor tak dotknul. Nebylo to osobní, nemám vnitřní potřebu hledat na druhých chyby a lidé, kteří mě znají, mě za hulváta bez vychování nepovažují. A jsem za to rád, protože se v osobním, pracovním i on-line světě opravdu snažím chovat hezky.
Pokud reakce Karla Zvoníka byla na mě: ne, nesnažím se vám tu vnutit vlastní přesvědčení, jak jste to vlastně MYSLEL, ale snažím se vám tu vnutit vlastní přesvědčení, jak jste to NAPSAL. V každém svém komentáři zdůrazňuju, že mi jde o to, jak je to napsané. A napsané je to blbě.
Web Kosmonautix při každé příležitosti zdůrazňuje, že se zde prezentují fakta, a proto mu také velmi fandím. Pokud vás někdo upozorní na to, že máte v článku fakta špatně, a vy ho za to označíte za hulváta, tak to výrazně degradujete.
Má reakce samozřejmě patřila Petr Scheirich, jak vyplývá z předešlé diskuse. Viz v komentáři uváděné: rozesmál jste mě podruhé.
Nenazval jsem vás hulvátem. To jste opět nepochopil psaný text a to opravdu není můj problém. Do té role jste se pasoval sám. Jak jsem uvedl a budu se opakovat. Formulace možná není nešťastnější, ale kdo chtěl pochopil.
PetrDub: Ano, vaše argumenty zcela chápu a diskuse obohatila článek o další cenné informace. To beru jako základ a nemám s tím naprosto žádný problem, proro jsem na to z počátku neměl potřebu ani reagovat. Z mé strany nebyla v textu použita úplně nejlepší formulace, ale jak vidět i z komentářů byli tací, kteří pochopili, jak to bylo myšleno.
Aneb když čtenáři ví lépe, co napsal a jak myslel samotný autor. Díky za pobavení a fajn pondělí. 😀
Co autor napsal, to všichni vidí. To, jak to myslel, to je jen vaše snaha zakecat napsaný nesmysl.
Tak já vás zkusím pobavit ještě jednou.
„Prakticky celý průlet atmosférou řídící středisko komunikovalo s posádkou.
Navzdory zmateným údajům ze senzorů svůj průlet atmosférou Columbia překvapivě ustála.“
Představte si, že byste něco takového napsal do článku o zániku raketoplánu Columbia. Po upozornění na to, že to je nesmysl, byste se hájil tím, že jste to samozřejmě myslel tak, že jste popisoval jen tu počáteční fázi, dokud řídící středisko komunikovalo s posádkou, a že čtenář si to jen vyložil po svém.
Omlouvám se za ten cynismus, ale přesně stejný nesmysl je napsaný v tomto článku. A znova zdůrazňuju, že mluvím o tom, co tam je napsané, ne o tom, jak vy to myslíte nebo jste myslel při jeho psaní.
Zrychlení hned po zažehnutí motorů bylo na tak obrovskou raketu docela solidní – koukám na první video a „z nuly na sto“ to Starship trvalo cca 8 s 😉
Ano ano 🙂
Poměr tahu ku hmotnosti je u Super Heavy Starship 1,5, což je na raketu této velikosti velmi dobrý výkon.
Mrcha. Letěla. Omlouvám se, vždycky mě to napadne, když vidím tuhle nádhernou obludu ve vzduchu. Už se těším na další let.
K boosteru: přišlo mi, jakoby mu došlo palivo
K SS: takové to převalování při vstupu do atmosféry asi nebylo nejzdravější. V té výšce se rozpadla i Columbia. Náhoda? Nemyslím si
Columbia se rozpadla při rychlosti 5,5km/s tedy 19800km/h. SS vyslala poslední data (v přenosu SpaceX) při 25707km/h. Columbia letěla atmosférou do rozpadu asi 5-6 minut. SS podle přenosu asi 3min a 40 sec. Při „převalování“ je jednu chvíli vidět roje odlétajících destiček. Podobnost bude určitě v tepelném namáhání. Columbia ale kontrolovala trajektorii. U SS nevíme, kdy se rychlost, výška a orientace začala lišit od plánu.
A také se můžeme domnívat, že díky opakovaným pokusům se plán sestupu bude teprve ladit. Tedy že dnes má velmi široké meze.
Jak píšu níže, pokud atmosféra „podfoukla“ tepelný štít kvůli špatné orientaci, byl by div, kdyby se jednotlivé dlaždice nezačaly odlupovat.
Bylo to skvělé představení. Osobně mne nejvíce zajímala simulovaná zpomalení a jako-přistání. Tam se má potvrdit Muskova strategie přistávání na motorech.
Že neproběhl deorbitační zázeh SS přičítám nevhodné orientaci, zdá se, že manévrovací motory pracovaly jinak než očekávaně.
Potom i po vstupu do řidkých vrstev atmosféry se dlouho čekalo na správnou orientaci. Mohlo k ní dojít až teprve při viditelné záři plasmatu u klapek v hustších vrstvách a ještě nevíme, jestli loď byla dolů zádí nebo špičkou před svým zánikem.
Vlastně až k výšce 85km rychlost narůstala. Jaký je asi poměr hmotnosti a brzdícího momentu SS proti lodím Crew Dragon?
Taky mi přišlo že u Starship byl hlavní problém v neschopnosti kontrolovat orientaci / zastavit rotaci.
Navíc je vidět během volného letu, že ze Starship unikal nějaký plyn, což mohlo způsobovat nechtěnou rotaci kterou orientační systém třeba neuměl vykompenzovat. Nebo šlo naopak o nechtěnou činnost některé z trysek orientačního systému… Jen hádám.
TO otáčení by podle NFS mělo být ono pověstné chtěné „opékání“ na rožni pro rovnoměrný ohřev pláště.
Osobně mě „zaujalo“ nedovření dveří – překvapuje mě, že někdo kdo dokáže provozovat současně opakovaně 33(!) metanových motorů s uzavřeným cyklem, ujede u takové „banality“. Nemylím to zle, jen mě to překvapilo, řadím to k podobným úšlapům jako očekávání, že to rampa při prvním startu vydrží.
Dále mě překvapila „neovladatelnost“ Starship ve volném prostoru. Manévrovací trysky nefungovali? Nebo byly špatně navržené? TO přece taky není žádná „raketová věda“ (vtip).
Nemalou část se ze záběrů při průletu atmosférou zdálo, že STarship letí „bokem“.
Pokud tomu tak opravdu bylo, jednak opět hmmhmm nad nefunkčností orientačního systému, druhak pokud tomu tak bylo obdiv nad odolností konstrukce (pokud byl vystaven žáru částečně i trup nechráněný tepelným štítem), třeťak pokud těleso skutečně vletělo do atmosféry „bokem“ – co asi udělali destičky tepúelného štítu při „podfouknutí“? A pěťak, pokud zůstaly pootevřené dveře nákl. prostoru, tak je nemalá možnost, že v případě vstupu do atmosféry „bokem“ vnikla plazma dovnitř a pak to muselo být uvnitř „zajímavé“.
Pokud všechny tyto fuckupy opravdu nastaly, tak je neuvěřitelné, co Starship všechno vydržela a je to velkým příslibem Napověděla už svými kotrmelci „onehdá“.
Podívaná samozřejmě neskutečná a naprosto kulervoucí!
Sory za překlepy a trapné pravopisné chyby, království za edit 🙂
Já nevím odkud máte informaci o nedovření dveří, protože jsem četl jinde, že se normálně zavřely jak měly což má být informace přímo od SpaceX.
Na videu to nevypadalo zrovna jako úspěšný pokus o zavření. Třeba tady s komentářem Scotta Manleyho: https://youtu.be/8htMpR7mnaM?t=541
Možná se zavřely později a nemáme to na videu z přímého přenosu.
Předpokládám, že by to mělo být konstruované tak, že i s otevřenými (zaseklými) dveřmi by měla SS přistát, pokud bude vše ostatní, tedy orientace v brzdící fázi, správně. Ale první modely nákladní SS, tipuji, asi přistávat nebudou.
Pokud (viz Ivo) se ty dveře opravdu nedovřely, příčinou by nemusel být „fuck up“, ale třeba dynamické namáhání konstrukce při vzletu (ne všechno spočítáte a nasimulujete) nebo tepelné namáhání ve Vesmíru (dtto). Je to přece jen rozměrná konstrukce.
To že se něco „zdá“ nebo nějak vypadá na obrazovce neznamená, že to tak je ve skutečnosti. Mi naopak při pohledu na vznik a tvorbu plazmy při vstupu do atmosféry (naprosto jedinečný záběr btw) přijde, že Starship vstoupila do atmosféry zorientovaná a proto taky přežila brzdění.
Vidět hned za vším „přešlapy“ nebo školácké chyby mi, speciálně v případě SX, přijde jako hodně odvážný přístup
Tady je evidentně vidět, že se Starship stáří bokem ke směru letu:
https://youtu.be/8htMpR7mnaM?t=849
Na klapce v záběru se přestává tvořit plazma, což znamená, že je „v závětří“
Odkud pochází informace o tom, že Starship přežila průlet atmosférou a čas dopadu do oceánu? Na stránce SpaceX je jen to, že s ní ztratili spojení 49 minut po startu a tou dobou ztratila jen relativně málo z původní rychlosti:
„The flight test’s conclusion came during entry, with the last telemetry signals received via Starlink from Starship at approximately 49 minutes into the mission.“
Připadá mi, že v čase 14:40 vašeho odkazu se „vrací“ do polohy břichem dopředu. Ale bez znalosti manévrů a skutečné orientace si netroufnu soudit co bylo zamýšlené a co chyba. Počkám si raději na vyjádření SX.
Ale pokud k některým selháním došlo, pochybuji, že za nimi budou nějaké „banality“. Ona ani ta „otryskaná“ rampa při prvním pokusu nebyla důsledkem naivity nebo přešlapu. Nepochybně proběhly výpočty a simulace, podle kterých to vycházelo.
P.S. Info o úspěšné průletu atmosférou (pro mě tedy „přežití brzdění“) je přímo v článku, v poslední větě v předposledním odstavci.
Ale jak už jsem psal, budeme muset být trpěliví a počkat na komentář SX.
Myslel jsem ověřený zdroj od SpaceX nebo záběry ze satelitu/dronu, lodě jiné firmy. V článku je i tato věta: „Prakticky celý průlet atmosférou jsme měli možnost vidět on-line,“ která prostě a jednoduše není pravdivá. Obraz se ztratil, když byla rychlost 26600 km/h a telemetrie se ztratila při rychlosti 25700 km/h. To je teprve úplný začátek průletu atmosférou.
„Vidět hned za vším „přešlapy“ nebo školácké chyby mi, speciálně v případě SX, přijde jako hodně odvážný přístup“
…kde kdo píše, že jde u všeho za školácké chyby?
Jsem velký fanoušek SpaceX, ale to neznamená, že nemohu vyjádřit nekvalifikované pochyby o některých aspektech, což u mnohých fanoušků je doslova nemyslitelné..
Je to firma ke které vzhlížím, ne modla ke které se modlím…
Je-li pravda ze ke ztrate telemetrie doslo v case, kdy se Starship rozpadla, tak jsme videli prakticky celou cast sestupu Starship atmosferou zive a to co jsem nevideli bylo horeni pole trosek v atmosfere.
ad Richard Mrázek.
O školáckých chybách tady píši já, proto je to bez úvozovek. Rozhodně tenhle výraz nepřipisuji Vám.
Nikdo Vám tady přece nebrání ve vyjádření Vašeho názoru. Ale přispěl jste do diskuze, ne do monologu. Měl byste tedy unést i opačný názor.
ad „ověřený zdroj“ tedy SpaceX (ne Musk) a informace z konce tohoto článku. Mně to připadá, jako by vznikl ještě před dokončením přenosu. Měli bysme počkat.
„Prakticky celý průlet atmosférou jsme měli možnost vidět on-line“ znamená pro mne celý až k nula metrů (tam sahá atmosféra) nebo do zániku.
Ale my viděli prakticky „on-line průlet atmosférou do doby, než se on-line přerušilo“.
Jaký kus atmosférou SS ještě padala vlastně nevíme.
Je to pokrok, jsou to dílčí úspěchy …ale nechtěl bych v tom nikdy sedět, protože přistávat v atmosféře uměl už raketoplán – vztlakové těleso.
Jenže já zapoměl, tohle je vlastně loď pro Mars.
„Mi naopak při pohledu na vznik a tvorbu plazmy při vstupu do atmosféry (naprosto jedinečný záběr btw) přijde, že Starship vstoupila do atmosféry zorientovaná a proto taky přežila brzdění.“
https://x.com/ophello/status/1768481359209849070?s=20
Škoda, že to video neni o jednu dvě sekundy delší. Pořád mi přijde, že na konci se ta zjevně nekontrolovaná rotace zastavila.
Ale jak jsem psal dříve, u mě jsou to čiré spekulace a těším se na komentář SX.
to Richard Mrázek – Ano, po vstupu do atmosféry se mi také zdálo, že se SS zorientovala ale pravdu má i Josef Somík, že ještě jednu chvíli tak o 45 stupňů v ose bokem letěla. Hustá atmosféra už ji srovnala. Co ale není jasné, a ani z grafiky a ani z posledních sekund, jestli neletěla motory napřed.
Raketoplány mají takovou desku v prodloužení trupu jako výškové kormidlo, které krylo i trysky před náporem vzduchu (samozřejmě při správné orientaci).
Na X se objevila animace, jak to bylo s rotací lodi během návratu do atmosféry. https://twitter.com/Pockn_CG/status/1769057806022492396 Nevypadá to, že by klapky dokázaly tu rotaci zastavit, je ale zřejmé, že na takovou situaci to celé nebylo naprogramované. Animace patrně vychází pouze z analýzy videa a dostupných údajů z telemetrie, předpokládám, že SpaceX bude mít k dispozici lepší údaje, např. skutečné naklonění klapek na druhé straně lodi a budou tak schopni si to lépe namodelovat a přepsat SW pro ovládání klapek tak, aby to bylo odolnější. Otázkou samozřejmě je, jestli je hardwarově možné si poradit s výraznou rotací v podélné ose klapkami, které se mohou naklánět jen nahoru – jakmile se to otočí břichem nahoru, tak intuitivně těžko říct, jestli větší odpor způsobí klapka v kolmé pozici nebo v přitažené k trupu.
K otáčaniu poviem, že ak máte nejaké vlastné zážitky s navrhovaním riadiaceho systému, tak toto je bežný jav menovaný ako rozkolísanie systému. Na videách je veľmi dobre vidno ako nevhodne (neskoro) dochádza k natáčaniu roštových kormidiel aby zastavili otáčanie, čo následne viedlo k otáčaniu opačným smerom a znova neskoro zareagujú roštové kormidlá a celé sa to začne pretáčať do opačného smeru. To sa stáva napríklad keď hmotnosť je iná ako má byť alebo reakcia na roštové kormidlá príliš rýchla a čakali pomalšiu. Je to len chyba zvoleného prístupu návrhu riadiaceho systému stabilizácie rakety v reakcii na kormidlá. Možno treba iné parametre zadať a možno iný typ regulácie (tých je mnoho).
Skôr by sme mohli uvažovať, že hmotnosť zadali správne, ale palivo sa neotáča spolu s raketou, len sa šúcha po stenách rakety, teda sa nemalo uvažovať s hmotnosťou paliva pri natáčaní iba s hmotnosťou rakety + malé trenie paliva. Tak by nedošlo k rozkývaniu systému riadenia.
To by boli typické drobné chyby, ktoré človeku proste nenapadnú keď sedí na stoličke za počítačom.
PS: Možno ten problém so zatváraním dverí (hoci neskôr sa podľa informácii naozaj zavreli) súvisí so skúšaním zatvárania počas gravitácie a teraz bolo bez gravitácie.
Ono také jde vidět, že v 16:32 -16:39 od startu je při otevřených dveřích prolétávající kovový předmět cca 2/3 spodku obrazovky šikmo do levé horní části v první čtvrtině. Pokud něco takového vletí do dveří tak se nemusí zcela zavřít. Je to jen můj postřeh že záběrů.
Užasný a lehce děsivý zážitek 🙂 Přesně v intencích slibu Musku „vzrušení zaručeno“.
Budu držet palce, aby ty zatím ne-zcela-zvládnuté vstupy do atmosféry neskončily dopadem trosek v nevhodném místě a průšvihem (a zbrzděním vývoje SX). Tipuji i tentokrát vyšetřování FAA a další start nejdřív za 3-4 měsíce.
Jinak dík za přenos a ještě větší dík za tento shrnující článek! 🙂
..tak o co, že se do dvou měsíců startuje zas? 🙂
Klidně o pořádný drink 😉 A rád to prohraji 🙂
Ale spíš ne – 2 měsíce jsou hodně optimistické.
Super video, paráda! Nečakal som že to bude letieť vo štvrtok 🙂
Jedna vec mi ale vŕta v hlave, videli sme, ako sa starship rotovala pri prelete do atmosféri, čo nebolo dobré lebo to v určitom momente poškodilo/mohlo poškodiť, iné časti Starship.
Nebude potreba implementovať korekčné trysky, aby sa starship vedela naorientovať na prelet atmosférou? Tie stabilizačné plochy moc nefungujú mimo atmosféru.
Aerodynamicke prvky mimo atmosferu negunguju vobec.
StarShip orientacne trysky ma. Preco ale rotovala tak rychlo a pred vstupom sa nezorientovala do spravnej polohy, na to si budeme musiet poctak na zavery od SX.
Nevím jestli je to úspěch, tedy z hlediska PR. Zajímalo by mě, co si asi pomyslí mainstreamový čtenář, když čte titulky jako „Hvězdná loď Starship shořela? Muskova další ztráta při třetím pokusu“.
Ano, to je právě ono. Redaktoři mainstreamových médií kvůli nedostatku znalostí o tématu nezvládnou pobrat, co se to vlastně odehrálo. Že odstartovala nejsilnější, největší a nejtěžší raketa všech dob. Radši napíší článek o selhání.
Souhlasím. jako natěšený jsem i po konci přenosu sledoval reakce napříč webu. Na pár minut se něco objevilo, ale ihned zmizelo a všeobecné weby daly rychle ruce pryč. Asi i zkušenost s nedávným prvním přistáním US techniky na Měsíci.
To je otázka, zda u těchto typů čtenářů má toto smysl vůbec řešit. Jejich nejčastější reakce je stejně ta, kdy se ptají zda díky tomu bude levnější chleba. Prostě já bych to neřešil a nechal je v té jejich nevědomosti, protože to stejně nemá smysl, nepochopili by to.
Pokud se povede alespon 1 ze 100 presvedcit k premysleni, je to dobre, tedy za mne. Tudiz urcite to smysl ma.
K prenosu – uz jsem mel dlouho pripravenou otazku, proc SpaceX neukazuje zabery z „navratu“ 2.stupne, ze by to mohlo byt take zajimave … a konecne jsem se dockal.
Co se týče Super Heavy, tak tam podle mého názoru plán byl nejlepší, jaký mohl být. Mělo jít o simulaci přistání. To, že se nezdařila nad zálivem, je daleko lepší případ, než kdyby k tomu došlo při pokusu o záchyt na rampě.
Navíc u Starship ořezanější plány ničemu nevadily, protože stejně nepřežila návrat do atmosféry. Pokud by přežila, i tak SpaceX získá velmi cenná data a stačí příště do softwaru přidat kus kódu a Starship se pokusí o přistání.
Vynikající video, SX klobouk dolů.
Ale zarážejí mne dvě oblasti. Proč SX předem omezuje své cíle. Už se přeci Starship podařilo měkké přistání, oba komponenty nechají klidně zničit. Do orbitální rychlosti zbýval percentuálně kousek. Prostě by se dané věci asi nepovedly, ale poznatky cenné.
Oznámení rizikové oblasti jako větší část Indického oceánu je divné. Lodě se pohybují řádově kolem 40 km/h a kdyby posádky chtěly, ta nemohou nic dělat. Navíc ohromné náklady na odklon…
Nedokážu samozřejmě odpovědět přesně a tak jen domýšlím:
Při předchozím letu uvažované přistání do vody poblíž Havaje se mohlo ukázat legislativně problematické. Jedná se o velké těleso, které má omezenou možnost manévrování, ale přitom dopadový prostor může být enormní. S tím musíte počítat už v průběhu plánovaní a pro daný termín uzavřít vzdušný i námořní provoz v dané oblasti. Dalším aspektem je dopad tělesa nebo jeho trosek do vod, které můžou samozřejmě být prostorem pro rybolov. S tím mají své zkušenosti v Japonsku, kdy požadavky rybolovu jsou limitujícím faktorem pro počet startů z jejich kosmodromů. Nejedná se přitom jen o uzavření samotného prostoru, ale případnou kantaminaci vody a narušení biologie v případě dopadu toxických látek.
U Havajských ostrovů může být letecký provoz a a námořní provoz daleko hustější než ve východní části Indického oceánu. Otázka je samozřejmě nad finanční náhradou v případě aktivace a sledování takového dočasně omezeného prostoru.
V případě startu z americké pevniny toto zajišťuje Coast guard, ale mimo dosah za to zřejmě musí SX někoho platit. V případě narušení prostoru před startem je možné start odložit, ale v případě narušení dopadového prostoru již není možné, pokud je raketa již v pohybu, ji zastavit … tedy je – dálkové zničení, což je drahý špás.
Ale jen teoretizuji, takže možná mlátím prázdnou slámu.
Hezký den,
nerad bych po výstraze dostal definitivní stop, tohoto webu si vážím.
Ale váš článek zavání názorem, že někteří lidé si zaslouží větší ochranu než jiní. Z hlediska místní legislativy, technických problémů.. Ano – družice budou padat a často bez možnosti predikce. Ale oznámit, že varujeme skoro celý Indický oceán a jen chvíli před událostí – no raději nekomentovat. A co jako mají ti lidé v dané oblasti učinit za preventivní opatření?
V tom je právě ten vtip. Pokud se kouknete do mapy, tak východní část Indického oceánu je pustá. Konkrétně mezi ostrovem Rodriguez a západním pobřežím Austrálie je 5000km pouze vodní plocha. Lodní doprava je zde minimální a na pravidelných leteckých trasách zde bude za den možná pár strojů letících z východní Afriky do Perthu. Koukněte na stránky ADS-B Exchange se zobrazením leteckého provozu na celém světě. Střední a východní Indický oceán je momentálně bez provozu.
Jen pro zajímavost: někde v těchto místech před deseti lety zmizel let MH 370 a zatím nebyl nalezen. V roce 1979 se blíže Africe odehrál jaderný test, ke kterému se nikdo nehlásí (pravděpodobně Israel + JAR). Zaznamenala ho pouze družice sledující Gama záblesky.
Vůbec nejde o to, že něčí život má vyšší resp. nižší hodnotu. Zde je to prostě bezpečnější.
Cíle omezuje proto, že pokus o jejich dosažení by za současného stavu mohl přijít draho nebo na ně (v podstatě ze stejného důvodu) nedostali povolení. Pokus přistát se Superheavy zpátky na základně by evidentně nedopadl dobře a v lepším případě by skončila v moři jen o kousek blíž k pobřeží. Starship taky na posledních záběrech nevypadala zrovna v nejlepší kondici a ten široký pás Indického oceánu a nižší než orbitální rychlost byly nakonec užitečné. Jižní část Indického oceánu je naštěstí hodně prázdná a nevedou tam ty nejvýznamnější lodní ani letecké trasy, tak si to asi mohli dovolit rezervovat celé.
Možná se nám mohlo před startem zdát, že cíle byly omezené, ale zpětně to vypadá, že nejspíš dobře věděli, co si mohou dovolit.