13. března 2024
(aktualizováno 14. 03. 2024 v 19:28)
Již na zítra je v plánu pokus o start největší, nejsilnější a nejtěžší rakety, jakou kdy lidstvo postavilo. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o Super Heavy Starship, která se má vydat na svůj třetí testovací let. Plán pro něj se od prvních dvou velmi liší a nově je tak v plánu dopad Starship do Indického oceánu, tedy již po méně než půl oběhu Země. Během přeletové fáze se má také testovat otevírání dveří nákladového prostoru, přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, nebo deorbitační zážeh. Mohli bychom se také teoreticky dočkat v přímém přenosu záběrů přímo z rakety, jelikož S28 je nově vybavena hned čtyřmi anténami pro komunikaci se sítí Starlink. Pokus o start je aktuálně plánován na 13:00 našeho času ovšem v době vydání článku FAA stále nevydala upravenou startovní licenci.
Závěrečný přehled:
- Čas a datum startu: 14. března ve 13:00 SEČ
- Místo startu: OLP-1, Starbase, Texas
- Raketa: Super Heavy Starship
- Cílová oběžná dráha: Transatmosférická
- Super Heavy: Pokus o přistání v Mexickém zálivu zhruba 7 minut po startu.
- Starship: Nebržděný dopad pár stovek kilometrů jihovýchodně od Madagaskaru v Indickém oceánu.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 12:45 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
K tomuto startu Vám bohužel nebudeme schopni poskytnout psaný online přenos, můžete ale sledovat tento, který zajišťují kolegové z redakce portálu ElonX. Přenos najdete na stránce úplně dole pod sekcí s fotkami a videi.
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GGU_ALAbIAAStgS?format=jpg&name=4096×4096
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Znovu jsem prozkoumal záznam po oddělení SH. Pokud je grafika důvěryhodná, došlo po otočení do protisměru v čase cca T+3:45 palivo a nebyla šance zpomalit pád.
Potom je od T+4 občas vidět od motorové části nějaké výrony.
Zážeh před dopadem snížil rychlost na cca 1112km/h.
Byla chyba v propočtech (a tedy to lépe být nemohlo) nebo některé fáze sestupu byly chybné?
Jde o to, jestli udaje o množství paliva ktere se zobrazovaly, udavaji stav paliva jen v hlavních nádržích, nebo se započítává i palivo v oddělených malych nadrzich pro přistání.
Skvěle komentovaný přenos, moc díky!
Mimochodem, v konverzaci jsem napsal
Velký krok pro Muska, malý krok pro lidstvo…
…a to neznamená dehonestaci.
SpaceX uděla velký krok na své cestě …a pro lidstvo je to jeden z malých krůčků, kterých ještě budou desetitisíce!
Každý z nich je důležitý.
Díky moc za pochvalu. 🙂
Velmi trefné. 🙂
Nerozumím jedné věci a to konkrétně nebržděnému dopadu u popisky Starship. Měl jsem zato, že se pokusí o simulaci přistávacího manévru jako jsme to viděli např. u SN15, jen nad hladinou vody a po jeho ukončení (srovnání pozice a nulové rychlosti nad terénem) vypnou motory a nechají Starship zahučet do vody. Z popisu „Nebržděný dopad“ mi ale přijde, že by sice mohli plachtit, ale dopad bude bez závěrečného manévru s překlopením a bržděním. Jak to tedy je?
Při žádném integrovaném letu se nepočítalo se zkouškou přistávacího manévru. Vždy byl v plánu pouze nebržděný dopad na hladinu oceánu.
To mi přijde jako překvapivě docela nevyužitá příležitost vzhledem k tomu, že částečně to nacvičené už mají a jen by to potřebovali aktualizovat pro současný hardware. Docela by mě zajímalo co je k rozhodnutí o vynechání vedlo? Jediné co mě napadá je získat předtím více dat z letové sestupové fáze v reálných podmínkách aby to mohli na příště lépe a přesněji naplánovat. Teď by měli možná moc velký rozptyl vstupních parametrů pro přesné plánování. Jsem tedy zvědavý pokud se IFT3 povede, tak jestli u IFT4 už takové pokusy budou zahrnuty?
Jestli se příště o simulaci přistání pokusí, zatím nevíme. Vše bude záležet, jak jste napsal, na úspěchu IFT-3. Možná se příště dočkáme.
Jinak další poměrně nová informace. Nebudou žádné oficiální záběry přistání. SpaceX na plánované místo přistání nevypravila žádné lodě, ani letadla a budou pracovat pouze s telemetrií ze Starship a snímky z družic na oběžné dráze.
https://fxtwitter.com/starship2619487/status/1768168020730651124?t=Y3vFcdhCKJnrpQMjsZMG-Q&s=19
To je škoda, byla by pecka pohled na tu přistávací sekvenci. Hádám, že to je kvůli bezpečnosti, protože si nejsou jistí dostatečně přesnou navigací. Bohužel neoficiální z logických důvodů také nebudou, takže neuvidíme vůbec nic 🙁
FAA vydala licenci pro start IFT-3. Takže dnes se startuje!!!
Za 6,5 hodiny budu držet palce.
https://twitter.com/FAANews/status/1768019995240415544
Dúfam, že tentokrát budú pekné zábery z celého letu 🙂
Držím palce nech sa všetko podarí
Starship, autokorekce zaùřadovala
Zaiste to maju dobre prepocitane, ale … preco len pol obehu ?
Keby ho trochu predlzili, spadlo by to niekde v Tichom oceane, ci nie ?
Mozno to chcu preto, ze skuska deorbitacneho zazehu by uz nad Tichym oceanom nebola tak preukazatelna, ako nad Indickym. A nechcu ju robit „naostro“ pri skutocnom orbitalnom lete.
Iba spekulujem … 🙂
Pokud jsem to správně pochopil, myslíte, proč se neprovede deorbitační zážeh už nad Tichým oceánem?
To je proto, že SpaceX má v plánu také otestovat dveře nákladového prostoru a také přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi. To vyžaduje čas a v tomto případě je Indický oceán ideální volbou.
Odpověď nedává smysl vzhledem k tomu, že Staršího letí nejdříve přes Indický oceán, až pak by letěla přes Tichý, takže let bude takto trvat naopak kratší dobu.
Leti sa „na vychod“, ci nie ?
Takze Tichy ocean je z hladiska letu „dalej“ ako Indicky – mali by viac casu.
Skor som myslel na to, ze pri dopade do Ticheho oceanu by lod bola uz velmi nizko, takze by to ani nebol „deorbitacny“ zazeh.
A ano, máte pravdu, za to se omlouvám. Z nějakého důvodu jsem pracoval s Atlantským oceánem.
@legionar V tom případě to nejspíše bude, jak píšete. Záleželo nejspíše na tom, jak dlouhý zážeh chce SpaceX provést.
Po zhliadnuti prenosu som nadobudol dojem, ze najvacsou vyzvou dalsieho testu bude HMOTNOST – jak SH tak SS.
Pretoze sa mi zda, ze to, co funguje spolahlivo na Falconoch, je tu trochu poddimenzovane.
Rostove kormidla na SH, ani klapky na SS nedokazu ucinne „kocirovat“ tie masy pri danych rychlostiach.
Bud tam budu dodatocne korecne bocne motory, alebo sa to cele musi prerobit.
Ak sa deorbitacny zazeh „rozhodli“ sami neurobit, tak to povazujem za chybu. SS aj tak bola urcena na potopenie, takze riziko, ze sa zazeh nepodari, bolo nepodstatne. Navyse, keby sa podaril, tak vyrazne znizia rychlost a tym aj poskodenia trupu, a cely ten priebeh mohol byt uplne iny.
To mali risknut.
Já bych řekl, že naopak ty reakce byly moc extrémní, takže to přehnali. Skutečně si myslíte, že snížení rychlosti o pár desítek km/h něco znamená, pokud letíte rychlostí řádově 26000km/h?
Museli by ju znizit na uroven, akou sa vnara do hustejsich vrstiev atmosfery 1. stupen Falconu.
Takze nie o par desiatok metrov za sekundu.
Napadá mě, že kdyby něco nevyšlo napoprvé, hrozil by dopad na americkou pevninu. Takhle mají v záloze Pacifik.
Nemyslím, že by jim FAA povolila takto volný scénář. Dopadová oblast pro Starship je docela dlouhá skoro od Madagaskaru skoro k Austrálii, ale pokud by to „přeletěli“, tak by se dostali do oblasti mimo vydané uzavírky leteckého provozu a lodní dopravy, to by od FAA pěkně dostali přes prsty. Spíš si myslím, že cílem je dráha s vyšším apogeem a nízkým perigeem – díky tomu se dostanou relativně vysoko nad atmosféru do prostředí, kdy už vliv atmosféry nebude narušovat stav mikrogravitace pro test čerpání paliva mezi nádržemi (to patrně bude zahrnovat vytvoření nějakého zrychlení pomocí korekčních trysek, je tedy potřeba, aby loď „nedrhla“ o zbytky atmosféry, protože to zrychlení bude velmi malé). A nízké (možná i záporné) perigeum někde před Austrálií zajistí, že pokud se cokoliv pokazí, tak trosky dopadnou bezpečně ve vyhrazené oblasti. Deorbitační zážeh pak přistání jen urychlí, ale když ho udělají kousek „za“ Madagaskarem, tak nemůže vést k ohrožení, Indický oceán je tam opravdu velmi pustý.
..inak toto by ma zaujmalo ako to je s jurisdikciou FAA. Moze kecat do toho co sa deje nad Indickym\Tichym oceanom? Alebo ide o to ze SpaceX je americka firma spadajuca pod FAA.. Ako by to bolo keby SpaceX chcela startovat povedzme z Karibiku aby urychlila vyvij.Zbavila by sa FAA a ich procesov z 19.storocia :)? Ci by prisla o bezpecnostnu previerku na vladne zakazky?.. myslim ze dobra tema na nejaky vysvetlujucci clanok.
Lubo: Kdyby startovali z Karibiku nebo z Mexika, budou podléhat tamním úřadům. A ty budou opatrné, pokud chtějí mít dobré vztahy se státy, přes které Starship poletí nebo s těmi, které mají lodě a letadla na trasách křižujících dopadové zóny. A pokud chtějí později startovat z amerického území, je lepší to řešit rovnou s FAA než nejdřív s Mexikem a pak stejně s FAA.
Mám dojem, že jsem někde četl, že SpaceX, jakožto americká firma registrovaná v USA,podléhá jurisdikci FAA, bez ohledu na to,odkud startuje. Plus samozřejmě zákony a předpisy hostitelské země. Myslím, že se to kdysi řešilo v souvislosti s Rocketlab.
Dakujem.. jo to dava zmyslel ze podlieha FAA.. ako sa tie dopadove zony niekde uprostred oceanov koordinuju na medzinarodnej urovni? Je na to nejaka autorita, ci treba studovat buletiny narodnych autorit ci niekde nieco nejde padnut?
Osobne nevidím dôvod riskovať, že pri spomalení sa niečo pokazí, ak znížia rýchlosť, možno by ľahšie prežila let, ale vždy ju nebude možné znížiť a určite sa budú chcieť vyhnúť zbytočnej spotrebe paliva, dymenzovana bude určite aj na vyššiu rýchlosť, no a ak by im to teraz pri spomalení vybuchlo, nemali by žiadne údaje o návrate atmosférou, loď by zrejme aj tak nepreckala návrat ani pri spomalení a v spacex ani netušili, či im to neodtrhne celú tepelnú izoláciu, tak z tohoto pohľadu je určite lepšie to spomalenie vynechať