Ve druhém pololetí loňského roku zvažovali vysocí představitelé NASA plány na přesun prvního přistání na Měsíci v rámci Artemis ze třetí na čtvrtou misi, což by poskytlo společnostem SpaceX a Axiom Space další čas na přípravu lunárního landeru a skafandrů. Podle Joey Roulette ze zpravodajské agentury Reuters předložili představitelé NASA v prosinci 2023 tuto možnost nejvyššímu vedení agentury. Když byl za účasti administrátora NASA Billa Nelsona 9. ledna 2024 ohlášen odklad misí Artemis 2, Artemis 3 a startu rakety Falcon Heavy s moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway, možnost změny náplně mise Artemis 3 zmíněna nebyla. Přistání na Měsíci v landeru Starship tak nadále zůstává v plánu mise Artemis 3 s cílovým datem září 2026. Dne 9. února 2024 napsal Elon Musk, že Starship by měla být schopna se dostat na Měsíc za méně než pět let. Tedy nejpozději v roce 2028. Vynesení modulů HALO (úvodní fotografie) a PPE bylo posunuto na fiskální rok 2026 a jejich přílet na dráhu NRHO na rok 2027. V náplni mise Artemis 4, aktuálně cílené na září 2028, zůstává první návštěva Gateway a druhé přistání na Měsíci.

Od 1. října 2023 NASA fungovala v podmínkách zálohového financování svých programů. Teprve po schválení v obou komorách Kongresu podepsal Joe Biden 9. března 2024 zákon, který poskytuje finanční prostředky NASA na fiskální rok 2024. Kampaň Artemis získala celkem 7,469 miliard USD, což je o pouhých 21 milionů více než ve fiskálním roce 2023. Největší nárůst v rámci kampaně zaznamenal program pilotovaných lunárních landerů, který byl navýšen o 0,395 miliardy na 1,881 miliardy USD. Financování programů Orion a SLS bylo pro fiskální rok 2024 zachováno v úrovni roku 2023, tedy 1,339 a 2,600 miliardy USD. Vývoj skafandrů pro Artemis a ISS obdržel 0,380 miliardy USD.

V pondělí 11. března byl zveřejněn prezidentský návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2025. Pro Artemis je navržena částka 7,618 miliard USD.

V rámci položky dopravního systému pro lety k Měsíci a zpět je navrženo pro Orion 1,031 miliardy, pro SLS 2,423 miliardy a pro pozemní systémy umožňující pilotované lety 0,759 miliardy USD. V rámci položky lunárních systémů je navrženo pro Gateway 0,818 miliardy, pro lunární landery 1,896 miliardy a pro skafandry a povrchovou mobilitu 0,434 miliardy USD.

V návrhu je uvedeno, že rozpočet podporuje tři nejbližší mise Artemis v jejich současných termínech, tedy jakmile budou mise technicky možné. Misi Artemis 2 v září 2025, Artemis 3 v září 2026 a Artemis 4 v září 2028. Mise Artemis 5 je z rozpočtových důvodů odložena o půl roku na březen 2030. To není nic překvapivého. Už v dílu z května 2023 jsme psali scénářích odkladu mise Artemis 5 na rok 2030, 2031 nebo dokonce zrušení mise, které z rozpočtových důvodů nastínil administrátor NASA Bill Nelson. Odklad mise o půl roku v podmínkách platného zákona o rozpočtové odpovědnosti lze zatím považovat za výhru.

1. února 2024 byla kyslíková nádrž pro CS-3 vložena do buňky D
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Artemis 3

Dne 8. ledna 2024 bylo v zařízení Vertical Assembly Center (VAC) v továrně Michoud Assembly Facility dokončeno svařování kyslíkové nádrže centrálního stupně CS-3 rakety SLS pro Artemis 3. Díky tomu bylo zařízení VAC, jak jsme psali v minulém dílu, v únoru předáno pro potřeby mise Artemis 4.

Konstrukčně dokončená nádrž byla 1. února přemístěna z VAC do buňky D. V buňce jsou zkontrolovány rozměry nádrže a dojde k částečné instalaci přepážky. Podobným způsobem byla před dvěma roky v buňce A skenována vodíková nádrž. Skenerem byla tehdy podrobně zdokumentována výška povrchu svarů. Data ze skeneru jsou využívána při pozdějších činnostech, například při robotickém nanášení pěnové izolace na vnější povrch nádrže.

Po dokončení kontroly rozměrů projde kyslíková nádrž hydrostatickým testem těsnosti v buňce F. Testem bude ověřena pevnost svarů. Následně bude kvalita svarů zkontrolována v oblasti 6 v budově 103 rentgenovou inspekcí. Poté bude nádrž umyta vodou v buňce E. Proces vnitřního čištění je podobný sprše. Jeho účelem je zajistit, aby v nádrži nezůstaly nečistoty.

Po vysušení bude nádrž přemístěna do buňky P v budově 131 k provedení nástřiku základovou barvou automatickým robotickým nástrojem. Po dokončení bude nádrž přemístěna do budovy 103 k instalaci letových senzorů a nakonec bude vrácena do budovy 131, tentokrát do buňky N, k aplikaci tepelně izolační pěny.

V závěru letošního roku hodlá výrobní tým připravit nádrž na spojení s intertankem a předním lemem do přední sestavy centrálního stupně CS-3. Stupeň bude mít mnohem méně vývojových letových senzorů než CS-1 a CS-2, takže očekává jeho rychlejší příprava.

Vodíková nádrž byla 21. listopadu 2023 přemístěna do buňky P v budově 131 ke zbroušení povrchu a nátěru antikorozní základovou barvou. Na hlavní vnější povrch nádrže je barva aplikována automatizovaným robotickým nástrojem, na horní a spodní kupoli ručně.

Po vyvezení z buňky P bude nádrž přesunuta do budovy 103, kde bude vybavena senzory a proběhne příprava na instalaci potrubí. Po dokončení těchto činností bude nádrž přesunuta do buňky N v budově 131 k aplikaci stříkané tepelně izolační pěny.

Díky tomu, že je vodíková nádrž ve výrobě dál než kyslíková, hodlá k ní výrobní tým připojit v buňce A simulátor motorové sekce a poté bez prodlevy spojit v budově 103 vodíkovou nádrž s přední sestavou. Simulátor motorové sekce je nutný pro umožnění přepravy stupně CS-3 z továrny MAF na Kennedyho vesmírné středisko bez jakýchkoli úprav, protože letová motorová sekce je připravována v KSC v budově SSPF. Přepravit stupeň CS-3 člunem Pegasus na KSC chce výrobní tým v příštím roce.

Konečná montáž CS-3 včetně připojení motorové sekce a motorů bude provedena ve svislé poloze v jedné ze dvou připravovaných montážních buněk v sekci High Bay 2 v budově VAB.

Do kabiny Orionu jsou instalovány prvky avioniky, systému odstraňování oxidu uhličitého a dalších komponent systému zabezpečení životních podmínek. Souběžně jsou prováděny první testy tohoto systému a také komponent pohonu. Na letošní rok je plánována instalace dokovacího systému na Orion.

V nejbližší době se očekává dodávka evropského servisního modulu. V následujících měsících bude evropský servisní modul spojen s adaptérem modulu pro posádku.

Příprava Orionu a jeho nosné rakety se stále zdá být na dobré cestě k tomu, aby nebyla brzdou pro plánované setkání a spojení Orionu s lunárním landerem Starship na oběžné dráze Měsíce.

Testy dokovacího systému Starship
Zdroj: https://pbs.twimg.com

SpaceX a NASA nedávno provedly v Johnsonově vesmírném středisku desetidenní kvalifikační testování dokovacího systému, se kterým SpaceX plánuje létat na lunárním landeru. Implementace aktivního adaptéru SpaceX v horní části fotografie se přibližuje a připojuje k implementaci pasivního adaptéru NASA ve spodní části. Při misi Artemis 3 mají mít Orion i Starship aktivní adaptéry, ale Orion má být aktivním tělesem a Starship cílovým tělesem v pasivní konfiguraci. Zdá se tedy, že konfigurace na fotografii simuluje přibližování a připojování plánované pro Artemis 4 a další, kdy má být aktivním tělesem Starship a cílovým tělesem Gateway.

Dokovací systém pro Starship vychází z osvědčeného aktivního dokovacího systému lodí Dragon 2 a během dokování bude moci fungovat jako aktivní nebo pasivní systém. Testování zahrnovalo více než 200 dokovacích scénářů s přibližováním při různých rychlostech a z různých úhlů.

Pro provedení měkkého zachycení se systém aktivního dokovacího systému během testů vysunul, zatímco pasivní systém na druhé straně zůstal zatažen. Následně se západky a další mechanismy na aktivním dokovacím systému připojovaly k pasivnímu systému.

SpaceX už v rámci smlouvy s NASA dokončila více než 30 milníků souvisejících s definováním a testováním hardwaru potřebného pro výrobu energie, komunikaci, navádění a navigaci, pohon, podporu života a ochranu před kosmickým prostředím.

Super Heavy B10 a Starship S28 na rampě, 10. března 2024. V pozadí Starship S29.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Pro integrovaný letový test IFT-3 jsou připravovány Super Heavy B10 a Starship S28. Šedesátičtyřminutový let je připravován na 14. března. 24 minut po startu má být demonstrován přenos paliva mezi přistávací a hlavní nádrží, 40 minut po startu má dojít k restartu motoru Raptor. Po obletu poloviny obvodu Země má Starship dopadnout do vod Indického oceánu.

Orbitální test tankování kapalného kyslíku a metanu mezi dvěma Starship pravděpodobně sklouzl na příští rok. Dokud nebude proveden, nebude SpaceX schopna přesněji odhadnout potřebný počet zásobovacích letů tankerů pro Artemis 3. Nejistota pramení z otázek procentuálních ztrát kryogenních pohonných hmot varem, metody a rychlosti přesunu paliva, kadence startů a podobně.

V nabídce podané do výběrového řízení na lunární lander pro Artemis 3 navrhla SpaceX technický přístup, který předpokládal naplnění orbitálního palivového depa během čtrnácti startů tankerů v dvanáctidenních intervalech. Tuto informaci zveřejnil v roce 2021 úřad GAO.

Na schůzi výboru Poradní rady NASA pro pilotovaný průzkum a provoz dne 17. listopadu 2023 řekla Lakiesha Hawkins, zástupkyně přidruženého administrátora pro program NASA Moon to Mars, že mise bude vyžadovat rychlý šestidenní rotační plán startů tankerů. Z toho lze usuzovat, že se SpaceX snaží o zkrácení intervalů mezi jednotlivými starty na polovinu.

Zatím není zřejmé, jestli se SpaceX pokusí upřednostnit znovupoužitelnost tankerů, nebo se bude jako výhodnější jevit dodržení potřebné frekvence startů s jednorázovými tankery.

Smlouva NASA se SpaceX vyžaduje, aby demonstrační Starship bez posádky pouze přistála na Měsíci. Viceprezidentka SpaceX pro zákaznický provoz a integraci Jessica Jensen ale na mediální telekonferenci dne 9. ledna 2024 řekla, že test bude zahrnovat přistání na Měsíci bez posádky a poté start z povrchu. V aktuálním manifestu NASA bylo nepilotované přistání posunuto na fiskální rok 2026.

Přezkum CDR lunárních skafandrů pro Artemis 3 je plánován na srpen letošního roku.

Artemis 4

V minulém dílu jsme se věnovali přípravě na výrobu neletového exempláře nového horního stupně EUS, který je určený pro strukturální zkoušky v testovacím stanovišti v Huntsville.

Přeprava testovacího exempláře adaptéru USA po řece Tennessee, 22. února 2024. Na obalu adaptéru je zřetelný název Leidos. Výrobcem adaptéru je její dceřiná společnost Dynetics.
Zdroj: https://decaturdaily.com

V konfiguraci nosné rakety SLS Block 1B bude nad stupněm EUS umístěn adaptér Universal Stage Adapter (USA). Při misi Artemis 4 má být uvnitř adaptéru USA ukryt mezinárodní obytný modul I-HAB pro kosmickou stanici Gateway.

Dne 22. února 2024 byl na řece Tennessee spatřen vývojový testovací exemplář DTA adaptéru USA na své cestě z Decaturu do budovy 4619 v Marshallově vesmírném středisku v Huntsville.

V budově 4619 bude exemplář DTA podroben modálnímu testování pro ověření matematických modelů dynamického chování. Adaptéru budou udělovány impulsy a pomocí senzorů bude sledována strukturální frekvenční odezva konstrukce.

Později, při testování maximálního zatížení, bude adaptér stlačován, natahován a ohýbán. Síly budou vedeny vertikálně i horizontálně. Na rozdíl od letového adaptéru jsou v konstrukci vývojového testovacího exempláře záměrné nedostatky a chyby. To pomůže inženýrům lépe ověřit, že letový adaptér odolá silám, kterým bude čelit během startu a letu.

V minulém dílu jsme přinesli fotografie z výroby mobilní vypouštěcí plošiny ML-2, kterou společnost Bechtel sestavuje v Kennedyho vesmírném středisku na odstavné ploše mezi budovami VAB a RPSF. Plošina je určena na podporu startů nosných raket SLS s horním stupněm EUS. Společnost Bechtel nedávno uvolnila několik nových fotografií z montáže základny plošiny ML-2.

Pohled z pravého boku základny plošiny ML-2 směrem k budoucí věži
Zdroj: https://www.bechtel.com

Pohled z levého boku základny plošiny ML-2 směrem k budoucí věži
Zdroj: https://www.bechtel.com

Artemis 5

Tryska č. 6002 byla na motor RS-25 nainstalována přímo na testovacím stanovišti. Tryska obsahuje bílé tepelné ochranné kryty.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Než bude zahájena plná výroba všech systémů nových motorů RS-25 pro nosnou raketu SLS Block 1B určenou k misi Artemis 5, musí být ve Stennisově vesmírném středisku dokončena poslední certifikační série dvanácti zážehů neletového motoru RS-25 výrobního čísla 0525, který obsahuje nově vyrobené systémy. Prvních šest zážehů bylo provedeno s nově vyrobenou certifikační tryskou č. 6001, která byla určena pro restart výroby.

Protože inženýři chtěli porovnat data z certifikačních zážehů se dvěma různými novými tryskami, byla na motor po šestém testu nainstalována tryska č. 6002. Jde o první vyrobenou letovou trysku pro Artemis 5. Sedmý zážeh byl proveden 22. února, osmý zážeh 29. února a devátý zážeh 6. března. V rámci první smlouvy na nové motory RS-25 byly vyrobeny trysky č. 6001 až 6007. První tryska je neletová certifikační, čtyři trysky jsou určeny pro Artemis 5 a dvě trysky jsou záložní.

Pro misi Artemis 5 NASA v rámci výběrového řízení poptávala od americké průmyslové základny nehermetizované lunární terénní vozidlo LTV. V návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2025 je výslovně uvedeno, že vývoj LTV je tímto rozpočtem financován. NASA tak může přistoupit k podpisu smlouvy, jehož termín byl stanoven na 29. března 2024.

Zdroje informací:
https://www.yahoo.com/
https://www.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2024/01/Snimek-obrazovky-211-1.png
https://images-assets.nasa.gov/…CS3_LOX_VACtoCellD-11~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GHhE2mQWkAESh0l?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/GIUi4oKagAAVHwY?format=jpg
https://decaturdaily.com/…7099aeea653b/65dde023a666c.image.jpg
https://www.bechtel.com/getmedia/716857b5-0c71-4fca-84ea-10e04adbcff5/IMG_9270.JPG
https://www.bechtel.com/getmedia/5e74e85a-9411-4643-b713-56a269a2a117/IMG_9302.JPG
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/02/dsc-8312.jpg