Máme za sebou kosmonautikou doslova a do písmene napěchovaný týden, v rámci nějž jsme viděli jeden velmi očekávaný start (JUICE) a dočkali se jednoho úředního povolení, které umožní lety systému Super Heavy Starship. Kosmotýdeník vám však tradičně shrne i další zajímavé události, které uplynulých sedm dní přineslo. V hlavním tématu se například podíváme na neuvěřitelný již 50. let vrtulníčku Ingenuity atmosférou Marsu! Krom toho se můžete těšit na snímek ze sondy JUICE, nebo přípravy na start dalšího Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Neuvěřitelný 50. let Ingenuity

Zdá se to těžko uvěřitelné, ale vrtulníček Ingenuity – technologický zkušební demonstrátor – vykonal na Marsu svůj již 50. let. Tento vůbec první pozemský stroj, který řízeně létá v atmosféře jiné planety, tak desetkrát překonal svoji plánovanou životnost, která byla původně určena na 5 letů. Spravedlivě dodejme, že původní plán počítal s tím, že při pátém letu bude vrtulníček testován až za hranice jeho možností (rychlosti, dosažené výšky, i složité trajektorie jeho letu). K tomu však nakonec nedošlo a tým dal přednost dlouhodobému provozu a získávání zkušeností. Jedno je už teď jasné – provoz tohoto vrtulníčku otevřel cestu mnoha dalším podobným misím, při kterých budou výhody létajících a relativně levných vrtulníčků využity. Tou nejbližší (pokud nepočítáme váhově odlišnou kategorii Dragonfly), bude mise Mars Sample Return, kde se díky zkušenostem z Ingenuity staly vrtulníčky součástí mise.

Jubilejní padesátý let proběhl 13. dubna. Při tomto letu překonal Ingenuity vzdálenost 322,2 metru za 145,7 sekundy. Důležitým milníkem bylo překonání výšky 18 metrů nad terénem, což je nový výškový rekord. Zařízení pak přistálo na kraji 800 metrů širokého kráteru Belva. Na rozdíl od prvních letů nad rovinatým a písečným terénem se Ingenuity nyní pohybuje v oblasti s velkým počtem větších kamenů a také řadou kráterů. Je vidět, že plánovači mise se už nebojí pouštět vrtulníček do náročnějšího prostředí. „Stejně jako bratři Wrightové pokračovali ve svých experimentech i dlouho po onom významném dni v Kitty Hawk v roce 1903, tým Ingenuity pokračuje ve sledování a učení se z letových operací prvního létajícího stroje na jiném světě,“ uvedla Lori Glaze, ředitelka oddělení planetárních věd v ústředí NASA ve Washingtonu.

Od 19. ledna, kdy Ingenuity opustil relativně rovnou plochu dna kráteru Jezero, provedl již 11 letů a cestou vytvořil nové rychlostní a výškové rekordy (ten rychlostní dosáhl hodnoty 6,5 m/s). Přestože hluboký zimní chlad a regionální prašné bouře (které mohou zašpinit solární panel vrtulníčku, které jsou jediným jeho energetickým zdrojem) polevily, Ingenuity v noci nadále čelí vyššímu chladu. V důsledku toho musí radiostanice na roveru každé ráno vyhledávat signál vrtulníčku v době, kdy se Ingenuity podle předpovědi má probudit. Letové operace potom poskytují mnohé výzvy, protože se nyní vrtulníček pohybuje v ne úplně zmapovaném terénu s řadou velkých kamenů, které trápí navigační systém zejména při přistání, ale i při samotném přeletu nad nimi. „Už nejsme v marťanském Kansasu,“ řekl Josh Anderson, vedoucí operací Ingenuity v JPL NASA v jižní Kalifornii. „Letíme nad vyschlými zbytky dávné řeky, která je plná písečných dun, balvanů, skal a obklopená kopci, které by si nás mohly dát k obědu. A přestože jsme nedávno vylepšili navigační software na palubě, který nám pomáhá určovat bezpečná letiště, každý let je stále oříšek.“

Kromě toho, že Ingenuity bude čelit náročnějšímu terénu, bude v nadcházejících dnech létat také častěji, jelikož vrtulníček musí zůstat v radiovém dosahu roveru. Díky funkci AutoNav může totiž rover Perseverance každý den urazit stovky metrů. „Ingenuity spoléhá na Perseverance, že bude fungovat jako komunikační prostředník mezi ním a řídicími mise zde v JPL,“ řekl Anderson. „Pokud se rover dostane příliš daleko před nás nebo zmizí za kopcem, můžeme ztratit komunikaci. Tým roveru má před sebou práci a vědecký plán, který musí dodržovat. Je tedy nutné, aby Ingenuity držela krok a byla v čele, kdykoli je to možné.“

Perseverance nedávno dokončil průzkum místa zvaného Foel Drygarn, vědeckého cíle, který může obsahovat hydratovaný oxid křemičitý (který je předmětem silného astrobiologického zájmu). V současné době míří k Mount Julian, která poskytne panoramatický výhled do nedalekého kráteru Belva.

Pokaždé, když se Ingenuity vznese do vzduchu, pokryje novou oblast a nabídne perspektivu, které žádná předchozí planetární mise nedosáhla. Snímky z vrtulníku nejen ukázaly, jak by létací stroje mohly sloužit jako předsunutý průzkumník pro budoucí planetární expedice, ale přišly vhod i týmu Perseverance při plánování vědeckého průzkumu a navigaci.

Kosmický přehled týdne:

SpaceX získala v pátek před půlnocí našeho času vysněný dokument od federálního leteckého úřadu (FAA), který povoluje lety nosiče Super Heavy Starship. Licence je platná na pět let. Pročíst si jí můžete zde. Povolen byl také nejbližší let, při kterém by Super Heavy Starship poprvé měly startovat v letové konfiguraci (zatím létala Starship bez nosiče) a loď by měla dosáhnout rychlosti blízké orbitálním rychlostem. Po necelém oběhu Země pak loď vstoupí do atmosféry a „přistane“ na hladině oceánu. Start je plánován mezi 17. a 20. dubnem. Všechny novinky kolem příprav na tento let sledujeme v aktualizovaném článku.

Tento týden SpaceX také představila aktualizované animované video, které představuje budoucí lety Starship k Marsu. Vidíme tam plánované doplnění paliva na oběžné dráze, přelet k Marsu i přistání na povrchu.

Na rampě 39A na Floridě proběhl v sobotu statický zážeh rakety Falcon Heavy, která má 19. dubna vynést telekomunikační družici Viasat-3. Jelikož se bude náklad doručovat na takřka geostacionární dráhu, dojde k plnému použití celé rakety. Ani centrální stupeň, ani stupně boční nebudou vybaveny pro přistání a během vynášení spotřebují všechno palivo. Horní stupeň je vybaven šedým nátěrem, který vznikl kvůli termoregulaci. Stupeň totiž čekají výjimečně dlouho trvající manévry rozložené do několika zážehů v průběhu několika hodin. Palivo v nádržích musí zůstat v provozních teplotách.

S 1 950 kilogramy nákladu odletěla v sobotu v 17:05 SELČ od Mezinárodní kosmické stanice nákladní loď Dragon 2, která následně zamířila zpět na Zemi. Jednalo se o 27 operační misi nákladních Dragonů k Mezinárodní kosmické stanici (mínus jedna havárie). Loď ve stejný den ve 22:58 SELČ úspěšně přistála v Mexickém zálivu u města Tampa.

Přehled z Kosmonautixu:

Na webu Kosmonautix vychází minimálně dva články o kosmonautice denně, řadu témat jsme proto již probrali v těchto článcích. V této rubrice naleznete přehled všech článků, které za uplynulých sedm dní na webu vyšly. Otvírákem týdne byly velmi dlouho očekávané přímé přípravy na první takřka orbitální start nosiče Super Heavy Starship. V tomto aktualizovaném článku sledujeme přípravy na tento první velký testovací let. Další důležitou událostí, která prostupovala celým týdnem, byly přípravy a pak následný start evropské sondy JUICE. Věnovali jsme se například tomu, jak je sonda připravena na prostředí u Jupiteru. Evergreenem týdne bylo čekání na start rakety Falcon 9, která měla vynést 51 malých družic v rámci sdílené mise Transporter-7. První ani druhý pokus nevyšel, nakonec se startovalo v sobotu ráno a to úspěšně. V úterý jste se dočkali už osmnáctého dílu seriálu Vostok, který sleduje příběh stejnojmenného sovětského pilotovaného programu. Pozitivní zpráva přišla z Floridy, kde začíná letová příprava druhého stupně pro misi Artemis II. Co se děje na Bajkonuru? To byla otázka skloňovaná počátkem března. Podívali jsme se proto na známé skutečnosti kolem rozporu mezi Kazachstánem a Roskosmossem a na to, jak tyto spory dopadnou na raketu Sojuz-5. Na druhý pokus úspěšně odstartovala evropská raketa Ariane 5, která vynesla jednu z nejkomplexnějších misí Evropy – misi JUICE. Společnost Realtivity Space zveřejnila zprávu z nehody jejich první rakety Terran-1. Dále firma prohlásila, že nyní upře všechnu svoji pozornost na nástupce tohoto nosiče – Terran-R. Málo se o ní mluví, přitom je zásadním dílem celé připravované mise Mars Sample Return – evropská sonda ERO, která se postará o vyzvednutí vzorků z Marsu na jeho oběžné dráze a pošle je na Zemi. V sobotu jste se dočkali dalšího shrnutí aktuálních novinek kolem pozorování dalekohledu Jamese Webba. V sobotu večer nás čekal návrat lodi Dragon 2 z nákladní mise k Mezinárodní kosmické stanici. V neděli ráno jsme si ukázali další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Jeden z prvních snímků, který poslala nově vynesená evropská sonda JUICE určená pro průzkum měsíců planety Jupiter. Vidíme na něm pomalu se vzdalující Zemi.

Video týdne:

V pátek 14. dubna úspěšně odstartovala jedna z nejkomplexnějších evropských misí vůbec. JUICE byla vynesena raketou Ariane 5, pro kterou to byl její předposlední start. JUICE nyní zamíří na osm let dlouhou cestu, na jejímž konci ji čeká průzkum měsíců planety Jupiter. Video ukazuje start této mise z kosmodromu v Kourou.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/image/pia25213-1041.jpg?itok=q0Cyt753
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6440BD0B
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…PG1IR8FKzICUYANUcJzQLnpaA&oe=643FAA1A
https://pbs.twimg.com/media/FtxCCFgWYAMazr4?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/04/20230413fhstaticfire.jpg