Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi. Přichází proto pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Ačkoli je Dalekohled Jamese Webba stále na cestě do bodu L2, činnosti na něm se soustředí především na časově náročné seřizování zrcadel. My se proto v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na první připravovaný start rakety Rocket 3.3 z Floridy. Co bude nákladem? Mezi další témata patří erupce vulkánu u souostroví Tonga, start Falconu 9, anebo aktualita od vozítka Perseverance z Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Astru čeká první start z Floridy

O firmě Astra jsme vás už několikrát informovali. V listopadu 2021 se jim podařil první úspěšný start jejich malého nosiče Rocket 3.3, který je zaměřen na rychlé a levné vynášení malých družic. Všechny dosavadní starty (3 neúspěšné a jeden úspěšný) proběhly z Aljašky z Pacific Spaceport Complex. Nyní se však připravuje start, který umožní tomuto nosiči poprvé odstartovat z floridského kosmodromu. Zajímavý je i náklad, který zprostředkovala NASA.

Rocket 3.3 na Floridě během zkušebního čerpání paliva
Zdroj: https://i0.wp.com/spaceexplored.com/

Připomeňme, že Astra Space byla založena v roce 2016 a jejím cílem je vytvořit tak osvědčený nosič, že bude možné až denně vynášet malé družice. Chtějí se tím zaměřit na malou mezeru na trhu, mezi konkurenty, kterými jsou například společnosti Virgin Orbit, Firefly Aerospace, či RocketLab. Raketa Rocket 3.3 je 13,1 metru vysoká a průměr má 1,3 metru. Její výhodou mají být extrémně malé nároky na infrastrukturu rampy, sériovost výroby a tudíž velmi malé náklady. Start by tak měl jít objednat a připravit v rámci týdnů až dnů.

Astře tato filosofie umožňuje připravit odpalovací rampu prakticky kdekoli, kde je vybudovaná betonová plocha a přístup k elektřině. První odpalovací rampu na Aljašce postavila firma během jednoho týdne s pouhými šesti zaměstnanci. Zbytek společnosti pak řídí přípravu i starty ze sídla firmy v Kalifornii. Cílem je jak infrastrukturu rampy, tak motory i těla raket vyrábět sériově. Velikost této rakety navíc umožňuje přepravu v klasickém nákladním kontejneru. Díky tomu může být raketa efektivně připravena a přepravena na požadované místo. Cílem je díky tomu i nízká cena za start.

Nosná raketa Rocket 3.3 s označením LV0008 byla již na konci roku 2021 odeslána z ústředí a továrny společnosti v Alamedě v Kalifornii k předstartovním testům, které podstoupí na rampě LC-46 na Floridě. Někdy na přelomu tohoto a příštího týdne by již mělo dojít ke statickému zážehu rakety. První stupeň je vybaven pěticí motorů Delphin, které spalují letecký petrolej a tekutý kyslík. Samotný start aktuální mise by pak mohl proběhnout 31. ledna, nicméně společnost Astra i NASA oficiálně tento datum nepotvrdily a konstatovaly pouze to, že ke startu dojde během snad ještě ledna.

Aktuální mise je součástí programu Venture Class Launch Services neboli VCLS od NASA, skrz který loni Astra získala kontrakt ve výši 3,9 milionu dolarů na komerční start několika CubeSatů. Scott Higginbotham, vedoucí iniciativy NASA pro starty CubeSatů z Kennedy Space Center, říká, že agentura je jediným zákazníkem pro tento start. Program Venture Class Launch Services má za cíl poskytnout začínajícím malým společnostem náklady a tedy zajistit ověřovací mise pro jejich podnikání. NASA tak získá vhled do fungování těchto společností a ověří si, zda jsou jejich aktivity využitelné pro aktivity agentury.

Cubesat INCA
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

NASA plánuje v nejbližší budoucnosti stále více využívat malých družic a CubeSatů. Díky technologickému pokroku v této sféře se tyto malé jednoúčelové výpravy dají využít k levnějšímu získání odpovědí na vědecké otázky. Agentura proto hledá stabilní a ozkoušené společnosti, které by jí zajistily tyto starty. V ideálním případě nechce čekat na místo ve sdílených misích, ale například Astra nabízí vyhrazené starty za velmi nízkou cenu. A to by se v budoucnosti mohlo jevit jako ideální cesta.

Již dříve NASA udělila kontrakty na ověřovací mise v programu VCLS společnostem Rocket Lab a Virgin Orbit, které dokončily své první starty pro agenturu v letech 2018 a 2021. Americká armáda udělila podobné kontrakty na demonstrační starty jak společnosti Astra, tak i dalším novým kosmickým firmám. Navíc tyto zkušební mise jsou většinou i součástí certifikačního procesu nosiče, který si tak na sebe z části vydělá ještě před dokončením ověřovacího procesu.

Pojďme se ještě na závěr podívat na náklad. Tvoří jej šest malých družic a CubeSatů. Jedna mise je složena z dvojice exemplářů a to je mise CURIE, která se zaměří na detekci emisí ze sluneční aktivity. Provádět to budou rádiovými anténami pro detekci těchto emisí, jako jsou sluneční erupce. Taková aktivita vysílá proudy nabitých částic přes Sluneční soustavu, což ovlivňuje rádiovou komunikaci. Pracovat budou v tandemu a vzdálené od sebe budou obě družice zhruba tři kilometry. Díky tomu budou moci určit směr a intenzitu těchto emisí. Mise byla vytvořena kalifornskou univerzitou a její vývoj stál 3,2 milionu dolarů. Část ceny financuje NASA.

Mezi dalšími misemi je například QubeSat, který se zaměří na testování velmi malých takzvaných kvantových gyroskopů, které v případě úspěšného testování mohou pomoci s možností změn orientace na malých CubeSatech a družicích. O kvantových gyroskopech si můžete více přečíst zde.

Zajímavá je i mise BAMA-1, která bude testovat princip takzvané vlečné plachty. V rámci boje s neustále narůstajícím množstvím kosmického odpadu na oběžné dráze by mohlo po dosloužení dojít k aktivaci plachty, která by výrazně zvýšila tření o zbloudilé molekuly atmosféry. Tím by došlo k rychlejší ztrátě rychlosti a dřívějšímu vstupu do atmosféry Země.

Kosmický přehled týdne:

V minulém Kosmotýdeníku jsme vás informovali o problémech, které zaznamenalo vozítko Perseverance při svém šestém odběru vzorku hornin. Část vzorku vypadla do karuselu nástrojů vrtačky a bránila tak další práci s tímto nástrojem. Tým nyní pracuje na nápravě. Nejdříve byly z odběrového vrtáku vysypány nesoudržné kusy původního vzorku horniny. Nyní se tým soustředí na postupné otáčení karuselem, aby horniny vypadly na povrch Marsu. O úspěšnosti akce se dozvíme až 18. ledna.

Na základně SpaceX v Boca Chica probíhají aktuálně dvě zásadní věci (krom řady menších událostí, jakými jsou výroba jednotlivých kusů Super Heavy a Starship). Prvním z nich je zátěžové testování takzvané Mechazilly, speciálního mechanismu, určeného na zachytávání přistávajících stupňů přímo na rampě. K této konstrukci, která se minulý týden zkušebně pohybovala, byly připojeny vaky s vodou a probíhaly pak zátěžové testy. Pokračuje také výstavba nové velké haly Wide Bay, která umožní ještě početnější výrobu a sestavování lodí Starship a nosičů Super Heavy. Objevil se také pathfinder – tedy rozměrová testovací maketa nákladních dveří pro Starship. Dle Elona Muska je jejich výsledná podoba a rozměry stále předmětem diskuzí.

Zátěžová zkouška Mechazilly
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Wide Bay
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Přehled z Kosmoanutixu:

Jako každý týden i dnes naleznete v této rubrice přehled všech článků, které vyšly v uplynulých sedmi dnech na Kosmonautixu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně nyní podívat. Týden jsme načali zlehka a to suborbitálním výzkumem rentgenového záření. Pak už se to rozjelo. Americká agentura NASA poskytla firmám, které se zabývají starty svých nosičů software vhodný k autodestrukci nosiče. Dočkali jsme se také zkoušek Mechazilly, která se pohybuje po obslužné věži nové orbitální rampy na Boca Chica, určené pro starty Super Heavy Starship. V úterý pak vyšel další díl mapující příběh sovětské vojenské stanice Almaz. Evropský kosmonaut na palubě Mezinárodní kosmické stanice zkoušel společný pohyb poletujících dronů Astrobee. Následně jsme porovnali Hubbleův kosmický dalekohled s nováčkem a očekávaným Dalekohledem Jamese Webba. Po delším čase jsme pro vás také připravili soutěž, kde můžete vyhrát tričko s JWST. A aby těch kosmických dalekohledů nebylo málo, podívali jsme se na to, jak vesmír uvidí nově připravovaný Nancy Grace Roman Space Telescope. Čekal nás také Živě a česky komentovaný start, kde jsme viděli startovat raketu Falcon 9, která na sdílené misi Transporter-3 vynesla 105 družic, mezi kterými byla také česká družice VZLUSat-2. Tento den pak přinesl další úspěšný start. Ten proběhl tentokrát v podání nosiče LauncherOne a vyneseno bylo 7 družic. Téma prodlužování životnosti družic pomocí dotankování paliva je velmi aktuální a atraktivní. Podívali jsme se na aktuálně chystané plány. Americký marsovský lander InSight překonal obtíže, které jej uvedly do nouzového stavu, a může opět pracovat. Připravovaná kosmická mise Plato, která se má zaměřit na hledání exoplanet, vstoupila do další fáze a přiblížila se realizaci. Dočkali jste se také dalšího dílu seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Ve čtvrtek v 16:25 SEČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9, která na misi Transporter-3 vzala 105 malých družic. Z pohledu rakety byl start výjimečný dvěma skutečnostmi. První stupeň startoval již podesáté a zároveň proběhlo desáté úspěšné přistání. Přistání bylo tentokrát výjimečné tím, že po delší době proběhlo na přistávací plochu na Floridě, tedy na pevninu. Prohlédněte si proto fotografii z tohoto přistání.

Přistání prvního stupně z mise Transporter-3
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Start byl zároveň zajímavý i pro Českou republiku, protože se mezi družicemi nacházel i český VZLUSat-2, devátá česká družice (pokud započítáme i ty československé) a druhá družice vyvinutá pod hlavičkou VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Hlavním nákladem jsou dvě kamery určené k fotografování povrchu Země.

VZLUSat-2
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Ačkoli se to netýká přímo kosmonautiky, jedná se o jev, který jen díky družicím na oběžné dráze můžeme spatřit v celém kontextu. V sobotu ráno explodovala sopka u souostroví Tonga. Exploze vytvořila prvotní oblak vyvržené horniny a plynů o průměru zhruba 400 kilometrů. Děsivě fascinující ukázka sil, které se střádají pod zemskými deskami. Více informací podaných ve velmi čtivé popularizační formě, naleznete na Twitteru Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AVČR, konkrétní status zde. Ve vlákně je pak řada dalších gifů, obrázků a videí, které celou věc dokreslí.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/elonmusk/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/…/AstraVerticleSLC-46_2.jpg?resize=1200,628&ssl=1
https://www.flickr.com/photos/spacex/51818737463/in/photostream/
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/01/51729070416_dd15f46dd4_k.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/01/inca_cubesat.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…yqDUa26v8k2EIpnBTgxfcmbUQugMnvmJO4EJk7MDVFw&oe=61E7D476
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/01/NSF-2022-01-14-22-49-21-705-1920×1252.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/01/NSF-2022-01-14-22-29-28-182.jpg