14. ledna 2022
Sonda Insight je v pořádku a posílá na Zemi z Marsu data o svém dobrém stavu. To je potěšující změna, neboť 7. ledna lander musel vstoupit do tzv. bezpečného režimu. Ten přišel po rozsáhlé regionální prašné bouři, která omezila množství slunečního záření, které dopadá na fotovoltaické panely sondy. InSight tedy musel omezit své funkce a ponechal pouze ty nezbytné ke svému fungování. Pozemní tým dokázal 10. ledna obnovit spojení s landerem a z přijatých dat se podařilo vyčíst, že úroveň energie je stabilní a ač slabá, není pravděpodobné, že by došlo k vypotřebování zásob z akumulátorů. Právě Vyčerpání akumulátorů je považováno za příčinu konce marsovského vozítka Opportunity, která v roce 2018 zakončila svou jedinečnou jízdu po Marsu.
Ještě než začala aktuální prachová bouře, se na panelech sondy InSight usazoval prach, který snížil dodávky elektrické energie. S využitím lopatky na robotickém manipulátoru se pozemní tým pokusil o inovativní metodu omezení zaprášení jednoho panelu a během roku 2021 tak byl několikrát navýšen přísun energie. Tyto činnosti jsou ovšem stále náročnější s ubývajícím množstvím energie.
Na krásné kresbě J. T. Keanea publikované v Nature Geoscience vidíme řez Marsem a InSight studující jeho seismické projevy. Zdroj: www.nasa.gov
Prašné bouře ovlivňují fotovoltaické panely hned dvojím způsobem. Prach v atmosféře jednak omezuje množství světla, které se dostane k povrchu a navíc malá zrníčka ulpívají na fotovoltaických panelech. Zda tato bouře zanechá na panelech dodatečnou vrstvu prachu, zatím není jisté. Jako první zpozorovala bouři americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter s pomocí přístroje MARCI (Mars Color Imager), který vytváří každý den barevné mapy celé planety. Tyto mapy vědci využívají ke sledování prašných bouří. Jde tedy o jakousi včasnou výstrahu pro sondy na povrchu planety. Experti zodpovědní za misi InSight získali data naznačující, že regionální bouře již slábne.
Nárazy větru při prachových bouřích a vzdušné víry by dokázaly v průběhu času vyčistit solární panely jako v případě misí marsovských vozítek Spirit a Opportunity. Ačkoliv meteosenzory sondy InSight zaznamenaly mnoho prolétajících větrných rázů, ale žádný z nich neodstranil prach z panelů. Inženýři věří, že budou schopni v průběhu příštího týdne dostat lander InSight z bezpečného režimu. Tím získá tým potřebnou flexibilitu pro sledování provozu landeru. Součástí bezpečného režimu je totiž podmínka, že sonda musí šetřit elektrickou energií. Ovšem zrovna komunikace jí potřebuje docela dost. Jakmile se InSight dostane z bezpečného režimu, tak tento limit zmizí.
Lander InSight dosedl na Mars 26. listopadu roku 2018, aby studoval vnitřní strukturu Rudé planety včetně její kůry, pláště a jádra. Sonda dokázala své vědecké úkoly splnit ještě během primární mise, která skončila před rokem. NASA následně rozhodla o zahájení nadstavbové mise, která může trvat až dva roky do prosince 2022. Rozhodnutí bylo založeno na zhodnocení od nezávislého panelu expertů, kteří mají zkušenosti s vědeckým výzkumem, provozem misí a jejich řízením.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/…/image/pia23203_main_slider_after-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/insight-sketch-16.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Já bych se chtěl zeptat zasvěcených – v čem spočívala ona inovativní metoda omezující zaprášení? Nějak jsem to z odkazovaného článku nepochopil. Krom toho, že třesení panely pomocí motorků na jejich rozkládání efekt nemělo.
Lopatka nabrala trochu regolitu a nasypala jen na tělo sondy. Inženýři očekávali, že tuto hromádku bude rozfoukávat vítr a unášený materiál by následně odstranil trochu prachu z panelů. V červnu 2021 se ukázalo, že to funguje. InSight dostával 30 W navíc!
Díky. To, že sypali marsovský písek vedle panelů jsem dal, ale nepochopil jsem, jak jeho rozfoukávání má pomoci očistit solární panely. 😀
Btw: Proč s sebou nevozí košťátko? To jsme jim radili od prvních vozítek, když se jim začaly zanášet panely prachem. Spoléhání se na větrné smrště není úplně spolehlivé. 🙂
Takový návrh se opakuje u článků s podobnou tématikou s železnou pravidelností. Musím opět upozornit, že takové řešení není ani zdaleka tak jednoduché, jak se může zdát. Zkrátka a dobře se to nevyplatí. 🙂
Nejde jen o to, že se to může pokazit, ale v krajním případě to může panel poškodit, navíc to něco váží, má to nějaké rozměry a to vše jsou příliš vzácné komodity pro dopravu na Mars, abychom jimi mohli plýtvat na něco, co nemá jistou účinnost.
Chápu, primární misi mají pokrytou tím, že ví, že panely se zanášejí pomalu. A cokoli navíc je bonus, kvůli kterému se nevyplatí riskovat, že se košťátko utrhne a ohrozí primární misi.
Přesně. InSight už má hotovo. Když bude fungovat dál, bude to fajn, když ne, tak už má splněno. 😉
Takový systém čištění by se mohl vyvinout v rámci jedné mise a u ostatních sond se solárními panely by se mohl už jen rutinně nasadit. Samozřejmě vývoj a čas by stál peníze, ale tyhle problémy s panely a prachovými bouřemi se stále opakují. Dovedu si představit i nějakého víceúčelového autonomního mikrorobota (náročnější řešení) anebo jen další výměnný lehký, protože plastový, nástavec na robotickou paži (jednodušší).
U roverů je robotická ruka asi trochu nevhodně umístěná aby oprašovala panely. Ale tady je to asi přecijen lepší, když si troufnou sypat regolit na panely.
Takové košťátko by mohlo vycházet z helikoptérky Ingenuity a obsluhovat více robotických misí po planetě.
„košťátko“ (krásne slovo pre mňa Slováka) by som tam nedal. Radšej už nejaký vysávač / fúkač. 😀
Protože tu již není pan Václav, dovolím si rejpat za něj.
„Sonda dokázala své vědecké úkoly splnit ještě během primární mise…“
Co Krtek? To byla nádstavbová část?
R.
Jak se píše v článku, sonda InSight měla za úkol prozkoumat vnitřní struktury Marsu, což se jí podařilo během základní mise. Přístroj HP3 během ní sice selhal, ale přístroj SEIS fungoval a sonda tedy mohla splnit svůj úkol. Díky zachyceným marsotřesením jsme byli schopni mnohem lépe porozumět vnitřní stavbě Marsu.
Nezabudol by som na to, že Krtek je sice v malej hĺbke ale stále plní svoju misiu a dodáva rôzne teploty z rôznych hĺbok
Teploměry ale nejsou umístněny přímo na Krtkovi, ale až na přívodním kabelu. Pokud tedy horní část Krtka je 2-3cm hluboko, první teplotní čidlo je, když budu optimistický, 2-3cm pod povrchem. Protože další je ve vzdálenosti 23cm od prvního, leží tedy na povrchu.
Rád bych se proto ujistil, co myslíte tím ‚dodáva rôzne teploty z rôznych hĺbok‘?
R.