Kosmotýdeník 440 (15.2. – 21.2.)

Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu. V pravidelném přehledu událostí, které nám přišly v uplynulém týdnu zajímavé, se však budeme věnovat i jiným tématům. V Kosmotýdeníku je tak hlavním tématem přesun data startu zajímavé mise DART na záložní startovní okno. Budeme se však věnovat také například ruské misi Luna-25, podíváme se na start rakety Antares a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Start mise DART byl odložen

Sonda DART zasáhne měsíček planetky Didimos a zpovzdálí bude celou věc sledovat italský cubesat

Sonda DART zasáhne měsíček planetky Didimos a zpovzdálí bude celou věc sledovat italský cubesat
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

NASA rozhodla, že posune start zajímavé mise DART do záložního okna, které umožní splnit všechny požadované cíle mise a zároveň respektuje současné problémy s úpravou jedné součásti a dodávkami potřebných komponent. Mise DART je první aktivní mise programu planetární obrany před případným dopadem planetky. Cílem je ověřit schopnosti podobné mise, pokud by hrozilo, že se k Zemi bude řítit nebezpečná planetka, která by mohla svým dopadem ohrozit zdejší život. Tento experiment bude proveden tak, že samotná sonda narazí do malého měsíčku, taktéž planetky, která obíhá objekt Didymos. Malý měsiček Didyma se jmenuje Dimorphos. Cílem bude ověřit, nakolik dokázala sonda odklonit dráhu Dimorpha. Celou scénu pak bude zpovzdálí sledovat malý italský cubesat LICIACube. Událost se navíc v roce 2022 odehraje v dohledu pozemských teleskopů – ale v bezpečné vzdálenosti od Země.

Zpět ke zmíněnému zpoždění. Na žádost vedení Science Mission Directorate (SMD) bylo provedeno posouzení rizik v harmonogramu mise DART za účelem stanovení realističnosti primárního data startu (primární okno je od 21. července 2021 do 24. srpna 2021) a stejně tak bylo posouzeno i sekundární startovní okno (od 24. listopadu 2021 do 15. února 2022). Na základě výsledků tohoto posouzení SMD určila, že primární startovní okno již v tuto chvíli není reálné, a nařídila projektu DART, aby se nyní soustředil na své sekundární okno. Tým mise DART v současné době spolupracuje se SpaceX a programem NASA Launch Services Program (LSP) na hledání nejbližší možné příležitosti startu v rámci sekundárního okna. Mise DART totiž bude startovat na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX.

Připrava mise DART

Připrava mise DART
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Rozhodnutí vychází z konkrétních technických výzev, ale je v něm započítán i pohled na současnou epidemiologickou situaci. Z technického hlediska jde o problémy se dvěma součástmi mise. Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical-navigation (DRACO) což je kamera, u které je zapotřebí zesílit její konstrukci, aby zvládla podmínky během startu a druhým problémem je výroba solárních panelů (ROSA), jejichž výroba se zdržela kvůli některým zpožděným dodávkám dodavatelského řetězce, které vyplynuly mimo jiné z aktuálních dopadů pandemie COVID-19.  „V NASA je nanejvýš důležitý úspěch a bezpečnost mise a po pečlivém vyhodnocení rizik vyšlo najevo, že DART nemohl proveditelně a bezpečně odstartovat v primárním okně,“ řekl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora ředitelství vědeckých misí. „Aby se zajistilo, že DART bude připraven úspěšně uskutečnit misi, NASA nasměrovala tým, aby využil co nejbližší možný termín startu během sekundárního okna. Aby měl celý tým více času na testování DRACO a dodávku ROSA a poskytl bezpečné pracovní prostředí v současné situaci panující pandemie COVID-19, rozhodli jsme o posunu data.“ NASA se tak také snaží zachovat všechna pravidla pro udržení optimálních zdravotních podmínek jejích zaměstnanců. Jde o to, aby se kvůli spěchu způsobenému nutností urychleně dokončit všechny práce zaměstnanci nescházeli ve větších počtech a nezvyšovali tak riziko šíření nákazy.

I záložní termín startu stále zajistí optimální průběh mise. Je třeba, aby sonda dorazila k binární planetce několik dní před plánovaným datem dopadu, který je stanoven na 30. září 2022. Tento datum je nutné dodržet proto, aby dopad byl dobře pozorovatelný teleskopy ze Země. Záložní datum startu jej stále bezpečně umožňuje splnit.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu v 18:36 SEČ proběhl úspěšný start rakety Antares 230+ ze základny Wallops ve Virginii. Raketa společnosti Northrop Grumman vynášela nákladní automatickou loď Cygnus NG-15, která k Mezinárodní kosmické stanici vynáší 3,7 tuny nákladu. Loď veze například systém řízení a podpory životního prostředí (ECLSS), který bude regenerovat vzduch a vodu na palubě stanice. Současný systém je schopen vyčistit například moč na vodu s účinností 93%, zbytek vody se během procesu vyloučí. Nový upgrade tohoto systému umožňuje tento proces provádět s účinností 98%. Další náklad přidala Evropská kosmická agentura a zabývá se kvalitou spánku astronautů. Někteří astronauti tvrdí, že ve spacích kójích na stanici se vyspí lépe než doma na Zemi. Tento experiment má zhodnotit, jak kvalitní jejich spánek skutečně je. Nyní si tedy členové posádky budou nasazovat čelenku, která svými senzory bude mapovat, jak dobrý spánek jednotliví členové mají. Na palubě je pak řada dalších vědeckých experimentů, které se například zabývají vývojem umělé sítnice, anebo testováním technologií, které později využijí posádky při misích Artemis.

Start rakety Antares 230+ s nákladní lodí Cygnus NG-15

Start rakety Antares 230+ s nákladní lodí Cygnus NG-15
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Start nepilotované opravné mise lodi Starliner od společnosti Boeing, která je součástí programu komerčních dopravců posádek na ISS, byl odložen na ne dříve než 2. dubna. Důvodem je výměna jedné jednotky avioniky, která byla poškozená při výpadku proudu. Loď je dle Boeingu jinak plně připravena na svoji misi.

Poškozená anténa lodi Progress MS-16

Poškozená anténa lodi Progress MS-16
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Sedmnáctého února byla kolem půl osmé ranní středoevropského času připojena automatická nákladní loď Progress MS-16 k Mezinárodní kosmické stanici. Přibližování a pokus o připojení automatikou však neproběhl zcela v pořádku a bylo nutné, aby samotné připojení provedla posádka manuálně z paluby stanice. Důvodem této nepříjemnosti byla poškozená přední anténa systému Kurs, která k újmě přišla při odhazování aerodynamického krytu rakety Sojuz 2.1a.

Přehled z Kosmonautixu:

Pravidelní čtenáři vědí, že je nyní čeká přehled všech článků, které jsme na webu Kosmonautix vydali za uplynulý týden. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně nyní podívat. Začali jsme Živě a česky komentovaným startem ruské nákladní lodi Progress MS-16, který byl úspěšný. V pondělí vyšel další obsáhlý přehled pokroků a zajímavostí ohledně příprav a stavby nové stanice, která bude umístěna u Měsíce a nese název Gateway. Dalším startem, který jsme si v tomto týdnu užili, byl start Falconu 9, který vynášel družice konstelace Starlink. Hlavním tématem však bylo zcela zaslouženě vše kolem chystaného přistání vozítka Perseverance na Marsu. Věnovali jsme se například tomu, že na přílet nového roveru se připravily i evropské družice u Marsu. Mezitím jsme si odpočinuli u dalšího Živě a česky komentovaného přenosu, v rámci kterého jste mohli vidět přílet automatické ruské nákladní lodi Progress MS-16. Geograficky i tematicky exotickým tématem článku bylo indické jídlo, které připravují indické vědecké laboratoře pro první indickou pilotovanou loď. Ještě, než jsme se dočkali přistání vozítka Perseverance, připravili pro nás zaměstnanci hradecké hvězdárny a planetária velmi povedený sestřih z přistání vozítka Curiosity na Marsu. Věnovali jsme se také tomu, jak na kosmodrom dorazil první centrální stupeň rakety Vulcan. A pak už přišel zlatý kosmonautický hřeb tohoto týdne a možná i roku. Přistání vozítka Perseverance na Marsu jsme sledovali na mnoha platformách, přičemž jedna z nich byl i psaný přenos. Hned poté jsme se podívali na připravované starty v současnosti nejsilnější rakety současnosti – Falconu Heavy. Letos se můžeme dočkat hned dvou startů. Dalším tématem, kterému jsme se věnovali, byla anténa určená pro sondu JUICE, která je nyní připravena k instalaci. Den po úspěšném přistání Perseverance na Marsu jsme pro vás připravili a shrnuli všechny novinky, které tento nabitý den kolem tohoto vozítka přinesl. A v sobotu jsme se dočkali posledního startu tohoto týdne, při kterém vynesla raketa Antares 230+ automatickou nákladní loď Cygnus NG-15. Na závěr týdne pak nesmí chybět nový díl pořadu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Vybrat snímek týdne bylo i přes řadu zaslaných skvělých snímků vozítkem Perseverance z Marsu relativně jednoduché. Pokud z té první série snímku lze vybrat některý, který je opravdu unikátní, tak je to záběr přistávajícího vozítka, které visí na lanech pod zařízením Sky crane. Kamera umístěná na zařízení, které o pár sekund později cíleně havarovalo v bezpečné vzdálenosti od vozítka, nám poskytla pohled, který se jen tak nezopakuje. Samozřejmě se nyní můžeme těšit na další snímky z této kamery, které jsou snad uloženy v paměti vozítka a velmi pravděpodobně i video se zvukem zachycující sestup vozítka k povrchu Marsu. Mimochodem, pokud chcete vidět naprosto parádní práci s daty z aktuálně došlých multimediálních dat od Perseverance, doporučujeme YouTube kanál Marka Tušla z hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

Perseverance přistává na Marsu

Perseverance přistává na Marsu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Roskosmos se pochlubil s novým videem, které se věnuje přípravám mise Luna 25, která má přistát u jižního pólu Měsíce a má tak navázat na úspěšný sovětský program automatických sond, věnujících se průzkumu našeho souputníka. Na videu vidíme zkušební exemplář sondy, který nepoletí do kosmického prostoru. Jeho úkolem je řada testů ověřující celý stroj. Zde například bude procházet akustickými a vibračními testy, které napodobují podmínky, které budou panovat během startu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://blogs.nasa.gov/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/02/LICIACube.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/02/20-01933-02974.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/02/DART-infographic_v4.jpg
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/dart-image.jpg?itok=TYeL-HZQ
https://pbs.twimg.com/media/Euh2xP-WYAMfagJ?format=jpg&name=small
https://pbs.twimg.com/media/Euswe5xXYAEjS7A?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Eum6fRMVIAENjK1?format=jpg&name=large

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 440 (15.2. – 21.2.)”

  1. tosomja napsal:

    To akoze vazne?

    „Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu“
    Ja osobne sa mozem na celý Mars z vysoka vysrat…

    https://www.nytimes.com/2021/02/20/us/texas-storm-electric-bills.html?auth=link-dismiss-google1tap

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.