Vesmírná technika: Japonské výškové rakety Kappa a Lambda

VT_2021_07

Japonské snahy o konstrukci nosných raket začaly suborbitálními (též výškovými) raketami Kappa. Na ně následně navázaly pokročilejší rakety Lambda, které už byly schopné dosáhnout mnohem větší výšky. Vědcům se tak otevřela možnost zkoumat kosmický prostor, inženýři zase ocenili možnost vyzkoušet si technologie pro další krok vpřed – pro rakety určené k dosažení oběžné dráhy.

Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.

Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .

Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.

Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “Vesmírná technika: Japonské výškové rakety Kappa a Lambda”

  1. Vaclav napsal:

    První japonskou výškovou raketou profesora Itokawy nebyla Kappa, ale raketa Pencil. 0,29m x 0,018m y O,2Kg. První start 12.4.1955, vypuštěno 29 kusů. Touto raketou byl odstartován japonský kosmický program.

  2. Michal Václavík napsal:

    Máte pravdu, že první řadou japonských civilních technologických raket prof. Itokawy byla řada Pencil. Jednalo se však o rakety pro ověřování technologií, letu za vysokých rychlostí při horizontálním letu (pro zajímavost šlo o více jak 150 pokusů) a letu za vysokých rychlostí při vertikálních letech v nízkých výškách troposféry (stovky metrů). Navíc tyto rakety neměly žádný vědecký náklad. Z výše uvedených několika důvodů se tedy nejedná v případě Pencil o výškovou raketu. Těmi prvními japonskými výškovými raketami byly až ty pozdější vyvinuté v programu Kappa. Pokud Václave máte stále potřebu zpochybňovat ověřené informace doložte to prosím. Uveďte tedy odkaz či název na jeden, dva důvěryhodné zdroje, které uvádějí raketu Pencil jako výškovou raketu. Víte, žere mě to hodně času stále upozorňovat na nepravdy, které zde píšete. Mám dost jiné práce a pokud byste psal méně a se zamyšlením, ušetřilo by to čas více lidem včetně vás. A až půjdete na konci roku do tržnice, vzpomeňte si na váš příspěvek 🙂

  3. Vaclav napsal:

    Raketa Pencil profesora Itokawy je obecně známa jak počátek japonského kosmického programu k tomu není třeba pramen. Slovíčkaření zda byla či nebyla výšková je zcela zástupné. Kdyby autor měl potřebu na moji připomínku reagovat, jistě by tak učinil

    • Dušan Majer napsal:

      K poslední větě článku nemám co říct. Tohle už fakt musíte hrát. Odmítám věřit, že byste mohl tu větu myslet vážně.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Jestli jste Vesmírnou techniku dokoukal až k závěrečným titulkům, tak musíte vědět, že autor pořadu vám už odpověděl.

    • racek napsal:

      Pan Václav vychází zřejmě z článku z Letectví a kosmonautiky o historii Japonských výzkumů, který vyšel někdy před cca 40 – 45 lety, pokud si dobře pamatuji. Skutečně tam byl popsán postup prof. Itokawy od Pencilu aý po Lambdy (Mu pokud si pamatuji, byla v té době ještě projektem). Nicméně, Pencil byla skutečně maličká raketka, která mohla mít dostup tak několik metrů, kterážto výška sice možná na zlomení nohy ale nazvat to výškovou raketou… to tedy fakt ne :-).
      Abych se pochlubil, již v konci padesátých let jsem se zabýval pokusy s raketami podobné velikosti a inovativními pohony. Postupně naškrábané sirky v alobalu od čokolády (dostup asi 1m ), poté s travexem v hliníkové trubbce o rozměrech cca Pencilu (dolet i dostup asi 20m, pokud letěla vyjímečně rovně)
      a končil jsem směsí ztvrdlé barvy uloupené v blízké lakovně a hypermanganu v ocelové trubce s hlavicí a prostorem pro mouchy a škvory.jako kosmonauty.. Tato směs byla ovšem až příliš účinná, o čemž svědčí několik jizev a popálenin na rukou a jedna nad okem … Takže s hlubokými znalostmi zkušeného rakeťáka, Pencil moc výškovou raketou být nemohl, pane Václav. Možná minivýškovou. 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      To, co teď napíšu, se netýká tohoto komentáře. Jelikož si naše redakce od začátku zakládá na férovém a otevřeném přístupu vůči čtenářům, rozhodl jsem se zveřejnit zde výsledek našeho rozhodnutí. Uživatel vystupující na našem webu pod přezdívkami Vaclav, dříve Alois, Jaroslav Alois, či Mgr. Alois Bakule, byl dlouhé roky opakovaně a zcela jednoznačně různými členy redakce napomínán za přešlapy, kterých se dopustil v diskusi. Nejčastěji šlo o OT příspěvky, případně o šíření nepravdivých informací, které dotyčný maskoval za své názory. Nejhorší však bylo, že ačkoliv se všichni snažili dotyčnému jeho omyly pracně vysvětlit, za pár dní opět v dalším komentáři šířil své nepravdy jako kdyby se nechumelilo. Ano, leckdo může říct, abychom ho nechali, ať si píše, co chce. Ale to nejde. Jeho nepravdivá tvrzení založená na pokrouceně prezentovaných faktech totiž mohou ostatní čtenáře zmást. Pokud bychom na tyto lži nereagovali, vyjadřovali bychom s nimi tichý souhlas, čímž bychom šli zásadně proti našim zásadám předávání informací lidem. Tyto dezinformace by mohly především nováčkům v oboru snadno zamotat hlavu a vytvořit mylnou představu.
      Dotyčný byl mnohokrát upozorňován, že se dopouští nežádoucího jednání. Celé roky jsme mu psali jednoznačná upozornění, ve kterých bylo konkrétně uvedeno, co přesně nám na daném komentáři vadí. Uživatel taktéž dostal několik opakovaných upozornění, že mu hrozí ban. Dobře věděl, že jsme mu napsali mnoho varování, že jednou pohár naší trpělivosti přeteče. Několikrát byl upozorněn, že tomuto trestu unikl jen o vlásek díky benevolenci některých členů redakce, kteří mu ještě chtěli dát další možnost. Říkali jsme mu také, že se jej v redakci zastává stále méně redaktorů. Přesto však své jednání nezměnil. Ano, nedá se mu upřít, že jednou za čas napsal vcelku užitečný a rozumný příspěvek, toto malé plus však záhy dokázal zasypat hromadou negativ popsaných výše.
      Po dlouhém jednání celé naší redakce, při kterém byla celá situace zevrubně a důkladně zvážena, jsme zahájili hlasování – v něm bylo poměrem hlasů 8:2 rozhodnuto o banu pro uživatele Vaclav. Dále jsme jednali o délce tohoto trestu. Zde jsem po dlouhém hlasování s přihlédnutím k názorům ostatních kolegů podpořil možnost trvalého banu. Ostatní čtenáře bych chtěl v této situaci ujistit, že situace, ke které došlo, byla zcela mimořádná. Za více než osm let provozu našeho portálu k něčemu podobnému nedošlo (kromě banování spamerů a vulgárních uživatelů, což ale nebyl tento případ). Stále platí, že ban je pro nás vždy až tím posledním řešením, kdy všechno ostatní selže. I na základě popsaného časově náročného rozhodovacího procesu je jasné, že do budoucna určitě nechceme k tomuto kroku přistupovat častěji. Ostatní diskutující se tedy nemusí bát, že by jim ban hrozil za nějaké drobné přešlapy. Tohle bylo něco jiného – dlouhodobé (několikaleté) ignorování opakovaných varování. Věřte mi, že tento krok pro nás nebyl jednoduchý, ale cítíme, že jsme rozhodli ve prospěch našeho portálu a celkové diskusní nálady na něm. Děkujeme všem čtenářům za pochopení, opravdu jsme k tomuto kroku nesáhli rádi.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.