Na letošní rok plánuje firma SpaceX vypustit dvě rakety Falcon Heavy, přičemž obě poslouží americkým Kosmickým silám. Jejich starty jsou v tuto chvíli plánované na červenec a říjen. Podle tiskového mluvčího armády se na letošní rok chystají ještě čtyři další starty související s národní bezpečností, které odbaví United Launch Alliance. Ale zpět k Falconu Heavy – letos bychom se měli dočkat jeho čtvrtého a pátého startu – oba proběhnou z rampy 39A, kterou bychom našli na Kennedyho středisku na Floridě. První z těchto misí (celkově čtvrtý start Falconu Heavy od jeho premiéry v únoru 2018) má označení USSF-44 a podle mluvčího armády by měla odstartovat v červenci.

Falcon Heavy během startu.
Zdroj: https://twitter.com

V rámci mise USSF-44 má Flacon Heavy doručit několik armádních nákladů na vysokou geosynchronní dráhu. Horní stupeň bude muset provést několik zážehů, aby doručil družice na dráhu zhruba 36 000 kilometrů vysoko. Letový profil horního stupně obnáší také více než pětihodinový rozestup mezi zážehy, což z mise USSF-44 bude dělat jeden z nejnáročnějších startů v historii SpaceX. Pro lepší představu – v rámci mise STP-2, na kterou Falcon Heavy vyrazil v červnu 2019, provedl horní stupeň rakety čtyři zážehy v rozmezí tří a půl hodiny. Tehdy šlo o demonstrační misi, která měla americkému letectvu ukázat možnosti této rakety. Tehdy bylo potřeba doručit 24 družic na tři různé oběžné dráhy. Tato mise prověřila možnosti Falconu Heavy a hlavně jeho horního stupně, aby mohlo letectvo kývnout na používání tohoto nosiče pro důležitější a hlavně dražší mise národní bezpečnosti – jako je třeba USSF-44.

SpaceX získala kontrakt na misi USSF-44 v únoru 2019, přičemž požadavky pro podávání přihlášek zájemců uváděly, že společná hmotnost dvou nákladů přidružených k této misi je méně než 3,7 tuny. Kosmické síly od té doby neupřesnily, zda se pro tuto misi stále počítá s dvojicí družic, nebo zda se oficiální místa nerozhodla od podepsání dohody přidat nějaký sekundární náklad. Jednou z družic, která má letět na misi USSF-44, je mikrodružice pojmenovaná TETRA 1, kterou postavila společnost Millennium Space Systems, dceřiná firma Boeingu sídlící v kalifornském městě El Segundo. Armáda k této družici uvádí, že TETRA 1 vznikla jako „prototyp misí, taktik, technik a procedur na geosynchronní zemské oběžné dráze a kolem ní“.

Pohled na motorovou sekci prvního Falconu Heavy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Druhý letošní start Falconu Heavy má podobné označení – USSF-52 a podle Kosmických sil nepoletí dříve než v říjnu. Zástupci armády zatím neuvedli žádné podrobnosti o vynášeném nákladu. Jediná dostupná informace pochází z návrhu žádosti o smlouvu, ve které se píše, že mise by měla doručit těžký náklad na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární – protáhlou dráhu kolem Země, která se často používá jako doručovací dráha pro mnoho družic, které míří na geosynchronní dráhu.

Dragon XL má létat na Falconu Heavy
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

V současné době má SpaceX za sebou tři starty Falconu Heavy a všechny byly úspěšné. V dalších letech bychom se měli dočkat minimálně sedmi startů této rakety, které jsou již potvrzené – v tomto čísle jsou již započítány dvě zmíněné armádní mise v letošním roce. Na rok 2022 jsou chystané dva starty – první bude určen pro telekomunikační družici firmy Viasat a druhý obslouží vědeckou sondu Psyche mířící ke stejnojmenné planetce. V roce 2024 má Falcon Heavy vynést první dva moduly lunární stanice Gateway a někdy ve dvacátých letech proběhnou dva starty této rakety s nákladními loděmi Dragon XL pro zásobování stanice Gateway. Ve hře je ještě mise USSF-67, kterou SpaceX získala vloni, ale armáda zatím neupřesnila, jaká raketa se využije.

Falcon Heavy je tvořen třemi upravenými prvními stupni raket Falcon 9, které jsou spojené dohromady. Při startu se zažehne 27 raketových motorů Merlin, které vyvinou společný tah 2 313 tun, což je víc než jakákoliv jiná raketa provozovaná v dnešní době. Všechny dosavadní starty i všechny aktuálně plánované souvisí s Kennedyho střediskem a rampou 39A. Právě tady má vyrůst vertikální integrační věž, která má sloužit k usazení aerodynamického krytu s nákladem pro budoucí starty raket Falcon Heavy.

Pro misi USSF-44 budou použity všechny tři „první stupně“ zbrusu nové, přičemž vzhledem ke zmíněnému náročnému letovému profilu nebude podle Kosmických sil zbývat žádné palivo pro záchranu centrálního stupně. To znamená, že centrální stupeň se při této misi ani nepokusí o záchranu, veškeré pohonné látky využije k urychlení nákladu a po oddělení bude ztracen. Dva postranní stupně se zachránit mají, ale kvůli maximálnímu urychlení nákladu nebudou mít dostatek pohonných látek pro návrat na pevninu – mají proto přistávat na dvou mořských plošinách východně od floridského pobřeží.

GPSIII-SV04 během stavby
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Pokud bychom se odchýlili od Falconů Heavy, můžeme říct, že v letošním roce je mezi veřejně avizovanými starty SpaceX ještě jeden start pro Kosmické síly. V červenci má z Mysu Canaveral odstartovat Falcon 9 s pátým exemplářem navigační družice z řady GPS 3. Start šesté družice GPS 3 byl podle Kosmických sil odložen na rok 2022. Společnost United Launch Alliance pak na letošní rok plánuje celkem čtyři starty s armádním nákladem. Jejich nejsilnější raketa, tedy Delta IV Heavy, se chystá na Vandenbergově základně na start s utajeným nákladem pro NRO, který přijde nejdříve na jaře. Mise NROL-82 je jedním ze čtyř posledních startů této obří rakety, než v roce 2023 odejde do výslužby.

Letos bychom se mohli dočkat tří startů raket Atlas V z Mysu Canaveral pro Kosmické síly. První z nich (STP-3) měla původně startovat v únoru a Atlas V při ní vynese na geosynchronní dráhu dvě experimentální armádní družice. Jednu z těchto družic však potkalo zpoždění a únorový termín se tak již nestihne. Oficiální místa momentálně očekávají nový termín startu v polovině roku, jak uvedl Jim Reuter, šéf ředitelství kosmických technologických misí NASA, které má mít na misi STP-3 laserový komunikační experiment. Pro tuto misi se použije nejsilnější používaná verze Atlasu V – 551 (5 pomocných urychlovacích stupňů a 5 metrový kryt).

Vizualizaci družic GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program)
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Zhruba v květnu by měl přijít start páté družice programu SBIRS (Space-Based Infrared System), který má za úkol detekovat armádní střely, které by mohly ohrozit Spojené státy. Družice SBIRS GEO 5 od firmy Lockheed Martin poletí na Atlasu V ve verzi 421 (4 metrový kryt a 2 pomocné urychlovací stupně). V srpnu letošního roku bychom se ještě měli dočkat startu Atlasu V na misi USSF-8, při které budou vyneseny pátá a šestá družice programu GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program). Pro tuto misi se použije Atlas V ve verzi 511 (5 metrový kryt a pouze jeden pomocný stupeň), což bude mimochodem vůbec první využití této konfigurace.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/03/32652060737_a3056b6f30_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DVh3A3lUMAAgXCu.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DRezf3DUEAAubA3.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EUM3NScX0AA-bOn?format=jpg&name=small
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47032.0;attach=1535449;image
http://spaceflight101.com/afspc-6/wp-content/uploads/sites/101/2016/08/GSSAP-USAF.jpg